Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Zdravím všechny,
chtěla bych se zeptat zda li se někdo potýká se stejným problémem.
Z důvodu autonehody se u mě rozvinuli psychické potíže jakožto úzkosti a panické ataky, je mi 22 let. Bohužel to nabralo do takových otáček, že mám problémy s polykáním jídla (všechny testy od dr. negativní, problém s orgány či mozkem není)..Tento problém mne omezuje každý den a je pro mě velký problém s většina tuhých jídel, tekutá jsou v pohodě..Asi zde přetrvává strach z nějakého dušení, které ale nikdy nenastalo. Navštěvuji i psycholožku a ta mi doporučila pouze relaxaci celého těla..
Je někdo se stejným problémem? Pomohlo na to něco někomu? Byla bych moc ráda za jakékoliv rady, které bych mohla vyzkoušet..Již jsem zhubla 10 kg..
Příspěvek upraven 01.03.24 v 17:14
Tak pokud to psycholožka vyřešila relaxací a hotovo, tak asi změn psychologa.
Tohle bude už na nějakou behav. terapii, máš blok - díky němu nechtěně hubneš - a ten je potřeba odstranit jinak než pouhou relaxací. Tohle je závažnější stav, absolutně nechápu její kroky ![]()
Příspěvek upraven 01.03.24 v 17:07
To mě moc mrzí. Přímo s tvým problémem neporadím. Jen tedy - tekutou stravu polykat dokážeš? Když jsi už tolik zhubla, mohla bys aspoň dočasně zkusit nějaké nutridrinky.
Moje 7letá dcera má také PTSD po autonehodě. A také má záchvaty z mnoha příčin, které s nehodou nesouvisí (tím narážím na to dušení, ke kterému nedošlo). Jinak jsi s terapeutkou spokojená? Dcera je spokojená až se třetí. Já jsem s ní také spokojená. A jsem ráda, že jsme ji našly tak „rychle“, sice více než rok a půl po nehodě a na třetí pokus, jak jsem psala. Ale ono je to někdy opravdu těžké, najít takovou, která ti sedne.
Držím palce, ať brzo dojde ke zlepšení.
Už máš mít dávno nasazena AD. Co taky jiného. Řešit to relaxací, to se opravdu musím smát
V nemocnici jsem ležela na pokoji s paní, která tenhle problém měla… jí to teda rozjely problémy se štítnou žlázou, ale jinak to bylo přesně to samé… všechno jídlo si prý musela mixovat, protože jinak kvůli strachu z udušení (taky se nikdy ve skutečnosti nedusila) nebyla schopná nic pozřít… měla na to AD, ta jí pomohla, když jsem ji poznala, tak už jedla normálně…
Já po dlouhém ležení v nemocnici, kdy jsem musela ležet jen na zádech měla fobii z toho, že si na ty záda opět lehnu. Jen při pomyšlení na to sem se začala dusit a chytat paniku. Trvalo mi to hodně dlouho, než jsem to odbourala. Dokonce i v noci, když jsem se ze spaní na záda otočila mě vzbudila panická ataka. Musela jsem to nacvičovat a stupňovat.
Na tvém místě bych třeba zkusila si jídlo rozmixovat, když to bude v pohodě, tak do jídla přidat malé kousky. Potom jen malé kousky, po čase to zvětšovat. Rozhodně na sebe netlač, když to nepujde, můžeš se vždycky na chvilku vrátit o krok zpět.
Jo ještě mě napadlo, něco podobného měla známá a té s tim pomohla regresivní terapie. Ale to záleží na co věříš a na jak kvalitního člověka narazíš
@Klaruska2350 zdravím, jak jste na tom po roce? Našla jste cestu ven?
@Péťa412 píše: Více
Dobrý den, moc děkuji za zeptání.
Ano, našla jsem cestu ven. Shodou náhod mi byla po nehodě zjištěna snížená funkce štítné žlázy a reflux, nechápu co se stalo ale tím stresem se mi tyhle dvě nemoci rozvinuli. Teď už se to ustálilo, štítku mám bez medikace a reflux též ale při vysokém stresu mi to zas vyleze. Po nasazení léčby mi problémy s polykáním zmizeli a musím zaklepat ze od ty doby už se nevrátili.
Každopádně psychicky od ty doby se to semnou vleče, úzkosti, panické ataky…Snažím se s tím nějak žít. Bohužel si to s sebou ponesu už nejspíš cely život ![]()