Psychika nebo neco vážného

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2 3 4

Napsat příspěvek

Velikost písma:

kotýsek

2069

11.3.17 23:22

načítám...

To nezaslechla, protože manžel již rodiče nemá a vubec se o nich nechce bavit, z důvodu, že je ztoho hodně smutný a já mu rány nechci jitřit, takže je to u nás tak trošku tabu toto téma. A malá má jen tři roky. Já si od té doby, co nám naše malá povídá uryvky ze života, více jdu. Kineziologie, karma, převtělování.
Když to řeknu blbě a hnusně. Ale aby to bylo pochopitelné. Tak nějaké ženě se narodí miminko a třeba po dvouch měsícich zjistí, že má mimčo zhoubnou nemoc, tak to klidně dříve mohl být bezdomovec, který bydlel kousek vedle v zahrádkářské kolonii a znal jen krabicové víno a cigarety. Žil velmi nezdravým životem a nakonec zemřel. Jeho duše se převtělila dál a nemoc miminka je následek života bezdomovce.Je to strašně zajímavé a musela by jste do těchto věcí více zabřednout.)))

načítám...
Citovat
Zmínit

kotýsek

2069

12.3.17 00:03

načítám...

Nebo vám napíši jen tak bokem, moje prostřední tet již 17 ti letá dcera. Měla od mala šílenou potřebu nosit flašku s pitím. To musela být naše výbava kamkoliv. Jinak řev, scény atd.Do školky a všude kamkoliv jsme šli, tak její první otázka zněla a mami budu tam mít co pít?! Já už mnohdy nanervy a moje odpověd zněla…děláš, jako by jsi měsíc nepila. Jasně, že tam bude, kde se napít. Když měla jet někam s manželem, tak jsem mu ještě připomínala nezapomeň ji vzít pití, nebo ona se bez něho zblázní a tak ti ten výlet zpříjemní, že budete hledat první stánek s pitím. A tak se to asi do jejich 8 let točilo jen o flašce s pitím. Pak to pozvolna začalo odeznívat a všichni jsme měli radost, že ztoho vyrostla. A už je jí jedno, jestli bereme pití, nebo ne.Tak ,jak rostla, tak bylo vše v pohodě. A tet před tím půl rokem jsme byli na kyneziologii v Bystřici pod Hostýnem a byla jsem tam já a obě holky ta malá i ta sedumnáctiletá. A paní mi řekla z ničeho nic po sezení stou mojí sedumnáctiletou dcerou. Že v minulém životě byla obchodnice a žila na poušti, voda ji byla velmi vzácná…dál už psát nebudu, bylo by to na dvě stránky, ale plno věcí jsem si v jejím životě dala do souvislostí a mělo to hlavu a patu.Pak jsem to doma říkala manželovi a ten byl hotový, jak plno věcí na ni sedělo. Takže opravdu tu nežijeme první život. Dokonce jedne paní řekla, vaše duše je tu po sedmé na tomto světě.)))