Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Dcera se učí podle osnov praktické školy, má lehké mentální postižení. Učitelka si s ní neví rady, nakonec ji pošle za dveře a ona pak po nějaké době sama řekne, že už bude pracovat. Jsou ve třídě jen 3. Dělá to i jiným učitelkám, ne jen jedné. Ani doma si s ní nevíme rady, ani po dobrém ani po zlém…
Nevím, jak by psycholog pomohl - že by se mu svěřila s důvodem, proč nespolupracuje? Nebo nějakou terapií by zjistil důvod a odboural ho? Myslím, že ani dcera sama neví, proč to dělá. No a jinak - na škole jí moc nezáleží.
Aha, no já bych psychologa zkusila a uvidíš. Připravila bych se, že to třeba nebude hned, ale třeba najde problém. Nebo alespoň poradí něco málo.
@Anonymní píše:
Je v soukromé speciální škole.
@Ou A jsi s radami v koncích. Dítě nezaujme ani speciální pedagog nebo rodiče.
Takhle od stolu těžko říct. Dítě neznáme, nevíme co zvládne a jak je její mentální postižení závažné, povaha atd. Nicméně pokud jsou ve třídě tři, bude asi třída nějak uzpůsobená, tím myslím třeba relaxační koutek. Pokud dcera bude ochotná, může si jít na chvíli lehnout a zklidnit se. Zase + je, že není příliš potřeba se trápit tím co při „trucováníí“ zamešká. Předpokládám, že tady je na prvním místě vytvořit při výuce klidnou atmosféru, učí se v kratších úsecích atd. Ona to nedělá zcela vědomě, jako když děti trucují z nějakého důvodu. Prostě je to součást její diagnózy.
Tak pokud má určité mentální postižení tak se to snad dá pochopit, ne? A řekla bych, že je to i do určité míry normální, že těm dětem to v hlavě funguje trošku jinak… Pí uč by asi měla být připravená s tím nějak pracovat - nechat odpočinout, zadat něco jiného, počkat na další úkol…
Pokud je dítě ve speciální škole, tak už určitě chodíte k nějakému psychologovi atd. Tak to řeště s ním.
S podobnými dětmi pracuju. Když to vezmu obecně, nejčastější problém u dětí s LMP, které se takto zaseknou, bývá pocit přetížení anebo nedůvěra v sebe sama, že na to mají - buď na úkol opravdu nestačí, nebo ho potřebuje dělat jinou formou, případně po ještě kratších úsecích než je dělává, zařadit nějaké ozvláštnění apod. Předpokládám ale, že učitelka tohle dělá a je speciální pedagog. Měla by s tímto umět pracovat. Je dobré nechat čas na " vydýchání a trucování", zároveň je třeba ale ukázat, že se práce dodělává. Jde to i bez nátlaku. Jsou děti, kterým menší nátlak prospívá, ostatní se dekompenzují jen při jeho náznaku.
Co tím chci říct: to, že dcerka občas nepracuje, trápí jen tebe, nebo si stěžovala i učitelka? Protože pokud jsi z toho špatná jen ty, tak nemusíš - dcerka se jen potrebuje zrestartovat ( viz to, že se po chvíli vrátí a pracuje). Prostě to má jinak, potřebuje jiný čas a systém než ostatní. U nás třeba intervaly pracuje / nepracuje postupně prodlužujeme ve prospěch toho " pracuje". Nikdy to nebude 45 min v kuse, spíš se hraje na to, dotahovat věci do konce. Klidně míň, ale prostě dokončit. A nekonečně motivovat a chválit, ale to je jasné. U těchto dětí je nějaké mentorování zcela vyloučené, to bychom se kolikrát nikam nedostali.
Dodatek mimo: Bere dcera nějaké léky? Je v péči pedopsychiatra? Jestli ano, můžeš mi napsat SZ.
Já si myslím, že ty úkoly už jsou nad holčičky síly - nerozumí tomu, ví, že to nezvládne, tak se prostě zasekne - já si představuji, jako kdyby na nás v práci začali mluvit španělsky, chvíli se budu snažit porozumět, pak zjistím, že to nedávám, tak mně to přestane zajímat, zaseknu se a nebudu dělat nic
a je teda v normální škole, nebo speciální?