Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
Pro pobavení - situace "ze života" :)
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
weruuunka
18.6.11 15:21
- Citovat
- Upravit
18.6.11 17:23
mikelka píše:
hezké…teď jsem narazila na facebooku na jeden vtípek..tak také pro pobavení:
Chlap si koupí detektor lží-robota,který vždy při lži udeří!
Otec: No synu,kde jsi byl během vyučování?
Syn: Ve škole.
- Robot udeří syna!
Syn: Okej,byl jsem v kině na filmu.
Otec: Na jakém filmu?
Syn: Toy story,pohádka.
- Robot udeří syna!
Syn: Okej,bylo to porno.
Otec: Cože? Já jsem v tvém věku nevěděl, co je to porno!
- Robot udeří otce!
Máma: Ha Ha,přece,je to Tvůj syn!
- Robot udeří mámu!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.11 22:07
weruuunka píše:
Holky mě to nedalo a musela jsem to sem dát.
Fakt hustý a hlavně pravdivý 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.13 13:42
Z FB : 
Můj drahý, milovaný muž má úžasný zlozvyk a teď poslouchejte, respektive čtěte. Rád slévá různé poloprázdné umělohmotné i skleněné lahvičky v jednu.
Když to po sobě čtu, je to možná napsáno nepochopitelně a proto uvedu pár
příkladů… Šampon na vlasy- proč jich mít kolem vany 7 když tam mohou být dva a vůbec
mu nevadí, že slije šampon na barvené vlasy se šamponem proti lupům…mám
doma několik přípravků na okna, jiným myji plastová, jiným žaluzie,
jiným okna skleněná (babičce). Nač mít tři přípravky, když mohu mít jeden, že? A jakmile to objem přípravků dovolí, šup - už mám 3 v 1. Neštve mě ani
tak to, že změní přípravek vůni i barvy, ale sere mě, že se nehodí použít
ani na okna skleněná, ani na okna plastová, ani na žaluzie…
Ale miláček to vždy stopí na garáž a prý tím jdou skvěle mýt disky na autě.
Jakmile mám rozdělaných více čajů a, čajová to já sem, ihned mi je dá
všechny do jedné krabičky a ty zbylé krabičky vyhodí.
Na otázku jak poznám teď ten mátový od višňového mi skoro s opovržením
odpoví „čichneš nééé“…
Nedávno si místo průduškového udělal senný, protáhlo mu to úplně jiné
dutiny, než měl v plánu!
Proseděl na wc skoro celou noc. Když ráno zíval u stolu musela jsem mu to
vrátit slovy: „Copak Peťulko nečichl sis k tomu co zalíváš???“
Ten pohled bych vám nepřála vidět.
Je to tři dny zpět, co jsem si koupila nějakou novou ústní vodu, já jsem na
zuby dost pečlivá…mělo mě to ale hned napadnout, když sem tam měla dvě
rozdělané, že tu novou mám pečlivě schovat, bohužel…
Můj drahý, milovaný manžel byl rychlejší…
Lidi v noci sem se vzbudila, šla se napít a měla jsem takový divný pocit v ústech, říkám vypláchnu si…
Dala jsem si hlt a myslela jsem, že se pos****!!! Tak rychle vzbuzená sem
snad nikdy nebyla…hubu jak v ohni…
Honem sem se napila studené vody…nepomohlo..
„Ty debile“…nadávala jsem v duchu a to jen s ohledemna děti..Letěla jsem
do mrazáku, vyloupla pár ledových kuliček a seděla na vaně a pokoušela se
přežít… Věřte - nevěřte, byla to bolest šílená!!!
Když to mírně polevilo a já jsem se ujistila, že když dýchnu nezapálím
peřiny, šla jsem si lehnout.
„Květuško, co jsi dělala v tý kuchyni, je tiněco???“
A tu mě napadla vskutku ďábelská pomsta…
„Nemůžu nějak spát lásenko moje“, a něžně, se zatnutýma zubama, jsem ho
pohladila po tváři… po krčku… po bříšku…ano, šla jsem až TAM…
„Květuš.. téééď…to nééé“.. ale když viděl, že hlavou následuji ruku už
vykasával pyžamo… jéé jééé ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÚUUUUUUUUU
Mohu vás ujistit, že orgasmus to nebyl…
„Do prd******cos jedla?“
Usmála jsem se na něj… „Nic miláčku. Byla jsem si vypláchnout pusu, víš a
nějaký debil slil dvě ústní vody dohromady a ta jedna voda je téměř 80ti
procentní, nekloktá se, ale po kapkách se přidává do vody a tou se pak
kloktá, takže mám spálenou celou hubu, víš zlato! Tak jsem chtěla, ať z toho
taky něco máš…“
Než usnul, hezky dlouho se obracel… a slovo se mnou už nepromluvil…
Ráno si projedu jazykem v ústech…mě se vám úplně sloupla kůže…
Patrně jsem si v noci pusu jednoduše spálila dnes jsem byla na dietě a na
vlažných čajích!
Mimochodem můj drahý a stále milovaný manžel, když ráno přišel z toalety,
požádal mě o heřmánkový odvar, prý má k vůli mým ¨ přihlouplým vtipům nějaký
problém…
Jestli se mu sloupl žalud to nevím, ale ten čaj si musel
Vyčichat sám Za to večer…u pračky mě stály dvě aviváže, poloprázdné a
neslité v jednu.
Ono to třeba k něčemu bylo dobré…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.13 22:40
@MiskaKosa píše:
Z FB :
Můj drahý, milovaný muž má úžasný zlozvyk a teď poslouchejte, respektive čtěte. Rád slévá různé poloprázdné umělohmotné i skleněné lahvičky v jednu.
Když to po sobě čtu, je to možná napsáno nepochopitelně a proto uvedu pár
příkladů… Šampon na vlasy- proč jich mít kolem vany 7 když tam mohou být dva a vůbec
mu nevadí, že slije šampon na barvené vlasy se šamponem proti lupům…mám
doma několik přípravků na okna, jiným myji plastová, jiným žaluzie,
jiným okna skleněná (babičce). Nač mít tři přípravky, když mohu mít jeden, že? A jakmile to objem přípravků dovolí, šup - už mám 3 v 1. Neštve mě ani
tak to, že změní přípravek vůni i barvy, ale sere mě, že se nehodí použít
ani na okna skleněná, ani na okna plastová, ani na žaluzie…
Ale miláček to vždy stopí na garáž a prý tím jdou skvěle mýt disky na autě.
Jakmile mám rozdělaných více čajů a, čajová to já sem, ihned mi je dá
všechny do jedné krabičky a ty zbylé krabičky vyhodí.
Na otázku jak poznám teď ten mátový od višňového mi skoro s opovržením
odpoví „čichneš nééé“…
Nedávno si místo průduškového udělal senný, protáhlo mu to úplně jiné
dutiny, než měl v plánu!
Proseděl na wc skoro celou noc. Když ráno zíval u stolu musela jsem mu to
vrátit slovy: „Copak Peťulko nečichl sis k tomu co zalíváš???“
Ten pohled bych vám nepřála vidět.
Je to tři dny zpět, co jsem si koupila nějakou novou ústní vodu, já jsem na
zuby dost pečlivá…mělo mě to ale hned napadnout, když sem tam měla dvě
rozdělané, že tu novou mám pečlivě schovat, bohužel…
Můj drahý, milovaný manžel byl rychlejší…
Lidi v noci sem se vzbudila, šla se napít a měla jsem takový divný pocit v ústech, říkám vypláchnu si…
Dala jsem si hlt a myslela jsem, že se pos****!!! Tak rychle vzbuzená sem
snad nikdy nebyla…hubu jak v ohni…
Honem sem se napila studené vody…nepomohlo..
„Ty debile“…nadávala jsem v duchu a to jen s ohledemna děti..Letěla jsem
do mrazáku, vyloupla pár ledových kuliček a seděla na vaně a pokoušela se
přežít… Věřte - nevěřte, byla to bolest šílená!!!
Když to mírně polevilo a já jsem se ujistila, že když dýchnu nezapálím
peřiny, šla jsem si lehnout.
„Květuško, co jsi dělala v tý kuchyni, je tiněco???“
A tu mě napadla vskutku ďábelská pomsta…
„Nemůžu nějak spát lásenko moje“, a něžně, se zatnutýma zubama, jsem ho
pohladila po tváři… po krčku… po bříšku…ano, šla jsem až TAM…
„Květuš.. téééď…to nééé“.. ale když viděl, že hlavou následuji ruku už
vykasával pyžamo… jéé jééé ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÚUUUUUUUUU
Mohu vás ujistit, že orgasmus to nebyl…
„Do prd******cos jedla?“
Usmála jsem se na něj… „Nic miláčku. Byla jsem si vypláchnout pusu, víš a
nějaký debil slil dvě ústní vody dohromady a ta jedna voda je téměř 80ti
procentní, nekloktá se, ale po kapkách se přidává do vody a tou se pak
kloktá, takže mám spálenou celou hubu, víš zlato! Tak jsem chtěla, ať z toho
taky něco máš…“
Než usnul, hezky dlouho se obracel… a slovo se mnou už nepromluvil…
Ráno si projedu jazykem v ústech…mě se vám úplně sloupla kůže…
Patrně jsem si v noci pusu jednoduše spálila dnes jsem byla na dietě a na
vlažných čajích!
Mimochodem můj drahý a stále milovaný manžel, když ráno přišel z toalety,
požádal mě o heřmánkový odvar, prý má k vůli mým ¨ přihlouplým vtipům nějaký
problém…
Jestli se mu sloupl žalud to nevím, ale ten čaj si musel
Vyčichat sám Za to večer…u pračky mě stály dvě aviváže, poloprázdné a
neslité v jednu.
Ono to třeba k něčemu bylo dobré…
už to znám, ale i tak mě to vždycky pobaví . Jo chlapi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.14 20:21
NEMÁ CHYBU — JSEM MRTVÁ SMÍCHY
Zouvám a přezouvám domácí i návštěvy. Při představě, jak po každé nevyzuté návštěvě klečím s rejžákem a drbu koberce, je mi zle. Proto bez milosti vyhodím každého, kdo si bagančata v chodbě nevyzuje. Jednou, to byly děti opravdu malé, jsem si pěkně naběhla. Ráno mi manžel oznámil, že přijde z práce dřív, protože se u nás po poledni zastaví jeho šéf. ŠÉF??? Nastala mela. Vygruntovala jsem celý byt, všechno muselo být v pořádku nikde ani smítko. O šéfovi bylo známo, že je to pedant a neodpustí žádnou chybu. A taky jsem se chtěla vytáhnout… Zápolení s hadrem připomínalo desinfekční maratón, na sporáku syčela voda na domácí knedlíky a v kastrolu se tetelili ptáčci. Děti až těsně před obědem dostaly gala oblečky a v jídelních sesličkách vypadaly jako andílci. Ovšem jen do té doby, než jim začala být dlouhá chvíle a ony se začaly hlasitým vřískotem a mlácením lžiček do stolečků dožadovat svého papůůů Knedlíky potřebovaly ještě nějakou tu minutku k dokonalosti, když v tom se ozval u dveří zvonek. V poklusu jsem loktem otevřela dveře a v domnění, že je to manžel, houkla přes rameno: „Vyzout a uklidit boty! Já to po tobě, ty dobytku, uklízet nebudu.“ Kmitala jsem po kuchyni za vydatného řevu hladových ratolestí, když mi padl pohled na postavu stojící ve dveřích. Nebyl to manžel, ale starší elegantní pán v obleku. „Mladá paní, jmenuji se Dvořák a mám zde počkat na vašeho pana manžela.“ Polilo mě horko a honem mě nic vtipného nenapadlo. V obličeji rudá jak rajče jsem se omlouvala. Pan Dvořák jen mávl rukou a doporučil mi nakrmit dítka, než zboří barák. Jako správná paní domu jsem nabídla oběd i hostu, a ten se slovy, že domácím ptáčkům neodolá, pozvání ke stolu přijal. Já byla tak vystresovaná ze šéfa i řvoucích dětí, že jsem asi úplně vypnula mozek a dělala vše automaticky. Až po nějaké době mi přišlo divné, proč šéf tak vytřeštěně zírá do talíře a nejí. Já v první chvíli vůbec nic závadného na jeho porci nenašla. Ale hned v té druhé chvíli, kdy mi zřejmě opět myšlení naskočilo, bych byla nejradši na druhém konci světa. Zmohla jsem se jenom na to stát a tupě zírat na stůl před šéfa Před sebou měl rozprostřené gumové omyvatelné prostírání s kačenkou, na něm místo příboru lžíci a na talíři dokonale pokrájené knedlíky i maso, a to celé rozhňahňané v omáčce. Přesně jako děti ve svých stoličkách. Když mi stud dovolil zvednout oči k panu „Nejvyššímu“, byl v obličeji rudý jako rak od zadržovaného smíchu. Nakonec se tak rozchechtal, až mu tekly slzy. Když jsem se mu sápala po talíři, abych vše napravila a dala mu novou porci oběda, odmítl. Tou polévkovou lžící tu „šlichtu“ snědl a ještě zdvořile poděkoval Když přišel manžel z práce, šéf neřekl o tom, co prožil, ani slovo. Já mu to vyprávěla, až když návštěva odešla. Seděl u stolu a přemýšlel s hlavou v dlaních, jaký asi bude mít na výpovědi uvedený důvod. A já už viděla miláčka ve frontě na pracovním úřadě a mě s dětmi žebrající u kostela. Celá historka se samozřejmě roznesla po firmě a následně po všech stavbách v širokém okolí. Šéf prý to líčil na poradě takhle: „Zazvoním, otevřou se dveře, a než stačím pozdravit, už jsem dobytek. Řev mi drásal uši, ale vůně oběda mě donutila zůstat a neprásknout za sebou dveřmi. Když se všechno vysvětlilo s tím, že dobytek nejsem já, ale Martin, přijal jsem pozvání na oběd. Chlapi, já myslel, že je po mně, když jsem dostal dětský prostírání asi abych paní domu neupatlal ubrus – polívkovou lžíci – nejspíš abych si příborem neublížil – a vrcholem všeho byl umělý talířek s předkrájeným obědem. Fakt jsem chvíli čekal, že dostanu plínu pod krk, abych si neumazal sako, a že mě tou lžící i nakrmí. Ještě že se všechno včas vysvětlilo, jinak bych dostal dudana a skončil bych v posteli jako ty děcka. Proto bacha, až půjdete k Martinovi! Vyzout už před vchodem a ničemu se nedivit!“ Je fakt, že si dlouho chlapi ze stavby – když u nás obědvali neodpustili narážky typu: Můžu jíst sám, nebo mě nakrmíš? Hele, chlapi, už jsem velkej dostal jsem příbor! Prostírání s kačenkou by nebylo? A už od dveří řvali: „Já vím, jsem dobytek a mám si uklidit boty!“ Přesto na vyzouvání návštěv trvám, i když už je nenazývám dobytkem." 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.14 20:29
@jesenka33 Brečím smíchy Sice, stát se to mně, asi by mi do smíchu moc nebylo, ale když to teď tak čtu… nemá to chybu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.14 20:39
Krásné odlehčení na nedělní večer -téma pro Bakaláře jak vyšité .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Opakující se opary u dcery
- 28.04.26
- Anonymní
První den si sbalila všechny osobní věci do krabic a kufru.
Příští den si zavolala stěhováky, aby ji věci odvezli.
Třetí den si naposledy sedla ke stolu v krásné jídelně, zapálila si svíčku, pustila si klidnou hudbu a pochutnala si na kupě krevetek, kaviáru a lahvičce vína.
Po večeři naposledy navštívila každý pokoj v domě a do každé tyče na záclonu vložila napůl snědenou krevetu namočenou v kaviáru.
Pak uklidila kuchyň a odešla.
Krátce nato přišel manžel se svou novou přítelkyní a byli velmi šťastní.
Po několika dnech začal dům pomalu,ale nepříjemně páchnout.
Vyvětrali, vyčistili koberce, prohledli otvory jestli tam není mrtvá myš. Nakonec vyměnili koberce, vymalovali, všude rozložili vonné věcičky.
Nic nepomohlo, přátelé je přestali navštěvovat, služebná odešla, opraváři odmítli přijít do domu…
Nezbývalo, než dům prodat.
Po měsíci o dům stále nikdo neměl zájem a odmítla s nimi pracovat i realitní kancelář.
Konečně si museli vzít vysokou půjčku a koupit jiný dům.
Bývalá manželka zatelefonovala a ptala se, jak se daří.
Soucitně vyslechla ságu o smradlavém domu. # > Taky podotkla, že se jí po tom domě # > velmi stýská, a byla by ochotna snížit částku, na kterou má podle # > rozvodového řízení nárok, výměnou za ten dům.
Manžel si uvědomil, že jeho bývalá žena neví, jak moc ten dům smrdí.
Vycítil příležitost a svolil prodat jí ho za desetinu toho, jakou měl dům hodnotu, za podmínky, že podepíše veškeré papíry hned ten den. Žena souhlasila, během hodiny manžela navštívil právník s podepsanými papíry.
Po týdnu bývalý manžel se svou novou přítelkyní s úsměvem na tváři sledují stěhováky, jak jim balí zařízení............včetně těch záclonových tyčí.