Proč mít děti?

Zdeňule95
7
21.1.20 15:17

Proč mít děti

Zdravím všechny. Vím, že toto téma tu již párkrát bylo. Ale chtěla bych poprosit o radu speciálně pro moji osobu.
Mám dlouholetého partnera. Vím, že on by dítě chtěl, ale není to momentálně středobod našeho zájmu. Já až tak moc nadšená z dětí nejsem.
Představy, co všechno to obnáší, jsou pro mě naprosto děsivé. Myslím, že se o tom příliš nemusím rozepisovat, důvody jsou asi u všech stejné (bude to spousta starostí, nula soukromí, málo spánku, spousta peněz…, asi tak ve zkratce).
Zkoušela jsem všechno možné, přijít na to, proč nejsem jako ostatní ženy, které se na to těší a po pár měsících vztahu už si sní o tom, jak budou vozit kočárek. Nevím, jediné, co mě napadlo, tak špatné zkušenosti z dětství, kdy máma byla na všechno sama. Řešila jsem to s kamarádkami, s psycholožkou. Bez úspěchu. Četla jsem si na internetu 1000 a 1 důvod, proč mít děti. Ale důvody jako - zanechat po sobě DNA, nebýt sobecký, dát někomu život, někoho něco učit, něco předat… to pro mě vůbec důvody nejsou. Nad všemi pokrčím rameny, a řeknu si: no a co jako?
A rady ve smyslu - musíš ještě dospět, vyzrát, jednou je chtít budeš… to je jaksi k ničemu. Protože já se nedokážu udělat o deset let starší, žiji tady a teď a trápí mě to každičký den. Představa, že se do toho budu muset někdy nutit jen kvůli partnerovy, je hrozná.
Předem děkuji za pomoc!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Tarjei
7252
21.1.20 15:21

Ja mam deti protoze je to dobrodruzo..je to prirozeny…
Mozna mas spatny zkusenosti z detstvi, mozna mas spatne hormonalni hladinu…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.1.20 15:23

A kolik ti je let, takhle jsem uvažovala do 30.Ted v 34 se snažíme a nejde to a najednou mám strach zůstat bezdetna. Přesně jak píšeš ty taky jsem nikdy nechtěla ti co mi říkali jak je to úžasné tak to byly zrovna maminy uhoněne, naštvané na život, furt jsem poslouchala jak se nevyspí, jak musí žehlit, vařit, kojit, vztah je doprčic atd ale člověk postupně dospěje a tak nějak vím že nebudu ta věčně naštvaná mamina. Chci mít jen 1 dítě a užívat si manželství a mateřství, taky ze mně nikdy nebude matka pluku s 5 dětmi u plotny :mavam:

  • Citovat
  • Nahlásit
Mia25
1195
21.1.20 15:23

Tak pokud děti nechceš, netáhne tě mít doma dítě tak ho prostě neměj :nevim: není žádná povinnost mít dítě. Můj důvod je ten, že jsem byla už dlouho s partnerem a byl to další „krok“ našeho vztahu. Mít dítě. Oba jsme dítě chteli.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Zoe1
1796
21.1.20 15:23

A kolik ti je? Určitě bych neměla děti jen kvůli partnerovi.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Bubla Bůčková
17169
21.1.20 15:26

Nevím moc, co čekáš, že ještě vymyslíme. Já z těch klasických přidám tu lásku, něco takového, takový cit jsem v životě necítila. Jako mít doma to nejroztomilejší štěňátko, třeba :D jinak, že máš z toho hrůzu. Představ si, co je „hrozné“ na chlapech(budeš muset furt vařit, stydět se uprdnout, držet postavu, sbírat jeho fusekle, žárlit kde je, vycházet s jeho matkou…) a ta realita a vztah je přece jiný, dává víc. To nejde jenom říct, když budu mít dítě, tak nebudu už moct… Já do toho šla rozumem, abych nelitovala jednou a jsem ráda. Jedno dítě vždycky zvládnout jde, ať se stane cokoliv. Blbý je v takový nejistotě nebo s blbým chlapem nasekat děti víc. Alespoň to jedno jo :kytka: :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
PenelopaW
1824
21.1.20 15:26

Nevím, kolik Ti je let a nakolik hrozí, že Ti „utečou“ biologické hodiny. Ale to, co popisuješ, jsem slyšela od hodně kamarádek a u většiny z nich se to nakonec najednou přehouplo a děti mají a jsou spokojené. Samozřejmě, že dítě je velká životní změna a je to taková darda, že kdyby lidi věděli, do čeho jdou, tak si ty děti kolikrát neudělají, anebo rozhodnutí reprodukovat se ještě odloží :). Ale je to taky radost a pro mě to bylo velké přehodnocení životních hodnot. Uznávám ale, že u prvního dítěte, a to jsem ho chtěla, jsem hodně bojovala hlavně se ztrátou vlastní autonomie. Nicméně, proč reaguji na Tvůj příspěvek: Před svým současným partnerem jsem měla 10letý vážný vztah. Vždy jsem si říkala, že děti chci, ale bylo to pro mne něco abstraktního, co jsem si nedovedla představit, bylo to „někdy“ bez nějakého konkrétního termínu a necítila jsem žádnou niternou potřebu si děti dělat. Spíše jsem si hledala racionální argumenty, proč ne (musím dostudovat, sehnat si práci, být zajištěná,…). Pak jsme se rozešli, já potkala svého současného muže a téměř ihned jsem věděla, že S NÍM děti chci. Takže to nemusí být nutně o tom, že bys byla nevyzrálá, nepřipravená, ale že Tvůj partner není ten, s nímž bys děti chtěla mít. Samozřejmě ale netvrdím, že tomu tak nutně musí být. Moje kamarádka měla také dlouholetý vztah (rozpadl se relativně čerstvě), partner ji tlačil do dětí (to mě můj ex taky), ale nedokázala si to absolutně představit. A teď, čerstvě po rozchodu, také říká, že s ním je prostě mít nechtěla…
Abych to uzavřela… jak jsem psala, nevím, kolik Ti je let, jak dlouho jste spolu apod. Ale pokud to tak necítíš, tak bych si děti z povinnosti rozhodně nepořizovala, protože i když se partner zapojí maximálně, bude to hodně na Tobě, minimálně těhotenství a porod ;). Dítě je závazek a znám v okolí holky, co otěhotněly nechtěně, chtěly se věnovat kariéře, ale partner děcko chtěl, které pak s tím hodně dlouho bojovaly, že se musely omezit na úkor dítěte, které sice milovaly, ale nabouralo jim jejich představy a plány. Proto bych asi ještě počkala, jestli to přijde, nepřijde, jak se co vyvrbí. Za rok klidně může být všechno jinak (nikoli nutně s výměnou partnera, ale hodiny se třeba rozezvučí :)).

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Premek_Orac
7084
21.1.20 15:27

@Zdeňule95 Ahoj,
oceňuji tvoji odvahu o tom mluvit. Já už děti mám, samozřejmě už bych se jich za nic nevzdal, ale dovedu si představit žít smysluplný život i bez nich.
Můžu ti zkusit vypsat pár hlavních bodů, co mi děti dali a vzali:
PLUSY:

  • věnovat se jim mi přijde smysluplné, naplňuje mě, když vidím jejich radost, nebo když se přitulí, dají pusu, řeknou, že mají rádi
  • jsou tmelícím prvkem vztahu (u jiných párů může být naopak…)
  • snažím se jim dát ze sebe to nejlepší a tak věřím, že jednou ve stáří nebudu sám někde umírat, ale budu mít pořád důvod žít (zájem o děti, vnoučata)


MÍNUSY:

  • je to nesvoboda (cestování, volný čas)
  • někdy je to nápor na nervy (učení, úklid, sourozenecké pošťuchování)
  • je to dost práce (i výdajů, ale to neřeším) navíc


Když to mám shrnout do jedné věty, tak někdy mě neskutečně sejřej, ale když pak dojde na to první zmíněné plus, je to pocit, který je zase jiný. Láska dítěte k rodičům je jiný zážitek, než láska partnera.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Zoe1
1796
21.1.20 15:27
@Anonymní píše:
A kolik ti je let, takhle jsem uvažovala do 30.Ted v 34 se snažíme a nejde to a najednou mám strach zůstat bezdetna. Přesně jak píšeš ty taky jsem nikdy nechtěla ti co mi říkali jak je to úžasné tak to byly zrovna maminy uhoněne, naštvané na život, furt jsem poslouchala jak se nevyspí, jak musí žehlit, vařit, kojit, vztah je doprčic atd ale člověk postupně dospěje a tak nějak vím že nebudu ta věčně naštvaná mamina. Chci mít jen 1 dítě a užívat si manželství a mateřství, taky ze mně nikdy nebude matka pluku s 5 dětmi u plotny :mavam:

S tím nevyspání, kojením, vařením, žehlením mají pravdu :-D a to je tak 20 % z toho, co to obnáší, teda pokud máte mimino trpící na koliky a reflux… Já teda vaření a žehlení přenechala manželovi, máme od sebe děti 11,5 měsíce. Momentálně 17,5 měsíce a 6 měsíců a opravdu padám na hubu :-D ale myslím si, že až děti povyrostou, tak se to zas všechno vrátí do normálu a já budu ráda, že jsem se tak rozhodla :-)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Popokatepetla
3868
21.1.20 15:35

Protože ten pocit, když za tebou tvůj pětiletý syn/dcera přijdou, chytnou tě kolem krku a řeknou „maminko miluju tě nejvíc na světě“ je prostě nenahraditelný? ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Mallorka
3977
21.1.20 15:36

Nikdy nebudeš nikoho tak milovat jako svoje děti. Láska k dítě ji neskutečná a nejde si to ani představit, jaký to je :srdce: Ztráta spánku není navždy a ty peníze, co ty děti stojí, tak věř, že je za ně utratís ráda. Jinak věcné mladí, zamilovaní nebudete, život se posune dal. Pak bys taky v padesáti mohla začít litovat, že jsi zůstala sama. Jdi do toho, určitě budeš nakonec stastna

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.1.20 15:38

Ahoj! Já mám 2 děti a zcela upřímně říkám že ač je miluju že se občas přistihnu přitom jak si říkám- Bože to byli doby. Ano - s dětmi je život fajn, ale například- moje nejlepší kamarádka ví že nechce děti. A od doby co mám děti já, říkala že prostě si je jistá ze je nehce ale upřímně- jestli se cítíš že děti nechceš.. rozejdi se s partnerem.. ať on děti má a ty si najdeš někoho kdo děti nechce;)

  • Citovat
  • Nahlásit
bflmpsvz69
37
21.1.20 15:39

Já si uměla představit život i bez dětí, ale asi i s dítětem. Hodně jsme cestovali, žili si fajnově i bez dětí. Sama mám rodinné vazby velice špatné, rodiče alkoholici atd atd.,to by vydalo na deník. Nicméně jsem pak otěhotněla, ok, brala jsem to, že to tak asi mělo být. A teď čekám třetí miminko a skoro si říkám, jak je mi líto lidí, co děti nemají a nebo nemohou mít.. Ono nemůže chybět dítě, když ho nemáš. Ale když ho máš, tak si život bez něj neumíš představit. Já bych asi vypíchla tu bezmeznou a bezprostřední lásku, co ti to dítě dá. Můžeš bejt neumytá, unavená, ale dítě ti to vrátí v tom úsměvu, nebo pohlazení, nebo jen to, že ti řekne, že tě má rádo. A já tuhle bezprostřední lásku nikdy od nikoho necítila, možná od partnera. Ale po těch 13 letech to člověk bere jinak. Jinak jasné, že jsme se hodně omezili, děti jsou na prvním místě, ale cestujeme pořád dost-s nimi. Ale nikdy jsem nikoho neodsuzovala proto, že se rozhodl nemít děti. Ale já to též necítila, ale když už v tom pak člověk je, tak totálně až po uši. A důvod proč mít děti? Ten podle mě žádný racionální neexistuje.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Pan Dan
1023
21.1.20 15:41

Mateřské pudy. To je vše s čím by sis měla vystačit. Jiný důvod ani není potřeba. Jestli vůbec nemáš mateřské pudy tak není o čem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Zdeňule95
7
21.1.20 15:41

Jů, to byla rychlost, tolik odezvy jsem ani nečekala, díky! :)
Až mám skoro strach napsat věk. Je mi 24, ale dost často si připadám starší (to často slyším i od okolí, co se týče „dospělosti“ či „vyspělosti“, nebo jak to nazvat :D )
Partnera opravdu miluji, ale vůbec nemám pocit, že by dítě byl nějaký další „levl“.
Když si položím otázku „Proč?“, žádný důvod tam není. Veškerá negativa, která slyším a vidím kolem sebe, naprosto převálcují pozitiva, která z mateřství vychází.
A že se to po 30 změní? To mi připadá ještě tááák daleko, do té doby z toho zcvoknu :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Mohlo by vás zajímat