Prostě nejí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Prostě nejí
Zdravím!
Už několik měsíců má moje starší dcera (2,5 roku) problémy s jídlem. Do loňského podzimu jedla všecko, co jsme jí dali, ať už domácí stravu, nebo to, co uvařily babičky, nebo občas na výletě skleničku, různé kaše, pečivo, ovoce a zeleninu… Postupně začala některé potraviny odmítat, říkala jsem si, že je to jen období, ale postupně se to vypracovalo k tomu, že „přežívá“ jen na několika vybraných věcech a vše ostatní odmítá. K snídani vyžaduje jen jogurt, ale musí být čokoládový, ovocné se jí taky od určité doby zošklivily. Kupujeme tedy alespoň ty selské, ale stejně si nedělám naděje, že by ta čokoládová složka byla něco extra, zvlášť když to má každý den. Svačinu většinou nechce, když už, tak takovou tu ovocnou kapsičku. Pečivo odmítá. Přesnídávku nesní ani omylem, ani domácí, ani kupovanou, ne že by jí to nechutnalo, ona to ani nezkusí. O syrovém ovoci a zelenině ani nemluvím… Nechce na to ani sáhnout, přijde mi, že se štítí… A pak přichází oběd. Nechce polívky, nechce přílohy, nechce maso. Jediné, co by pořád jedla, je kuřecí řízek, ale ten máme hodně výjimečně. A když už, tak vyzobe maso a brambory nechce. Vždycky to tak hodinu zkouším, nabízím jí, občas mě to naštve, že vyvářím, vymýšlím kde co a ona nakonec zase řekne ne… Co občas sní, jsou právě ty skleničky, já totiž vždycky nakonec povolím a zeptám se jí, jestli si ji dá, protože nechci, aby měla hlad. Ale taky to není vždy. Náhodou se jí nelíbí barva obsahu a prostě nechce. Zkoušela jsem naše domácí jídlo nacupovat do těch skleniček, někdy to projde, někdy ne, ale spíš ne. Nebo sní třeba jen půlku (cca 120 g). Odpolední svačina je to samé jako dopolední a večeře jsou podobné jako obědy. Co se týká sladkostí, tak ty samozřejmě má ráda, ale nemá jen často, nemyslím si, že by nejedla proto, že by radši chtěla sladké. Je vidět, že má hlad, ale prostě chce ten svůj řízek a nazdar. Dokonce ani když udělám palačinky, tak je nechce. Ani je neochutná, i když jsou třeba s něčím, co se tváří jako čokoláda (avokádová nutela). Nechce ani jiné věci, které podle mě ostatní děti milují, třeba pizzu, kterou dělám doma, ale nechce ani tu z pizzerie, různé zákusky, do kterých namixuji třeba dýni nebo cuketu… Ne že by jí to nechutnalo, ona to ani nezkusí. Nechtěla ani svůj narozeninový dort, a to na něm byly lentilky…
Nechápu to. My s manželem jíme vše, myslím, že v nás špatný vzor nemá, navíc její roční ségra jídlo miluje, jí vše a hodně, tak by to u ní mohla okoukat. Pravidelně se taky stýká s bratrancem a sestřenicí, vidí, ze oni mají ke svačině třeba chleba, ale to jí nenaláká. Zkoušela jsem ji zapojit do přípravy jídla, vaří se mnou a pomáhá mi, ale ani když jí říkám, ať ochutná, jak to dobře uvařila, nechce. Někdy mi to ujede a pohrozím (když to nesníš, tak tě ale bude bolet bříško), někdy nabídnu úplatek (když to sníš, můžeme jít na kolotoč), ale vím, že ani jedno není správné a stejně to nikdy nezabere.
Tak co teď s tím? Říkala jsem si, že prostě v čase jídla budu ten určitý pokrm servírovat, ale zkrátka to, co mají ostatní, ne žádné výjimky. Nechceš? Tak ne, další jídlo bude až svačina/oběd/večeře. Počkat, až všichni dojedí a uklidit to. A tak pořád dokola. Přece se jednou musí z hladu najíst, ne? Jak dlouho to tak může vydržet? Před spaním má ještě mléko, takže úplně hladová by spát asi nešla, ale stačit jí to nemůže…
Co navrhujete vy? Máte podobné zkušenosti?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Reakce:
@Daisy.Duke píše:
Zdravím!Už několik měsíců má moje starší dcera (2,5 roku) problémy s jídlem. Do loňského podzimu jedla všecko, co jsme jí dali, ať už domácí stravu, nebo to, co uvařily babičky, nebo občas na výletě skleničku, různé kaše, pečivo, ovoce a zeleninu… Postupně začala některé potraviny odmítat, říkala jsem si, že je to jen období, ale postupně se to vypracovalo k tomu, že „přežívá“ jen na několika vybraných věcech a vše ostatní odmítá. K snídani vyžaduje jen jogurt, ale musí být čokoládový, ovocné se jí taky od určité doby zošklivily. Kupujeme tedy alespoň ty selské, ale stejně si nedělám naděje, že by ta čokoládová složka byla něco extra, zvlášť když to má každý den. Svačinu většinou nechce, když už, tak takovou tu ovocnou kapsičku. Pečivo odmítá. Přesnídávku nesní ani omylem, ani domácí, ani kupovanou, ne že by jí to nechutnalo, ona to ani nezkusí. O syrovém ovoci a zelenině ani nemluvím… Nechce na to ani sáhnout, přijde mi, že se štítí… A pak přichází oběd. Nechce polívky, nechce přílohy, nechce maso. Jediné, co by pořád jedla, je kuřecí řízek, ale ten máme hodně výjimečně. A když už, tak vyzobe maso a brambory nechce. Vždycky to tak hodinu zkouším, nabízím jí, občas mě to naštve, že vyvářím, vymýšlím kde co a ona nakonec zase řekne ne… Co občas sní, jsou právě ty skleničky, já totiž vždycky nakonec povolím a zeptám se jí, jestli si ji dá, protože nechci, aby měla hlad. Ale taky to není vždy. Náhodou se jí nelíbí barva obsahu a prostě nechce. Zkoušela jsem naše domácí jídlo nacupovat do těch skleniček, někdy to projde, někdy ne, ale spíš ne. Nebo sní třeba jen půlku (cca 120 g). Odpolední svačina je to samé jako dopolední a večeře jsou podobné jako obědy. Co se týká sladkostí, tak ty samozřejmě má ráda, ale nemá jen často, nemyslím si, že by nejedla proto, že by radši chtěla sladké. Je vidět, že má hlad, ale prostě chce ten svůj řízek a nazdar. Dokonce ani když udělám palačinky, tak je nechce. Ani je neochutná, i když jsou třeba s něčím, co se tváří jako čokoláda (avokádová nutela). Nechce ani jiné věci, které podle mě ostatní děti milují, třeba pizzu, kterou dělám doma, ale nechce ani tu z pizzerie, různé zákusky, do kterých namixuji třeba dýni nebo cuketu… Ne že by jí to nechutnalo, ona to ani nezkusí. Nechtěla ani svůj narozeninový dort, a to na něm byly lentilky…
Nechápu to. My s manželem jíme vše, myslím, že v nás špatný vzor nemá, navíc její roční ségra jídlo miluje, jí vše a hodně, tak by to u ní mohla okoukat. Pravidelně se taky stýká s bratrancem a sestřenicí, vidí, ze oni mají ke svačině třeba chleba, ale to jí nenaláká. Zkoušela jsem ji zapojit do přípravy jídla, vaří se mnou a pomáhá mi, ale ani když jí říkám, ať ochutná, jak to dobře uvařila, nechce. Někdy mi to ujede a pohrozím (když to nesníš, tak tě ale bude bolet bříško), někdy nabídnu úplatek (když to sníš, můžeme jít na kolotoč), ale vím, že ani jedno není správné a stejně to nikdy nezabere.
Tak co teď s tím? Říkala jsem si, že prostě v čase jídla budu ten určitý pokrm servírovat, ale zkrátka to, co mají ostatní, ne žádné výjimky. Nechceš? Tak ne, další jídlo bude až svačina/oběd/večeře. Počkat, až všichni dojedí a uklidit to. A tak pořád dokola. Přece se jednou musí z hladu najíst, ne? Jak dlouho to tak může vydržet? Před spaním má ještě mléko, takže úplně hladová by spát asi nešla, ale stačit jí to nemůže…
Co navrhujete vy? Máte podobné zkušenosti?
Chceš se zní zbláznit? Okamžitě přestaň se sebe dělat blbce a jestli nechce jíst.. ať nejí.. Toto jsme také řešili. A jediné co pomohlo bylo přestat ji nabízet co chce.. Evidentně Té jen zkouší když čokoládové chce a zbytek ne. Vykašli se na ni.. Až na ni padne viróza tak se z toho nevyhrabe protože nebude mít žádné vitamíny. Přestaň ji dávat co chce! Klidně ji nech 2 dny vyhladovět, ona hlady neumře. Jsi máma! NE OTROK!
- Citovat
- Upravit
Syn od 2 do 3 let nejedl nic. 2× denně si vypil sklenku mlíka a jinak nic - nesnídal, nesvačil, neobědval, nevečeřel. Na začátku jsem se snažila, aby neměl hlad, ale pak jsem to vzdala - 5× denně měl na stole jídlo, když nejedl, jeho smůla, další jídlo za 3 hodiny a to platilo nejvíc.
A v tom to bylo, jak viděl, že mi o to jde a vlastně mě tím ovládá, tak nejedl, protože věděl, že v jídle má nade mnou moc. Tak jsem přestala hrát divadlo, dávala mu pravidelně jíst a tu a tam jsem mu to prostě snědla a on časem pochopil, že je to jeho boj a pomalu začal jíst. Teď jí celkem normálně. Ve školce ho dokonce chválí, že není vybíravý a přidává si.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Chceš se zní zbláznit? Okamžitě přestaň se sebe dělat blbce a jestli nechce jíst.. ať nejí.. Toto jsme také řešili. A jediné co pomohlo bylo přestat ji nabízet co chce.. Evidentně Té jen zkouší když čokoládové chce a zbytek ne. Vykašli se na ni.. Až na ni padne viróza tak se z toho nevyhrabe protože nebude mít žádné vitamíny. Přestaň ji dávat co chce! Klidně ji nech 2 dny vyhladovět, ona hlady neumře. Jsi máma! NE OTROK!
Souhlasim. Nechces nejez! Hlavne zavcas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Daisy.Duke píše:
Zdravím!Už několik měsíců má moje starší dcera (2,5 roku) problémy s jídlem. Do loňského podzimu jedla všecko, co jsme jí dali, ať už domácí stravu, nebo to, co uvařily babičky, nebo občas na výletě skleničku, různé kaše, pečivo, ovoce a zeleninu… Postupně začala některé potraviny odmítat, říkala jsem si, že je to jen období, ale postupně se to vypracovalo k tomu, že „přežívá“ jen na několika vybraných věcech a vše ostatní odmítá. K snídani vyžaduje jen jogurt, ale musí být čokoládový, ovocné se jí taky od určité doby zošklivily. Kupujeme tedy alespoň ty selské, ale stejně si nedělám naděje, že by ta čokoládová složka byla něco extra, zvlášť když to má každý den. Svačinu většinou nechce, když už, tak takovou tu ovocnou kapsičku. Pečivo odmítá. Přesnídávku nesní ani omylem, ani domácí, ani kupovanou, ne že by jí to nechutnalo, ona to ani nezkusí. O syrovém ovoci a zelenině ani nemluvím… Nechce na to ani sáhnout, přijde mi, že se štítí… A pak přichází oběd. Nechce polívky, nechce přílohy, nechce maso. Jediné, co by pořád jedla, je kuřecí řízek, ale ten máme hodně výjimečně. A když už, tak vyzobe maso a brambory nechce. Vždycky to tak hodinu zkouším, nabízím jí, občas mě to naštve, že vyvářím, vymýšlím kde co a ona nakonec zase řekne ne… Co občas sní, jsou právě ty skleničky, já totiž vždycky nakonec povolím a zeptám se jí, jestli si ji dá, protože nechci, aby měla hlad. Ale taky to není vždy. Náhodou se jí nelíbí barva obsahu a prostě nechce. Zkoušela jsem naše domácí jídlo nacupovat do těch skleniček, někdy to projde, někdy ne, ale spíš ne. Nebo sní třeba jen půlku (cca 120 g). Odpolední svačina je to samé jako dopolední a večeře jsou podobné jako obědy. Co se týká sladkostí, tak ty samozřejmě má ráda, ale nemá jen často, nemyslím si, že by nejedla proto, že by radši chtěla sladké. Je vidět, že má hlad, ale prostě chce ten svůj řízek a nazdar. Dokonce ani když udělám palačinky, tak je nechce. Ani je neochutná, i když jsou třeba s něčím, co se tváří jako čokoláda (avokádová nutela). Nechce ani jiné věci, které podle mě ostatní děti milují, třeba pizzu, kterou dělám doma, ale nechce ani tu z pizzerie, různé zákusky, do kterých namixuji třeba dýni nebo cuketu… Ne že by jí to nechutnalo, ona to ani nezkusí. Nechtěla ani svůj narozeninový dort, a to na něm byly lentilky…
Nechápu to. My s manželem jíme vše, myslím, že v nás špatný vzor nemá, navíc její roční ségra jídlo miluje, jí vše a hodně, tak by to u ní mohla okoukat. Pravidelně se taky stýká s bratrancem a sestřenicí, vidí, ze oni mají ke svačině třeba chleba, ale to jí nenaláká. Zkoušela jsem ji zapojit do přípravy jídla, vaří se mnou a pomáhá mi, ale ani když jí říkám, ať ochutná, jak to dobře uvařila, nechce. Někdy mi to ujede a pohrozím (když to nesníš, tak tě ale bude bolet bříško), někdy nabídnu úplatek (když to sníš, můžeme jít na kolotoč), ale vím, že ani jedno není správné a stejně to nikdy nezabere.
Tak co teď s tím? Říkala jsem si, že prostě v čase jídla budu ten určitý pokrm servírovat, ale zkrátka to, co mají ostatní, ne žádné výjimky. Nechceš? Tak ne, další jídlo bude až svačina/oběd/večeře. Počkat, až všichni dojedí a uklidit to. A tak pořád dokola. Přece se jednou musí z hladu najíst, ne? Jak dlouho to tak může vydržet? Před spaním má ještě mléko, takže úplně hladová by spát asi nešla, ale stačit jí to nemůže…
Co navrhujete vy? Máte podobné zkušenosti?
Máme v rodině známého co má 3 leteho syna a ten nekecám sní za den jen 3 Lipanky. Probíhá to takto :
Dáš si jídlo? - Ne..
Chceš polévku? - Ne
Chceš kuřátko? - Ne
Tak Lipanka? -ano.. když jsme to snima řešili tak řekli že mají strach že umře hlady.. Dítě každou chvíli marod, totálně zkažené zuby..věčně něco zlomeného..
- Citovat
- Upravit
@Daisy.Duke píše:
Zdravím!Už několik měsíců má moje starší dcera (2,5 roku) problémy s jídlem. Do loňského podzimu jedla všecko, co jsme jí dali, ať už domácí stravu, nebo to, co uvařily babičky, nebo občas na výletě skleničku, různé kaše, pečivo, ovoce a zeleninu… Postupně začala některé potraviny odmítat, říkala jsem si, že je to jen období, ale postupně se to vypracovalo k tomu, že „přežívá“ jen na několika vybraných věcech a vše ostatní odmítá. K snídani vyžaduje jen jogurt, ale musí být čokoládový, ovocné se jí taky od určité doby zošklivily. Kupujeme tedy alespoň ty selské, ale stejně si nedělám naděje, že by ta čokoládová složka byla něco extra, zvlášť když to má každý den. Svačinu většinou nechce, když už, tak takovou tu ovocnou kapsičku. Pečivo odmítá. Přesnídávku nesní ani omylem, ani domácí, ani kupovanou, ne že by jí to nechutnalo, ona to ani nezkusí. O syrovém ovoci a zelenině ani nemluvím… Nechce na to ani sáhnout, přijde mi, že se štítí… A pak přichází oběd. Nechce polívky, nechce přílohy, nechce maso. Jediné, co by pořád jedla, je kuřecí řízek, ale ten máme hodně výjimečně. A když už, tak vyzobe maso a brambory nechce. Vždycky to tak hodinu zkouším, nabízím jí, občas mě to naštve, že vyvářím, vymýšlím kde co a ona nakonec zase řekne ne… Co občas sní, jsou právě ty skleničky, já totiž vždycky nakonec povolím a zeptám se jí, jestli si ji dá, protože nechci, aby měla hlad. Ale taky to není vždy. Náhodou se jí nelíbí barva obsahu a prostě nechce. Zkoušela jsem naše domácí jídlo nacupovat do těch skleniček, někdy to projde, někdy ne, ale spíš ne. Nebo sní třeba jen půlku (cca 120 g). Odpolední svačina je to samé jako dopolední a večeře jsou podobné jako obědy. Co se týká sladkostí, tak ty samozřejmě má ráda, ale nemá jen často, nemyslím si, že by nejedla proto, že by radši chtěla sladké. Je vidět, že má hlad, ale prostě chce ten svůj řízek a nazdar. Dokonce ani když udělám palačinky, tak je nechce. Ani je neochutná, i když jsou třeba s něčím, co se tváří jako čokoláda (avokádová nutela). Nechce ani jiné věci, které podle mě ostatní děti milují, třeba pizzu, kterou dělám doma, ale nechce ani tu z pizzerie, různé zákusky, do kterých namixuji třeba dýni nebo cuketu… Ne že by jí to nechutnalo, ona to ani nezkusí. Nechtěla ani svůj narozeninový dort, a to na něm byly lentilky…
Nechápu to. My s manželem jíme vše, myslím, že v nás špatný vzor nemá, navíc její roční ségra jídlo miluje, jí vše a hodně, tak by to u ní mohla okoukat. Pravidelně se taky stýká s bratrancem a sestřenicí, vidí, ze oni mají ke svačině třeba chleba, ale to jí nenaláká. Zkoušela jsem ji zapojit do přípravy jídla, vaří se mnou a pomáhá mi, ale ani když jí říkám, ať ochutná, jak to dobře uvařila, nechce. Někdy mi to ujede a pohrozím (když to nesníš, tak tě ale bude bolet bříško), někdy nabídnu úplatek (když to sníš, můžeme jít na kolotoč), ale vím, že ani jedno není správné a stejně to nikdy nezabere.
Tak co teď s tím? Říkala jsem si, že prostě v čase jídla budu ten určitý pokrm servírovat, ale zkrátka to, co mají ostatní, ne žádné výjimky. Nechceš? Tak ne, další jídlo bude až svačina/oběd/večeře. Počkat, až všichni dojedí a uklidit to. A tak pořád dokola. Přece se jednou musí z hladu najíst, ne? Jak dlouho to tak může vydržet? Před spaním má ještě mléko, takže úplně hladová by spát asi nešla, ale stačit jí to nemůže…
Co navrhujete vy? Máte podobné zkušenosti?
Všechno schovej! Vše co může sníst.. Bacha ať nesni nic mladšímu dítěti. Křupky, laskominy, sladké.. Prostě všechno čím by se zasytila. Klidně ji nechte o hladu. Fakt neumře.
- Citovat
- Upravit
Mám podobné dítě, do tří a půl let pouze slkeničky, k svačině jogurty. Vyhladovět nepomáhá, nedělej to, je to uplně zbytečný. Pomůže jen čas. Naší už je skoro 7, něco se naučila jíst ve školce, něco ve škole, ale je stále spousta věcí co nepozře. Jsou daleko horší věci u dětí než to, že jsou vybíravé v jídle. Smiř se s tím a bude Ti líp. U nás trochu prudili příbuzný jako že ona jí jen tohle? A ona nejí tohle? Jak sis jí naučila? I na to se dá zvyknout a šikovně odpálkovat, aby se tak už nedivili
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dala bych jí režim, přestat jí tolik podstrojovat a dávat jen to, co si ona sama vymyslí.
Pokud odmítá jídla, co jedla předtím, tak jí je znova nabízet - a pokud nechce, sebrat, a znovu nabídnout jídlo až v obvyklý čas, dodržovat časy snídaně, svačiny, oběda, svačiny a večeře.
Děti nejsou hloupé a hlady fakt neumřou.
- Citovat
- Upravit
@Liz presne jak pises, syn radeji nejedl nic, nez aby ustoupil a byl pak celej den protivnej hlady a jist vsechno stejne nezacal. S nastupem do skolky zacal postupne jist temer vse. Znama praktikuje metodu nechces - nejez a kluk mel ve 2,5 letech necelych 10 kg.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Chceš se zní zbláznit? Okamžitě přestaň se sebe dělat blbce a jestli nechce jíst.. ať nejí.. Toto jsme také řešili. A jediné co pomohlo bylo přestat ji nabízet co chce.. Evidentně Té jen zkouší když čokoládové chce a zbytek ne. Vykašli se na ni.. Až na ni padne viróza tak se z toho nevyhrabe protože nebude mít žádné vitamíny. Přestaň ji dávat co chce! Klidně ji nech 2 dny vyhladovět, ona hlady neumře. Jsi máma! NE OTROK!
A proc anonym? Stydis se za své radikální názory?
Ja bych teda svoje dite takhle neodpalkovala. Jak jako ze az na ni padne viróza, tak se z toho nevyhrabe… wtf? To asi neni cil ne?
Zakladatelko, zkusila bych najit neco, co ji chutna, co treba mliko pres den? Proste cokoliv… Celkem se mi libi i ta metoda jidlo na stole, jez nebo dalsi bude za 3 hodiny, ale mela bych strach, ze nebude mit ziviny a vitaminy.. Však roste, potrebuje to. Asi se smir s tim, ze nebude velkej jedlík, ale jist by mela. Preju hodne sil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Chceš se zní zbláznit? Okamžitě přestaň se sebe dělat blbce a jestli nechce jíst.. ať nejí.. Toto jsme také řešili. A jediné co pomohlo bylo přestat ji nabízet co chce.. Evidentně Té jen zkouší když čokoládové chce a zbytek ne. Vykašli se na ni.. Až na ni padne viróza tak se z toho nevyhrabe protože nebude mít žádné vitamíny. Přestaň ji dávat co chce! Klidně ji nech 2 dny vyhladovět, ona hlady neumře. Jsi máma! NE OTROK!
Naprostý souhlas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Také jsem u syna zkoušela vyhladovění, vydržela jsem to celý den, ale večer už byl z hladu tak protivnej, že se jen na zemi svíjel hlady a nebyla jsem schopna do něj dostat, ani mléko, které měl normálně rád. Kdo nemá doma nejedlíka nepochopí, jak to může být pro mámu frustrující, když dítě nejí. Věř, že některé děti opravdu radši umřou hlady, než aby snědly, to co nemají rády. Jinak u nás se to zlepšilo až se školkou a i teď ve skoro 4 letech musíme do jídla hodně nutit, aby aspoň něco snědl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@xammy jo jo, vyhladovět může radit jedině rodič dítěte, které jí všechno, které jednou za čas něco nechce a pak to zdlábne za dvě hodiny, protože má hlad. Na děti co jídlo mají jen jako největší nutnost k přežití a nesnáší ho tohle neplatí. Nechápu proč bych v dnešní době přebytku potravin měla nechat dítě hladovět. Zajímalo by mě kolik lidí dobrovolně hladoví když někde třeba dostanou něco co jim nechutná. Já sama dospělá si můžu říct, tohle mi nejede, dám si něco jinýho, děti si to bohužel říct nemůžou, stále se najde někdo, kdo je bude nutit a případně je nechá hladovět 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Resim ted něco podobného u rok a půlročního. Má období, kdy ji po 2 hodinách a naopak období, kdy je ochotný pít jen mléko. Teď mu rostou stolicky a zase se můžu snažit jak chci, ale nemůžu do něj nic dostat. Ráno vypije mléko, na svačinu ma ovocnou presnidavku, před spaním v 11 hodin zase mliko a pak vše odmítá az do večerního mlíka. Takze je klidne 9 hodin bez jidla. Pecivo, jogurty, zeleninu, ovoce, šunku, sýry, maso, ale ani sladké nejí. Jediné, co jakžtakž ji cca. 10 lzicek), jsou polévky a to je musim mixovat. Musím říct, ze večer jsem naštvaná a zároveň se mi chce brečet. Má 9 kilo, ale je energicky, nezastavi se. Podle pani doktorky je v pořádku 
snad se to skolkou zlepší. Nezbiva mi asi nic lepsiho než věřit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
