Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Ellusa Já dělala horší věci, sice jsem mámě neřekla, že je kráva, ale myslím, že jsem byla mnohem horší. Bojovala jsem hlavně s tátou. No a dnes bych dala nevím co, kdyby tu byl. Je deset let po smrti. Dnes si říkám, jak by se asi zachoval on. Hodnoty, které mi vtloukal do palice, padly na úrodnou půdu. Ačkoli to možná kdysi vypadalo, že hází hrách na zeď.
@eva valoi píše:
Chtěla jsem napsat původně anonymně, ale pak jsem si řekla, ať ostatní vidí, že i paní dokonalá má občas nějaké problémy. A přesně jsem tušila, že někdo přijde rýpat. @Šmoulice
A kde jsem udělala chybu? Těžko říct. Mám dvě děti velice hodné a bezproblémové, jedno takové řekněme normální a dvě temperamentnější. A snažím se je vychovávat stejně a nějak to u všech stejně nefunguje.
Máš recht, neposlouchej rýpalky. Je to tak, že takovou povahu měla a teď v pubertě se to násobí ![]()
Mě to čeká taky.
Určitě by s ní promluvila a jak někdo psal, domluvila schůzku s chovatelem koní.
Jaký má vztah k sourozencům? To nevytáhla? Že se třeba o ně musí starat? Holky jsou v tomhle věku citlivé na osobní svobodu
@eva valoi píše:
Koně, balet, hasiči, fotbal, florbal, jezdí na všechny možné soutěže, na co sáhne, to ji jde. Do všeho se zapojí, tuhle si dělala barmanský kurz, teď se chystá do tanečních… Hrála na klavír, tam to daleko nedotáhla, ale zahraje si pro radost. Učitelé ji chválí, učitelka na balet je s ní spokojená, dcera je vždy ochotná zastoupit, vyhovět, přijet. Ale my dvě si prostě nerozumíme, už strašně dlouho si nerozumíme. Dcera nekouří, nepije, to vím. Domů chodí tak, jak řeknu.. Ale jak my se dohadujeme, jak na mě štěká. Já to nedávám. Už dlouho to nedávám. Byla jsem s ní i u psychologa. Ten řekl, že máme stejné povahy, že jsme obě stejné… Na chvíli to pomohlo, ale za chvíli jsme byly zase v sobě.
Manžel se do toho moc neplete. Už je prostě takovej. Výchovu nechává hodně na mně. Oporu v něm mám v mnoha věcech, ale tady moc ne.Příspěvek upraven 20.08.17 v 15:43
Máš velmi šikovnou dceru. Trochu doladíte pravidla, a bude to o. k.
To, že si teď nerozumíte, může být tím, že máte obě stejnou povahu, a to bývá problém. Ale věřím, že časem se to upraví.
@eva valoi píše:
@Ellusa Já dělala horší věci, sice jsem mámě neřekla, že je kráva, ale myslím, že jsem byla mnohem horší. Bojovala jsem hlavně s tátou. No a dnes bych dala nevím co, kdyby tu byl. Je deset let po smrti. Dnes si říkám, jak by se asi zachoval on. Hodnoty, které mi vtloukal do palice, padly na úrodnou půdu. Ačkoli to možná kdysi vypadalo, že hází hrách na zeď.
Na co sáhne, to jí jde? Bych tipla, že je moc chytrá, nemá žádné viditelné hranice (svoje vytyčené), proti kterým by mohla sama se sebou bojovat) a tím vybít tu svojí energii. Jsem nedávno poslouchala nějaký pořad na ČRo a tam povídali, že děcka, co jsou moc chytrá, mají ve zvyku mít pořád pravdu a jsou zvyklí mít oproti ostatním navrch. Taky povídal, že se mají trénovat a překonávat výzvy, aby řešili něco, co je stojí úsilí. Možná fakt ten intr? Co mě zaujalo - tvrdil, že takových dětí je teď plná politická scéna. ![]()
@Takyjedna píše:
Na co sáhne, to jí jde? Bych tipla, že je moc chytrá, nemá žádné viditelné hranice (svoje vytyčené), proti kterým by mohla sama se sebou bojovat) a tím vybít tu svojí energii. Jsem nedávno poslouchala nějaký pořad na ČRo a tam povídali, že děcka, co jsou moc chytrá, mají ve zvyku mít pořád pravdu a jsou zvyklí mít oproti ostatním navrch. Taky povídal, že se mají trénovat a překonávat výzvy, aby řešili něco, co je stojí úsilí. Možná fakt ten intr? Co mě zaujalo - tvrdil, že takových dětí je teď plná politická scéna.
jako že naše politická scéna se skládá z „bývalých chytrých dětí“?…no ty brďo…
@Malaga No asi jsem to blbě napsala - z dětí, který byly zvyklé mít ve všem pravdu. Vždycky za všech okolností. On se tam vlastně někdo jiný dostane málokdy.
A teda chytrý musej bejt taky.
@Takyjedna píše:
Na co sáhne, to jí jde? Bych tipla, že je moc chytrá, nemá žádné viditelné hranice (svoje vytyčené), proti kterým by mohla sama se sebou bojovat) a tím vybít tu svojí energii. Jsem nedávno poslouchala nějaký pořad na ČRo a tam povídali, že děcka, co jsou moc chytrá, mají ve zvyku mít pořád pravdu a jsou zvyklí mít oproti ostatním navrch. Taky povídal, že se mají trénovat a překonávat výzvy, aby řešili něco, co je stojí úsilí. Možná fakt ten intr? Co mě zaujalo - tvrdil, že takových dětí je teď plná politická scéna.
TWL, nestraš. ![]()
A ještě něco - třeba vědecká kariéra by mohla být dobrá - tam si člověk víckrát nabije hubu, zakouší slepé uličky, úspěchy i neúspěchy - reálné (tj. v politice se dá neúspěch vždycky poslat do opozice, svést na bývalou vládu) - to by mohlo jednoho zklidnit…
@Takyjedna píše:
@Malaga No asi jsem to blbě napsala - z dětí, který byly zvyklé mít ve všem pravdu. Vždycky za všech okolností. On se tam vlastně někdo jiný dostane málokdy.A teda chytrý musej bejt taky.
spíš vyčůraný…
@eva valoi píše:
@LimitedEdition Dcera ještě na diskotéce nebyla. Asi bych ji nepustila. Tam se kouří a pije a vůbec to prostředí se mi nelíbí. To ji raději podpořím s tím koněm. Ale taky mám strach.
Jasně to chápu. Ale tak kouřit a pít může i když zaleze venku za roh, tomu se asi zabránit nedá. Každopádně ty koně jsou hezký koníček. Sestřenice chodila jezdit a třeba za výpomoc ve stájích si pak mohla půjčit koně a projed se a nemusela to platit a mohla být u koní celé dny. Tak co třeba kdyby to tvá dcera udělala nějak podobně jestli by to šlo? Na koni by mohla jezdit, ale nemusela by si kupovat svého a tím pádem by odpadli výdaje za ustájení, žrádlo a veterináře.
Tak kdybychom meli naplánované malování, tak by deti musely pomoct úměrně věku, žádná kamoska a akvapark
Ale hlasila bych to dopředu. K vuli jednomu pubertakovi nejde prekopat vsechno, treba uz proto, ze manzel ma cas zrovna jen tento den a pozvanou pomoc. Jsou veci, které prostě prelozit nejdou.
Vlastního kone az si na to vydělá, ale jsou i jiné možnosti a ty bych hledala.
Taky me napadá, jestli pri takovém poctu dětí je adekvátní čas i na ty starší, jestli doma nedělají jen chuvu pro ty mladší, pokud je to potreba ![]()
@eva valoi: Nepomohlo by trochu změnit přístup a pravidla ohledně plánování programu všech členů rodiny? Jestli měla už něco domluveného a tys jí to požadavkem, aby zůstala doma, zrušila, tak chápu, že byla naštvaná (ačkoli teda způsob, jakým to dala najevo, byl samozřejmě hodně přes čáru). Co si zkusit společně sednout a domluvit se, jakým způsobem a s jak velkým předstihem se budete navzájem informovat o programu a jak často se očekává její přítomnost doma? Dát jí taky trochu zodpovědnosti při plánování, ne jen na jednu stranu volnost a na druhou pak striktní zákaz, protože tvůj program je přednější.
@eva valoi s matkou jsem mela velice spatny vztah. Neustale hadky, jeji direktivni pristup ke vsemu, zadne diskuze, vsechno nalajnovany. Nejvetsi zadoatiucineni bylo, kdyz jsem ji vytocila do bezseba. A ze jsem v rom byla mistr ![]()
Cokoladovou trubicku si dej jeste jednu. Redukce neredukce. Ale pred ni zachovej poker face. Klidne ji rekni, ze te nas…vytocila, ze to prestrelila. Zejmena tou kravou. A p3kne ji to dej sezrat. Kdyz jsem to prestrelila, tak mati se mnou resila pouze provozni zalezitosti. Kazdy den jsem nafasovala seznam ukolu, mas hlad-neco si najdi, chces ven? Ja jsem krava, ja ti nevim a sla pryc.
Drz se, jednou z toho vyroste ![]()
@eva valoi to chce klid, někdy se můžeš snažit jak chceš, ale puberta se holt ukáže v té nejvrcholnější formě… můžeš mít pět dětí a u každého bude průběh puberty úplně jiný, i když je vychováváš stejně nebo maximálně podobně… chce to vydržet a přežít to… nebrat si ty řeči až tak moc k srdci, puberťák toho z pusy vypustí tolik, že si to ani sám moc neuvědomuje a takového kalibru, že by se za to dlaždič nemusel stydět… tím spíš, když píšeš, že jste obě dvě stejné povahy… to znám, dcera byla stejná… a když navíc vybublalo to naše ego a obě jsme chtěly mít poslední slovo, to bylo něco… naštěstí manžel mě mockrát včas uzemnil, abych nevybuchla…
Chce to jen držet se toho, co řekneš, nastavit mantinely a být důsledná… i když to bude vypadat, že po dalším slově bude konec světa nebo dostaneš děsnou chuť uškrtit ji vlastníma rukama… a možná by nebyl špatný nějaký rozpis, třeba na ledničku, kdy ji budeš potřebovat (třeba na pohlídání menších dětí a podobně), aby měla prostor i pro své aktivity a dát jí nějaké úkoly, které když splní, tak už bude mít klid a čas na sebe…
Věř mi, že i to nejhorší období jednou přejde a pak se z toho otřesného puberťáka vykřeše úplně nový člověk… pak se ukáže, kolik toho dobrého jsi do dítěte vložila a že se to fakt neztratilo… a až jim bude tak kolem pětadvaceti let, budeš se tomu usmívat s pochopením… ![]()