Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Ahoj holky, potřebovala bych poradit. Přivezeme si dneska domů koťáko, má 3 měsíce. Je to kočka domácí, která je zvyklá být venku. A k tomu směřuje moje otázka. Jak kotě zvyknout na nové prostředí. Domů ho dát bohužel nemůžeme, manžel je alergický (venku mu zvířata nevadí) a tak mě napadlo, máme na dvoře takovou technickou místnost, dát ho nejdříve tam, aby si postupně zvykl nebo ho hned vypustit na dvůr? To mám ale zase strach, že hned uteče. Kdo máte nějaké zkušenosti, poraďte prosím
Ahoj určitě bych nějakou dobu kotě zavírala. Venku bych ho nechávala jenom když by tam s ním někdo byl. Jinak doporučuju nechat mu nějakou dobu přepravku/krabici, ve které ho dovezete. Bude se tam cítit v cizím prostředí v bezpečí.
Kamarádka darovala kamarádovi kotě, přivezla ho a než on stačil cokoli říct, otevřela na dvorku přepravku, kotě udělalo frnk a už ho nikdy nikdo neviděl. My jsme kočky učili tak, že jsme s nima chodili na chvíli ven, už od malička, sotva začaly samy jíst. Oni se držely u nás, pak se začaly vzdalovat, ale nás si hlídaly. Nakonec se samy rozeběhly, kam se jim zachtělo, a vždycky se vrátily.
Co se týče té technické místnosti… to tam bude samo? Myslím, že ze začátku by mělo mít kontakt s vámi, aby si zvyklo. Aspoň na chodbu přímo do baráku, kdyby to šlo, bych ho dala…
Jinak včera večer jsem viděla u nás na parkovišti běhat kotě, už už jsem ho chtěla drapnout (jako minulý týden jakéhosi jezevčíka) a vzít si ho do postele
Ale pak mi došlo, s kým že to žiju
Tak doufám, že se kotěti dostane krásného života u někoho jiného ![]()
Když tam bude mít misku něčeho dobrého, tak se odtud nehne. Často se s ní mazlit a je to vyřešené. Kočky si zvykají na dobrou péči velmi rychle ![]()
Určitě kotátko nechat cca měsíc doma, nebo ve sklepě, at se neztratí. Pomalu ho navykat na venkovní prostředí s vámi, za dohledu ![]()
Kdyby něco, koukni do Kočičí diskuse
Jsme tam samé kočkomilky
https://www.emimino.cz/…nkovani/373/#…
Ahoj, taky jsem měla kočenu 14 dní zavřenou doma (v předsíni), aby si na nás zvykla a pak už se jí nechávaly otevřené dveře, když chtěla, aby si šla ven, nebo zase naopak. Pak se držela spíš na zahradě kolem nás, teprve po pár dnech začala prozkoumávat i mimo zahradu.
Vždycky hodně pomohlo, kdy jeden člověk - většinou tedá já, resp. ten, kdo je bud ekrmit a starat se o ně - s nimi stráví delší čas a nejlépe někde, kde nemůžou utéct. Dá jim jídlo, hladí je, uloží do pelíšku, a tak. Třeba v tý technický místnosti. Podle mně pokud není kočka extrémně vystresovaná, jí, nechá se pohladit, tak je napůl vyhráno. Teď ještě aby si navykla, že je „doma“, a pak už neuteče. My máme dvě koťata, taky asi tři měsíce, na noc je zavírám taky do techcnické místnosti, přes den běhají po zahradě - spíš ale kvůli kunám a osttaním kočkám - stačí, když vystrčím hlavu ze dveří a v tu ránu jsou u mně.
My máme kočky - teda už nějakou dobu jenom jednoho kocoura, taky venku. „Zázemí“ má ve sklepě, odkud má volný pohyb ven, v kůlně má stejně tak dvířka a seno, kde může spát a misky jsou vedle domku v garážovém stání. Když se nějaký přírůstek přihodil, tak jsme ho dali hned ven, alespoň ten den jsem s ním byla hodně venku, aby viděl kam patří, syčeli na sebe se stávajícím pánem teritoria a nikdy žádná kočka nefrnkla ![]()
Ještě mně napadá, koťata potřebují společnost. Hodně společnosti. Naproti sousedi mají kotě, ale malá slečna a ani rodiče v průběhu školního roku moc dma nebyli. Kotě bylo furt u nás. Mně to nevadí, ale ve chvíli, kdy začne žrát i s našima koťatama, bude mít pocit, že je doma u nás, a uteče jim
Sice holka v devět u nás hledala kotě, a našla, ale co platné, když druhý den dopoledne bylo zase u nás, že jo ![]()
Ahoj, já to teda nijak nehrotila, přivezla jsem kotě, lupla ho v přepravce na zem do zádveří (dostavujeme, takže je to zatím vpodstatě přístřešek před dveřma) a jala se vyndavat holky z auta a zbytek věcí. Mezitím si přišly kotě očuchat ostatní kočky, psi a já nachystala nějakou dobrotu před přepravku, otevřela dvířka a děj se vůle. Nikdy žádný kotě neuteklo a že jsme jich tu měli. To, že jich ale nakonec přežije málo, je už jiná věc, bohužel máme blízko silnici. Ke konci týdne si jdu pro další tři, ukecala jsem sousedku, ta mrcha je chtěla topit (asi nezná pojem kastrace). Takže to vypadá, že máme zvěřinec, páč máme ještě 2kočky, ale bohužel do roka jich bude tak polovička.