Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
První vs druhý císař
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.1.20 10:43
@Janet Doe píše:
To asi byl, navíc mám štěstí na 4kg děti, takže to riziko rupnutí by bylo větší. Spíš mě to občas zamrzí při nějaké poznámce, že císař není porod a že žena nerodila a nemůže mít takový vztah k dítěti. Vím, že jsou to kecy, ale občas ta pochybnost tam je.
Jsou to nesmysly. Ta pochybnost je asi přirozená, ale nejdůlejší je zdraví a život matky a dítěte. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.20 13:58
První císař děs běs, bolelo to jako čert a jizvu jsem cítila několik měsíců. Byl teda akutní po nezdařeném vyvolávání a když doktor zavelel, že se jede na sál, pocit selhání jsem teda neměla. Spíš se mi ulevilo, protože jsem únavou a bolestí už fakt nemohla 
O druhém dítěti jsem si myslela, že ho porodím normálně, ale kvůli těhotenské cukrovce a váhovému odhadu byl naplánovaný zase císař. Večer před zákrokem jsem byla hospitalizovaná, porod se po příjmu rozjel normálně, tak jsme s PA a doktorem koketovali s myšlenkou, že to dám… nakonec jsem zkolabovala, takže zas akutka, druhý den znova na sál a znovu se ve mě vrtali a byly další komplikace a tak. No a kupodivu jsem to fyzicky snášela mnohem líp, než první porod. 
Bylo to nakonec i vtipný, sestry okolo mě pořád lítaly, že za mě všechno budou dělat, jen ať odpočívám, a nechtěly mi věřit, že mi nic není. Po příchodu z JIP jsem nechtěla nic na bolest, to se mi po prvním porodu nestalo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.20 17:39
Mám za sebou dva císaře jeden s úplnou narkózou, druhý s epidularem. Druhý byl lepší co se týče stavu po porodu. A byla jsem v tom podluhé, takže jsem vše znala. Kamarádka první měla císaře plná narkóza, druhý porod přirozený a říkala že císař byl pro ni procházka růžovou zahradou, přirozeně rodila 29 hodin.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.1.20 17:59
Ahoj, já měla první císař po 26ti hodinovém porodu pro tíseň plodu v porodních cestách téměř ve finále. Takže po psychické stránce jsem měla asi 2 minuty na to se s tím srovnat. V celkové narkóze. Jizva bolela, rekonvalescence hrůza, díky péči o dítě jsem si i trochu ublížila moc brzkým zapojením svalů, ale zahojilo se to. Druhý císař byl plánovaný z důvodu dvojčat a jejich polohy, byl v epidurálu. Myslím, že přestože jsem věděla do čeho jdu, byla ta doba před císařem zase naopak stres. Jak to dopadne, jestli bude všechno v pořádku a tak. Bylo to nekonečné. Jizva horší, rekonvalescence horší, ale u tříkilových dvojčat jsem byla celkově úplně hotová.
U prvního porodu jsem měla pocit selhání, kdybych rodila sama, mohlo by to dopadnout dost blbě, u druhého mě pocit selhání úplně minul, asi pak už nebyl čas nad tím nějak víc přemýšlet. Spíš jsem byla vděčná za zdravé děti a když mi řekli, že při těchto polohách má rodička cca 2% že porodí přirozeně, respektive přestože jsem to chtěla přirozeně mi to doktoři prostě nedovolili i díky hrozící ruptuře jizvy. Prostě jsem to nakonec brala jak to přišlo. Myslím, že pokud máš tenkou jizvu není to žádná ostuda, prostě lepší neriskovat a na nějaké pochybnosti o sobě není důvod.
- Citovat
- Upravit
21.1.20 20:43
První císař akutní - po cca 5hodinách na porodním sále (já byla otevřená a nedokázala jsem to dítě vytlačit - měl 55cm a 4,5kg). Rodila jsme v podvečer, noc byla fakt šílená, druhý den to bylo strašný a celkově rekonvalescence dlouhá.
Druhý císař plánovaný. Všechno v pohodě. Bylo mi dobře už ten den. Veškeré hojení rychlé a bez problémů. Říkali mi, že ten akutní je horší, protože tělo už jde na operační zákrok vyčerpané a pak se to prostě projeví při rekonvalescenci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.1.20 20:47
Má tři sekce, první akutní, druhá plánována a třetí akutní kdy jsem malém porodila normálně… třetí byl náročnější hlavně proto, ze jsem měla stahy po minutě, otevřená na 11cm a sál jsme stihli jen tak tak…a taky protože mi zatlačili na sále na břicho a mimi kleslo dolu hodně a hned mě uspali, nicméně měli co dělat aby ho vytáhli. Každopádně na sekce nedam dopustit.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.2.20 08:43
Já měla akutní cs a je to 2,5 roku a pořád, když přijde nějaká kamarádka a rozplývá se jak to bylo úžasný, ten porod normální, tak sem špatná že sem nemohla, přitom sem přijela do porodnice a kontrakce byli po minute, v termínu ale odhadli mi 4,5 kg dítě týden před, a vzali mě automaticky na cs, mala měla nakonec 3,9 kg takže drobek to opravdu nebyl ale stále si říkám že jsem třeba mohla normálně rodit, hodně si to vyčítám že jsem selhala a nemám kamarádku která by rodila stejně, u mě všechny ty blbky rodí normálně a už 3. Rokem mi to jaksi dávají sežrat, nebo mi říkají že první císař, rovná se i druhý císař, tak mám strach, hrozný strach, druhé dítě by jsem chtěla ale ta představa že chodím 3 týdny v předklonu bolestí mě hodně odrazuje, týden v porodnici kde jedna sestra na všechny jen jecela, po císaři když jsem vstala tak jsem omdlela a dostala jsem taky vynadano. Nakonec se vzdy nějak uklidním tím že, je malá zdravá a to je jediné na čem mi záleží, snažím se tím vždycky uklidnit, když pak vidím ty děti které byli zdravé ale u porodu se něco zvrtlo… Brrrr 
- Citovat
- Upravit
3.2.20 08:57
@Anonymní píše:
Já měla akutní cs a je to 2,5 roku a pořád, když přijde nějaká kamarádka a rozplývá se jak to bylo úžasný, ten porod normální, tak sem špatná že sem nemohla, přitom sem přijela do porodnice a kontrakce byli po minute, v termínu ale odhadli mi 4,5 kg dítě týden před, a vzali mě automaticky na cs, mala měla nakonec 3,9 kg takže drobek to opravdu nebyl ale stále si říkám že jsem třeba mohla normálně rodit, hodně si to vyčítám že jsem selhala a nemám kamarádku která by rodila stejně, u mě všechny ty blbky rodí normálně a už 3. Rokem mi to jaksi dávají sežrat, nebo mi říkají že první císař, rovná se i druhý císař, tak mám strach, hrozný strach, druhé dítě by jsem chtěla ale ta představa že chodím 3 týdny v předklonu bolestí mě hodně odrazuje, týden v porodnici kde jedna sestra na všechny jen jecela, po císaři když jsem vstala tak jsem omdlela a dostala jsem taky vynadano. Nakonec se vzdy nějak uklidním tím že, je malá zdravá a to je jediné na čem mi záleží, snažím se tím vždycky uklidnit, když pak vidím ty děti které byli zdravé ale u porodu se něco zvrtlo… Brrrr
První císař-další císař už dávno neplatí. Já mám za sebou přirozený porod po předchozí sekci a bylo to uplne v poradku, byť jsem teda musela trochu bojovat s lékaři. Doporucuju dulu už v průběhu těhotenství a k porodu. A neříkej svým kamarádkám blbky Přej jim a bude ti taky (do)přáno 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.20 09:10
@Anonymní píše:
Já měla akutní cs a je to 2,5 roku a pořád, když přijde nějaká kamarádka a rozplývá se jak to bylo úžasný, ten porod normální, tak sem špatná že sem nemohla, přitom sem přijela do porodnice a kontrakce byli po minute, v termínu ale odhadli mi 4,5 kg dítě týden před, a vzali mě automaticky na cs, mala měla nakonec 3,9 kg takže drobek to opravdu nebyl ale stále si říkám že jsem třeba mohla normálně rodit, hodně si to vyčítám že jsem selhala a nemám kamarádku která by rodila stejně, u mě všechny ty blbky rodí normálně a už 3. Rokem mi to jaksi dávají sežrat, nebo mi říkají že první císař, rovná se i druhý císař, tak mám strach, hrozný strach, druhé dítě by jsem chtěla ale ta představa že chodím 3 týdny v předklonu bolestí mě hodně odrazuje, týden v porodnici kde jedna sestra na všechny jen jecela, po císaři když jsem vstala tak jsem omdlela a dostala jsem taky vynadano. Nakonec se vzdy nějak uklidním tím že, je malá zdravá a to je jediné na čem mi záleží, snažím se tím vždycky uklidnit, když pak vidím ty děti které byli zdravé ale u porodu se něco zvrtlo… Brrrr
Cisare mela fura lidi. Neni to zadne selhani. Proc s kamaradkama resite jeste po takove dobe porod? Podruhe to muzete zkusit prirozene, ale je lepsi byt dopredu smiren i s variantou druheho cisare. V porodnici jsem mela velkou podporu, ze chci rodit normalne po sekci. Bohuzel to nevyslo a zase akutni cisar(padajici ozvy). Ani po jednom cisari jsem nechodila v predklonu. Vzdy to bolelo vic jen pri vstavani. Poprve jsem se s tim cisarem taky smirovala dlouho a podruhe jsem z toho zadne trauma nemela .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.2.20 09:37
Říkám kamarádkám blbky, ani už to nejsou kamarádky, nemám zájem se s nimi vídat, víte já to po 2,5 letech už bych to neřešila, ale pokaždé když přijdou tak začnou říkat, že vlastně nevím co to je bolest, ty jsi měla toho císaře ty nevíš co to jsou kontrakce, ano vím rodila jsem akutně, pak mi řeknou že vlastně to není porod ale operace, že jsem si měla říct že chci rodit normálně, že to je moje chyba, další věc co mi říkají že nevím co to je když mi podají oxytocin, ano vím po samovolnem potratu mi ho podali a druhý den mě odvezli, mám za sebou pár samovolnych potratu hned v začátcích, jsem šťastná že mám zdravou dceru, pokaždé jsem jim řekla že to tak prostě mělo být a hlavně že mám zdravé dítě.. Ale ne vždycky přišli a hned to stocili na porod, jaký jsou to chudiny, jaká to byla bolest a pak dokola vypráví že to za to stálo, za ten první pohled na mimčo a takhle jedou jak kolovrat už 2,5 roku, po každé návštěvě se cítím na nic, neviděla jsem dceru po porodu, neměli čas až po 6 hodinách nebo dyl mi ji přinesly, to nic nemění na tom že ji miluju, ale když Vám někdo říká jak ten konec byl super, pak vlastně že si za to můžete sami, protože jste si neřekli že chcete rodit normálně, pak nevíte co to znamená bolest, že císař neboli, mě bolel hodně, jak fyzicky tak psychicky..Po císaři jsem dostala e coli, streptokoka, zánět obou prsou a dva měsíce jsem nemohla skoro sahat na svoje dítě, nemohla jsem kojit, fakt jsem to brala hrozně, nicméně to pominulo, dcera je zdravá, mám opravdu uzasnyho chlapa a krásnou rodinu, vím to a spousta lidí takový štěstí nemá, takže bych se tim ani nezabirala, kdyby mi to každou chvíli někdo nepřipomínal. A proto jim říkám blbky protože jsou to blbky, a tohle se po porodu nikomu neříká, nenapadlo by mě na každé návštěvě to rozebírat znova a znova.
- Citovat
- Upravit
3.2.20 10:41
@Anonymní píše: Říkám kamarádkám blbky, ani už to nejsou kamarádky, nemám zájem se s nimi vídat, víte já to po 2,5 letech už bych to neřešila, ale pokaždé když přijdou tak začnou říkat, že vlastně nevím co to je bolest, ty jsi měla toho císaře ty nevíš co to jsou kontrakce, ano vím rodila jsem akutně, pak mi řeknou že vlastně to není porod ale operace, že jsem si měla říct že chci rodit normálně, že to je moje chyba, další věc co mi říkají že nevím co to je když mi podají oxytocin, ano vím po samovolnem potratu mi ho podali a druhý den mě odvezli, mám za sebou pár samovolnych potratu hned v začátcích, jsem šťastná že mám zdravou dceru, pokaždé jsem jim řekla že to tak prostě mělo být a hlavně že mám zdravé dítě.. Ale ne vždycky přišli a hned to stocili na porod, jaký jsou to chudiny, jaká to byla bolest a pak dokola vypráví že to za to stálo, za ten první pohled na mimčo a takhle jedou jak kolovrat už 2,5 roku, po každé návštěvě se cítím na nic, neviděla jsem dceru po porodu, neměli čas až po 6 hodinách nebo dyl mi ji přinesly, to nic nemění na tom že ji miluju, ale když Vám někdo říká jak ten konec byl super, pak vlastně že si za to můžete sami, protože jste si neřekli že chcete rodit normálně, pak nevíte co to znamená bolest, že císař neboli, mě bolel hodně, jak fyzicky tak psychicky..Po císaři jsem dostala e coli, streptokoka, zánět obou prsou a dva měsíce jsem nemohla skoro sahat na svoje dítě, nemohla jsem kojit, fakt jsem to brala hrozně, nicméně to pominulo, dcera je zdravá, mám opravdu uzasnyho chlapa a krásnou rodinu, vím to a spousta lidí takový štěstí nemá, takže bych se tim ani nezabirala, kdyby mi to každou chvíli někdo nepřipomínal. A proto jim říkám blbky protože jsou to blbky, a tohle se po porodu nikomu neříká, nenapadlo by mě na každé návštěvě to rozebírat znova a znova.
Tohle fakt asi nejsou zadne kamaradky. Porovnavat, koho to bolelo vic 
. Spousta lidi porodi normalne a ani je to moc neboli nebo je za chvili hotovo. Tak ja jsem si uzila 25 hodin normalniho porodu i ten oxytocin, ale dali mi ho az po epiduralu, takze jsem ho necitila a nakonec, kdyz uz jsem tlacila, tak akutni cisar v epiduralu pro padajici ozvi. Dite jsem videla hned i mi ho prilozily k prsu zatimco me sili. Docela jsem se s tim smirovala dlouho. Druhy porod skoro stejny. Podruhe me to vubec nerozhodilo. Mam jine starosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.2.20 11:00
@Oriseka taky si říkám že to je nesmysl porovnávat bolest, znám holcinu co se hadala s manželem před porodnici že nerodi, a za 5 minut byl malej venku a říkala že to bylo jako kdyby měla dostat menzes , druhá třeba 20 hodin a řekla že už nikdy, každý to má prostě jinak, mě kontrakce boleli hodně ale oproti druhému dní po cs to byl teda ráj, každý to má jinak, moje ségra mi řekla raději císaře než kontrakce, je to těžký a v dnešní době je to hrozný, jak každá přesvědčuje druhou co je a není správné, co udělala špatně a tak…přeji aby se Vaše starosti vyřesili v dobrém, hlavně přeji zdravý, to je důležité a rodina 
- Citovat
- Upravit
3.2.20 11:16
@Anonymní píše: Říkám kamarádkám blbky, ani už to nejsou kamarádky, nemám zájem se s nimi vídat, víte já to po 2,5 letech už bych to neřešila, ale pokaždé když přijdou tak začnou říkat, že vlastně nevím co to je bolest, ty jsi měla toho císaře ty nevíš co to jsou kontrakce, ano vím rodila jsem akutně, pak mi řeknou že vlastně to není porod ale operace, že jsem si měla říct že chci rodit normálně, že to je moje chyba, další věc co mi říkají že nevím co to je když mi podají oxytocin, ano vím po samovolnem potratu mi ho podali a druhý den mě odvezli, mám za sebou pár samovolnych potratu hned v začátcích, jsem šťastná že mám zdravou dceru, pokaždé jsem jim řekla že to tak prostě mělo být a hlavně že mám zdravé dítě.. Ale ne vždycky přišli a hned to stocili na porod, jaký jsou to chudiny, jaká to byla bolest a pak dokola vypráví že to za to stálo, za ten první pohled na mimčo a takhle jedou jak kolovrat už 2,5 roku, po každé návštěvě se cítím na nic, neviděla jsem dceru po porodu, neměli čas až po 6 hodinách nebo dyl mi ji přinesly, to nic nemění na tom že ji miluju, ale když Vám někdo říká jak ten konec byl super, pak vlastně že si za to můžete sami, protože jste si neřekli že chcete rodit normálně, pak nevíte co to znamená bolest, že císař neboli, mě bolel hodně, jak fyzicky tak psychicky..Po císaři jsem dostala e coli, streptokoka, zánět obou prsou a dva měsíce jsem nemohla skoro sahat na svoje dítě, nemohla jsem kojit, fakt jsem to brala hrozně, nicméně to pominulo, dcera je zdravá, mám opravdu uzasnyho chlapa a krásnou rodinu, vím to a spousta lidí takový štěstí nemá, takže bych se tim ani nezabirala, kdyby mi to každou chvíli někdo nepřipomínal. A proto jim říkám blbky protože jsou to blbky, a tohle se po porodu nikomu neříká, nenapadlo by mě na každé návštěvě to rozebírat znova a znova.
Tak pokud je to takhle, tak to žádné kamarádky nejsou. Možná si tím léčí vlastní komplexy. V každém pripade je znát, že tě sekce dost trápí-nejsi v tom sama, má to tak hodně žen. I já to tak cítila. Nejlepším lékem je druhý porod-nejlíp přirozený. To mi moc pomohlo. Ale i druhá sekce už je vnímána jinak a líp. Co se týče srovnaní se s císařem, existuje i facebooková skupina Císařovny. Tam se tohle téma řeší hodně, pořádají i sezení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.20 11:31
@Anonymní píše:
@Oriseka taky si říkám že to je nesmysl porovnávat bolest, znám holcinu co se hadala s manželem před porodnici že nerodi, a za 5 minut byl malej venku a říkala že to bylo jako kdyby měla dostat menzes
Tady je videt, jak je to individualni. Bolest pri kontrakci u me srovnatelna jen s trhanim prerostle stolicky klestemi. Po cisari naopak bolest snesitelna a jen pri vstavani-nejspis kvulu cipkum na bolest, ktere teda funguji dobre. Taky mi tedy prijde, ze kdo mel cisar v epiduralu/spinalu, tak je ta rekonvalescence lepsi. Starosti jsou dlouhodobe, protoze mam prvni dite hodne narocne, ale mohlo by byt mnohem hur. To zdravi je fakt nejdulezitejsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.2.20 20:30
Mě spinal pichali 7 krát a pak mě raději uspali, vždy mě odmrtvila jedna noha a jinak nic, ono to taky v těch kontrakcich moc nešlo se pořádně predklonit a uvolnit, no pořád to v sobě mám, bohužel, pokaždé když mi nějaká mladá pipina řekne kéž bych měla císaře a porodí normálně, pak chodí a říká jak to bylo úžasný a že nevím jaký to je.. No co mám říct mám chut ji dát pěstí snažím se přes to přenést hrozně dlouho, ani se moc doma nesveruju protože odpověď manžela je.. Buď ráda že je zdravá, ano sem, ikdyby mě měli snad roztrhat až na záda, hlavně ať je dítě zdravé ale stejně je tam to ale, ale přála bych si normální porod, no uvidíme zda druhé vůbec bude, mam i momentálně dost velké problémy se spodkem takže ani nevím, ve mě se to míchá že bych chtěla a druhý den ne kvůli strachu z dalšího císaře, a vzdy když jedna ta blbka k nám přijde tak mi vždycky řekne že podruhé určitě budu mit znovu cukrovku, protože to má každá a znovu půjdu na císaře protože už jsem jednoho měla… No je úplně blbá ale ví že mě to dostane do strachu a nejistoty(vím že nemusí být cukrovka ani císař ale mučí mě tím pokaždé) se… Moc se nevídame, díky tomu, bývala i normální než porodila a začala se nesmyslně povysovat. Nicméně do cisaroven jsem se přidala, a upřímně jsem přemýšlela že zajdu k psychologovi
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Porod v 38tt a indikovaný císařský řez
- 15.03.25
- Anonymní
Očistky po porodu
- 25.02.25
- Anonymní
Indukce nebo sekce?
- 30.01.25
- MAVISO
