Příspěvek na domácnost - dospělý syn
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Určitě s tím souhlasím, je důležité aby věděl, že život něco stojí.5000kč. mi přijde akorát
.Nemám k tomu co jiného dodat. Vyžadovala bych to stejně. Taky jsem u našich přispívala, než jsem odešla apřišlo mi to naprosto normální.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Myslim si ze delate spravne, rozhodne bych taky chtela po vydelavajicim synovi, aby prispel na domacnost, pokud bych penize mela a nepotrebovala je, tak bych mu treba pulku vkladala na ucet a pozdeji mu je dala az by se rozhodl pro vlastni bydleni
Takto aspon bude vedet, ze za bydleni a jidlo se musi platit, bude mit skolu do zivota a az jednou frnkne z hnizda nebude tak zaskocenej. ![]()
- Citovat
- Upravit
Já domů dávala 3000,– v tom byl i paushál, který dělal tak 500-800,–
- Citovat
- Upravit
Mě přijde normální, že by dospělý pracujjící měl přispívat, u nás doma to tak taky bylo. Částku neporadím, rozpočítat, podle skutečných nákladů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já když před 4 lety dostudovala a potřebovala jsem ještě nějaký čas bydlet u našich, tak jsem přispívala. Stejně tak i můj manžel, dokud bydlel u rodičů. Co vím, mají to tak i mí již dospělí bratranci.
Přijde mi naprosto normální, aby dospělé vydělávající si „dítě“ přispívalo na společnou domácnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Myslím, že je to správný postoj
, pokud jsou děti dospělé, bydlí doma a již vydělávají /nestudují/, tak by přispívat měli. Já přispívala rodičům 3 tis. Kč, ale to už je 15 let zpátky. Takže myslím, že 5 tis. je adekvátní. Nebo je ještě i varianta přispívat na domácnost + spořit si z výplaty, až vyletí z hnízda, ať má penízky na zařízení domácnosti apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nebydlela jsem už doma, když jsem začala chodit do práce, ale zcela určitě bych našim něco dávala.
Myslím si, že je to správné… A pokud syn to bere taky tak, nic bych neřešila a peníze od něj brala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Neteř platí rodičům 2 tis, ale má teda mnohem nižší příjem.
- Citovat
- Upravit
Pokud s tím souhlasíte vy i syn, nehledala bych další názory
.Pokud je syn introvert jak píšeš, nejspíš mu to tak bude vyhovovat, já si s první výplatou hledala i svůj bejvák
. Je to dobře, že jste všichni doma nalazeni na stejnou vlnu - ty, manžel i syn, takže na nějakou tchýňu se můžete vyprdnout
.
Edit : to hlavní jsem nenapsala
. Jsem za přispívat ![]()
Příspěvek upraven 14.08.12 v 14:13
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mě to přijde normální, aby přispíval. Já teda nikdy nepřispívala, ale po výšce jsem odešla z domu. Na čas jsme se pak k našim vrátili, ptali jsme se, kolik po nás chtějí za měsíc. Ale mamka nechtěla, že si to máme vrazit do baráku, který jsme zrovna opravovali.
U nás je to opačně - přispívá mi mamka tisícovkou měsíčně na jídlo. Jelikož se sem chodí stravovat přes týden ona i moje mladší ségra. Ne denně, ale fakt hodně často. Navrhla to sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dospělý syn mi dává 5 tisíc, ještě mám doma dvě další děti. Jsem s nimi sama, nezaměstnaná, alimenty mám 2 tisíce. Syn vydělává 14,5 tisíce čistého.
Taky jsem domů dávala peníze, můj výdělek byl cca 2.300,–, našim jsem dávala 1.000,–. Syn je si vědom, že kdyby šel do podnájmu, bude ho to stát víc, takhle už se nemusí o nic starat. Zpočátku mi dával 3.000,–, ale sám viděl, že je to málo.
Jsem ráda, že mě podržel
- Citovat
- Upravit
Myslím, že se k tomu stavíš velmi rozumně. Mě živili rodiče pouze do prvního ročníku VŠ, od té doby jsem samostatná a nebydlím u nich (náklady na školu i na bydlení jsem si hradila sama).
Můj muž během VŠ byl na kolejích, na víkendy jezdil domů (tam byl zadarmo), ale jiné peníze na školu a na život nechtěl (vydělával si).
Brácha žil s rodiči do 28ti, finančně jim nepřispíval, ale staral se jinak (starost o dům, o nemocné prarodiče atp.)
V tvém případě si myslím, že 5tis je naprosto adekvátní částka. Kdyby žil sám, stálo by ho to mnohem víc. Přijde mi to jako takový dobrý mezikrok od rodičovské péče do samostatného života.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Chtěla bych slyšet názory ostatních. Anonymně, nerada bych byla nařčena z toho, že uvažuji brát si peníze od syna. Vím, že je tady spousty mladších maminek, které mají tu zkušenost sami se sebou, takže uvítám každý názor.
Máme dvě děti, syna 21 let a dceru 19 let.Syn letos dostudoval-byl na vš, kde učení mu šlo dobře, ale povahou je těžký introvert, takže mu neseděl takový ten vysokoškolský mumraj. Zvolil si cestu svojí, ukončil školu a našel si práci, na kterou má vzdělání a která ho moc baví. Což jsem ráda.
A teď je otázka finanční. Když jse dostudovala já-což je už 23 let-tak jsem z výplaty domů dávala 500,– na jídlo a domácnost, moje výplata byla 1500,–Maminka na nás byla sama, takže to bylo logické, jinak by domácnost ani nezvládla. Manžel byl zvyklý domů nedávat nic.Jeho rodiče pracovali tenkrát v JZD, peníze měli víc než slušný, k tomu měli pole, zvářata, se kterými jim pomáhal hlavně můj manžel. Výpěstky prodávali, takže za česnek si třeba pořídili komplet nový obývák…Manžel má mnohem mladšího bratra, tomu je nyní 29 let, bydlí u rodičů, nic jim nepomůže, oni už nepěstují na kšeft skoro nic, jsou důchodci, přesto jim domů nedá vůbec nic.Ani v domácnosti nepomáhá, tchyně mu vaří, pere, žehlí, uklízí…
My s manželem si myslíme, že děti by měli domů přispívat. Manžel říkal, že by měl syn dávat 5 tisíc-jeho výplata je 18 tis. čistého. Že je to rozumná částka na pokrytí nákladů na domácnost + jídlo. Syn má možnost si na papírek napsat co by chtěl koupit, na co má chuť-děláme to tak všichni, dle toho se nakupuje-a dělat si svačiny do práce. A jeho rodiče, bratr i sestra jsou jak u vytržení, že my po vlastním dítěti chceme peníze. Manžel jim vysvětlil, že je to proto, aby si uvědomil, že život stojí peníze. Aby jednou až bude bydlet samostatně nezíral, kolik peněz všechno stojí, že mu nezbývají peníze navíc. Kamarádka se od rodičů stěhovala ve 30-ti letech a také říká, že nikdy domů nic nedávala, že by po něm také nic nechtěla. Já si myslím, že domů by peníze dávat měl, já bych i souhlasila s trochu menší částkou, ale nechci schodit manžela.
Peníze máme, uživili bychom ho, to není o tom, že je to pro nás životně důležitý-jako to bylo u mojí maminky-ale je dospělý a měl by si na svoje potřeby přispívat.
Manžel říkal-a v tom má pravdu-tolika let jsme pořád jen šetřili, děti jezdily na dovolený několikrát do roka, mají kola, lyže, notebooky-tak proč bychom dospělého a pracujícího člověka měli dál život?
Syn to vzal jako jo, že je to jasný, že bude přispívat, nic nenamítá.
A já mám trochu pochybnosti, zda je náš postoj běžný.
Pište jak to máte-kdo máte dospěláky doma, nebo jak jste to měli vy.