Proč mít děti?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
110531
23.1.20 11:47
@Zdeňule95 píše:
Miluju všechno malé, slintám nad štěňátky, jehňátky, selátky, kuřátky, králíčky, koťátky, z toho jsem úplně paf!!! (proto taky celkem nechápu, že u dětí to tak není :lol: )

to jsme na tom stejně :D :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Šťastnýčtyřprocentní
23.1.20 11:48
@Zdeňule95 píše:
Miluju všechno malé, slintám nad štěňátky, jehňátky, selátky, kuřátky, králíčky, koťátky, z toho jsem úplně paf!!! (proto taky celkem nechápu, že u dětí to tak není :lol: )

Ale tady asi nebyl míněn obsah talíře… :zed:

  • Citovat
  • Upravit
31339
23.1.20 11:55
@Popokatepetla píše:
Protože ten pocit, když za tebou tvůj pětiletý syn/dcera přijdou, chytnou tě kolem krku a řeknou „maminko miluju tě nejvíc na světě“ je prostě nenahraditelný? ;)

hele a víš že souhlasím?
Jako bude to znít trochu egoisticky, ale je fajn si svořit vlastního uctívače, ne? :jazyk: :mrgreen:
Jak říká Dušek, pro děti jsou rodičové „bůh Máma“ „bůh Táta“. Je to zavazující, je to občas stresující, ale zároveň neuvěřitelně krásný… :srdce:

Zakladatelko, a jak sem přišla na to, že chci děti?
No, já taky nikdy nebyla takovej ten hypermateřskej typ (a nejsem koneckonců taková ani teď). Věděla jsem jen, že z jednoduše rozumového hlediska chci dítě do třiceti. Že jako starší už na to nebudu mít nervy.
No a najednou sem se někdy okolo 27 probudila a zjistila, že bych měla radši u prsa přisátý mimino než chlapa :nevim: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: Prostě nějakej vnitřní pud mi zavelel, že už nechci bejt jen sobecky sama pro sebe, ale chci si porodit a vychovat tu „další generaci“… :nevim:

No nicméně, jak sem psala nahoře, své dítě miluju a skočila bych pro něj i z mostu, ale zase, že bych tím mateřstvím žila, to ne…to se zase uklidnilo s tím, jak synek začíná být čím dál tím samostatnější a já mám víc a víc času sama na sebe (a zjišťuju, že mi to hrozně chybělo)…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
34322
23.1.20 14:00
@Zdeňule95 píše:
Miluju všechno malé, slintám nad štěňátky, jehňátky, selátky, kuřátky, králíčky, koťátky, z toho jsem úplně paf!!! (proto taky celkem nechápu, že u dětí to tak není :lol: )

To jsou cizí děti, ty se nepočítají. Cizí děti jsou konkurence pro tvoje děti. Znáš teorii sobeckého genu? :-)
Z vlastních paf budeš, neboj.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26
24.1.20 04:49
@zzzjancena píše:
Tak tenhle prispevek me zaujal ze vsech nejvice… kdyby neci rodice byli dostatecne soudni, na to ze nejsou pripraveni na rodicovstvi a neudelali si dite z pudu nebo snad z vedomi „dospelosti“ mozna by jejich deti, chteli mit deti…tendle prispevek, povazuju za totalni antiempatii a antipochopeni…tohle bych nazvala pohodlnosti… :) ze Vy to tak mate, preci nemusi vnimat ani Vase deti…

Zdravím,
Opak empatie je antipatie a ne antiempatie. To jen tak mimo…
Chytněme se za ruce a podpořme všechny co nechtějí děti a urychleme tak zánik lidstva jelikož tohle nechceš :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2934
24.1.20 05:57
@Zdeňule95 píše:
Ano, to je přesné, moje otázka zněla: „Proč? Jaký je ten důvod? Rozhodli jsme se pro děti protože…“
Objevila se tu spousta hezkých a taky logických důvodů.
Ale také spousta názorů jako: udělali jsme si rovnou dvě, abysme to měli rychle za sebou.
To mi hlava nebere. Přece „mít něco rychle za sebou“ chceme v případě, že je nám něco nepříjemné, že jde o něco, co nás obtěžuje. Například: chci mít rychle za sebou ten nepříjemný rozhovor s šéfem; chci mít rychle za sebou návštěvu u zubaře atd…

U mě proto, že jsem cítila takovou prázdnotu, cítila jsem, že mi něco chybí. Materiálně jsem měla všechno, chlapa taky, přesto mi něco chybělo, od té doby co mám dítě už nic takové necítím, takže to co mi chybělo bylo opravdu dítě. Říkala jsem si, že jestli někdy budu mít děti, tak určitě dvě, protože jsem nikdy nechtěla jedináčka. Druhé tedy plánované bylo, ale třeba za dva roky od prvního, že se to ale podařilo tři měsíce po porodu bylo nečekané, teď jsem však za to ráda. Jinak neříkám, že to není náročný, ale za dva, tři roky už děti trošku povyrostou a budou se s nimi dát podnikat různé věci. Moc se na to těším a těším se na každé Vánoce, teď už pro mě mají smysl. Takže pár let nesvobody a péče vydržím, ale prázdnotu bych cítila až do konce života, kdybych děti neměla.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
110531
24.1.20 07:57
@ledoborec píše:
Zdravím,
Opak empatie je antipatie a ne antiempatie. To jen tak mimo…
Chytněme se za ruce a podpořme všechny co nechtějí děti a urychleme tak zánik lidstva jelikož tohle nechceš :)

A pinta… Všechny ženy musí mít dítě, i když nechtějí pro lepší zítřky?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
301
28.3.20 08:34

Ja jsem ted tehotna a nepreju si nic vic, nez aby bylo male zdrave a tesime se na nej (manzel neustale, ja nekdy jo a nekdy me spis premuzou starosti), ale obecne deti taky nemusim a ani ted v tehotenstvi nemuzu rict, ze mam deti rada 😁 kotatka, stenatka, jehnatka miluju, ale deti ne. Jeste predloni bych na myslenku ditete rekla jasne ne a pak se ve me neco hnulo a zacala jsem chtit dite - rodinu. Asi, ze nase rodina je proste kompatibilni a ja to chci mit stejne, nastehovali jsme se do domu a i kdyz je nam ve dvou dobre, uz neco chybi, dum je prazdny…muzu si delat co chci, az tak, ze uz nevim co delat, nebavi me vecirky a to co me bavilo pred 5 nebo 10 lety. jsou to takove pocity, kdy to dite nejak dava smysl. 😊 asi jsem dospela do teto faze, neco predat, nestarat se uz jen sama o sebe. Kazdopadne pokud bych dite i nadale nechtela, tak bychom si ho neporizovali. Musi to jit zevnitr, v zadnem pripade natlakem okoli a rodiny, to cloveka akorat jeste vic znechuti…takze doporucuju na to nemyslet a zit si svuj zivot. Bud to prijde nebo ne ani s jednim bych si nedelala hlavu ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová