Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Snopy123 Žádný psychiatr bez žádanky dítě nevezme. Proto chodíme alespoň k psycholožce. Jsem ráda, že vůbec s někým komunikuje. Podle psycholožky ma bloky, se kterými postupně pracuje. Zatím nic moc. Alergii tomu dát ještě čas. Opravdu je pro mě obrovský úspěch to, že s ním dcera nějak mluví a je vubec schopná tam chodit.
@Bytsamsebou To byla reakce na příspěvek, ze ji moc otravuji výlety. Ano, jsem rada, když se nějak zapojuje 1 den v týdnu. Taková je naše dohoda v téhle fázi. Věř, že direktivně to už zkoušel její otec a moc to neprospělo.
@Anonymní píše: Více
V tu chvíli bych změnila pediatra, pokud Ti odmítá napsat žádanku a ty i psycholožka máte pocit, že by to odborníka chtělo. Chápu, že najít odborníka, který bude dítěti sedět je běh na dlouho trať.
U té úzkosti je problém, že prostě musí chtít i to dítě s ní pracovat a ona může to být běh na několik let. Ale tedy někdy ty úzkosti se bez podpory léků nějakou dobu zvládat nedají. ![]()
Nejsem odborník tedy.
@Anonymní píše: Více
no a co děláš ty? chodíš za ní denně a neustále se jí vyptáváš, kdy už půjde ven a proč se furt válí doma? Působí to tak. Jestli to děláš, je to neskutečně otravný a musí z toho být zpruzelá
@Snopy123 píše: Více
tak snad hned neni nutný říkat, že 12letý děcko má depresi. Mě přijde, že v pubertě jsou zpruzelí všichni a chtějí hlavně klid od rodičů. ![]()
Hele, u zdravé puberťačky jsou taky problém jakékoliv výlety a to není introvertní. Zkusila bych se s ni domluvit, co je ochotna podstoupit - co je pro ni nejmenší zlo. Telefon a komp bych omezila na 3 h denně, zbytek at klidně kouká do zdi. Pokud bude výlet, přidáš další čas. Minimálně to zkus a uvidíš.
@Anonymní píše: Více
Samozřejmě není. Tak nejde úplně o klasické dítě, tohle má už takhle naloženo zdravotně i tak (mutismus, úzkostné stavy, znaky PAS, nevím co dál tam bylo )…
Ano v pubertě jsme byli zpružení všichni. Jen jako rodič bych si nedovolila hodnotit dítě jestli má nebo nemá deprese a už vůbec ne takhle na dálku. ![]()
Náš bězný prázdninový den:
Já za ní ráno dojdu, zeptám se, co chce k snídani. Většinou řekne, že nic nebo nějaké ovoce. Pak během dopoledne se tam stavím s tím, že se ji zeptám, co dělá, jestli něco nepotřebuje. Připomenu, co by měla udělat (třeba vysvléct povlečení, vysát, vynést koš). Někdy mi pomáhá s obědem (občas i sama od sebe). Někdy se staví do kuchyně pro svačinu. Obědvá někdy s námi v kuchyni, někdy u sebe. Odpoledne se zase jednou nebo dvakrát stavím, řeknu, co je v plánu a jestli se přidá (třeba jdu na zmrzlinu, na nákup, jdem na zahradu něco dělat nebo jdem dolů k babičce - máme pro sebe část horního patra domku mych rodičů. Nenutím, nabízím. Sem tam se zkusím zeptat, jestli má nějaký nápad, co dělat.
No a večer zase někdy pomáhá s večeří, venčí psa (stylem ze otevře dveře, počká až vykoná potřebu a zavolá ho domů). A jde se spát. Podobný režim je ve školním roce o víkendech. Přes týden samozřejmě chodí do školy. Doma je hned po obědě. Nikdy jsem ji neviděla učit se. Někdy mi trochu povídá, co dělá. Učí se 2 jazyky, hraje nějaké hry, programuje, zkouší tvorbu webových stránek. A kouká na nějaká videa.
Příští rok ji na doporučení psycholožky a také na její přání čeká změna školy. Všichni moc doufáme, že to pomůže.
@Anonymní píše: Více
ale ti ostatní puberťáci mají kamarády a tráví čas i venku s těmi kamarády
@Anonymní píše: Více
ty jo, to je zajímavé, že všechny tyhle zdravotní neduhy ve stejném kombu tu měla už jedna anonymní zakladatelka diskuse, akorát ta byla bohatá, ve zlaté kleci
![]()
Po pravdě jsem i psycholožce říkala, že se bojím radikalniho omezování internetu. Dcera se z toho hroutí, říká, ze je to její svět. Momentálně jsme zvládli celkem úspěšně level, kdy ve 20.30 vypnu WiFi. Dřív byla na mobilu do noci.
Jak se to dostalo až do takové fáze? Rozvodové řízení, změna bydliště, ja v podstatě 3 různé práce v usilovné snaze ať nespadneme na finanční dno. Nikde nebyla možnost plného úvazku. Přejíždění (bez auta), dodělavani restů v noci. Málo času na děti. Mladší v družině od otvíračky do zavíračky, starší sama doma. Víkendy jsem se snažila vynahradit, ne vždy to šlo. Sama nevím, jak to bude dál. Mám nějaké nabídky, ale vše jsou to opět spíše dohody a je tam nejistota do budoucna. Ale beru to takové, jak to život přináší. Jsem vděčná, že pro sebe máme zatím levné bydlení u rodičů, i když to taky někdy skřípe a na furt to není. Tolik k nějakému dokreslení situace.
@stinga To by mě zajímalo, protože mám pocit, že jsem jediný divný člověk na světě. Třeba bychom se navzájem podpořily. Pokud je ve zlaté kleci, třeba si může dovolit osobního šoféra. Já si teď šetřím na lepší kolo, to by mi pro začátek stačilo. Naštěstí tady máme celkem dost cyklotras mimo silnici a to je spása.
@Anonymní píše: Více
tu diskusi už samozřejmě nedohledám, bohužel
@Anonymní píše: Více
Za mě toho máš naloženo hrozně moc. 3 úvazky, k tomu třeba ne úplně pohodové děti. ![]()