Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozchod ve 45. Je tu ještě naděje na normální vztah?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
30.9.25 20:20
- Citovat
- Upravit
30.9.25 20:26
Proc vas tu tolik tak frci? Vsadim boty, ze vetsina z vas se svym chlapem zije spolecne…vsak je to taky normalni. Ja zakladatelku chapu, kdybych sla do vztahu jako ona ve 37 letech, taky bych doufala ze budu zit s chlapem spolecne, bude si me chtit vzit a proste se mnou bude planovat budoucnost, at to jsou deti, dum, spolecne finance…v takovem veku je to naprosto prece normalni 
Jen je skoda, ze to zakladatelka zacala resit tak pozde, po dvou letech v takovem vztahu mohlo nejspis vyjit najevo, co chlap chce? :/ kazdopadne mas sanci najit i ted skveleho chlapa, toho bych se vubec nebala 
dej se dokupy, zajdi ke kadernici a zacni se venovat nejakemu svemu konicku. Az budes v klidu, budou se dit veci preji hodne stesti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.25 20:28
Pokud ti je 45, asi už neplánuješ založit novou rodinu. A je pořád lepší se s někým jen vídat a brát to jako bonus, než si nechat nastěhovat třeba chlapa bez peněz, vlastního bydlení či bez práce. V tomhle věku už člověk má před sebou druhou půlku aktivního pracovního života. Pokud se trochu staral, má své bydlení. A má to tam rád a nepůjde do nejistoty jinam. Po padesátce už je rád za pohodlí a soukromí. Přesně ve tvém věku skončilo moje manželství. Síly jsem napnula za jediným cílem. Vlastní bydlení a finanční nezávislost. A upřímně řečeno, i když jsem možnosti sestěhování a společného života měla, volila jsem pouze vídání s člověkem, se kterým si maximálně rozumím. A nikdy jsem nezapochyboval, zda to je tak správně. U mě ano. Nehodlám si zvykat na cizí manýry ani se stěhovat. Jsem doma ve svém městě, ve svém bytě. Asi jsi moc tlačila na pilu. A jinak, v žádném věku není potřeba házet flintu do žita. V každém lze potkat někoho, s kým si porozumíš a kdo bude mít stejný náhled na vztah. Je ale potřeba, aby z tebe nevyzařovalo…zoufale čekám na někoho, kdo mě udělá šťastnou…ale…žiju si po svém docela spokojeně, ale ničemu novému se nebráním.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.25 20:33
@Anonymní píše: Více
Tak s tímhle nastavením ti ty šance značně ubývají. A narůstá riziko, že sice najdeš takového muže, ale jeho motivy pro takovýto model budou úplně odlišné od těch tvých. Z mého pohledu jsi zahodila fajn vztah, který je pro tvojí (naší) věkovou kategorii úplně ideální.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.25 20:41
@Anonymní píše: Více
Proc by ne, moje maminka se v 50 podruhé vdala.. Nejlepsi je se na to neupínat, umět být spokojena i sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.25 21:14
No vidíš, z rodiny mám taky příklad. Moje mamka si asi v 55 letech našla moc fajn muže, přítele, kamaráda.. jsou spolu šťastni už přes 10 let a pro mé děti je to laskavý, hodný, trpělivý dědeček. A proč jim to tak hezky klape? Jedním z důvodů je, že si každý zachoval svou autonomii, svobodu. Každý žije ve svém, ačkoliv spolu tráví mnoho času, cestují, sportují.. současně to ani jeden nebere jako osudovou lásku, spíš pragmatický vztah, kde je bonusem to, že se mají rádi a dávají si svobodu. Ale zkrátka se musí sejít dva, kteří očekávají od protějšku přibližně to stejné. Jinak to nemůže fungovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Eva2610
1.10.25 07:21
@Anonymní píše: Více
Šanci určitě máš, akorát budeš muset najít může se stejným nastavením. Já to chápu, nechci s chlapem chodit, chci s ním žít. A jsou muži, kteří to mají taky tak. Vdávala jsem se ve 42 letech.
- Citovat
- Upravit
1.10.25 11:21
@Anonymní píše: Více
Chápu Tě a vím, co chceš a očekáváš a je to naprosto v pořádku.
Já se rozešla něco málo před 44 po cca 6 letech, kdy jsme teda spolu bydleli, ale to bylo tak vše.
2 roky jsem se snažila poznat muže pro vážný vztah se vším všudy. S odděleným bydlením a domácnostmi bych se nesmířila a stejně tak jako se vztahem na psí knížku ( I když tady bych možná ústupek se sebezapřením schopná udělat byla, pokud by mi za to ten muž stál). Hledání to bylo náročné, ale v 46 jsem ho potkala. Muže, který se chtěl znovu po rozvodu usadit, oženit a sdílet vše a tak jsme spolu už pár let a máme už i po svatbě.
Podotýkám, že děti máme každý své a už dospělé a pro oba je to druhé manželství. A dneska jsem strašně ráda, že ten předchozí vztah svatbou neskončil. V porovnání s nynějším manželstvím vidím, že to byl vztah o ničem a skoro ztráta času. Ale pozdě bycha honit. Děti nemám s tímhle chlapem.
Zřejmě to u Tebe bude mít podobný průběh. Držím palce. 
Příspěvek upraven 01.10.25 v 11:28
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
andrasteia
1.10.25 14:16
@Anonymní píše: Více
To je pecka, co? Člověk se jde vybrečet a vlastně zjistí, že měl něco, co tu dost uživatelů považuje za ideál ve tvém věku. Ono to tak je, většina chlapů se fakt chtít v tomto věku ženit nebude a podle mě, když najdeš většinu ostatního, co hledáš, tak bych se svatby vzdal - myslím příště 
Chápu svatbu v pozdějším věku kvůli majetku, doktorům,… ale sám to vidím tak, že bych se teď rovněž do chomoutu nehnal - nicméně já mám zjevně k institutu manželství dost rozdílný vztah.
S ex doporučuju přerušit kontakt, srdce sice bude bolet pořád, ale když budeš ex vídat nebo si s ním korespondovat, fakt tomu nepomůžeš. Lepší je za mě utnout to a holt se smířit, že to nevyšlo. Začátek stojí úplně za ouno, ale jak měsíce plynou, tak se to lepší. U mě třeba trvá docela dlouho, než začnu mít nefalšovanou radost ze života a i pak je to taková divná houpačka. Tohle bude mít každý jinak, někdo to vstřebá hned, jiný… Snaž se utratit čas a když to bude smysluplně, o to lépe. A buď na sebe hodná, to je základ. Pomohlo mi psát si deník, třibil jsem si myšlenky. Nachodil jsem pár párů tisíců kiláků, to je taky docela fajn
Co se budoucnosti týká, tu teď fakt neřeš, ono to nemá smysl a hlavně jak projdeš v podstatě takovou malou katarzí, která je jak stvořená pro větší životní změny, tak to třeba budeš za pár let, až se 
uzdraví, vidět vše jinak nebo třeba jen v jiných odstínech.
Každopádně platí jedno. Máš co nabídnout? Nemusíš se bát, buď si najdeš někoho ty nebo si najde někdo tebe. Nemáš co nabídnout? Asi chápeš…
tady si můžeš přečíst diskuzi z poslední doby k tématu, přišlo mi, že se tam zrovna sešla lepší část uživatelů a padly rozumné názory https://www.emimino.cz/…0kou-559490/
případně tu najdeš mraky jiných diskuzí, třeba ti jejich přečtení pomůže, minimálně utratit čas
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.25 14:50
@Anonymní píše: Více
Určitě ne, rozvedla jsem se v 46…a bylo toho spousta…i největší láska a nakonec i vztah těsně před pade…7let.
Pak už je to horší a celkem bez šance
45 je paráda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.25 14:56
@Anonymní píše: VíceTo se ti může stát, i když spolu bydlet budete jako mne
@Justin Case
Langmajer by byl moc fajn 😀@Justin Case
Proč by to mělo být v šedesáti více potřeba než v pětačtyřiceti?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.25 14:59
@AjaF píše: Více
tak aby tě měl kdo zvednout, když doma upadneš, ne?
(nadsázka, ironie)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.10.25 15:29
Moc děkuju všem za povzbuzení, hezky se to čte. Je to teď čestvé. Myslím, že největší krize teprve přijde.
- Citovat
- Upravit
1.10.25 16:12
@Venetia píše: Více
Protože ve 45 je člověk v takovém tom věku, kdy má rád to,,svoje" a fakt nechce řešit spodní prádlo, a je jedno jestli žen či mužů, někde na pračce…jestli někdo chrápe…že někdo rád ji o půlnoci brambůrky u telky…atd atd…
V 60+ už je naopak člověk zase v módu,,dítěte" kdy už nechodí spát pravidelně v 1h ráno, už nepotřebuje hrát na PC či čumět do mobilu na videa na Instagramu…už je rád když mu někdo něco uvaří iksyz na to nemá zrovna ten den chuť…atd atd
A potřeba z důvodu, že v 60 je pravděpodobnější problém v nemoci či nachlazení a nedej bože pokud se jedná o nějaký třeba pohybový problém ( operace atd )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Je mi stejně, taky jsem čerstvě rozejitá a věřím, že ve 45 život nekončí a určitě se najdou i muži, kteří stojí o společné bydlení. Ale s romantickou žádostí o ruku už bych moc nepočítala. A rozbory, kde vidím náš vztah za pět let, o to snad nestojí nikdo
. Prostě doufám, že za 5 let budeme pořád šťastní a to mi stačí.