Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Psychická nemoc rodičů a výchova dětí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.5.18 16:19
Děti potřeují hlavně milující matku! Měla jsem psychické problémy několik let, zkoušela jsem si i sáhnout za život. Syn byl malý, musela jsem přestat kojit. Taky si to vyčítám, ale teď mu za to dávám víc lásky a jsem tu s ním. Já vyrůstala ve špatné rodině a lásky jsme moc nepoznala. Poznamenalo mě to na celý život.
Dětem nemoc vysvětlíš, nezájem rodiče těžko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 16:20
Jinak ještě dodám, že za ty roky, co jsem byla mimo, se o syna staral manžel. Moc mi pomáhal, bez něj bych tu už nebyla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Doe_Jane
26.5.18 16:33
Nevím nic o té tvé nemoci, ale moje kamarádka je osobní asistentka, měla na starosti v chráněné dílně jednu ženskou, psychicky nemocnou, celkově pomalejší, i na pohled retardovanou a udělala si dítě, to dítě mi přijde opravdu chudák, samozřejmě, že ho má s podobným člověkem, protože zdravý, dobrý chlap, by s ní fakt nebyl..
ale podle toho jak píšeš si myslím, že ty jsi úplně jiný případ, co to je za nemoc, napíšeš sama, nebo mám kouknout na google? 
- Citovat
- Upravit
26.5.18 16:41
Heled, ja mam PA a funguju normalne, sice obcas mi neni nejlip.. Chce to nasadit AD a myslet pozitivne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.5.18 16:51
U BAP se střídají nálady - mánie, deprese a období, kdy je člověk „normální“. U každého člověka jsou intervaly jiné a záleží také na vlivu okolí. U mě se to třeba projevilo po porodu, padla jsem do těžké deprese, léky mi pomohly a za 11 let jsem byla 3× v mánii a několikrát v depresi, tak 4×. Jde o to, že když je deprese, člověk nefunguje, i když se o to moc snaží. A čím víc se snaží, možná je to ještě horší. Třeba si i začne vyčítat, co dělal, když byl v mánii. To je zas člověk v hrozně povznesené náladě. Všechno dokáže a nic není problém.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.5.18 18:57
Moje maminka taky brala antidepresiva, asi od mých 10ti, bráchových 4 let… Moc ji miluju, protože vím, že ona nás taky… Chce to myslet trochu pozitivně! Jsou maminky alkoholičky, ty, co své děti bijí atd., nemyslím si, že někdo psychicky nemocný = horší rodič. Táta „je v pořádku“, ale blázen na peníze, pro něj jsme jen darmožrouti, do kterých narval spoustu peněz… Takže „nemocná“ je mamka, ale dle mého spíš táta, který nám vždy jen vyčítal, kolik ho stojíme peněz…
- Citovat
- Upravit
dagmarkaa
26.5.18 19:11
@Anonymní píše:
Hezký den, chtěla jsem se zeptat, jestli je zde někdo s psychickým onemocněním a jak zvládáte východu dětí? U mě je to BAP ( bipolární afektivní porucha ), své děti moc miluji a tak si vyčítám, že by se „zdravou matkou“ mohli mít šťastnější dětství. Máte to také tak? Nevím, jak se těch výčitek zbavit…
Děti jsme si s manželem moc přáli, ani v nejhorším snu mě nenapadlo, že zrovna já poznám poporodní depresi, do té doby jsem byla psychicky zcela zdravá, bohužel se po porodu razantně sníží hladina hormonů a s tělem to zamává, takže jsme zatím zůstali u jednoho dítěte, ikdyž jsem si před pěti lety plánovala děti tři, v nejhorších chvílích mě podržel manžel, kdo nezažil opravdové deprese tak nikdy nepochopí stavy, kdy se člověk cítí jakoby za sklem a ať se snaží sebevíc nejdou mu dělat ani nejobyčejnější věci, které předtím dělal zcela přirozeně (vaření, česání, čištění zubů, nákupy, atd.)
- Citovat
- Upravit
26.5.18 19:51
Np, až tu najdu nějakou uživatelku, která nemusí zobat každý den tunu anntidepresiv, dám vědět. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 20:19
@Anonymní píše:
Hezký den, chtěla jsem se zeptat, jestli je zde někdo s psychickým onemocněním a jak zvládáte východu dětí? U mě je to BAP ( bipolární afektivní porucha ), své děti moc miluji a tak si vyčítám, že by se „zdravou matkou“ mohli mít šťastnější dětství. Máte to také tak? Nevím, jak se těch výčitek zbavit… [/citace
Podle mne je dulezite, že o té nemocí víš a léčíš se a podle toho, co píšeš, ji máš pod kontrolou. Dite teprve mít budu. Ale můžu se na to podívat z pohledu člověka, ktereho vychovali lidi ne úplně psychicky zdravi, máme toho v rodině více (rodiče hodně úzkostní, babička má podle mne histrionskou poruchu osobnosti, teta taky není v pořádku). A jako kdyz jsem byla malá, tak to bylo v pohodě. Tak kolem těch deseti jsem si občas začala všímat, že se o sebe musim starat trochu víc sama, než ostatní děti (mamka třeba kolikrát měla hrůzu z učitelů a nedokazala jít na třídní schůzku). Ale zvládala jsem to a nějak mi to nevadilo. Průšvih prisel až v okamžiku, kdy se to pod vlivem některých události zhoršilo a já sama bych v té době potřebovala podporu a místo toho jsem ji jen pořád někomu dodávala. Hlavně mě štvalo, že jsem viděla, že prostě nejsou v pořádku, snažila jsem se jim to vysvětlit a snažila jsem se, ať se léčí. Ale vždy jsem byla nakonec špatná já a oni v pořádku. Takze za sebe si myslím, že je to zvládnutelné, pokud se léčíš a pokud třeba a dětmi o tom dokážeš mluvit a vysvětlit jim to, omluvit se. Myslím, že se správným přístupem to pro dítě může nakonec i přínosné. Že se mohou o to více třeba naučit empatii, toleranci a dalším sociálním dovednostem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 20:56
@Jirka765 píše:
Np, až tu najdu nějakou uživatelku, která nemusí zobat každý den tunu anntidepresiv, dám vědět.
Nebuď protivný, jsou tu i uživatelky, co nezobou. Ty bereš co? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.18 21:11
@Jirka765 Tak tady se radí hned každému, ať začne zobat, když má nějaké problémy. Já AD nikdy nebrala a zvládla jsem to. Jenže onemocnění jako BAP se bez léků nedá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.5.18 19:22
@dagmarkaa píše:
Děti jsme si s manželem moc přáli, ani v nejhorším snu mě nenapadlo, že zrovna já poznám poporodní depresi, do té doby jsem byla psychicky zcela zdravá, bohužel se po porodu razantně sníží hladina hormonů a s tělem to zamává, takže jsme zatím zůstali u jednoho dítěte, ikdyž jsem si před pěti lety plánovala děti tři, v nejhorších chvílích mě podržel manžel, kdo nezažil opravdové deprese tak nikdy nepochopí stavy, kdy se člověk cítí jakoby za sklem a ať se snaží sebevíc nejdou mu dělat ani nejobyčejnější věci, které předtím dělal zcela přirozeně (vaření, česání, čištění zubů, nákupy, atd.)
To je ono, já jsem byla také i celé těhotenství strašně šťastná, pak přišel porod, 2měsíce jsem ještě dala, pak malej začal celé dny křičet, do toho starší dítě. Stávalo se mi, že jsem byla z toho dne tak přetažená, že jsem nemohla v noci usnout a malej v noci spal. Do toho byla zima, malej ještě onemocněl angínou. Celkem si vzpomínám, že to bylo peklo, protože mi ani manžel nemohl pomoct, protože musel být hodně v práci. Nebyl nikdo, kdo by mě odvedl k psychologovi nebo psychiatrovi, spíš mi říkali, ať tam nechodím, že mě zavřou do blázince, no a nakonec se mi to rozvinulo na BAP. 
Dostala jsem léky a okamžitě jsem spala jako mimino a mohla si zas mateřství užívat. Ono to někdy bez léků nejde.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.7.18 13:33
Bohužel mám dost podobný problém ???? A musím říct, že výchovu a staraní o dítě moc nezvládám (syn 2 roky). Nemám tedy BAP, ale měla jsem postraumatickou stresovou poruchu, kt se mi podařilo přeléčit (po 7letech braní antidepresiv a terapií všeho druhu ????). Jenže po porodu se díky vyčerpání a hormonálním změnám vše otevřelo a opět beru prášky (Zoloft). Tentokrát je to o to horší, že fungovat musím. Psychická podpora od partnera a rodiny mizivá a na terapie se chodí s dítětem blbě. Hlídaní sháním těžce a navíc syn má období, kdy chce být jen se mnou ????Všeho co na tyhle stavy pomáhá (spánek, rutina-režim, čas na sebe) je nedostatek. Vždy jsem chtěla 2-3 děti, ale obavám se, že to nepůjde ???? Na prášky se nesmí otěhotnět, resp. Nedoporučují se brát alespoň první 3 měsíce. Ideálně vůbec v těhotenství i v prvních 6M po porodu, kdy se kojí plně. Zkoušela jsem pod dohledem snižovat pomalu dávky a postupně vysazovat. Bohužel stačí nějaký stres, třeba v podobě nemoci u syna, kdy se pár dní nevyspím a jsou šílené propady ???? Těžce se smiřuju s tím, že další mimi nebude…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Hezký den, chtěla jsem se zeptat, jestli je zde někdo s psychickým onemocněním a jak zvládáte východu dětí? U mě je to BAP ( bipolární afektivní porucha ), své děti moc miluji a tak si vyčítám, že by se „zdravou matkou“ mohli mít šťastnější dětství. Máte to také tak? Nevím, jak se těch výčitek zbavit…