Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozchod ve 45. Je tu ještě naděje na normální vztah?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
2.10.25 08:20
- Citovat
- Upravit
2.10.25 08:20
Samozřejmě, že nic nekončí. Vztah, který nikam nevedl a jen tak prostě byl, to bylo spíš přežívání. Teď je ten správný čas, dělat to, co jsi vždycky chtěla, jít tam, kam jsi chtěla. A tak poznáš někoho, kdo bude chtít v životě to samé co ty 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.25 09:02
@Justin Case píše: Více
Rovnez souhlas, dva lidi kteri spolu bydli, ale vlastne spolu cas netravi, tak k cemu to je? Pozustatek neceho, co mozna bylo kdysi fajn. Mozna uspora nakladu. Nicmene tyto pary jsou uz zpravidla ve stavu, ze kdyby mohly, tak by to klido pido ukoncily.
Mas sakra kliku, jakmile to mas takhle blizko, tak je to pecka. V Praze narazim spis na to, ze se chce bydlet spolu, zvlast kdyz jsou lidi v najmu…. Je to pochopitelny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.25 09:09
@Justin Case píše: Více
Tak šedesát mi bude za chvíli a musím tedy protestovat…cucim kolikrát na něco klidně do 4.,když nemusím vstávat.
V šedesáti naopak se budeš hůře přizpůsobovat společnému bydlení a ještě navíc, když už jsou nějaké zdravotní problémy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.10.25 09:13
@LievenT píše: Více
Každé má své…ten společný čas je možná kvalitní, ale řízený. Nejde tam mít to, že jdeš a druhého obejmeš a přitulíš se, že si popovídáš, když tě něco napadne…být od sebe 3 minuty je rarita, takže i ten čas přejezdu často může zkomplikovat vidět se…Není to prostě spontánní, ale plánované vše a pořád přemýšlí, kdy co a jak, kdy budeme tam a kdy tam…prostě obojí má svoje plus /mínus jako vše..
- Citovat
- Upravit
2.10.25 09:22
@Malá bobina píše: Více
Snižování laťky tedy podle mne k ničemu nevede
V takovém vztahu bys snad nemohla být šťastná možná ani spokojená
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.25 09:27
@Anonymní píše: Více
Nepochybne ano, ale kdo chce oddelene domacnosti a ja se priznam, ze jsem rovnez priznivcem, tak tezko hledat neco lepsiho, nez jak to ma Justin - ja vzdy touzil po necem pres chodbu, ale najdu to tezko 
Justin se dotkl neceho, co tu nepadlo a ma pravdu. Nezalezi, jestli s clovekem zijes, ale zalezi, jak s nim travis cas. Kolik jen ja znam ctyricatniku, kteri nez aby sli domu, tak jsou radeji v praci? Netesi se domu, ziji ve vztahu, ktery je nenaplnuje, uvizli. Takovych znam mnohem vic nez tech, kteri se domu tesi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.25 09:31
@Josef_t píše: Více
Jaké jsou ty nevýhody? Kromě toho každodenního přítuleni?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.25 09:39
@Anonymní píše: Více
Já si zase myslím, že když spolu nebydlí ten čas spolu tráví hodnotnější a opravdu se sobě věnují.
Ve společné domácnosti si akorát tolik času na sebe nenajdou, protože něco dělají, chodí každý jinak z práce, jsou unavení a padnou večer do postele
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.10.25 09:55
@Venetia píše: Více
No ale jde o to co je hodnotnější…Ani pro děti není nejvíc to, že jsou někde na nějaké aktivitě, ale to, že je ten rodič obejme, když to potřebují. To, že je něco hodnotnější je uměle vytvořené. Je to spíš vzácnější…a proto to někomu může připadat hodnotnější a také je to méně náročné a v podstatě pohodlnější…zná mě jen ja chci a když chci, dělám jenom to co chci, takže z části prostě sobecké a pohodlné…Tam je podle mě ten hlavní důvod toho, proč to někomu tolik vyhovuje…že se předvádí jen tehdy kdy se mu to hodí:-) a vlastně ho ten druhý nezná…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ne 6 let jsem jsem nehledala…Nebo teda 5 let, rok před tímhle přítelem byl ještě asi 2 měíce jeden, kterého jsem znala x let, který mě vždy uháněl, tak mě pak přemluvil, že to zkusíme a trocbu mi pomohl dostat se jen z toho domácí vězení, získat zpátky ženské „sebevědomí“ ono s někým spát po x letech a xxx letech, kdy máš jen manžela není úplně komfortní a člověk si zase musí v sobě nastavit, že o nějakou vrásku nejde…Ale ty roky od rozvodu byly péče o nemocného rodiče, problémy ze strany otce ohledně dětí, děti celkem malé, já home based…nebyla konstelace na to někoho hledat a tak 2-3 roky ani chuť mít nějakého chlapa…Myslím, že jsme se hodně posunula k tomu znát svoji hodnotu, vědět co v životě chci, naučila se mít své hranice, nebát se dát lásku…
Myslím, že polepšit si může, když bude upřímná k sobě i k těm které hledá. Lidí se stejným nastavením je dost, jen se nesmí dělat kompromis v tom základním a důležitém a naopak nebýt přehnaně náročný v tom co důležité není…být sama sebou, být sama se sebou spokojená, umět být sama, chtít vztah jako něco navíc ne za každou cenu
Příspěvek upraven 02.10.25 v 08:32