Rouhání... aneb redukce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
terinka4444 píše:
Anonymní, to co cítíš je naprosto normální, snažím se tě pochopit, nicméně to prostě nejde, zabít jedno z vlastních dětí jen kvůli malému bytu a že nebyl vhodný kočárek, mně to přijde naprosto šílené. Promiň jestli jsem tvrdá, tohle je nepochopitelné, ikdyž tvoje volba a právo. Můj názor je ten, že to máš uložené hluboko v podvědímí, ačkoliv jste si to tisíckrát odůvodnili jako správný krok, v podvědomí víš, co s udělala a proto máš teď tyhle pocity. nevím, nakolik tě válcují, nakolik ovlivňují tvůj život, ale pokud tě činí nešťastnou, musíš se jich zbavit, nedokážeš.li to sama, vyhledej odbornou pomoc, tohle je věc, která tě může zničit. mě by ty výčitky zničily, já bych to šla řešit k psychologovi.
na mě dokonce šílenství této sitauce dělá dojem, že tam jde o nějakou karmickou záležitost.
A to říkám proto, že moc dobře vím,jak tohle funguje a jak krutý je ten tlak, který zakladatelka popisuje. A jak je lehké ji odsoudit, že se měla bránit - ale ono to nejde.
Je to v podstatě past a forma týrání, což ovšem pochopí jen ten, kdo něco podobné zažil či se toho jen dotkl… ![]()
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
já jen doufám, že se v budoucnu tvé druhé dítě nedozví, že mohl mít dvojče
…a že to mohl být on, kdo tu nemusel být.....promin, ale tvé rozhodnutí nechápu ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No je mi to hrozně líto. Soudit Těe nebudu, spíš nějak mě s.re tvoje rodina, že tě nepodpořili. On pak člověk udělá spoustu pitomostí, když necítí podporu, nebi je dokonce k něčemu ,,tlačen,,
Hele, stalo se, musíš se s tím smířit a jít dál. Stejně budeš ale pořád přemýšlet nad tím, co kdyby, jaký by bylo atd.
Jak ti někdo psal, pormluv si klidně s odborníkem. Moc se ale netrestej! měj se ráda
. Nikdo nemá právo Tě soudit!
Každopádně jak jsme psala, s.re mě Tvoje rodina
- Citovat
- Upravit
přijde mi to jako Sofiina volba. Já osobně bych do toho nešla, možná snad, kdyby se prokázala nějaká vývojová vada. Já měla tři kluky a když jsem po více než 11.letech otěhotněla a čekala mimi, tak dr. se něco nezdálo a až u druhého ultrazvuku mi říkal, že mu to před 14.dny připadalo, jako by se tam rýsovaly dvě a ptal se, co bych dělala. Co bych dělala NIC, tchýně byla na tom kdysi úplně stejně-tři děti, šli do čtvrtého a ony hned dvě. Je to každého věc a každý se s tím musí umět sám vyrovnat, je to těžké někoho soudit.
- Citovat
- Upravit
Anonymko -
udělala jsi špatnou věc a víš to, proto se trápíš.
Jiné to udělají, a ani jim to nepřipadá divné ![]()
At tě tu budeme (budou holky) utěšovat stokrát, že jsi udělala dobře, a že i jiné to tak udělaly) tvůj pocit to nezmění. Je to tvoje minulost a názory z venčí ji nemohou ovlivnit.
Potěším tě jediným- jsi člověk s lepším charakterem než ty ženy, jejichž srdce se to ani nedotkne a které redukci považují za dobrý způsob jak se vyhnout potížím. Navíc jsi byla pod tlakem rodiny, která tě naváděla- kéž bybylo méně takový „rodin“.
Druhé dítě ti zůstane v srdci, stejně jako spoustě jiných maminek, kterým se miminka nenarodila z jiných důvodů ![]()
pa
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
já jen nechápu to, že rodina usoudila, rodina nebyla nadšená, rodina… - copak oni by ty děti vychovávali, starali se o ně? Co má rodina co kecat do takovýhle věcí?! Nechápu, jak jsi to mohla udělat - kor když šlo jen o dvojčata - teď abyste s manželem doufali, že se tobě, jemu, nebo dětem nic nepřihodí protože ve vaší rodině by postižený člověk skončil v ústavu - opět kvůli penězům, malému bytu.....
Ale stalo se - musíš to v sobě uzavřít, teď už to nijak změnit nemůžeš. Uzamkni to v sobě a už na to nemysli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ynax píše:
já jen nechápu to, že rodina usoudila, rodina nebyla nadšená, rodina… - copak oni by ty děti vychovávali, starali se o ně? Co má rodina co kecat do takovýhle věcí?! Nechápu, jak jsi to mohla udělat - kor když šlo jen o dvojčata - teď abyste s manželem doufali, že se tobě, jemu, nebo dětem nic nepřihodí protože ve vaší rodině by postižený člověk skončil v ústavu - opět kvůli penězům, malému bytu.....Ale stalo se - musíš to v sobě uzavřít, teď už to nijak změnit nemůžeš. Uzamkni to v sobě a už na to nemysli.
tak tohle se mi nechce ani domýšlet… proto říkám,že tohle opravdu silná energetická situace, ze které by zakladatelka měla vystoupit. Asi bych i hodně zvážila, jestli je správné s manželem zůstávat v jednom svazku. Od rodiny i od manžela se dá odejít a začít svobodně sama.
Ovšem těhotná a ještě s dítkem už je to past. Bohužel.
NiKi
každopádně s ní moc soucítím… ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nedá mi to nereagovat…
Tohle bych snad nedokázala udělat, ale budiž, kdo má na to povahu ![]()
Jen mě mrzí postoj rodiny. Co mrzí, štve! Místo toho, aby tě podpořili a nabídli pomocnou ruku (vždyť šlo o krev jejich krve!!), tak tě shazují
. A ve finále ještě dělají jako by nic, nechápu.
Tobě přeju hodně sil se s tím někdy alespoň částečně vyrovnat, protože určitě nezapomeneš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nééé, není to tak. Za všechny bych dýchala. Nikdy bych nedala dítě, ani jiného blízkého do ústavu. Pravda, nejsem z těch, které seberou na ulici každé kotě, ale 5 let jsem pracovala ve zdravotnictví, v akutní medicíně, takže si myslím, že vím o co jde. A právě proto mi to tak nejde, hodit to za hlavu, zapomenout. Nejde. Atak moc to bolí… zapálila jsem teď za
svíčku. Zhasla. Zasloužilo si lepší maminku. Já si ho nedokázala vybojovat.
A vám, co mě rovnou nehodily do koše, moc děkuju.
- Citovat
- Upravit
Anonymní, máš problém, velký problém sama v sobě, zapalovat za andělíčka svíčku, jakkoliv mi to vhání slzy do očí, jakkoliv je mi líto, že sis takhle zbabrala štěstí, ať to bylo jak to bylo, jestli jsi pracovala ve zdravotnictví, tak to sama víš, máš problém se svým svědomím, o noc jiného nejde. Řeči typu zasloužilo si jinou maminku jsou počátek, nevím, jak to napsat, depresivních pocitů, jedinou radu, kterou ti můžu dát, běž za psychologem, jseš zdravotník, víš, že takový člověk ti může pomoct, sama se v tom jen budeš babrat. Ať tě zady na diskuzi někdo pochopí nebo nepochopí, odsoudí nebo neodsoudí, to ti nepomůže, máš v sobě velkou bolest, křivdu, neštěstí, výčitky, s tím se špatně žije, běž za někým, ať ti pomůže to břímě sundat. Přeju ti vš nejlepší do života. a vážně vyhledej pomoc, na tom nic není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Abys jednou nelitovala ![]()
Co já bych dala za to, kdybych čekala při prvním nebo druhém těhotenství dvojčátka,tolik jsem si je přála.
Mám zdravotní problém, těhotenství pro mě představuje zvýšené riziko. Přála bych si větší rodinu, a to rozhodně nemáme peněz na rozhazování. Prostě bych spláchla „2 mouchy jednou ranou“, narodily by se mi 2 děti z jednoho těhotenství.
Víš co, je to ale Tvůj problém. Já Tě ale nechápu. Jo, kdyby šlo o trojčata, čtyřčata, tam už je jiná věc a dalo by se to oddůvodnit zdravotně, k vůli miminkům. Ale dvojčata? Proč v 21.století redukce dvojčat?
Myslím, že ty důvody kolem byly fakt jen „důvody“, nic víc. To další dítě v rodině se vždy už nějak přiživí. Vím, že když jde o děti narozené vícečetně,je to těžší, nejde dědit. Ale něco by se snad dalo podědit po tom prvním a věci na dvojčátka koupit poměrně zachovalé v bazaru.
Trochu mě to rozhodilo, ale nemá proč. Teď jsem neplánovaně otěhotněla potřetí(ne, že bych nechtěla, ale k vůli zdraví a 2 krásným zdravým dětem doma, bych už do třetího dítěte asi nešla),doufám, že vše dobře dopadne a za pár měsíců budu trojnásobnou maminkou ![]()
Prosím o zachování anonymity,kdyby se můj příspěvek někomu nelíbil, tak prosím admina o smazání, ne odtajnění. Děkuji ![]()
- Citovat
- Upravit
Zakladatelko,nevsimej si tech,co te smahem odsoudily..ony nastesti nikdy nebyly v tve kuzi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní píše:
Abys jednou nelitovala
Co já bych dala za to, kdybych čekala při prvním nebo druhém těhotenství dvojčátka,tolik jsem si je přála.
Mám zdravotní problém, těhotenství pro mě představuje zvýšené riziko. Přála bych si větší rodinu, a to rozhodně nemáme peněz na rozhazování. Prostě bych spláchla „2 mouchy jednou ranou“, narodily by se mi 2 děti z jednoho těhotenství.Víš co, je to ale Tvůj problém. Já Tě ale nechápu. Jo, kdyby šlo o trojčata, čtyřčata, tam už je jiná věc a dalo by se to oddůvodnit zdravotně, k vůli miminkům. Ale dvojčata? Proč v 21.století redukce dvojčat?
Myslím, že ty důvody kolem byly fakt jen „důvody“, nic víc. To další dítě v rodině se vždy už nějak přiživí. Vím, že když jde o děti narozené vícečetně,je to těžší, nejde dědit. Ale něco by se snad dalo podědit po tom prvním a věci na dvojčátka koupit poměrně zachovalé v bazaru.Trochu mě to rozhodilo, ale nemá proč. Teď jsem neplánovaně otěhotněla potřetí(ne, že bych nechtěla, ale k vůli zdraví a 2 krásným zdravým dětem doma, bych už do třetího dítěte asi nešla),doufám, že vše dobře dopadne a za pár měsíců budu trojnásobnou maminkou
Prosím o zachování anonymity,kdyby se můj příspěvek někomu nelíbil, tak prosím admina o smazání, ne odtajnění. Děkuji
„Abys jednou nelitovala“ Tak já bych řekla že už lituje, tak to je trochu pasé…
- Citovat
- Upravit
Vždy když něco takového čtu je mi hodně smutno, taky jsem měla podobné rádce a našeptávače, jít na potrat, naštěstí mě nikdy nic takového nenapadlo. Tojsme už měli dvě děti, malé auto a třetí sice bylo plánované ale jen jedno. Byly dvě, asi to tak mělo být na potrat bych nešla. Přiznám se že je sice pravda že mi dr řekl že to vypadá že jedno odejde a já si v duchu říkala že by se to takhle vyřešilo. Ale když jsem pak začla krvácet tak jsem brečela a modlila se ať zůstane. No a zůstalo a máme dvě krásné holčičky ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zakladatelko,
je to rozhodnutí, které nejde vrátit zpět. Teď to můžeš vynahradut tím, že chlapečkovi dáš dvakrát tolik lásky! Nevím, jak bych v podobné situaci reagovala. Ale vím jistě, že toto by má rodina nechtěla.
Nedivím se, že jsi se takto rozhodla, když na tebe ostatní naléhali a tvrdili, že je to hloupost mít obě ty dětičky, ty jsi pak (asi snad jako každá jednou) zapochybovala, zda to zvládneš finančně apod. … Když se to vše nakumuluje, je to obrovský tlak!
A jak znám své nervy, určitě bych to nevydržela a udělal šílenou scénu, jak mě k tomu mohli vlastně dohnat! Byť to asi není hezké a bylo to tvé rozhodnutí, něco k tomu prostě vedlo.
- Citovat
- Upravit