Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ono je to těžko, začneš něco říkat, a ona se fakt zatvrdí, že ji třeba závidíš atd.. I tak někdy reagují zamilované..
Ale jako můžu říct, že toto bych nečekala od 25 leté slečny.. Jet někde, daleko za cízím mužem, co ji mohl říct cokoliv, a vlastně si sní může dělat cokoliv..
Mám podobnou sestru, a to je jí 40. Naštěstí rodičům nic nezatajuje. Většinou totiž nějaký malér nastane a volá o pomoc, tak by bylo blbé neříct, kde je.
Rozmlouvat se jí to nedá, tak na ni jen máma v nervech myslívá a táta kouká do diáře, jestli by mohl v nouzi narychlo odjet zachraňovat. Já už to neřeším. Má víc štěstí než rozumu.
Jestli to máš rodičům říct? No záleží jací jsou a jaké by to mělo následky – ty je znáš. Asi bys to měla říct… ![]()
Zakladatelka : jet sní nemůžu, mám dítě, navíc na to nemám finance, vypláznout 20 tis ze dne na den. Vidím, že se to tu rozdělilo na dva tábory, půl na půl. Jinak dodatek… Na té první dovolené v Tunisku byla s bratrem. Ten z té celé situace taky nadšenej nebyl, odpřísáhl, že už s ní nikdy nikam nejede. Jak sám řekl, přivázat ju v hotelu nemohl, na prvních dvou schůzkách byl s ní, ač se jí to samozřejmě nezamlouvalo, další večery už šla bez bratra, kterej se s ní ale pokaždé domluvil na času, kdy dorazí zpět na pokoj. Nikdy ho nedodržela, přišla i o 5 hodin později, chodila za svítání, jednou už ju šel i brácha hledat. No samo je nas..ranej. Nezodpovědná a sobecká, otřes. Bratr popsal toho dotyčnýho nápadníka jako stydlivýho, příjemnýho chlapa, ale to nic neznamená. Jak jsem psala, je dospělá a já je rozhodlá letět, jde mi fakt o to, jak by jste reagovali vy. Je to moje milovaná sestra! Sakra ![]()
@Shreya píše:
Rodičům nic neříkej, sestra je dospělá, má mít rozum a pokud by se jí něco stalo, následky si ponese sama.
Hm
… právě že docela dobře dokážu.
Při vší úctě k zakladatelčině sestře, já nejsem ta, kdo se chystá sednout na letadlo za někým, koho absolutně neznám. Právě proto, že vím, kam až by to mohlo dojít. Měj fajn den.
Já bych to rodičům neříkala, stejně to situaci nezmění, jen se budou stresovat další dva lidi
. Jedině, že by si nechala od nich říct, ale to asi těžko. Jako příjemný to není, ale doma jsme to taky tak dělali. Moje máti neví o některých průšvihách bráchy dodnes, jsou to sice srandy oproti potenciální svatbě s Tunisanem, ale i tak.
Jo a znám v okolí dvě holky, které takhle dopadly špatně. Ale aspoň jim zůstaly děti. Jedné zdrhnul Turek zpět do Turecka a je problém s rozvodem. A druhá živí v Čechách (ona na RD) Egypťana. On se jen válí. Jistě může být i hůř.
Já ti popíšu v kostce příběh z Egypta, a nakone tak končí většina těch „křesťanských“ nevěst v muslimských zemích. A Tunis je ještě horší než Egypt. Mám kamarádku, ta se tam v devatenácti vdala za muže jejích snů. Krásný, pozorný, poměrně majetný, jak z pohádky tisíce a jedné noci. Porodila mu syna, samotřejmě je Egypťan, postupně ho omrzela a on má nad ní absolutní moc, když říkám absolutní, tak tím myslím absolutní, druhé dítě holčičku už s ním měla ze sexu ne moc dobrovolnýho, když jí napadl těhotnou nožem, ona se bránila, pořezal jí ruce, policie ho jen politovala, že je chudák, žít s takovpou lůzou. Nemá zastání, žádné, nemá rodinu, jako egyptské ženy, která by se jí zastala, třeba rok nesmí opustit byt, jen jim slouží, spí na zemi bez deky, on jí jen nadává a bije ji, nikoliv rukama, ale vším, co mu přijde pod ruku, najíst dostává třeba jednou za dva dny. A každičký den jí hrozí, že jí prostě vyhodí na ulici a odřízne jí od dětí, ketré ovšem jeho rodina moc nebere, protože jejich matka je póvl. Její rodina už tady ootupěla. Sdílíme to s ní my, její přátelé a každý den, den za dnem je nám z toho bolestmě u srdce. nedovolit, nedovlit, nedovolit. Být to mé dítě, byť dospělé, zamknu jí doma. Ani si neumíš představit, pro běžného našince je to nepředstavitelné a neuvěřitelné, bohužel je to běžná realita.
@Shreya píše:
Hm… právě že docela dobře dokážu.
Při vší úctě k zakladatelčině sestře, já nejsem ta, kdo se chystá sednout na letadlo za někým, koho absolutně neznám. Právě proto, že vím, kam až by to mohlo dojít. Měj fajn den.
Ona navíc snad i věří jeho kecům o tom, že se za ní odstěhuje do Česka, po 10 schůzkách!!! Že ve 37 letech nechá podnikání ( má obchody ve Francii a Tunisku). Když jsem jí řekla, ať teda doletí prvně on sem za ní, a né ženská za chlapem tak prý teď nemůže, že má ještě sezónu a nemůže. Smrdí to všechno na první pohled. Chystám se vlést do jejího telefonu a zavolat mu. To je jediný, co můžu dělat.
Rozhodně bych to neběžěla rodičům vykvákat. Sestra je dospělá, je to její život, ať si dělá co chce.
Pokud by se mě přímo rodiče zeptali kam jede, řekla bych jim pravdu (nemůže po tobě sestra chtít abys lhala jako ona), pokud se ale nezeptají, rozhodně bych jim to sama neříkala. A takhle bych to nadnesla i sestře, aby na to byla připravená.
@Anonymní píše:
Ona navíc snad i věří jeho kecům o tom, že se za ní odstěhuje do Česka, po 10 schůzkách!!! Že ve 37 letech nechá podnikání ( má obchody ve Francii a Tunisku). Když jsem jí řekla, ať teda doletí prvně on sem za ní, a né ženská za chlapem tak prý teď nemůže, že má ještě sezónu a nemůže. Smrdí to všechno na první pohled. Chystám se vlést do jejího telefonu a zavolat mu. To je jediný, co můžu dělat.
Já bych se jí snažila aspoň vysvětlit, že je rozumný počkat s vážnými kroky (svatba, těhotenství). Tak jak doma, ostatně
. Je šance, že ji to přejde. Je rozumná aspoň v tomhle?
To je teda kvitko, asi bych si s ní promluvila o ochraně ne jen v sexu. A doufala, že se ti vrátí. Je to hrozná situace, ještě že mám bratra.
@Pipi 00 píše:
Já bych se jí snažila aspoň vysvětlit, že je rozumný počkat s vážnými kroky (svatba, těhotenství). Tak jak doma, ostatně. Je šance, že ji to přejde. Je rozumná aspoň v tomhle?
Ano, v tomto snad rozumná je, po dítěti ani svatbě netouží…teda aspoň do teď
Ono je to těžký, zase na druhou stranu, když jí budou všichni bránit, rozmlouvat jí to, tak se může stát, že se rozhádají, zdrhne, na truc se mu vrhne do náručí, za měsíc si ho vezme, dá mu prachy nebo si pořídí dítě a bude průšvih. Jinak kdyby se jednalo o mou dceru tak se asi zblázním, jenže jak tomu sakra chcete zabránit
. Jinak se těm holkám divím, většinou to končí katastrofou (pokaždé podobně), ale stejně každá věří, že jí se to nestane.