Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přítelova dcera
- Fotoalbum (3)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.3.18 19:27
Mě přijde krapet sobeček. Žije si svým životem, zvyklej, že se mu všichni přizpůsobý a jede si vše po svém. což by se ještě dalo chápat, někdo prostě potřebuje žít v tak nějak víc sám, svým způsobem, rozvolněnější svazek ( a ted nemyslím věrnost).
Ale pak bych čekala, že to bude oboustranné a ne že mi nechá se přestěhovat někam do prde.le na věži v Uruguay, pověsí mi na krk jeho dítě a ještě s požadavkem, že přestanu pracovat. 
to je krapet jednostranné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 20:11
Je mi 31 a asi jsme holt jiny nez co je „normalni“ kazdemu prece vyhovuje neco jineho. Ja take rada pracuji hodne a takhle jsme se znali od zacatku. Vztah nam to nijak nenarusuje, zijeme normalni parnersky zivot. Povidame si, smejeme se spolu, mame spolecne konicky a pratele, take svoje vlastni pratele a konicky, sexujeme, strasne radi cestujeme, jezdime hodne po svete, pracujeme spoustu hodin ale zase kazde 2-3 mesice mame tyden dovolene kdy se venujeme jeden druhemu a delame spolu to co nas bavi. Ja jsem take hodne cestovala uz pred pritelem zila jsem pul roku na taiwane pul roku na sri lance atd tak asi mi to tak strasne neprijde jakoze jsrm se nekam prestehovala pres pul zemekoule kvuli partnerovi. Takhle to nevnimam, proste jsme spolu chodili dlouho potkavali jsme se kazdy mesic nekde po svete kde to slo a o spolecnem bydleni jsme se take bavili pul roku nez jsem se prestehovala. A nedelala jsem to jenom kvuli priteli, ale protoze ja sama jsem to take chtela a citila jsem se na to
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 20:15
@Lydia che píše:
Je mi 31 a asi jsme holt jiny nez co je „normalni“ kazdemu prece vyhovuje neco jineho. Ja take rada pracuji hodne a takhle jsme se znali od zacatku. Vztah nam to nijak nenarusuje, zijeme normalni parnersky zivot. Povidame si, smejeme se spolu, mame spolecne konicky a pratele, take svoje vlastni pratele a konicky, sexujeme, strasne radi cestujeme, jezdime hodne po svete, pracujeme spoustu hodin ale zase kazde 2-3 mesice mame tyden dovolene kdy se venujeme jeden druhemu a delame spolu to co nas bavi. Ja jsem take hodne cestovala uz pred pritelem zila jsem pul roku na taiwane pul roku na sri lance atd tak asi mi to tak strasne neprijde jakoze jsrm se nekam prestehovala pres pul zemekoule kvuli partnerovi. Takhle to nevnimam, proste jsme spolu chodili dlouho potkavali jsme se kazdy mesic nekde po svete kde to slo a o spolecnem bydleni jsme se take bavili pul roku nez jsem se prestehovala. A nedelala jsem to jenom kvuli priteli, ale protoze ja sama jsem to take chtela a citila jsem se na to
no, ale tut část naprosto chápu, rozumím, že to tak někdo má. Prostě se každý realitujete i zvlášt, máte rádi práci, cestujete… Ale to, že ti hodí svý dítě na krk mi do toho nějak nezapadá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 20:25
A ja jsem si teda schvalne takoveho partnera „nevybrala“ 
jakoze ze bych si rekla ja chci rozvedeneho s deckem odnekud z tramtarie 
nevim ale vztahy asi vznikaji ruzne, proste jsme se bavili v praci jako kolegove, potom jsme se potkali na firemni veceri, sedeli jsme vedle sebe a povidali si a bylo nam spolu dobre, zafungovala nejaka chemie mezi nami, pozval me na obed pak na veceri a dalsi veceri a proste jsme se do sebe zamilovali nemyslim si ze toto da nejak „naplanovat“ proste se to stalo a samozrejme jsem vedela ze ma dceru, rozvadi se apod ale take jsme se domluvili ze to ze zacatku budeme brat postupne a uvidime jak se nas vztah bude vyvijet. Az jsme si proste jednoho dne rekli ze to staci a ze to proste spolu zkusime, ze chceme zit spolecne, videt se kazdy den a zit ten nas normalni nenormalni zivot spolu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 20:31
@Lydia che Já bych se bála toho, že bys teď byla případně v domácnosti bez příjmu a co by to znamenalo, kdybyste se nedejbože rozešli. Byla bys odkázaná na něj a jeho peníze, nemohla si třeba spořit, nevím, jak to máš třeba se zdravotním pojištěním.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 20:34
No nic ja to holt risknu partnera miluji a verim ze on miluje me, je nam spolu fajn, jsme sehrany tym a ano take si myslim ze mala jen vola po pozornosti a proto je jaka je. A proto verim ze kdyz bude mit lasku jistotu stabilitu a podporu tak se zklidni a muze nam to jako rodine klapat, praci si necham alespon na pul uvazku plus treba chuva nejak to zvladneme jsem optimista. Holt rodice si clovek nevybira a i takove veci se v zivote stavaji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 20:37
@Ewiczka
Pojisteni mam - pracuji,
praci si chci nechat alespon na castecny uvazek a s pritelem se chceme v lednu vzit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 20:37
@Lydia che píše:
No nic ja to holt risknu partnera miluji a verim ze on miluje me, je nam spolu fajn, jsme sehrany tym a ano take si myslim ze mala jen vola po pozornosti a proto je jaka je. A proto verim ze kdyz bude mit lasku jistotu stabilitu a podporu tak se zklidni a muze nam to jako rodine klapat, praci si necham alespon na pul uvazku plus treba chuva nejak to zvladneme jsem optimista. Holt rodice si clovek nevybira a i takove veci se v zivote stavaji
ja myslim, ze sis to tu hezky zduvodnila a zadny problem nemas..tak hodne stesti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 20:40
@Lydia che píše:
A ja jsem si teda schvalne takoveho partnera „nevybrala“
ale jo, tak jasně, že ne. Ale tak každej má asi svý hranice, kdy prostě vzhledem k objektivnim skutečnostem, byt si rozumíte, z toho vycouvam.
A všechno z toho, co píšeš, rozumim, že prostě ti neva, máš k tomu bud neutrální nebo pozitivní postoj, jsi samostatná, dokážeš si v době, kdy je v práci realizovat sama, máš vlastní práci, koníčky, dokážete trávit společně čas, bydlet v exotických zemích bez zázezmí své rodiny jsi zvyklá a zvládáš.. Potud OK.
Ale z toho, že ti má hodit na krk svý dítě evidentně nadšná nejsi. Rozhodně to není tak, že by sis holčičku zamilovala, trávila s ní šťastná každou minutu a tak bys přimhouřila i oko nad tím, že prřijdeš o svou vysněnou práci a o hoku se postaráš, protože to jsi ty, miluješ děti, realizuješ se v péči o ně… Na mě je todle moc velké sebeobětování, vůči někomu, kdo mi přijde, že neobětuje vůči svým bízkým vůbec nic. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 20:57
@Lama Lama
Ja jsem si holcicku zamilovala a travim s ni veskery nas spolecny cas, pokud bych ji rada nemela tak bych neuvazovala nad tim ze se o ni budu starat atd protoze vim jak to bude vypadat ze veskere pece zbyde na me. Nevim napsala jsem zde o radu a cekala jsem asi nejakou radu jak naucit dite spat samotne v posteli, jak ji naucit byt trosku samostatna a mit nejake povinnosti atd, ale asi se holt budu ridit svym selskym rozumem. Zatim tady kazdy akorat resil jak ziju kde ziju s kym ziju proc ziju jaka je tady mentalita jak muzu takhle zit jsem hrozna nextka dite chci dat do decaku a nebo mu to tady zneprijemnit a udelat mu z toho vychovny tabor a mam vzit nohy na ramena. Jedina rozumna rada ktera tady padla je at si necham praci alespon na polovicni uvazek a sezenu si zahranicni au pair, timto dekuji uzivatelce za napad a preji krasny den (pardon noc v cr).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 21:02
ja myslim, ze holka je uz dost velka na to, aby se s ni dalo mluvit a oznamit ji, ze kdyz je u vas ma tam vlastni postel a bude spat v ni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 21:02
Tak jsem si dala práci přečíst celou tvou diskuzi. Ze začátku byla holčička úžasná, perfektní. Najednou po „otočení ex, že byste ji měli vy“, už je rozmazlená, náročná, hledáš, co se na ní da převychovat, co a jak udělat (když ji ani nemáš ještě u sebe a je to v procesu).
Celé mi to přijde jako telenovele, mimo jiné i proto, žes na začátku psala, že ti je 33 a nyní 31, asi je divné, že by se člověk o tolik přepsal 
.
Ale k tématu, určitě se dítě převychovat dá, dá se vést k nějakým hodnotám, zvyklostem, bude to pomalý proces a chce to trochu možná vyčůranosti (nenápadného působení), selského rozumu a trpělivosti - v případě, že by byla situace reálná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 21:11
@Lydia che Nastavovala bych pravidla postupně a vybírala věci, které ti nejvíc vadí, ovšem s přihlédnutím k dítěti. Třeba to spaní - chápu, že to obtěžuje, ale dítě je malé jen jednou a může mít zrovna období, kdy prostě potřebuje být s dospělým. Dám příklad - moje dítě spalo jako batole raději samo ve své postýlce a my si libovali, jakou pohodu máme. Pak ale přišlo jedno období a dítě nebylo schopné spát samo několik měsíců, ani usnout bez rozsvíceného světla, protože „strašidla“. Zrovna to spaní bych asi neřešila jako první věc. Nastavit nějaký řád ale určitě ano. Holčička je už dost velká na to, aby se postupně zapojovala do domácích prací. Minimálně odnést talíř nebo hrnek do kuchyně, svoje špinavé oblečení hodit k pračce,… Ale postupně a od těch základních věcí. I pro ni to bude velká změna, může to s ní pořádně zamávat. Bude nutné obrnit se trpělivostí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 21:13
@Lydia che Ještě mě napadá - má nějaké kamarády? Nevím, jak to tam u vás funguje, ale hodně rodičů tady u nás říká, že když si dítě pozve domů nějakého kamaráda, mají pohodu, protože děti si zalezou do pokojíčku a dospělý o nich neví. Pravda, v pokojíčku je pak jak po výbuchu, ale kromě zaopatření dětí jídlem a pitím má dospělý volný čas pro sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 21:14
@Gituš Ad věk: fakt? 
Nečetla jsem to celé, takže mi to uniklo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
