Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem doma a cítím se provinile
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
30.9.25 11:07
@Anonymní píše: Více
v první řadě si v klidu promluv s manželem, může za tím být úplně něco jiného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.25 11:09
Ty se hlavně nudíš, to je tvůj problém.
Je ti špatně, ale zjevně ne dost na to, abys nehnidopišila manžela, jak se na tebe kouká, jestli je dost, nebo málo, nebo se podíval křivě nebo opožděně nebo jak vlastně. A protože nevíš co s roupama, tak píšeš blbosti na epipi.
Protože si doufám uvědomuješ, že reálně žádný problém nemáš, jen si ho v hlavě vytváříš z čisté nudy, že ano?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
andrasteia
30.9.25 11:14
Ze je manzel protivny vubec nemusi souviset s Tebou
Nechapu, proc se citis provinile. Je ti blbe, zustan doma. I kdybys nakrasno nepracovala rok a jen byla doma, tak to prece furt neznamena, ze se flakas. A i kdyby ses flakala, co je na tom špatného? Peníze mate, o dítě je postaráno. 
Příspěvek upraven 30.09.25 v 12:59
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.9.25 11:16
@jasperka2 píše: Více
Ty jsi miláček. Vůbec neřeším, jak se na mě kouká, jestli málo nebo moc a blabla. Ale to že mě neobejme, odpovídá úsečně a když se pokusím o diskuzi, řekne na to „hm“. Nejsem žádná hysterka, která vyvolává problémy tam, kde nejsou.
A sem píšu proto, že se nemám svěřit komu „živému“ a ono občas pomůže se vypovídat, víš?
Ale děkuju za konstruktivní a nápomocný pohled na věc 
- Citovat
- Upravit
30.9.25 11:18
Já souhlasím s @jasperka2
Jsi doma, cloumaji s tebou těhotenské hormony a sama se cítíš se provinile že jsi doma a válíš se…(To neber jako výčitku, je ti prostě blbě tak ležíš když nic nemusíš..já bych taky ležela) a protože nemáš do čeho píchnout tak až moc přemýšlíš…
Hod tojzanhlavu…za pár týdnů ti pravděpodobně bude lépe a budeš zase třeba akčnější. Do práce to asi opravdu na tu chvíli nema smysl. Užij si toho že můžeš odpočívat když je ti blbě. Já většinu druhého těhotenství musela makat jako šroub…starala jsem se o roční dceru, o manžela který ležel po tezkem uraze a samozřejmě tím pádem na hrbu celou domacnost…co bych dala za to kdybych mohla odpočívat a v klidu řešit vybavicku apod…najdi si nějakou zábavu…můžeš třeba vyšívat, číst nebo hackovat…to není nijak extra náročné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.9.25 11:33
@Vladusxx mně nejde o to, jak se zabavit, provoz domácnosti mě zabaví. Možná z úvodního příspěvku vyznělo, že nedělám nic, ale ta klasika vyprat, pověsit, vyžehlit prádlo, uklidit, vysát, nakoupit, nachystat jídlo… mi třeba 3 hodiny dopoledne zabere, mezi tím hodinu odpočívám a pak už letím pro dceru. S ní teda 2 hodiny po obědě spím a pak se jí celé odpoledne věnuji.
Jde mi o ten pohled mého muže. Cítím se provinile vůči němu, že musí chodit do práce, kde ho to rozčiluje, zatímco já jsem doma. Ale ta provinilost začala až po tom, co on se začal chovat divně.
- Citovat
- Upravit
30.9.25 11:44
Já ti rozumím. Podle mně to tak chlapi mají. Pomohlo by zajisté více sexu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.25 11:46
@Anonymní píše: Více
Tak to z něj musíš nějak vytáhnout co má za problém…jestli mu vadí to že jsi doma nebo ten nedostatek sexu…nebo je za tím nějaký problém v práci, nebo neco uplne jineho… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.25 12:14
Máš rozházené hormony, tak je to asi i pochopitelné, ale řešíš neskutečné ptákoviny.
Jedním dechem napíšeš, že „poslední dva týdny toho má dost v práci a je celkově unavený, do toho byl nemocný, nemáme teď ani žádný sex“… a druhým dechem řešíš, proč se poslední dva týdny chová divně a odtažitě 
To je opravdu záhada, čím by to asi mohlo být…
Srovnej si v hlavě svoje mindráky resp. nepřehazuj na něj svoje vnitřní výčitky z toho, že nechodíš do práce - když máš zdravotní problémy, tak je to snad normální… On toho má teď zrovna asi taky naloženo dost, no tak holt nemá kapacitu na to, aby se na tebe neustále usmíval nebo s tebou rozebíral každý méně ňuňavý pohled
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.25 12:32
@Okta píše: Více
Přesně tak. Pokud na chlapa budeš v tomto směru kašlat, nesmíš se divit, že na tebe bude kašlat jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.25 13:27
@jasperka2 empatie ti asi nic neříká co?
Zakladatelko buď úplně v klidu, tu chvíli doma neres, napracujes se ještě dost
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.25 16:11
@Anonymní píše: Více
A jak dlouho se tak chová? Doteď jsi byla přece doma s dcerou, to bylo vše v pořádku? Dost možná má problém v práci, možná by pomohla změna zaměstnání. V klidu si s ním promluv, jeho chování se tebe vůbec nemusí týkat. O dítě jste se cíleně snažili, takže musel počítat s tím že budeš ještě doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, jdu se k vám vypovídat. Máme skoro 3 letou dceru a ta chodí od začátku září na dopoledne do školky. Původní plán byl, že se na částečný úvazek vrátím do práce, jsou tu dvě ALE.
1. Počítala jsem s tím, že v práci skočí po každé pomoci, ale nabídla jsem jim 3 dopoledne v týdnu (dcera měla původně být jen na 3 dopoledne, ne celý týden) a to je pro ně nedostatečné. Takže mám nastoupit až v prosinci, kdy bude mít dcera 3 roky.
2. Po roce a půl snažení se nám konečně podařilo otěhotnět, teď jsem na začátku 3. měsíce. Mám posledních pár týdnů nevolnosti a příšernou únavu, práce bych momentálně asi schopná nebyla.
Tak jsme se s manželem domluvili, že to teda nebudeme řešit a mám zůstat doma a do práce se nevracet ani jak mi skončí rodičák, zažádám si o neplacené volno. Moje práce je dost psychicky náročná, pořád ve stresu a nechci to přenášet na dítě a na ty 3 měsíce to snad ani nemá smysl.
Ale tím, že jsem teď doma a moc toho neudělám - jen nějaký základní úklid, nákup, atd. jinak prostě ležím. K tomu žádný sex, protože je mi furt zle a večer padám na hubu únavou. Tak manžel teď začal být odtažitý.
On byl vždycky hodně tolerantní, ale teď poslední dva týdny úplně obrátil. Nevím, jestli to není tím, že toho má dost v práci a je celkově unavený, do toho byl nemocný. Ale mám pocit, jako bych mu vadila a jako by mu vadilo to, že si doma válím šunky a on musí makat. Možná má i pocit, že simuluju, abych nemusela pracovat. A možná mu i křivdím, nevim. Nevím co s tím, řeč s ním teď není. Cítím se provinile a je mi to celkově dost líto. Nevím, jestli se teda nemám hecnout a zkusit práci na půl úvazek (s tím už by si souhlasili), ale byla by to pro mě asi zabijárna. Nebo to nechat být a ono to nějak dopadne?
Ještě podotknu, že s financemi problém nemáme.