Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Ušatý králíček píše: Více
A jak reaguješ když tě plácne nebo kousne? Kousla bych ho taky, on velice rychle pochopí že to bolí. Plácání po obličeji? Chytla bych ho za ruku a důrazně řekla NE, když to nepomůže, tak bych ho příště přes tu ruku plácla. Když to nezarazíš, tak on sám od sebe nepřestane.
@Anonymní píše: Více
A když ho taky kousne nebo plácne přes ruku tak batole nepochopí, že to bolí? ![]()
Můj syn taky zkoušel kousnout. Nikdy to nedokonal - nestihnu to, stejně tak s plácáním, zadržela jsem, řekla, že takhle ne. Asi potřetí si to zapamatoval. Mám velkého vzteklouna, rozumím vzteku i že to patří k batolecimu období, ale bouchat a kousat nebude.
@Anonymní píše: Více
Jako matka dvou velmi vzteklých dětí vím, že nepřeceňuji. Oni třeba své emoce nezvládnou a toto chvilku trvá. Ale uvědomují si, že je něco špatně. Ale pokud na kousnutí dostanou od matky mírným hlasem zpětnou vazbu „ale fanoušků, to se přece nedělá“, tak je něco hodně špatně…
@Eva2610 píše: Více
přesně tak! musí pochopit, že to moc bolí a že se to prostě nesmí dělat a NEVYPLATÍ SE TO, natož aby se tomu někdo smál a zlehčoval to… z takových dětí právě pak vyrůstají ti bezhraniční spratci.
@izabe píše: Více
Já jsem třeba dceru, která v záchvatu emocí ve dvou letech kousala, kousla na oplátku taky. No u ní to nepomohlo. U ní pomohlo vždy zastavit v akci, důrazně zakázat a čekat, až se rozmluví a bude umět emoce vyjadřovat slovy. Ale kolem toho roku zkoušela bouchat a štípat a tam stačilo chytit ruku a říct důrazně NE!
@Anonymní píše: Více
Máte geniální děti, které se vymykají učebnicím vývojové psychologie.
Cca kolem roku jsem dceři po nahaté dupě pleskla u přebalování a řekla hají… přísně a důrazně!!! Pochopila. Noo a kousla mě jednou, seděla na mě, a sehnula se a hryzla mě do prsa… mě vyletěla ruka a dostala „facku“ nebyla jsem na to až tak pyšná, byl to reflex, ale ta bolest do prsa byla neuvěřitelná… nooo min. mě už nikdy v životě podruhé nekousla. Např. ve dvou dostala fakt hodně na zadek… když se v tom věku naučila rozepínat v autosedačce… a já ji pořád říkala jen neee, to se nesmí… a lehce po ruce dostala… noo a jednou jsem se ní jela sama, a jeli jsme po dálnici a ona se rozepla… a musela jsem s ní jet takto ještě pár km než byla benzinka… to fakt dostala na zadek, noo měla plénku… ale brečela, noo a sedačku už taky nikdy nerozpla za jízdy…
Mám 15 měsíčního syna. Vzteká se, když něco nechce nebo naopak chce. Snažím se úměrně jeho věku „vysvětlit“. Třeba že někám nemůže, protože by spadl a bylo by au au. V některých věcech ustoupím. Ale přes některé nejede vlak. Například se může vztekat, jak chce, ale do silnice mi běhat nebude, zuby si čistit bude, nebude lézt po židli atd.
Co se týče kousání a mlácení, to u nás neexistuje. Musíš být rychlá a hned veškeré napadení od něj vykrýt, chytit ho za ruku a důrazně říct: NE! Maminka se nebije! Takhle to děláme my… Plus mu ukazujeme, že se navzájem hladíme, dáváme si pusy… I v přítomnosti dětí stále hlídám, aby nikoho nebil, nežduchal… Od toho jsi rodič.
@KKK85 píše: Více
Ano mě se několikrát stalo něco podobného. Taky u uspávání. Syn evidentně unevaný a dělal nesmysly. Skákal mi doslova po hlavě. Taky mu jedna přiletěla přes plínku a máš vidět, jak rychle usnul ![]()
@Anonymní píše: Více
Dítě s normální inteligencí bez diagnózy to opravdu pochopí ![]()
@KKK85 píše: Více
Jsem proti bití dětí. ALE Tvůj příklad o té autosedačce je podle mne příkladem povolené výjimky.
@BeaL píše: Více
Já si vlastně pamatuji kdy dcera „dostala“ tu jsou ty tři příklady.. a pak jich bylo fakt málo, je ji devět… taky jsem proti bití dětí, ale někdy to prostě pomůže…
@BeaL píše: Více
Naprosto souhlasím. Tady jde o život a veškeré vysvětlování a čekání, až to to dítě po dobrém pochopí, jde stranou. Pár na zadek a dítě už to neudělá. Hotovo ![]()