Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jsem teta maturanta a lehce to prožívám. Budí se „staré rány“ a vzpomínám na vlastní nervy. Maturantovi jsem řekla, že je to sice velká a důležitá zkouška v životě, ale svět se nezboří, když se to nepovede. V září už bude vědět, do čeho jde.
Uvidím, jestli to samé pak budu říkat potomkovi svému… ![]()
@arinecka píše: Více
Třeba proto, že píše o svém dítěti? Kdyby se diskuze rozjela a ona sdílela nějaké detaily, tak už zpětně anonym zapnout nemůže. A diskutovat zároveň jako neanonym a anonym se nesmí. Takže tady to použití je zcela pochopitelné.
@arinecka tady je anonym na vše. Myslela sem, že to má být jen u intimních témat.
K dotazu, maturity nás čekají příští rok a nervozita určitě bude. Držím palce ![]()
@Jahru píše: Více
Aha, jsem nevěděla že je intimní mít doma maturanta ![]()
@Hanča1234 píše: Více
No, evidentně ne. Anonym je snad každá diskuze i když píše o počasí ![]()
Letos mi maturuje neteř a nevlastní dcera. A u syna čekáme na výsledky přijímaček na SŠ. Obě holky čekají ještě přijímačky na VŠ. Věřím, že všechny děti uspějí, připravovaly se poctivě. Kdyžtak zazáří v září.
Já mám maturantku a deváťáka. O maturitu se nebojím. Dcera se velice pečlivě připravuje. Záleží ji na známce jen u jednoho předmětu, aby pak nemusela dělat přijímačky na VŠ. Ale už je přijatá na jiný obor, takže je taky v klidu. Cílem je projít
příští týden ji čekají didaktické testy, ústní pak od 18.5.
@Anonymní píše: Více
Nejsem – nemám k tomu jako rodič nejmenší důvod.
Že odmaturuje bez větších potíží, je už teď víc než jasné – jde jen o to, jaké výsledné číslo to bude.
Už mi dvě děti odmaturovaly a vlastně jsem o tom ani pořádně nevěděla. Teď maturuje nejmladší a jsou to nervy. Na jednu stranu IQ někde ve výšinách, na druhou hodně citlivý a nad vším strašně přemýšlí. Takže se u něj střídají nálady „kde je problém, je to brnkačka“ a „co když se něco pokazí“.
@Anonymní píše: Více
Nejsem, není k tomu žádný důvod. Jen si přeji, aby odmaturovalo a to tak, že co nejlépe.
@Klávesa289 píše: Více
Přesně, svět se nezboří. Sám jsem první maturitu totálně podělal a celou jsem opakoval za rok. Rodiče mě podrželi, zaplatili mi roční kurz angličtiny, abych něco ten rok dělal, od ledna jsem se poctivě připravoval na druhý pokus a zvládl ho skvěle. S odstupem jsem rád, že jsem si o rok prodloužil studijní léta.
@Kuba25 píše: Více
Když jsi pro to něco udělal a jen jsi doma neseděl a nelitoval ses, nebyl to promarněný rok.
Vcelku ani ne, je to jen formalita - už je přijatá na stipendium na univerzitu v zahraničí. Samozřejmě, že nikdy se neříká nikdy, ale v tomto jí docela dost věřím
.
Taky jste rodice maturantu nervozni, aby to vase ditko dalo?