4letý je hubatý, neposlouchá

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Mišmiš

6453

6.11.13 20:45

načítám...

Anonymní neporadím, počkám si na rady zkušených matek
PS - rady o domlouvání a vysvětlování budu tedy rovnou přeskakovat, protože to u nás opravdu nefunguje

načítám...
Citovat
Zmínit

Agáta13

1947

6.11.13 20:45

načítám...

Zkus se poradit třeba v pedagogicko- psychologické poradně nebo lépe u dětského klinického psychologa, jestli nemůže jít o hyperaktivitu, případně spojenou s poruchou pozornosti. Pokud jo, jsou na to speciální postupy, jak se k takovýmto dětem chovat.
Pokud se to nepotvrdí, tak co nejvíc ho nechat pocítit následky vlastních činů ( nezastavíš u přechodu, když jedeš na kole- ok, od té chvíle to kolo prostě povedeš a nějakou dobu (pár dní) ho prostě nevezmete. Nezastavíš, když jdeš sám pěšky před kočárkem- ok, prostě jdeš vedle kočáru, i kdyby ses měl vzteknout, počurat, poblinkat.. DUSLEDNOST DUSLEDNOST DUSLEDNOST v kombinaci s přirozenými důsledky neuvážených činů. Hranice jsou potřeba, zvlášť, pokud jde třeba o tu silnici. A děti hranice potřebují, i když se vztekají, když si nemůžou dělat, co chtějí. Nebudeš špatná matka a nebude Tě mít míň rád, když budeš důsledná, je to vyzkoušené a dokázané, neboj :-) :hug:
Stanov si sama pro sebe tak 3 až 4 priority, co Ti vadí nejvíc(nezastavování před tou silnicí třeba), a na to se zaměř, vysvětli mu, co se po něm chce a pak buď pes na dodržování, dokud se to nenaučí. Ostatní v tu dobu trochu odsuň, ať v tom nemá zmatek. Až se to naučí, přidej něco dalšího. :kytka: Brzo se to zlepší, uvidíš :-)

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

6.11.13 21:19

načítám...

Díky, problém je ten, že důslednost u nás moc nejde. V důslednosti bych byla hvězda, kdybych měla metodu jak ho k tomu dostat. Kolo si klidně nechá zabavit, když to pocítí jako trest. Když má jít u kočárku, klidně se sebere a jde jiným směrem. Když dostane, sedne si na zem a klidně v zimě v -10C sedí a nehne se. Je býk po mě - já to taky dělala. Z trestů si dělala legraci a klidně o mě mohjla mamka přerazit vařečku, poslechla jsem až po té, co ji to přestalo bavit.

Citovat
Upravit

Hanka 32

115

2.1.17 14:24

načítám...

@Anonymní píše:
Ahoj, nevím si se synem rady - má 4,5 roku a neposlechne. Na zadek, zákaz pohádek, čtení, beru hračky, nic nepomáhá. Nejhorší je, že mu řeknu, že musí jít se mnou či na konci cesty zastavit, kdyby vyletělo auto a on přeletí silnici - tedy ne hlavní, to jsou takové ty vesnické silničky v ulicích. A tvrdí, že tam nic nejelo. Mám roční dcerku v kočárku, takže ho nemůžu vést za ruku a nestíhám mu, on prostě i po 2sportovních kroužcích za den nemůže jít normálně a lítá. Mám hrůzu, že vletí pod auto, dělá si z toho jen srandu. Jiné děti ze školky jsou vedle maminek a on je pořád někde vlezený, nebo někam lítá. Neposlechne. Asi budu muset začít pro něj jezdit autem. Doma mu řeknu neskákej na gauči, skáče znovu, dostane nazadek, řve a vzteká se a za minutu to udělá znovu. Neporadíte?

Já mám doma to samé, naštěstí u té silnice stojí, ale teď má období na po hubě. s prominutím. Cokoliv řeknu tak opakuje a chláme se mi do obličeje. Například, Daniely, okřiknu jej a on to zopakuje a chláme se u toho. Obleč se, on obleč se, já zvýším hlas Něco jsem řekla a on něco jsem řekla.. mám si jít pro vařechu,, a on mám si jít pro vařechu… prostě na palici. PO gauči skáče permanentně. Máme od psycholožky diagnozu ADHD ale nějakou tu uplně mírnou, nicméně myslím že u něj se míchá vše. On má období vzdoru snad od roku a půl. Dlouho nemluvil, čili se „seznamoval“ s dětmi po svém a to tak, že do nich zduchal apod.
Ve školce ze začátku také stálé stížnosti, prostě jsem si tam připadala jak asociální matka která se nevěnuje děcku. Prý ale u těch ADHD to není zlobení ale nějaká porucha v mozku. Pak jsem jim ten papír od psycholožky donesla i do školky a sice občas to poslouchám, ale jako by jej to svým způsobem „omlouvalo“.
Navíc se šílně předvácí, jak jsem s ním sama, dobrý. Dojde návštěva - konec. Ječí, otravuje, skáče do řeči, když dojde návštěva s dětmi tak v zápalu boje sem tam někoho majzne něčím a zase řev a pořád dokola. Nakonec já sedím s děckama v pokoji místo abych si povykládala. Jinak hlídat ho babička jedna nechce, ta co chce je daleko.
Naštěstí si jej vezme jednou za 14 dní na víkend tatík. Tak je chvíli klid a poléčím nervy… :-D Jinak přeju pevné nervy všem. Protože tady to odmlouvání je fakt na vývrat.
Já mu řeknu, nedostaneš hračku, nepřečtu pohádku a on začne ječet, ale dostanůůůůů, ale přečteš… a já ne a on anoooooooooooooo.. a tak se se mnou dohaduje třeba pět minut. Takže končím debatu slovy, já s tebou nediskutuju, já ti to oznamuju. A dost… :pocitac: