Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Řev, ryk, hysterie - jedeme na dřeň
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.12.11 22:09
je tak to jsem přehlídla promin já myslela jestli nekojíš třeba.
No určitě bych šla znova na neuro a prodiskutovala to.
Zkusit toho homeopatika.
A jak psala gladys když to nejde tak to nejde.
Jo a at občas vezmou na procházku malou příbuzní a ty do postele prostě si odpočinout.
drž te se.
jo a zkus najít sílu a radovat se alespon trošku a přidávej lehce se píše huře se dělá vím. máš se z čeho těšit ikdyž je to náročné. je zdravá určitě krásná má milující rodiče, není postižená ..... je určitě spousta duvodu pro radost a těšení se. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silky123
24.12.11 22:11
Marieondatro - máš naprostou pravdu, je zdravá, není postižená - jenže pokaždé, když ráno začne ječet, tak to většinou trvá až do večera, vždycky to je, jako bych dostala klackem nakládačku, nahrbím se přijímám ty rány…
- Citovat
- Upravit
24.12.11 22:17
Silky123 píše:
Marieondatro - máš naprostou pravdu, je zdravá, není postižená - jenže pokaždé, když ráno začne ječet, tak to většinou trvá až do večera, vždycky to je, jako bych dostala klackem nakládačku, nahrbím se přijímám ty rány…
Souhlasím, jsem vděčná, že je dcera zdravá, za nic na světě bych ji nevyměnila. Ale opravdu se ráno probudit, nastartovat to šílené tempo, u nás teda především vzteku, neustále vzdoru, sama si nezahraje, max 3-4 minutky, víc to není, tak z toho je člověk po pár měsících úplně vyřízený. Jo a taková rada, já když jsem občas nechala na chvíli malou vyřvat apod., tak to bylo ještě horší, takže tyto praktiky nezavádím vůbec. Zkrátka některé děti jsou originál.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silky123
24.12.11 22:22
Bavorov píše:Silky123 píše:Souhlasím, jsem vděčná, že je dcera zdravá, za nic na světě bych ji nevyměnila. Ale opravdu se ráno probudit, nastartovat to šílené tempo, u nás teda především vzteku, neustále vzdoru, sama si nezahraje, max 3-4 minutky, víc to není, tak z toho je člověk po pár měsících úplně vyřízený. Jo a taková rada, já když jsem občas nechala na chvíli malou vyřvat apod., tak to bylo ještě horší, takže tyto praktiky nezavádím vůbec. Zkrátka některé děti jsou originál.
Marieondatro - máš naprostou pravdu, je zdravá, není postižená - jenže pokaždé, když ráno začne ječet, tak to většinou trvá až do večera, vždycky to je, jako bych dostala klackem nakládačku, nahrbím se přijímám ty rány…
Přesně tak, pak je to ještě horší, než utěšíš…
- Citovat
- Upravit
24.12.11 23:07
Silky, tak přesně tohle jsem si zažila já. Nechci tě děsit, ale u nás to s různými proměnami trvalo do 2 a třičtvrtě roku a trvá to částečně doteď. Do roka jen řvala a řvala, pořád se chtěla nosit, pak už ani to nezabíralo, prostě děs. Jak otevřela oči řev a řev. Kolem roka to přešlo do období vzdoru, všechno odmtání a negace, dělání si po svým, všude řev, u dr., v MHD, na cvičení, plavání, v restaurac, na návštěvě… Vyslechla jsem si asi milion chytrých rad jak na ní, nepomáhalo nic. Pak si začala lehat na zem, mlátit sebou, hlavou do zdi, nás. Oběhali jsme léčitele, homeopaty atd., výsledky nic moc. Teď už je to s ní pohoda, vyhraje si i sama, ale zas pro změnu celej den kňučí, kňourá, vynucuje si pozornost. Ale fakt pohodička proti tomu přestím, kdo nezažil, nepochopí prostě, je to šílený. Takže jsem ti chtěla jen napsat jak moc ti rozumím. Doporučuju vydržet, určitě vás to přejde dřív než nás, my jsme speciální případ 
, (moje dr. prohlásila, že toto ještě nazažila). Co se týče aktuální situace, normálně bych se najedla, došla na WC, přesně jak píšou holky. Já taky pořád jen chovala, nedokázala ji nechat řvát, ale toto prostě musíš. Jestli máš tu možnost (já ji neměla) at pomůžou prarodiče. Pomaličku ji učit, že holt musíš chviličku vydržet. A zkus to nosítko třeba manducu znovu a opakovaně, některá mimča si na něj musí zvyknout, chvilku to trvá a v tomto věku už bys ji mohla nosit opřenou o prsa aby mohla koukat si myslím. To by ti mohlo ulevit. Jo a malou miluju nade všechno, přesto jsem koilkrát myslela, že zešílím. Teď mám doma řvouna č. 2, ale naštěstí víc spí a někdy vydrží i 15 minut neřvat .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.11 00:07
Silky, znovu: tvoje děťátko je nesmírně náročné. Jsi výborná máma, zvládáš to dobře i když máš pocit, že ne. Každý, kdo zažil něco obdobného, ti řekne totéž 
Ona to nedělá naschvál, má nějaké trápení, se kterým si neví rady, ten 100% kontakt jí dává pocit bezpečí, proto ho vyžaduje.
To, co ti tu radily, že když to nejde, tak to nejde, že se máš v klidu najíst, v klidu wc, sprcha … to je naprosto v pořádku. A po malinkých krůčkách dělit pozornost mezi ni a něco jiného. Ale zároveň to chce pořešit příčinu jejího chování a s tím právě hodně může pomoct ta zmiňovaná homeopatie. Malá má něco v sobě, co potřebuje urovnat, šlo by to i jinýma cestama, ale asi by to trvalo dlouho, konstituční homeopat jí najde lék na míru, kterým se pořeší příčina jejích obtíží … bude líp.
Oblbovák půlročnímu dítěti je podle mne svinstvo. Možná by stálo za to zkonzultovat tento postup u jiného neurologa. Je fajn, žes ho nedala a na tvém místě bych nedávala ani v dalších dnech.
A něco pro útěchu - až tohle období pomine, brzo na to zapomeneš. I já už lovím v paměti, emoce už k tomu nemám žádné, jen si rozumově pamatuju, že to bylo šílené … jsou mu čtyři a jsme někde úplně, ale úplně jinde. A taky jsem myslela, že nepřežiju. (Nebo on ) Vydrž! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.11 06:27
S tím usínáním má můj syn už od porodnice velký problém. Už jsem to v diskuzích psala…Uspávali jsme asi 2 měsíce s řevem, který trval 1,5-2 hodiny a bylo na na palici. Přes den usnul také jen v kočárku. Pak jsem přišla na to, že existuje hacka a od té doby máme klid. Usíná tak do 5 minut, je to fakt paráda a já jsem ráda, že nemusím lítat 5× denně s kočárem, aby se malej prospal 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.11 06:37
Chápu, že to je náročné. Nám malá prořvala prvních 14 dní ve dne v noci a bylo to fakt na palici. Ale přesně jak píše Gladys, dřív ženská měla třeba 5 dětí a mimino, do toho práci, doma, okolo baráku, dobytek atd. a musela to zvládnout. Zkus jí pomalounku polehounku trénovat, že to mít nebude. Jasně že když něco chci, zařvu a oni mi to dají, tak příště zase zařvu a budu čekat, že mi to dají a pokud nedají, tak budu samozřejmě vzteklá… chce to pomalu. Taky mi trvalo dlouho, že jsem malou naučila, že u ní nebudu celej den, spí jen 3× půl a tři čtvrtě hodiny a já prostě musím doma něco dělat. A naučila se to. Teď je to poměrně samostanej jedinec 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silky123
25.12.11 08:30
Holky,
děkuju za tipy, rady, povzbuzení. Párkrát už jsem taky mlátila hlavou do zdi, protože bych s Vájou musela skočit.
Strašně mě mrzí, že mi to období miminkovství utíká, ale už se těším, až bude větší a aspoň mi naznačí, co je špatně…
- Citovat
- Upravit
25.12.11 09:08
Silky, ale to zapomeneš. Já měla doma extrařvouna, nebylo 5 minut za celej den bdícího času, že by neřvala a zapomněla jsem a užíváme si co je teď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.11 09:27
Ahoj, úplně s tebou soucítím, měla jsem s malou to samé snad jen s tím rozdílem, že takhle náročné období bylo zhruba „jen“ první tři měsíce. Malá přes den prakticky nespala, pořád jen řev, taky jsem byla vyčerpaná, snad tě potěším, postupně se to zlepšovalo a mám pocit, že hlavně s tím, jak začala lépe spát, to se začalo zlepšovat okolo 4 měsíce, najednou ze dne na den spala přes den 3 hodiny. Pak pár dní zas nic, pak zas jo, prostě jak počasí, těd je malé osm měsíců a přes den už spí dopo 1-2 hod a odpo to samé, samozřejmě pokud nejsou zuby… Ještě s tím chováním, od mala jsme jí mohly mít v ruce jen já nebo táta, u ostatních okamžitě řev, v 7,5 opět ze dne na den změna a už je přístupná i ostatním lidem, zajímavý. V těch prvních třech měsících byl pro mě vysvobozením šátek. Držím palce ať je brzo líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
dondena
25.12.11 11:07
Ahoj maminy.
Silky, pročetla jsem si všechny komentáře, co prožíváš, je peklo.
Pokud je neurol.v pořádku, žádné jiné onemocnění nemá, co zkusit nasadit pořádnej režim, děti režim mají rády.
Měla jsem doma toho samého řvouna, (taky jsem přišla o dítě 2 dny po porodu) a když jsem měla doma s malým peklo, vydržela jsem to cca 8 měsíců a padala na hubu. Mužský je stále na cestách, tak jsem na něj sama.Zavedla jsem tvrdej režim a funguje to. Aspoň u mě.Jídlo jsem dávala po pravidelných intervalech(muselo stačit, protože přibíral až moc) mezitím řev přes den, tak v noci. Nechala jsem ho řvát a chodila k němu po určitých časových intervalech. Na noc mléko a nechala jsem ho v postýlce. Samozřejmě řval. Po několika minutách jsem za ním chodila, vydržel to 3 hodiny. Pak usnul. Rachot byl doma cca 14 dní, zklidnil se. Dnes se mi vzbudí 1× za noc, bez řevu. Přes den je klidnej, spokojenej, občas to zkouší, ale já se nenechám. Je to na palici, možná tvrdé, ale mě to pomohlo.Snad mě tu nikdo neodsoudí, ale vím, jaké to je mít doma „malého teroristu“ Držím palce.
- Citovat
- Upravit
25.12.11 13:38
nejhorsi je,ze kdyz je mala nespokojena a pripruduje a tak,ze si vzdycky rikam,jestli ji neco neni nebo ji neco nechybi..na vyrvani jsem slaba povaha..ale je asi pravda,ze nektery deti jsou fakt teroristi:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.11 20:10
Pokud si dobře vzpomínám (je to už skoro 6 let a já mám zdravou psychiku co nejhrůznější zážitky časem vytěsňuje) tak naše starší ječela a řvala do cca 10m, nejdřív hlady pak jen tak, že „byla náročná“. Rozhodně zkoušej dokola něčím zklidnit (nošení, jídlo, fyzická zátěž…), když to nejde, zklidni sebe (čaj nebo prášek na spaní) a naber trochu sil do dalšího boje i za cenu řevu. Hodí se pomoc partnera, rodičů a kohokoli kdo je ochoten se chvíli o hysterku starat, hodí se fyzická aktivita (nás spasilo kojenecké plavání, ale ne hned), hodí se i medikace (určitě raději od lékaře než homeomužíka)…
U nás to přešlo, tehdejší postrach je dnes premiantka 1.A a závodní plavec. Přeju lepší zítřek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.11 21:11
Ahoj, můj mladší byl taky řvoun, já neustále ve stresu, jedla jsem za pochodu, když jsem si sedla abych se najedla, už jsem měla pomalu vředy ze stresu, že zase bude řvát a taky že jo. Na záchodě jsem pospíchala co to šlo, až jsem si vypěstovala zácpu. Hlava mě z toho neustálého řevu brněla a dodneška mám migrény. Chodila jsem po byte se špuntama v uších. Dnes už jsou mu tři roky, a vše je pryč, vyrostl z toho, ale taky jsem zavedla tvrdý režim a trvala na něm, protože to nešlo jinak. A výhoda toho je, že je dnes docela poslušný a nedovolí si se vztekat nebo dělat nějaké scény, u mě totiž nepochodí. Drž se, je to na palici ale nedej se totálně miminkem zničit. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
