Problémy s tchyní, už nevím, co dělat

43
31.5.16 12:57

problémy s tchýní, už nevím co dělat

Holky, ráda bych Vás požádala o radu, vaší zkušenost nebo váš pohled… já už totiž nevím co dělat. Jsem s manželem už 14 let, myslela jsem si, že mám štěstí na tchýni, ale co se nám narodil syn, tak už si to nemyslím vůbec… Začalo to výběrem jména, naše se jí nelíbilo… po porodu se nažila říkat synovi jiným jménem, prý nám to může být jedno jak mu říká… naštěstí během pár měsíců pochopila a začala respektovat jeho jméno, ale… já chtěla po porodu soukromí a klid… ona ale začala neohlášeně jezdit, chtěla malého do kočárku bez nás… já to nedokázala… prostě jsem nedokázala malého někomu svěřit a ona to nedokázala pochopit. Začalo být mezi námi napětí… manžel z toho taky byl špatnej, že vůbec nerespektuje naše přání… ale nijak jí nic moc nevysvětloval, dnes už vím proč… takže jsem tenkrát omezili kontakt na 1× za 14 dní až měsíc a trochu se to zlepšilo. Já jsem si přestala brát osobně, že nás vůbec nerespektuje a snažila jsem na vše koukat s nadhledem a nějak to přejít… chtěla jsem, aby to neničilo vztah malého k ní… a ted je malému 2,5 roku a nastala dost velká hádka… napsala mi, jestli může odpoledne přijet, píšu jí že ano… a ona že nepřijede, že má pocit že to nechci… víc už nenapsala… řekla jsem to manželovi a on jí napsal co blbne, co to píše za kraviny a at přijede…ona to nezkousla, nemůže se jí totiž nic říct a začala mu psát, že jsme jí nedali malého vozit když byl miminko, že se bojí cokoliv říct, jak jsme na ní zlí atd… přitom to není pravda, malého párkrát měla samotného, když jsem to kvůli ní udělala, nikdo jinej naše dítě sám neměl, se mnou mohla jezdit kdykoliv, ale to se jí moc nechce. Vyčetla nám, že jí bráníme ve vztahu s malým atd… prostě má v sobě křivdu, že si nemohla malého půjčovat a užít si sním to co si neužila se svými dětmi… Napsala jsem jí, že jí máme rádi, ale jestli naše přání nebude respektovat a brát vše jako křivdu proti ní, tak že to nebude nikdy dobrý. Požádala jsem jí, ať nás respektuje a nevyčítá nám vše… mě to odsouhlasila a manželovi to pak vytmavila :cert: Že mám jen jedno dítě a že ona měla tři, že nevím jak vychovávat děti, že jsem z toho hotová, že jsem nafoukaná a nic mi není dobré… přitom já jí chválím, když nám uvaří nebo něco… a že nás chtěla vysvobodit z toho našeho pokřiveného pohledu na výchovu dětí atd… manžel jí asi 2 x nabídl, že si na to sedneme a nějak se domluvíme, aby jsme byli spokojený všichni…ona že ne, že už k nám vživotě nevkročí a že si ten zkurvenej život dožije… tak jí manžel napsla, že až se vzpamatuje, tak at se ozve… ale já už si to neumím moc představit, co bude dál. Víte ona manžela nikdy moc nebrala, jako dítě ho furt srovnávala a vyčítala mu, že není jako starší brat…i na vánoce na něj zapomněla s dárkem a řekla mu, že na něj prostě zapomněla když byl dítě( to mi řekl manžel až teď), já vždy věděla, že jí manžel nějak moc nevyhledává a snažila jsem se ho motivovat, aby jí taky něco řekl atd…ale on prostě ví, že cokoliv jí řekne, tak to nebude nikdy dobrý… a měl pravdu. co se narodil syn, tak jen posloucháme, jak on to všechno dělal dobře… Až teď jsem si pořádně uvědomila, jaká ona je…kouká jen na sebe, ostatní neustále kritizuje a jak s ní někdo nesouhlasí, tak je zle… a pak jen břečí jak jí všichni ubližují… nadruhou stranu, přijede hezky si s malým hraje, přiveze mu dárky a on jí má rád… tak já mu babičku odpírat nehci…ale zase na druhou stranu, pořád řešit ty její narážky, citit se na každé návštěvě jako debil, protože ona našimi názory opovrhuje… a aby malý poslouchal, že jeho otec je černá ovce rodiny… jo a minule dokonce utrousila, že se směje stejně hnusně jako on?? No to jsou věci, který nechci aby moje dítě poslouchalo…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Kacik1988
31.5.16 13:01

Přerušit kontakty dokud se nezklidní. Co jiného?

  • Nahlásit
  • Citovat
9344
31.5.16 13:06

Neřekla bych omezit kontakt, ale přestaňte se cítit provinile, že jí „ubližujete“. Prostě návštěva ano, ale pokud bude mít nějaké urážky nebo připomínky, tak se zabalit a jet domů. Přeci jste dospělí, nic vás nenutí setrvávat na místě, kde vás urážejí a vysmívají se.
A rozhodně se před ní nijak neobhajujte, prostě vaše dítě, vaše pravidla, vaše výchova, co si děláte se svým dítětem jí může být úplně jedno.

A možná bych doporučila návštěvu nějakého psychologa, pro tebe a muže, aby poradil, jak ze sebe svalit tu zátěž z takového špatného rodinného vztahu a jak jí řešit.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
187
31.5.16 13:10

Utnout kontakty nic ji nevykladat co a jak mate a nemate, zbytecne se s ni nevybavovat a uz vubec ne o dulezitych vecech…mam to podobne, skoro nic ji nevykladame a je klid

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4376
31.5.16 13:16

Někteří lidé mají pocit, že jsou něco víc a nevysvětlíš. Zvlášť mám osypky z věty „vychovala jsem x dětí…“. To mám občas chuť se zeptat-ale jak? Jsou ty děti šťastné? Mají dobré vzpomínky?…
Jinak jsem měla pocit z příběhu žabo myší válka. Zřejmě tedy ze strany tchyně. A protože jsem si osobně užila podobného víc než je zdrávo, také bych přerušila styky, respektive nekontaktovala. Jsem v té situaci od vánoc, kdy jsem tchánovcům domů donesla lístky na koncert jako dárek a protože tam nebyl manžel tak si na mě smlsli. Jak nejsem podle jejich představ, že si mě můj manžel neměl nikdy brát, že kvůli mě nemají vztah s vnučkou /chápej to tak, že nemůžou přijmout mě, tak ani vnučku nenavštíví a asi čekají, že k nim bude jezdit sama, protože mě by nenapadlo jim nikdy bránit, aby se s ní viděli/ a podobné lahůdky. Odcházela jsem a myslela, že to se mnou sekne, bradu až u země… Lístky si nechali a na koncert šli. Od té doby jsem je nekontaktovala, pokud zavolá tchyně a chce manžela k tel, tak s ní mluvím slušně, ale jen to nejnutnější. Na vnučku se od Vánoc nezeptali ani sms, o žádný kontakt se ani nepokusili. Tolik lásky.
A mě se vlastně ulevilo, že s nimi nemusím mluvit, nemusím předstírat jak jsou ti nejlepší, protože kdybych řekla cokoli jiného, tak jako bych měla lepru. Pohoda. A manžel mi to nevyčítá, respektuje mě, je mezi námi jasno.
A to by mělo být i mezi tebou a tvým manželem. Pokud budete za jedno, stát při sobě, potom se tchyně může třeba na hlavu postavit a nebude jí to nic platné.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
18075
31.5.16 13:16
@Kacik1988 píše:
Přerušit kontakty dokud se nezklidní. Co jiného?

presne, dobre ji to manzel rekl - az se uklidni, at se ozve… :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14653
31.5.16 13:19

To je častý omyl některých matek, nebo tchýní, že si pletou roli babičky s rolí matky. Jejich návštěvy jsou vlastně na úrovni kontroly ze sociálky, k tomu neustálé poučování a hlavně pořád dokola samé nevyžádané rady. Pokud máš na své straně manžela, tak to je super. Třeba se vám povede časem jeho matku „převychovat“ na tolik, že se budete navzájem respektovat.Na druhou stranu musím taky podotknout, že i mnohé mladé maminky jsou někdy zbytečně radikální v některých věcech.
U tebe jsem nepochopila, proč nemohla tchýně vozit kočárek sama? Ten čas jsi mohla zatím využít třeba na relaxaci.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
31.5.16 13:28

@misimibl píšu anonymně aby nebylo zle, kdyby si to tu někdo přečetl a pak následně donesl :zed: když jsem si četla tvůj článek - úplně popisuješ mojí matku :mrgreen: není tvoje tchýně náhodou narozená v blíženci??? zažíváme si s ní také krušné chvilky - přesně jak píšeš, prostě negativní člověk, jakmile se něco řekne, okamžitě si to obrací proti sobě i když to tak člověk nemyslel. Poslední návštěva byla typu - všichni na mě serete i K…/moje sestra/ nezavoláte, kdybych chcípla, tak si mě nevšimnete, jste mě zahnali do kouta, malej mě už ani nezná - no jo, jsem pro něj cizí… přitom si to dělá sama.
Prostě to řešíme tak, že když se týden neozve, zavoláme co dělá… když přijede uděláme kafe a bavíme se o počasí protože cokoli jiného se jí může dotknout. Není to jednoduchý, manžela to vytáčí… je to na delší povídání :roll: ona už se nezmění a přerušit s ní kontakt by bylo jak přiložit polínko do rozpálených kamen. A ty si to nevyčítej, ať uděláš cokoli - stejně si něco najde a když ne na tobě, tak na manželovi nebo malém :cert: není to jednoduché ale dá se to přežít. Se sestrou si kolikrát říkáme, že by to chtělo psychologa - ale říct to jí- tak to nechci ani vidět :(

  • Nahlásit
  • Citovat
31.5.16 13:33

Úplně vás chápu. Je to jak s větrnými mlýny, něco podobného taky řeším. Jsem těhotná a už do mě přítelkyně budoucího dědečka hustí rady, jako kdyby snědla všechnu moudrost světa a když oponuji, že teďka to je jinak, nebo že to chci jinak, tak se na mě koukne s takovým despektem, jako že jsem úplně blbá, takže se tak trochu obávám toho až se malé narodím, jelikož přesně jako v tomto případě, nectí naše přání a myslí si, že ona ví všechno nejlíp a dělá to podle toho.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
43
31.5.16 13:33

@nostress Děkuji za názor i ostatní :-) já jen v rychlosti, nemám teď prostor psát. Vozit jsem nedávala, protože jsem malého nedokázala nikomu dát, jen manželovi…prostě jsem o něj měla strach… to volno bych si neužila, jen bych byla ve stresu… měl i reflux a dvakrát se mi dusil, takže pak už jsem to nedokázala vůbec…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14653
31.5.16 13:36
@misimibl píše:
@nostress Děkuji za názor i ostatní :-) já jen v rychlosti, nemám teď prostor psát. Vozit jsem nedávala, protože jsem malého nedokázala nikomu dát, jen manželovi…prostě jsem o něj měla strach… to volno bych si neužila, jen bych byla ve stresu… měl i reflux a dvakrát se mi dusil, takže pak už jsem to nedokázala vůbec…

Aha, tak to chápu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
43
31.5.16 13:36
@Anonymní píše:
@misimibl píšu anonymně aby nebylo zle, kdyby si to tu někdo přečetl a pak následně donesl :zed: když jsem si četla tvůj článek - úplně popisuješ mojí matku :mrgreen: není tvoje tchýně náhodou narozená v blíženci??? zažíváme si s ní také krušné chvilky - přesně jak píšeš, prostě negativní člověk, jakmile se něco řekne, okamžitě si to obrací proti sobě i když to tak člověk nemyslel. Poslední návštěva byla typu - všichni na mě serete i K…/moje sestra/ nezavoláte, kdybych chcípla, tak si mě nevšimnete, jste mě zahnali do kouta, malej mě už ani nezná - no jo, jsem pro něj cizí… přitom si to dělá sama.
Prostě to řešíme tak, že když se týden neozve, zavoláme co dělá… když přijede uděláme kafe a bavíme se o počasí protože cokoli jiného se jí může dotknout. Není to jednoduchý, manžela to vytáčí… je to na delší povídání :roll: ona už se nezmění a přerušit s ní kontakt by bylo jak přiložit polínko do rozpálených kamen. A ty si to nevyčítej, ať uděláš cokoli - stejně si něco najde a když ne na tobě, tak na manželovi nebo malém :cert: není to jednoduché ale dá se to přežít. Se sestrou si kolikrát říkáme, že by to chtělo psychologa - ale říct to jí- tak to nechci ani vidět :(

Né je to panna… až budu mít více času napíšu :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13921
31.5.16 13:56
@Anonymní píše:
@misimibl píšu anonymně aby nebylo zle, kdyby si to tu někdo přečetl a pak následně donesl :zed: když jsem si četla tvůj článek - úplně popisuješ mojí matku :mrgreen: není tvoje tchýně náhodou narozená v blíženci??? zažíváme si s ní také krušné chvilky - přesně jak píšeš, prostě negativní člověk, jakmile se něco řekne, okamžitě si to obrací proti sobě i když to tak člověk nemyslel. Poslední návštěva byla typu - všichni na mě serete i K…/moje sestra/ nezavoláte, kdybych chcípla, tak si mě nevšimnete, jste mě zahnali do kouta, malej mě už ani nezná - no jo, jsem pro něj cizí… přitom si to dělá sama.
Prostě to řešíme tak, že když se týden neozve, zavoláme co dělá… když přijede uděláme kafe a bavíme se o počasí protože cokoli jiného se jí může dotknout. Není to jednoduchý, manžela to vytáčí… je to na delší povídání :roll: ona už se nezmění a přerušit s ní kontakt by bylo jak přiložit polínko do rozpálených kamen. A ty si to nevyčítej, ať uděláš cokoli - stejně si něco najde a když ne na tobě, tak na manželovi nebo malém :cert: není to jednoduché ale dá se to přežít. Se sestrou si kolikrát říkáme, že by to chtělo psychologa - ale říct to jí- tak to nechci ani vidět :(

ha moje matka řekla, až až chcípne, zjistíme to až když proteče podlahou k sousedům :mrgreen: ráda kouká na sběratele kostí, asi to má z toho :)))

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
262
1.6.16 00:48

Je to manipulátorka. osvoj si kontramanipulace, takové ty krátké větičky jako třeba: vy mě nemáte rádi- to je škoda že si to myslíš, al co člověk nadělá, máš tu nepořádek-, chápu, ale mně to tak nepřipadá, je to dobrý dost, syna mi nepůjčujete-půjčujeme, jak to jde, atd. Krátké suché a dost. Žádné debaty, žádná vysvětlování, jo, je to smutný, že to tak vidíš, ale co se dá dělat.
Manipulátorka do pocitů viny se nezmění, al tohle ji trochu zastaví.
Jinak pokud začne útočit, tak přes prsty, řekne li něco ošklivého malému, tak jí důrazně oznámit, že tohle říkat nebude, nebo ať si najde jiné lidi na urážení. Pokud bude chtít odejít, může, ale to by byla zas proti sobě a vám to mnoho žalu nezpůsobí, že tento tvor půjde utrušovat jinam.
S manipulátory se nedomluvíte, jde o to vymezit jim tvrdě hranice a být v podstatě k manipulacím lhostejný. :?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
43
1.6.16 09:34

Děkuji všem za reakce… ano také si myslím, že ta jiná nebude. Akorát jak to v sobě nastavit aby mě to netrápilo… Když byl malej mimino, tak jsem vždy z každé návštěvy měla hrozný bolesti žaludku, že jsem pak ani nemohla jíst…ale to bylo z toho, že když jsme tam přijeli na návštěvu, tak ona nám třeba řekla, at se najíme, uděláme si kafe a jdem si sednout do obýváku… a ona šla s malým do jiného pokoje a dávala nám najevo, že nás tam u toho nechce… no psycho, když si na to vzpomenu… jenže teď už od té hádky mám zase nervy a bojím co zas bude, jak bude dělat zase chudinku atd… možná že i nějakého psychologa navštívím, abych se naučila s tím žít. Víte ono je to tak těžký být tvrdá, když víte, že ona začne hned brečet…ale teď už vím, že to s ní jinak nepůjde.. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama