Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Já jsem s bráchou o 4 roky a byl to pro rodiče asi děs. Furt jsme se rvali jak koně, věčně v sobě, vztah jsme k sobě vlastně našli až jako dospělí, co jsme oba odešli z domu. Do té doby to byla hrůza.
Já sama mám děti od sebe 2 roky a nelituji. Babičky máme 100 km daleko, tudíž hlídání žádné, do toho studuji… a dá se to. Neříkám, že toho nemám občas plné brejle, ale že bych se z toho hroutila, to teda ne. Dokud mimino jen leželo, tak to bylo paradoxně nejlepší a opravdu pohodička. Horší to začalo být, co mladší začalo lézt a náročné je to teď, kolem toho roku mladšího. Protože všude vleze, staršímu nedá na chvilku pokoj, všechno mu bere a boří… ale na druhou stranu jsou to parťáci, starší je pro mladšího neuvěřitelný tahoun, už jsou i okamžiky, kdy spolu oba dva sedí v klidu u Lega a mám víc času se dvěma po sobě, než s jedním, protože svou pozornost obrací k sobě. Mají se rádi, je to na nich vidět. První rok jsem měla obě dvě děti doma, teď půjde starší 3-letý do školky a asi se budu nudit. ![]()
Jinak ideální není nic. Pro každého to je něco jiného, obojí má svoje pozitiva i negativa. Já se třeba nemám do práce kam vracet, takže pro nás bylo lepší si to další dítě pořídit hned a jít do práce až po dětech. Navíc já jsem ten typ, že si je ráda užiji pospolu a hned za sebou - ve stejném období člověk relativně řeší všechny ty miminkovské a batolecí věci - potom zaráz odrostou a už zase bude čas na něco jiného. Znovu se vracet k miminu a plenám už bych nechtěla. Zpohodlním, budu mít zase víc peněz. Ale to má opravdu každá jinak.
@Fima já bych i rozlišovala kluk holka.. a nebo stejné pohlaví..
Se nedivím, že jste se s bráchou rvali.. co slyším od manžela co dělali se švagrovou ![]()
Mám rozdíl dva roky a deset měsíců a pro psychickou pohodu rodiče - už to jde. Osobně považuji za nejlepší a nejschůdnější variantu rozdíl 3 - 4 roky. Neteře mají mezi s sebou 5 let - zatím si spolu hrají (nyní 9 a 4 roky)
Já jsem se sestrou o šest let a tam už to bylo spíš - běž si s ní hrát, pohlídej a opravdu si rozumíme až v dospělosti.
Já budu mít druhé přesně po 10letech, hrozně už se těším, budu si to po tak dlouhé době moc užívat
kluk se už těší, měl by mít sestřičku i když asi neví co ho vlastně čeká. Díky tak velkému věkovému rozdílu je mi jasné, že společných aktivit bude málo ale mám v plánu s pomocí babičky zachovat takové ty naše aktivity, které se synem děláme jen ve dvou a to třeba kino, aquapark, prostě cokoliv co budeme dělat jen sami dva… S tím, že přes den je ve škole a odpo na kroužkách budu mít dost času se jen věnovat malé. Vidím v tom pozitiva než mít doma dvě malé děti.
Sama mám sestru mladší 6let a nejvíc si to pochvalovala má mamka ![]()
Brácha je o rok a třičtvrtě mladší a cestu k sobě jsme si našli až v dospělosti. Takže to byl jeden z důvodů, proč jsem nechtěla děti hned po sobě. Dalším z důvodů bylo to, že jsem si chtěla to první užít, dát mu veškerou lásku, aniž bych ji musela dělit. Starší dítě přece jenom snáz pochopí, že máma se musí věnovat miminu. Děti od sebe budou šest let, syn už má teď naplánováno, jak bude vozit kočárek a vyzvedávat bráchu ze školky. Těší se, hladí břicho, dává pusinky na břicho, tak jen doufám, že mu ta láska vydrží. ![]()
@jujuli upřímně na věku vážně nezáleží, to je jen číslo, záleží na vztauích v rodině, na celkovém přístupu, povahách, charakteru, zájmech atd…člověka jako takového ten věk je až to poslední někde vzadu ![]()
jinak mám kluky od sebe 7 let a je to uplně akorát…kluci jsou part´áci, řáděj spolu jak kdyby byli stejně staří a když je ted´starší na táboře, tak se mladšímu po něm stýská atd…jak to bude v dospělosti, kdo ví ![]()
já sama mám sestry jednu o deset a druhou o dvanáct let starší a s oběma si rozumim naprsoto perfektně…můj muž má zas bratra o 5 let mladšího a moc se vzájemně zrovna nemusí atd…prostě to jestli si lidi budou nebo nebudou rozumět, nezáleží na tom, co maj napsáno za číslo v rodnym listě, ale na uplě jinějch věcech ![]()
@jujuli CHápu tvé pohnutky, taky s tím bojuju, protože můj zatím jedináček je nejživější dítě v okolí, celkem dost náročný na udržbu, takže s říkám, že dvě bych nezvládla..ale chci, o dva roky to nedám, ale tři roky rozdílu budu muset dát, právě proto aby byly alespoň trochu parťáci..první dva roky asi budou hodně náročné, ale chci to hlavně pro ně, tak se prostě hecnu. Moje mamka má dva bratry - o 5 a o 10 let starší, v dospělosti spolu mají skvělý vztah, často se rodiny navštěvují a bylo to tak vždycky, co si pamatuju, ale když byla dítě, tak pro ně byla hrozná přítěž, nikdo si s ní nehrál, naopak jí spíš ubližovali, protože chtěli chodit hrát fotbal a místo toho museli hlídat mladší sestru. Takže at je to jak je to, já jdu do tříletého rozdílu..maximálně začnu chlastat ![]()
Mám rozdíl 5 let a jsem naprosto spokojená. S prvorozeným jsem byla 2 měsíce v nemocnici, takže jsem věděla, že až si budu pořizovat druhé dítě, musí být to první soběstačné, kdyby se náhodou situace opakovala. Dále jsem se po první rodičovské vrátila na 2 roky do práce, takže jsem doma nezblbla a udržela si kontakt s profesí. A v neposlední řadě, když starší nastupoval do 1. třídy, byla jsem s druhým dítětem doma, takže taky pohoda. Odpadlo sourozenecké žárlení, staršímu se dalo v pohodě vysvětlit, že čas se bude dělit mezi obě děti. Teď, když jsou už oba starší, zvládá prvorozený vyzvednout druhorozeného ze školky a přivést mi ho do práce. Zrovna tak je starší schopen udělat mladšímu něco k jídlu. Mladší ke staršímu bráchovi vzhlíží, už teď plánuje, jak bude za rok dva chodit na stejné kroužky. Hrají si spolu, hračky si půjčují, umí se spolu domluvit. Jsou samozřejmě dny, kdy bych je oba nejradši nacpala do babyboxu, ale celkově si myslím, že to bylo dobré rozhodnutí.
@kvaček píše:
@Fima já bych i rozlišovala kluk holka.. a nebo stejné pohlaví..
Se nedivím, že jste se s bráchou rvali.. co slyším od manžela co dělali se švagrovou
Jo, to bude hrát, myslím, taky velkou roli.
Ale když si na to vzpomenu.
Doufám, že mě tohle s našimi dětmi nečeká. Nebo by mě asi odvezli nohama napřed. Já mám dva kluky, tak se nechám překvapit. ![]()
Máme 4 roky od sebe, kluky. Přijde mi to ideální, stašího jsme si užili až do školky a když se mladší narodil, uměl starší už skoro vše sám ( oblékání, jídlo, hygiena )
Teď je mladšímu 3 a staršímu 7 a jsou schopni si spolu hrát ( ale taky rvát ![]()
Děti jsou od sebe 4,5 roku (starší holka, mladší kluk) a je to super, mají se moc rádi - mladší má rok a půl.
Hrajou si spolu… Majda mu staví komíny, on je boří - a ona se nevzteká, chápe to. Dívaly jsme se na video, jak taky bořila komíny…
Když chce, zavře se s malým legem do pokojíčku a má klid.
Nikdy nežárlila. No možná pár výkřiků typu „Vy si víc hrajete s Jindrou než se mnou!“, ale opravdu minimálně.
Stejně záleží víc na povaze, než na věkovém rozdílu.
@kvaček moji kluci se taky kolikrát rvou jako koně, aby se vzápětí objímali a mám tě rád
moje neteř se synovcem co jsou o dva roky od sebe byli to samý, takže tohleto je víceméně normální ![]()
@Vermion tak tohle je zas o přístupu těch rodičů, já třeba staršímu fakt neříkám běž si s ním hrát nebo pohlídej ![]()
Co ale je pozitivum, že se naplánovat program, aby bavilo obě děti.. Zase, když mi 5 letý chce do Aqaparku, tak s mimčem se to nedá a nebo večer sedět u táboráku, tak to jde, jakože uspat v kočárku, ale už to neni ono, musím běhat kolem uspávání atd.. to je pravda, že když mají věkově blízko, ž ese podle toho upravuje program.. a jak jsem psala, tak je období, kdy ta máma to má jednodušší, že si ty děti k sobě sednou vytáhnou např. vařečky a zabaí se obě..
Ale pak stejně to starší si najde kamarády ve školce a na hřišti se už víc připoojuje k nim, co tak vidím třeba okolo toho 4,5 roku
Příspěvek upraven 20.08.14 v 12:03
Vše má svá plus a mínus.. já chtěla děti brzy od sebe, jednak proto, aby si vzájemně vyhráli, jednak proto, že jsem chtěla mít už odrozené a mít klid a věnovat se tedy práci.. ale osud tomu chtěl tak, že mám doma 5 letého syna a druhé na cestě. v době, kdy druhému dítěti budou aspoň 4 roky aby se s ním dalo trochu bavit, bude synovi skoro 10 takže o nějaký společných zájmech asi nebude řeč, nicméně už ho může v klidu nachvíli pohlídat, pomoct mi s kde čím, takže sice budu mít jakoby dva jedináčky, ale starší už bude schopen postarat se o mladšího
@neumisa
prej do babyboxu - mám to podobně, ale jinak jsou úžasný oba ![]()
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.