Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahojte holky,
je tady někdo, komu taky vadí věčné pusinkování dítěte příbuznými?
Vadí mi, že když přijedeme k druhé babičce (anebo odjíždíme), tak všichni chtějí po malé pusu
, i když ona zatím pusy ještě moc neumí dávat, a hlavně ani nechce
Není mi jasné, proč by dítě muselo povinně dát celé rodině a všem přítomným při odjezdu pusu ![]()
Samozřejmě jiná věc je, pokud dítě samo o sobě přijde k babičce a vlepí jí pusinku, ale takové to povinné „oblizování“ se mi příčí.
Anebo to snad patří ke „slušné výchově“ a citlivka jsem já
?
Jinak si s tchánovci vycházím dobře, mám je ráda a ráda k nim jezdím, ale tohle mi vadí…
RaS 14měs.
Čau Radu,
někdy se i otřepu při představě, jak se na malou lepí upocený strejda (např.)
Většina našich příbuzných jsou kuřáci a nemůžu samozřejmě po každém chtít, aby se šel umýt, než se začne lepit na naše dítě
(to ani nemluvím o zpocených chlapech, kteří si přijdou mužnější, když jim pot od práce třeba na zahradě stéká po tvářích........
)
Těmhle situacím se vyhýbám tak, že malou po:,–(ím do kočárku (většinou ho ještě vozíme s sebou) a prostě jí říkám, ať jim zamává. Pak rychle odjíždím
. Nebo odjíždíme tak, že na cestu nám vyjde spánek - čekám (ne schválně), až začne být protivka a kňourne. To ji pak pádím dát do sedačky v autě a že musíme jet, protože pak by zase plakala tam.................jinak nevím.
Chápu tě
.
Veronika
Radu, opravdu myslíš, že pár pusinek dítěti ublíží? Pokud samozřejmě není ten dotyčný nemocný nebo nemá třeba opar, tak nevidím problém. Co bys říkala, kdyby jí každý před odchodem vlepil do ručičky tabulku čokolády? To bych viděla jako problém a ne pár pusinek jednou za čas. I pusinka může utužit vztah mezi prarodiči a vnoučaty. Naše L. je sice o něco starší než Tvoje holčička, ale od babičky, strejdy, tatínka, … se bez pusinky na rozloučenou nehne. A to už hodně dlouho. ![]()
Musim rict, ze u nas v rodine se pusinkovani nikdy moc nevedlo a ja si to ted vynahrazuju s vetsinou mych znamych. Proste se opusinkuju s kamaradkou (takove to libnuti na tvaricku pri privitani a pri odchodu), je to hrozne krasny zvyk. S manzelem jsme si vypestovali hodne libacich navyku (vcetne libani ruky v aute apod.). Doufam, ze az se narodi mimi, budu shovivava k pusinkam, takovy krasny fyzicky kontakt s pribuznymi je myslim hodne dulezity (pokud nejsou nemocni) pro citovy vývoj ditete.
Porad lepsi nez se v dospelosti stydet obejmout vlastni mámu.
Ale kazdy ma jiny nazor…
Marka + koblizek
My jsme taky hodně pusinkovací. „oblizujeme“ se celá rodina na přivítanou i při odjezdu a už i naše mládě ví co se patří v naší rodině. Není to ale zvykem všude, takhle se máme rádi jenom se stranou rodiny od mojí mamky, těm od táty bych pusu nedala nikdy, přitom se máme také rádi a nemáme spory. Moje kamarádka zase na pusinkování není z rodiny naučená a nepusinkuje ani svoje děti kvůli přenášení bacilů - prý! Já nevím, přijde mi to divné nedat vlastnímu děcku pusinu a ni při přání k narozeninám, ale u nich se to nedělá. Rozhodně bych zůstala u zvyků rodiny a nelámala to přes koleno. Nebo zaveď nové tradice, které vyhovují vaší rodině a tvým názorům. To líbání ruky v autě provozujeme taky a je to děsně milé =o))))), nebo třeba políbení, když se setkáme s úzké uličce mezi kuchyní a vstupní chodbou v bytě =o))).
Radina
Radino
Ja jsem vzdycky takovou rodinu zavidela mym kamaradkam, ze se pri privitani s mamkou a tatkou polibili (ja jsem se vzdycky v duchu tak stydela, kdyz jsem si predstavila, ze bych musela dat pusu mym rodicum) a opravdu jsem trpela tim, ze doma jsme si city neprojevovali verejne. Takze jsem opravdu stastna, ze jsme s manzelem nasli v tomhle spolecnou rec.
Marka
Ahoj. mě vadí nejnom to pusinkování, ale taky to věčné přitiskávání a ustiskávání, kdy je malá celá vyjevená a očividně se jí to nelíbí. To vždycky rostu… Holt, příbuzné si nevybereš. Petra
Jejda, tak jak vidím, jsem tu za černou ovci
.
Pusinkuji svou dceru každý den nesčetněkrát, ona taky přijde (přileze vlastně
) a vlepí mi pusinku - je to opravdu krásné.
Právě proto myslím, že dítko si samo časem uvědomí, komu je mu příjemné pusinku dávat a komu ne.
Podotýkám, že pusa na přivítanou je u nás v rodině běžná, vyjádření citů
taky (každý po svém) a bez objímání bych se sama neobešla.
Ale u upocenýho strejdy je mi to pořád nepříjemné (holt nejsme vši¨chni stále voňaví a upravení) . Proto do toho nenutím dceru a když tu pusu bude chtít dát, dá ji, ne?
Nejsem ani ráda, když ji muchlá někdo, kdo holduje alkoholu. To je bez diskuzí. O tom jsem psala, aby bylo jasno
a abych tady nevypadala jako bláznivá puritánka, co neumí dát najevo city (a ubírá je svým dětem).
Takže líbání a pusám zdar, ale jen tomu, komu se to líbí ![]()
Veronika
Ahoj,
my jsme tak byli také vychovaní, takže mi to přijde naprosto normální, když syn dostane při loučení pusu od babiček, dědečků, tet… aj.
Můj partner na to není zvyklý. Doma tak vychovaní nebyli a podepsalo se to na něm dost. Dnes od něj chci pusu já! a kolikrát se mu to příčí - nemyslím tím příležitosti, kdy ležíme v posteli:-). Je to docela smutné, ale je to tak.
Nazdárek holky,
je to zvyk, který někomu sedí a mě zrovinka ne ..... už jako dítě jsem nesnášela, když mě pusinkovali nebo mazlili, rodiče nevyjímaje, natožpak stejdy, tety a nedejbože návštěvy. Dodneška mám v živé paměti, jak jsem se snažila vyhnout vzájemnému opusávání s tetama na Slovensku… byl to pro mě horor.....Ani nevím proč.
ALE ! Dnes, když mám své dva kluky, tak bych je upusala!!!!!A umazlila…to jsou mi věci, jak se člověk mění…vlastně tři kluky, ještě toho velkýho
.....
Lila
Veronika6 píše:Úplně přesně to vystihla Veronika6, nějak takhle jsem chtěla reagovat na to, co napsaly holky, ale líp bych to asi nenapsala
Jejda, tak jak vidím, jsem tu za černou ovci.
Pusinkuji svou dceru každý den nesčetněkrát, ona taky přijde (přileze vlastně) a vlepí mi pusinku - je to opravdu krásné.
Právě proto myslím, že dítko si samo časem uvědomí, komu je mu příjemné pusinku dávat a komu ne.
Podotýkám, že pusa na přivítanou je u nás v rodině běžná, vyjádření citů
taky (každý po svém) a bez objímání bych se sama neobešla.Ale u upocenýho strejdy je mi to pořád nepříjemné (holt nejsme vši¨chni stále voňaví a upravení) . Proto do toho nenutím dceru a když tu pusu bude chtít dát, dá ji, ne?
Nejsem ani ráda, když ji muchlá někdo, kdo holduje alkoholu. To je bez diskuzí. O tom jsem psala, aby bylo jasnoa abych tady nevypadala jako bláznivá puritánka, co neumí dát najevo city (a ubírá je svým dětem).
Takže líbání a pusám zdar, ale jen tomu, komu se to líbí
Veronika
Já taky malou neustále muchluju, pusinkuju, mazlíme se, to samé dělá malá s tatínkem nebo já s tatínkem
, ale vadí mi, že totéž od ní vyžadují ostatní, a je to prakticky proti její vůli. Až si malá řekne o pusinku sama, budu jen ráda
, ale jinak mi to dost vadí…
Pusinkování nejbližších mi samozřejmě nevadí (pokud dítě chce), ale nějaké tety a strejdové z pátého kolena, grrrrr ![]()
Dám příklad : Včera jsme tam zrovna byli a přijela tam nějaká jejich teta se svou vnučkou (cca 4roky), strašně se styděla, schovávala se za svou babičku, nechtěla k nikomu jít, ale přesto se po ní chtělo, aby dala pusu
. To je přesně to, co nesnáším
To přece není zrovna vůbec vhodná situace na nějakou pusu a pokud malá sama nechtěla (jako že nechtěla), tak nikdo nemá právo ji do toho nutit.
Ariana píše:
Radu, opravdu myslíš, že pár pusinek dítěti ublíží? Pokud samozřejmě není ten dotyčný nemocný nebo nemá třeba opar, tak nevidím problém. Co bys říkala, kdyby jí každý před odchodem vlepil do ručičky tabulku čokolády? To bych viděla jako problém a ne pár pusinek jednou za čas. I pusinka může utužit vztah mezi prarodiči a vnoučaty. Naše L. je sice o něco starší než Tvoje holčička, ale od babičky, strejdy, tatínka, … se bez pusinky na rozloučenou nehne. A to už hodně dlouho.
Ahoj,
myslím, že nucení dětí do pusinková příbuzných jim opravdu může uškodit - psychicky to těžce nesou. Dokonce jsem to četla v odborné literatuře a vycházelo to z úst pana doktora Matějčka. NIKDY se nemá dítě nutit, aby někomu, koho vidí jednou za uherskej rok, dávalo pusinku. Když ji chce dát samo, to je něco jiného.
Jinak my jsme taky muchlovací a pusinkovací při odjezdech. Ale holek se vždycky ptám, jestli dotyčnému chtějí dát pusu (dělám to záměrně, aby si to uvědomil hlavně dospělý) a když řeknou ne, tak se nedá nic dělat. Vzhledem k tomu, že má doma jednoho stydlína, tak se pusinkování nekoná téměř nikdy.
Pavla
Ja teda pusinkovani taky dvakrat nemusim. Vzdycky me rozcilovala tchyne, kdyz prisla a jeste ve dverich se vrhla na malou a zacala ji oblizovat. Ani si po prichodu zvenku nezula, neumyla ruce a o jejim nevabnem dechu pomlcim. Kdyz jsem ji upozornila, ze by si pri prichodu zvenku mela umejt ruce nez zacne sahat na mimino, tak odvetila ze je ma ciste, cimz me dorazila. Nicmene tchan dela to samy, jenze toho staci upozornit a ty ruce si jde umejt. Ted uz je dcera vetsi takze utokum statecne odolava a kdyz chce tak da pusu sama. Jako miminko ty tchynine „utoky“ ji vzdycky polekaly a byla cela vyplasena.
Asi jsem si vubec neuvedomila, jak zvrhle libaci navyky mame
haha, ne, myslim to z legrace ![]()
Nejak me nenapadlo, ze by nekdo z rodiny byl natolik nesoudny a zacal oblizovat (fuj to je hnusne slovo) miminko po alkoholu a se spinavyma rukama. Asi je nase rodina vyjimka, protoze vim, ze ani jednu ze stran by to nenapadlo. Takze libani zdar ![]()
Marka
Havo,
každý máme jinou hranici čistoty. Mě nemyté ruce po očkování ani nevadí, říkám si, že podporuju imunitu. Stejně toho mimi začíná dost oblízávat.
K pusinkám
je dobré si najít kompromis. A docela se mi líbí řešení zeptat se dítěte, dospělí si pak uvědomí, že mu to nemusí být po chuti. Já nesnášela pusy od učitelky klavíru, ale když jsem byla starší, tak mi došlo, že je to skvělá paní a snaží se jen vyjádřit náklonnost.
LInka