Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj,
máme menší problém s naším 2,5 letým synem. Ten náš mrňous nechce jíst ovoce, zeleninu, jogurty, chleba a nové jídlo ani neochutná. Když jsme přecházeli z kojení na normální stravu nebyl žádný problém, jedl skoro vše, tak do 18 měsíců bylo vše v pohodě. Pak přišel zlom a teď chce jíst jen „montíky" nebo čokoládové sušenky a pudinky. Ještě tak s obědem to jde, sní polévku - vývar s těstovinami a omáčku s přílohou, teda kromě brambor. Rybu jíme samotou a kuře mi už taky bojkotuje. Máme tak 6 hlavních jídel které střídáme.
Byla bych ráda kdyby zase začal jíst jogurty, jablíčka a chleba. Zkoušela jsem to po dobrém po zlém a dokonce jsem dělal, že brečím a že mě to moc trápí, ale ani to nezabralo.
Chodíme do cvičeníčka kde je v půlce svačina - křupečky (kukuřičné kuličky) všechny děti se hrnou k misce a náš se raději vydá opačným směrem. No a na konci se rozdávají jablka a ten náš mrňous ho nevezme ani do ruky i kdyby to bylo třeba jen pro mámu.
Nechce zkrátka ochutnat nic nového ani ze sladkostí. Jsem z toho bezradná, mám ho nechat vyhladovět nebo počkat jestli si to sám nerozmyslí ?
Co mi poradíte ? Máte někdo doma podobného „vybíravce" ?
Ahoj Kacka2,
nepíšeš náhodou o našem synovi? Jsme na tom úplně stejně, až na to, že náš malej chce Lipánky, BeBe Brumla (nebo jak se to jmenuje), sušenky, sem tam si vezme meloun, vyjímečně hroznové víno nebo jablko (tak 1× týdně). Nejí žádné pečivo, někdy vůbec nejí přílohu, někdy zase maso…Zeleninu vůbec ani syrovou ani vařenou. Vůbec se v něm nevyznám a vůbec nevím co koupit, co by jedl, co uvařit aby něco snědl a nelezl pořád na sušenky ![]()
Tak jsem tě uklidnila, nejste sami. ![]()
Jo - mě začal chtít „štávu“ - omáčku když je nějaké maso, tak to teď zkouším řešit tak, že jsme se vrátili k mixování - udělám omáčku se zeleninou a mixuju, jako pro miminko
a on alespoň něco zblajzne. Včera dokonce snědl mrkev v polívce
a dneska odpoledne kousek papriky
, tak je možný, že se toho jen přejedli a časem se to zase upraví, snad…doufám, že to tak bude…
Ahoj!
Takového špatného jedlíka máme doma taky. Na oběd dáme většinou jen polívku a taky by byl nejlepší pořád jen vývar s nudlema. Když máme nějakou polívku, ke které se hodí pečivo, tak do ní trochu natrháme a to pak loví. Takže něco sní. Říkám mu, že tak jedí velcí chlapi..... S tatínkem zdlábne totiž skoro všechno. Byť je to jídlo, které na oběd nechtěl. Nevím, zda dostane chuť, když vidí, jak taťkovi šmakuje. Myslím, že je to jen nějaká doba, kdy bojkotuje jídlo. Určitě asi nenutit. Zdravé děti prý hlady neumřou
. Vím, že se to dobře říká, ale zažíváme to taky. Určitě bude někdy líp. Hlavně pohlídat,takové to zobání sušenek atd.mezi jídly. Držím palce. Pa pa!
Ahoj Kacko2 a Sandy,
mám doma to samé. K hlavnímu jídlu sní jen zeleninovou polívku (dělám hustý vývar, aby do sebe něco dostal), to většinou stejně vyjídá jen mrkev a brambor. Někdy do něj dostanu i jinou polívku, ale to už musí bejt. Naštěstí má rád jablíčka a banány, případně jiné ovoce, ale zaručeně ho sní jen venku. Jí pečivo, ale jen suché, jakmile je tam něco namazané, tak se málem poblindí. Z mléčných výrobků jí pouze pribiňáka. No, čokolády nedávám. U nás jsou nejoblíbenější brum, což jsou gumový medvídci.
Takže s jídlem bojujem. Ale my to takhle máme od první lžičky.
Takže holky, přeji vám i sobě pevné nervy.
Alča.
Kdyz ja si, po pravde receno, myslim, ze to nebyl dobry napad jim montiky, cokoladove a jine susenky apod. vubec zacit davat. Proc vlastne, co z toho maji? Myslim, ze jde hlavne o zajmy vyrobcu a prodejcu, kterym bohuzel podlehame. Nas dvouleta dcera jeste montika ani cokoladovou susenku neochutnala. V obchode ji takove veci vubec nezajimaji. Zato nadsene vola, ze chce jablicko, okurku, redkvicku, meloun, banan, vino, tesi se na jogurt a z polevky vybira nejradeji brambory, mrkev a brokolici (ale sni ji vsechnu)… Nedavno nas prekvapila, kdyz si s nami s chuti dala cesnecku. Kdyby se nahodou stalo, ze by se nejak "zkazila”, tak bych ty nevhodne veci proste zcela prestala kupovat. Mozna by na zacatku stavkovala a trochu zhubla, ale myslim, ze by to za to stalo…
Holky, vidíte to, a já mám problém opačný a řekla bych, že ještě horší. Ty vaše děti se určitě hlady utrápit nedají, zatímco Jířa jí naprosto všechno a pořád, takže mám strach, abych mu nezadělala na obezitu… v necelých třech letech má 22 kg (teda na 105 cm, ale i tak…) sice mi doktorka tvrdí,že není tlustý, protože je „korbič“ po tatínkovi, ale i tak… a když za mnou chodí každých 30 minut Maminko dej mi něco hamat… - tak je snad ještě horší říkat „Vždyť jsi před chvílí jedl“ - a on prosíííím hamáánííí… připadám si jako tyran. A to už jsem mu z jídelníčku vystříhala sladkosti, tučná jídla, na noc dostává tak 2 hod. před spaním a to jen něco lehčího… ale i tak. Jakmile má depku, hned chce něco zhamat. Achjo. On asi žádný extrém není zrovna dobrý ![]()
Lemi,
ono je to celkem těžký, když sušenky také jíme, ne hodně, ale doma je máme…taky jsem měla představy, že nikdy…ale to se nedá…vysvětluj mu, že já můžu a on ne. Mě se to ani nezdá spravedlivý. Když on ne, tak já bych taky neměla, ale teď prostě nemám vůli.
Já si myslím, že pokud dítě má být na sladký, tak až to jednou ochutná, tak bude zle…a stejně v pozdějším věku na sladký bude. Pokud na sladký být nemá, tak stejně nebude. Mám příklad kdy holčičce asi do 3 let nedali žádnou sladkost aby po mámě nezdědila oblé tvary a potom začala chodit do školky, sladké ochutnala a od té doby se tím neustále láduje (cítí se přitom hrozně provinile a o to víc jí to chutná a úplně se třese, až někde něco dostane)…
Nedá se nic dělat, jak jím já, bude se stravovat i moje dítě…
PS: Jinak ale jíme poměrně zdravě - bílé maso (rozumně),nesmažíme, neděláme zahušťované polévky, omáčky, používámě celoznnou mouku, kukuřičnou, pokud používáme cukr (kilovku mám tak na rok) tak jedině fruktózu nebo max.přírodní, knedlíky nejíme - jíme celozr. těstoviny, rýži, pohanku, červenou čočku atd atd atd.....a stejně se mi dítě cpe sušenkama (na můj vkus je cpaní to, že to jí denně, i když málo)
Tak u nás to je podobně. Ráno nejí skoro vůbec, mlíko už nepije 3 měsíce. Tak se do ní snažím dostat ráno nějaký jogurt, v poledne sní polívku ale druhé už nechce ani později. Na chlebu nejí ani sýr ani pomazánkju pouze šunku. Jinak aspoň sní hodně jahod, okurek a kousek rajčete. Ale naprosto bojkotuje mlíko!!!
Má 2 roky a 3 měsíce.
Sandy - No, to je pravda, ze to pak je asi tezke. My s manzelem totiz taky susenky apod. nejime, takze dcera to ani nevidi. Kousek kolace u babicky, nebo kdyz vyjimecne pecu ja, taky obcas dostane, aby ji to nebylo lito, ale jsou to vyjimky, tak to jinak vubec nevyzaduje, nekdy dokonce i odmita. Manzel ma slabost pro cokoladu, snad obden sni vecer celou(!) tabulku. Ale to je vzdy az po desate, kdy dcera spi. Nedavno jsme jeli autem, a ja na benzince desne nutne potrebovala mandlove magnum (jsem tehotna…). Nechtela jsem, aby se do nej dcerka taky pustila, tak jsem ho jedla a sklebila se, jako ze mi to nechutna. Dcera se taky sklebila, smala a vubec nechtela… Tak tolik asi k nasim vyjimkam. Ja bych si ty susenky asi taky davala, jen kdyz treba spi, ale asi se lehko mluvi, kdyz na to vubec nejsem zvykla, ze? Jinak mate jidelnicek opravdu vzorovy!
tak u nás nepapá Lucka - 27m. Jediné, co vyžaduje, je mlíko - ráno, v poledne i večer chce mlíko - takže jí dělám ještě sunar, protože ho vidí u nejmladšího - tak ho chce takíííííííííííííí.
Chleba papá jenom občas - většinou ale olíže jen to, co je na něm. Zeleninu sotva ukousne, ostatní ani nemluvím… Takže občas ji tu sušenku nebo pribináka dám, aby občas alespoň něco snědla…
A věřím, že jí to přejde - i když nevím kdy…
Věra
Ahoj holky,
pro okolí je má dcera brána asi jako dost vybíravá, protože také jí jen pár věcí, chutí.. nové nechce ochutnávat.. již jen pohled na to něco ji odradí.. když náhodou sebere odvahu, tak to ochutná a pak okamžitě vyplivne, jakoby se té odvahy zalekla.. Protlačit novou chuť musíme plánovaně, pomalu, trpělivě…
Takže např. celozrnné piškoty ochutnala až po 3 týdnech nenásilného nabízení, když měla fakt hlad a já venku nic jiného než ty piškoty neměla… Ale když jsem to samé zkoušela 3 dny za sebou s ovocným tvarohem, tak to radši měla hladovku a jen pila… Vydržela to od 12h až do spaní… kdy dostala mlíko a šla spát…
Začalo to asi taky v tom roce a půl, kdy najednou byl stop nových věcí…
Ale i tak, od mala byl problém se zaváděním nových chutí.. nejdřív lžička mrkve do mlíka, pak dvě.. pak tři.. po týdnu jsme mohli zvládnout mrkev jako takovou na lžičce.. jinak to prostě nezkousla…
Ale když to zas tak proberu, tak mi jí pečivo samotné i obložené… (tvrdý sýr, Lučina, dětská šunka bez soli), jogurt (jen bílý), obědy co zná (polévku s masem a zeleninou + jáhly, pohanka či červená čočka + těstoviny), maso i omáčky, rýži, brambory i ty těstoviny… z čerstvé zeleniny rajče a okurka, tak to zas tak zlé není…
Prostě dostane vlastně od všeho, ale bohužel jen ten výběr je značně omezen…
Tak trochu závidím maminkám, kterým děti zbaští cokoliv, bez problémů s jemnou odchylkou v chuti do neznáma…
/např. ovocnou šťávu s vodou zvládne také jen jablečnou, jiné nechce.. čaje také ne../ Ještěže to mlíko pije jak umělé, tak bio plnotučné mléko, tak tam je to OK…
Na druhou stranu mi nevadí, že odmítá ochutnat Pribiňáka, všelijaké sušenky, když mne vidí jíst zmrzlinu, tak nechce ochutnat apod..
Věřím, že se to časem upraví…
Razím ale systém, že když už jí dám něco, co někdy jedla.. a najednou to nechce, tak jí nedám místo toho mlsání jako náhradu…
Aby si nezvykla, že když mi odmítne oběd či svačinu, že vyfasuje sušenku poslední záchrany…
To by časem byla za chvilku jen na sušenkách…
Takže holt někdy to jídlo je vynechané… trochu zhubla… ale nenechávám se vydírat… Mám vždycky nervy, když mi najednou bojkotuje oběd kvůli tomu, že je tam např. moc celozrnných těstovin a chuť se změnila… nepovolím…c o sní, to sní… když nesní, tak nenutím, ale náhradní oběd nedělám…
Snad se to brzy zlepší…a nové chutě nebudou pro nikoho takový problém…
Fakt mne nebaví vařit.. a pak sledovat, jak to neprošlo… Pak je člověk vlastně vděčný za těch pár tutovek, které baští a nové zkouším, jen když jsem na to „nervově“ připravena…
Šunkofleky ochutnala až po půlhodině, když jsem z nich vyndala jen ten flek, jako těstovinu, tu ochutnala… a pak zblajzla celý talíř… je to holt odpor k novým věcem… a snad se brzy zlomí…
E.
Ahoj holky,tak to jste mne fakt uklidnily.U nás je to něco obdobného,už jsem si říkala,zda jsem někde neudělala chybu,že je náš prcek tak vybíravý.Nové věci ani neochutná a ani nevezme do ruky.Nejí mi jogurty,pribináky ani nic podobného.Když zkusím uvařit nějaké nové jídlo nebo i jídlo co dříve jedl a dlouho neměl,tak se jen podívá na talíř a neochutná a začné vyloženě řvát.Pečivo naštěstí jí a sýry také,ale šunku nebo pomazánky vůbec,kousne nebo k tomu čuchne a řekne „vošklivý“ a je to.Už jsem si říkala,že to snad ani není možný.A teď něco pro zasmání,v neděli jsme slavili druhé narozky a já mu upekla krtkův dort/on to stejně nejí,tak spíše kvůli nám/ a když jsem mu na něj dala svíčku a těšila se jak jí sfoukne/už o tom básnil týden dopředu/,tak jen jak uviděl dort,tak začal brečet a utekl vedle do pokooje a nechtěl ani dárky.Tenhle dort mu je asi dooost nesympatickej.Jo a aby toho nebylo málo,tak je náš prcek děsnej posera,všeho se bojí. ![]()
Ahoj holky, moc vám děkuji za názory, alespoň teď vím, že s jídlem nebojujeme sami. Moc mě pobavila Paja, když psala o narozeninovém dortu, úplně stejně to probíhalo u nás doma. Náš syn se taky všeho bojí. Nejsem až tak zá:,–(ová v jídle, dala bych mu klidně sůšu, jen kdybych věděla, že sní jogurt nebo jablko, taky miluju čokoládu. Trochu jsem mu sůši omezila a pevně doufám, že se to časem zlepší. Všem nám přeju pevné nervy.