Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Problém se sousedy - hlučné děti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.4.12 11:09
@papopy píše:
Já jsem je chtěla ale jenom poprosit, aby neházely kostkama o podlahu nebo o zeď, že dupou, s tím nic nenadělám, to mi je jasné
No tak to udělej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.12 11:13
@Kalla1412 píše:
jak to tady čtu, tak su ráda, že budeme s malýma v přízemí a nebudeme MY nikoho rušit, ten stres by mě taky točil, že já někoho obtěžuju, to nesnáším
To je presny, doted jsme bydleli ve tretim patre v panelaku. Ted jsme v prizemi v cihlovym a je to parada 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.12 11:36
Tak já mám taky torpéda. Ale v baráku máme takový pravidlo, že po 19.hodině je klid, ne až po 22. Takže to už usměrňuju a volíme klidový režim, resp. koupání atd, co už vydrží být tak nějak víc v klidu. Ale jinak máme plovoučky, pod to jsme schválně dávali silnou izolaci, aby to tlumilo to dupání. Ale myslím, že to stejně slyšet je. Sousedky se průběžně ptáme, zda jí neruší děti. Já na ně ale můžu řvát celý den a stejně tohle neovlivním. Celý dětství by jinak slyšely: "ticho, ticho, pomalu, potichu.. A bouchnutí kostkou, tomu těžko předejdu;).
Já bydlela chvilku v místě, kde sousedce v takové vilce dokonce vadilo, že děti jdou na společný dvorek a hrají si tam 
. Měla možnost být i na druhém konci bytu, kde by děti neslyšela, i kdyby chtěla, ale ne. Ona požadovala mít rozbroje 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.12 11:51
Jak píše Lakyna, ono je to fakt o oboustrané toleranci..když někomu vadí i jen mluvení dětí, jejich křik při hře a pod, tak to je člověk netolerantní, protože cděti jsou prostě zdrojem „hluku“
My bydlíme přímo u děstkého hřiště, které je hojně využívané a při otevřené ventilačce se člověk cítí jako ve školce 
Nevadí mi to a když nemám náladu, zavřu prostě okno 
Ale představa, že bych před tím neutekla a to pištění opravdu poslouchala v létě 7-9 hodin (večer puberťáci)…že mi to budit malého se nebojím, musí si zvyknout 
Ale dovedu si představit, že bouchání, rány a dupání denodenně bez možnosti před tím utéct, to musí být na palici.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.12 13:31
@Kalla1412 píše:
jak to tady čtu, tak su ráda, že budeme s malýma v přízemí a nebudeme MY nikoho rušit, ten stres by mě taky točil, že já někoho obtěžuju, to nesnáším
Na nás si právě chodila stěžovat studentka, co bydlela NAD náma, že jí jako rušíme s klukem při učení . Pod náma byli ti lidi úplně v pohodě, ale to byli úkáčka - ty vydržej hodně
To jsem jí neměla posílat na samotu u lesa, ale mnohem dááál, co? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.12 14:14
Nevím, zda bych zašla, jsem v tomhle srab. 
Zažívali jsme si něco podobného, plovoučka a dlažba v paneláku (nechápu, jak někdo tohle může vymyslet hlavou). Naštěstí se odstěhovali.
Naopak já mám dceru 18m a usměrňovat se mi ji daří. Nechci dělat sousedům to, co jsem si zažila sama. Jsou tu staré parkety a slyšet je asi hodně, neříkám, že jí zakážu všechno, ale vysloveně třískat s věcmi prostě nemůže.
Přeju pevné nervy a třeba se to časem zlepší, bude hezky, budou chodit ven. Snad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
byron
12.4.12 14:35
Bydlíme v paneláku teprve krátce, „naštěstí“ nad tchánama.Máme 2 děti, 2 a 4 roky.
Pokud jsme měli jen jedno dítě (to jsme ještě bydleli v RD u našich), nenadělalo takový hluk, jako když jsou dvě. To už jsou neřízené střely, můžeme je napomínat 100×, bez nějakého delšího účinku.
Oni, jen když se jdou koupat a dupkají nožičkama při úprku do koupelny, jde to u tchánů dole slyšet.
(tchýně špatně spí a slyší mě i v noci,když k dětem vstávám,potichoučku. No,raději nemyslet,co vše v noci ještě slyší:-),ale to už není k tématu)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.12 21:19
holky sppihlasím s Váma, že je potřeba oboustranná tolerance, když se malá narodila, tak mi paní samozřejmě nezapomněla připomenout, že ji slyší, když pláče. Ale že oni nad náma dělají šílený rachot, to už neřeší, proto mě to i štve, protože my je nikdy nemůžem tak rušit jako oni nás. Naše malá je dost rozumná, že si dá říct, aby neházela s hračkama atd. Myslím si, že je to ve výchově
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.12 21:24
Oni to treba jako rachot nevnimaji. Tak za ni zajdi a uvidis. A nemysli si, ze je to ve vychove, to abych ja chodila kanalama, ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.12 21:37
víš oni když jdou ven tak dělají hrozný rachot, že o nich ví celý barák a ona je nikdy neokřikne, to já bych malé něco řekla, že se na chodbě nekřičí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.12 21:41
Chapu. O nas vedel nejen cely barak, ale i pulka sidliste, nejstarsi mel odjakziva hodne prurazny hlasek Manzel mohl jit domu uz z parkoviste poslepu Nekdy je na chodbe okriknu, nekdy je radsi pakuju ven. Ale lide jsou ruzne, no, a navic teda rok a pul stary dite muzes kolikrat okrikovat treba do bezvedomi… Prijde mi spis, ze si to proste neuvedomujou, ze jsou pro okoli tak hlucny, oni v tom zijou porad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
SayaSt
12.4.12 21:51
necetla jsem reakce
tak ja to mam presne naopak . na me nabehaval soused co bydli pod nama porad. uz jsme si vyhrozovali i policii a merenim hluku
a nemyslim si ze jsme byli nejak extra hlucny co srovnam s jinyma detma. vecne jsme byli pryc,i pres zimu, doma jen dop a vecer. holka se zrovna ucila chodit, tak ano, obcas spadla, neco shodila na zem. do toho pes ktery obcas seskocil z gauce. ale malou jsem se odmala snazila velmi usmernovat, co slo.
ale byl na me i zvonit ze dcera v 19.30 jeste nespala, nebo kdyz jsme si kutaleli micek . obesla jsem i nejblizsi sousedy a nikdo nerikal ze by nas extra slysel.
a koberce nemam, v kuchyni lino, v druhe mistnosti plovouci. mam jen 1+1 a misto na vysavac moc nemam, uz ted mame co delat abysme se sem vesli
- Citovat
- Upravit
12.4.12 22:23
@papopy píše:
holky sppihlasím s Váma, že je potřeba oboustranná tolerance, když se malá narodila, tak mi paní samozřejmě nezapomněla připomenout, že ji slyší, když pláče. Ale že oni nad náma dělají šílený rachot, to už neřeší, proto mě to i štve, protože my je nikdy nemůžem tak rušit jako oni nás. Naše malá je dost rozumná, že si dá říct, aby neházela s hračkama atd. Myslím si, že je to ve výchově
Prosím, vše co ti tady píšu neber vůbec osobně. Jen já se snažím jakoby obhajovat tu druhou stranu, protože jsem nejspíš také ta hlučná 
a nějaké rány od sousedů neřeším, to už by fakt museli střílet z děla.
Proč myslíš, že hlučné dítě je nevychované? Moje umí třeba pěkně hlasitě zdravit A nikdo by přece nenechal dítě dělat nějakej extra brajgl - přece ta máma je tam s nima, taky by jí vadilo nějaký hlučný házení kostek na zeď a ještě by mohli děti něco zničit, tak to by zatrhla.
No zajdi za ní, když myslíš, ale tipuju, že ji tím dostaneš spíš jenom víc do stresu a bordel bude stejný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ŠárušN
12.4.12 22:29
Ahoj, nečetla jsem celou diskuzi, ale my řešíme přesně opačný problém. Mám tři malé děti a sousedku důchodkyni která chce mít klid, a je to fakt mazec udržet je v klidu, prostě se to nedá. Už jsem o tom tady založila i diskuzi, jiné maminky mi radily že si to musím líp zorganizovat, že musím být důsledná a děti musí poslouchat, ale věřte mi, zorganizované to mám dobře, důsledná jsem a přesto tady prostě nebude klid, i kdybych se na hlavu postavila. Dva moji starší kluci nevydrží chvíli sedět, a když už sedí, tak zase hulákají jak na lesy. Nejstarší má šíleně pronikavý hlas a pusa mu jede bez přestání, ale špatně nám mluví a tak jsem ráda že vůbec něco mluví, tak mu tu pusu přece nezacpu. Mladší je ve vztekacím období a jak chytne hysterák, je to prostě masakr. A nejmladší - 5ti měsíční uřvané miminko. Jelikož se třemi dětmi samozřejmě nestíhám, občas ho musím nechat chvíli řvát, abych stihla něco dodělat, a do toho ti dva starší něčím mlátí, nebo se mlátí navzájem, a já už si tady připadám jak generál, ječím po nich a usměrňuji je od rána do večera, a stejně je to k ničemu. Už tak jsem z toho na nervy, a věřte mi, když na vás ještě přiletí nějaký soused nebo sousedka, že jste příliš hluční, je to rovnou na psychinu. O to víc jsem nervózní, klepu se ještě dřív než ráno vstanu, co mě dnes zase čeká, snažím se jak můžu a stejně tady klid prostě nebude, protože děti jsou děti a ty potichu prostě nebudou. Chápu, že pro sousedy to musí být pěkný teror, ale to je pro mě taky a nic s tím nenadělám. A pokud se k tomu přidá špatná konstrukce paneláku, díky které je od sousedů slyšet pomalu každé slovo, jako třeba u nás, je to na zbláznění. Opravujeme si baráček a chceme se co nejdřív stěhovat, jenomže naše stěhování je závislé na tom, kdy (a jestli vůbec) prodáme tento byt, a o to už se snažíme pěkně dlouho, ale nikdo to nechce koupit Pokud neprodáme, budeme tu navždycky. A z toho mám největší hrůzu, protože to opravdu není příjemné ani mě, že jsme sousedům na obtíž, a i když je chápu, opravdu pro nemůžu udělat nic víc, než co dělám. Píšu to sem, aby zakladatelka poznala i pohled z druhé strany.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
