Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Rozdílný názor na výchovu dcerky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
14.12.21 05:54
Rozdílný názor na výchovu dcerky
Dobrý den, chtěla bych se zeptat s manželem máme 7 letou dceru ale bohužel se moc nemůžeme shodnout na výchově. Já jsem ta přísnější co dcerku nechce moc rozmazlovat a když něco provede tak chci aby za to nesla odpovědnost. Manžel je úplný opak ať dcerka provede cokoliv vždy ji to hned promine ba i skoro pochvalí. Co mám dělat? Setkal se stim někdo? Dost se kvůli tomu hádáme. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.12.21 06:22
Otazka je, jestli se chcete dohodnout, jestli ty jsi ochotna polevit a on pritahnout oprate. Pokud oba zaryte trvate na svem, nepohnete se nikam.
Navic nepises nic konkretniho, takze predpokladam, ze tahle diskuze ti rozhreseni neda.
Napr. dcera vecer nechce spat, usne pozde, pozde vstava - muz by ji nechal doma, nebudil do skoly. Tak jasne, to je problem. Ale jestli je vikend a on jen netrva na tom, ze musi vstanout v sedm a posnidat s celou rodinou, tak z toho zase vyjdes blbe ty. Za me je chucpe biti, krik, vyhrozovani.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.21 07:29
@Sarah123123 píše:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat s manželem máme 7 letou dceru ale bohužel se moc nemůžeme shodnout na výchově. Já jsem ta přísnější co dcerku nechce moc rozmazlovat a když něco provede tak chci aby za to nesla odpovědnost. Manžel je úplný opak ať dcerka provede cokoliv vždy ji to hned promine ba i skoro pochvalí. Co mám dělat? Setkal se stim někdo? Dost se kvůli tomu hádáme.
Opravdu musíš napsat, o co jde, nějaké příklady.
Jinak je to diskuse o ničem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.21 07:43
@Sarah123123 Taky máme 7letoi dceru a rpzmazlujeme oba, takže u nás je klid 
Dcery většinou mají tatínky omotane kolem prstu. Uved konkrétní příklad, co ti vadí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.21 07:48
Priklady psat nemusis. Zklamu te, ale nikdy to nebude fungovat. Dcera te bude nesnaset a budes nejhorsi na svete.
Podle ceho to pisu? Na zaklade vlastni zkusenosti.
Mati mi davala povinnosti, vedla me k pilnosti ve skole, dovolila mi take vse, ale za nejakych podminek. Dovedla me zdupat a chtela presne jak ty, abych si to odskakala.
Otec? Nemusela jsem nic, hlavne at je ta vychova free, jeho oblibena hlaska byla „ona se vychovava sama“. Jemu bylo jedno, kdy se chystam do skoly, pro nej bylo v pohode, kdyz jsem prisla v 19 h domu a teprve se „ucila“ a delala ukoly. U otce jsem mohla vse bez podminek, nemusela jsem doma delat nic a vzdycky jsem u nej nasla zastani a matka tresty prehanela, vzdyt se to stane, jsme jenom lidi.
Kam toto vedlo? Zaprve jsem byla zmatena, zadruhe dodnes lituji, ze jsem nemela nejaky rad, ono i to, ze bych mela nastavene, ze hned po skole musim udelat ukoly, doma s necim pomoct a pak jit za zabavou by bylo naprosto dostacujici. Za dalsi - cim vic me „matka prudila“, tim vic toho otec zneuzival a vedl me proti ni, protoze ona prudi, porouci atd.
S mati jsem nemela nikdy dobry vztah, dneska kdyz si kazda zijeme svym zivotem a ona s novym partnerem, tak si dovedeme pokecat, ale ruzove to neni.
Bohuzel, ty jsi pro dceru cert a jeji otec andel. A cert a andel nikdy nemuzou spolu poroucet. A to jsem napsala odlehcene, tu predchozi vetu. 
Proste pokud se neshodnete v zasadnich vecech, nema to cenu. Opravdu. Nejvic to prace poznamena dceru
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.21 08:08
Naučit se domlouvat se s partnerem. Domluve neznamená „udělá to co chci já“.
Ale najdeme řešení, které bude přijatelné pro nás oba. Dokonce to neznamená že nutně budete oba dva mít úplně stejný přístup, ale že budete oba chápat postoj toho druhého a dohodnete se na klíčových věcech, které budete oba dodržovat, aby vaše výchova byla konzistetnní.
Pokud nevíte jak na to, zajděte do nejbližší poradny pro rodinu a hledejte tu schopnost se vzájemně domluvit s pomocí někoho neutrálního, kdo vám pomůže dostat se přes obtíže toho, co sebou překročení vlastního stínu nese. Protože to je přesně to co musíte oba udělat. Ne se snažit toho druhého donutit, či vyhnout se něčemu. Ale společně aktivně nejdříve hleda porozumění toho durhého a pak společné řešení situace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.21 08:14
@Sarah123123 Tak rozdílný přístuo je problém, Dítě bude nejisté a bude toho zneužívat. Dítě potřebuje vědět že rodiče jsou tým, ne že soupeří.
Nicméně je otázkou, zda to přeháníš ty nebo tatínek. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.21 08:17
A taky je otázka, jaký má vaše dítě temperament, povahu a podobně. Některé děti ten režim, milující přísnost, důslednost potřebují jak prase drbání, u jiných to může být zcela kontraproduktivní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.21 08:27
@Capricorn61 píše:
Priklady psat nemusis. Zklamu te, ale nikdy to nebude fungovat. Dcera te bude nesnaset a budes nejhorsi na svete.Podle ceho to pisu? Na zaklade vlastni zkusenosti.
Mati mi davala povinnosti, vedla me k pilnosti ve skole, dovolila mi take vse, ale za nejakych podminek. Dovedla me zdupat a chtela presne jak ty, abych si to odskakala.
Otec? Nemusela jsem nic, hlavne at je ta vychova free, jeho oblibena hlaska byla „ona se vychovava sama“. Jemu bylo jedno, kdy se chystam do skoly, pro nej bylo v pohode, kdyz jsem prisla v 19 h domu a teprve se „ucila“ a delala ukoly. U otce jsem mohla vse bez podminek, nemusela jsem doma delat nic a vzdycky jsem u nej nasla zastani a matka tresty prehanela, vzdyt se to stane, jsme jenom lidi.
Kam toto vedlo? Zaprve jsem byla zmatena, zadruhe dodnes lituji, ze jsem nemela nejaky rad, ono i to, ze bych mela nastavene, ze hned po skole musim udelat ukoly, doma s necim pomoct a pak jit za zabavou by bylo naprosto dostacujici. Za dalsi - cim vic me „matka prudila“, tim vic toho otec zneuzival a vedl me proti ni, protoze ona prudi, porouci atd.
S mati jsem nemela nikdy dobry vztah, dneska kdyz si kazda zijeme svym zivotem a ona s novym partnerem, tak si dovedeme pokecat, ale ruzove to neni.
Bohuzel, ty jsi pro dceru cert a jeji otec andel. A cert a andel nikdy nemuzou spolu poroucet. A to jsem napsala odlehcene, tu predchozi vetu.
A v tom je zásadní problém. Problém není rozdílný přístup k výchově, kdyby ti dva spolu nebojovali, nepodrývali si navzájem autoritu a respektovali přístup druhého.
Děti umí velmi dobře pracovat s tím, že pravidla jsou různá- různé učitelky, různí vedoucí, různé autority jinde. Problém nastává, když jedna autorita začne nasazovat na tu druhou, shazovat tu druhou a prostřednictvím dítěte bojovat.
Takže zakladatelko - pokuste se OBA dohodnout, na čem jste každý schopen slevit. Ale co je zásadní - dohodněte se a pak to dodržujte - že se nebudete vzájemně před dítětem shazovat. On nebude získávat přízen dítěte tím, že bude dítěti povolovat to, co jsi ty nastavila. Ty že zase nebudeš litovat a lomit rukama před dítětem, že ten táta ti všechno povolí a mě pak nikdo nemá rád.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.21 08:32
@Svistice píše:
@Sarah123123 Tak rozdílný přístuo je problém, Dítě bude nejisté a bude toho zneužívat. Dítě potřebuje vědět že rodiče jsou tým, ne že soupeří.
Nicméně je otázkou, zda to přeháníš ty nebo tatínek.
Já myslím, že zásadní je to soupeření. Ono, pokud si bude tatínek i maminka jistý sám v sobě, svou pozicí a nebudou si dohánět své sebevědomí na tom, že se budou vyvišovat na toho druhého rodiče, že já jsem ten lepší, s lepším výchovným přístupem, tak se dá s těmi rozdíly koexistovat mnohem lépe. Prostě oba mi mají rádi, táta je více rozmazlovací, máma přísnější. Ale vím, že i táta to respektuje a řekne: „pokud to máma tak nastavila, tak to platí“. Stejněě tak je fajn, když máma řekne: „No, dobře, moc se mi to nelíbí, ale pokud jste se tak s tátou dohodli, tak tedy OK“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.21 08:35
@Lama Lama píše:
Já myslím, že zásadní je to soupeření. Ono, pokud si bude tatínek i maminka jistý sám v sobě, svou pozicí a nebudou si dohánět své sebevědomí na tom, že se budou vyvišovat na toho druhého rodiče, že já jsem ten lepší, s lepším výchovným přístupem, tak se dá s těmi rozdíly koexistovat mnohem lépe. Prostě oba mi mají rádi, táta je více rozmazlovací, máma přísnější. Ale vím, že i táta to respektuje a řekne: „pokud to máma tak nastavila, tak to platí“. Stejněě tak je fajn, když máma řekne: „No, dobře, moc se mi to nelíbí, ale pokud jste se tak s tátou dohodli, tak tedy OK“
Jak píšu, dítě nesmí vidět boj o moc mezi rodiči a snahu z toho druhého udělat toho horšího. Musí táhnout za jeden provaz. A nastavit styčné body, přes které prostě nejde vlak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.21 08:42
@Lama Lama píše:
A v tom je zásadní problém. Problém není rozdílný přístup k výchově, kdyby ti dva spolu nebojovali, nepodrývali si navzájem autoritu a respektovali přístup druhého.
Děti umí velmi dobře pracovat s tím, že pravidla jsou různá- různé učitelky, různí vedoucí, různé autority jinde. Problém nastává, když jedna autorita začne nasazovat na tu druhou, shazovat tu druhou a prostřednictvím dítěte bojovat.Takže zakladatelko - pokuste se OBA dohodnout, na čem jste každý schopen slevit. Ale co je zásadní - dohodněte se a pak to dodržujte - že se nebudete vzájemně před dítětem shazovat. On nebude získávat přízen dítěte tím, že bude dítěti povolovat to, co jsi ty nastavila. Ty že zase nebudeš litovat a lomit rukama před dítětem, že ten táta ti všechno povolí a mě pak nikdo nemá rád.
Taky pravda. 🙂 Ale zas ver mi, ze kdyz jeden rekne - budes mit zaracha na pocitac kvuli petce (davam priklad) a druhy prijde a rekne - ne, zadne zaracha, petku dostal kazdy, bez si opet na pc, tak to je taky spatne. A takhke to zacalo, takovou rozdilnou vychovou s tim, ze se to stupnovalo, a pak uz do sebe rodice sli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.21 08:45
U nas jsem ja prisna, ale vzhledem k tomu, ze je tatinek jeste prisnejsi, tak jsem i ta “hodna” me zarazilo, ze to resis az po 7 letech veku ditete, driv problemy nebyly?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.21 10:27
@Capricorn61 píše:
Taky pravda. 🙂 Ale zas ver mi, ze kdyz jeden rekne - budes mit zaracha na pocitac kvuli petce (davam priklad) a druhy prijde a rekne - ne, zadne zaracha, petku dostal kazdy, bez si opet na pc, tak to je taky spatne. A takhke to zacalo, takovou rozdilnou vychovou s tim, ze se to stupnovalo, a pak uz do sebe rodice sli.
No a o tom to je - vím, že maminka dala zaracha, proto to respektuji. S maminkou se pak dohodnu, mimo doslech ídtěte, že se mi to zdá nepřiměřené. A bud dojdem k závěru, že maminka zmírní a nebo ne, zůstane to tak. Důležité je, aby to oba cítili vyrovnaně - že oba mají prostorpůsobit na dítě tím svým způsobem. Pokud oba budou prosazovat jen svou cestu a nerespektovat tu druhou, je to cesta do pekel.
Pokud mám maminka víc pod palcem školu, s dítětem se učí, chodí na třídní schůzky, zajištuje pomůcky, komunikaci s učitelkama - tak se jede více podle jejích pravidel, tatínek je respektuje. Klidně řekne, no, mě by ta trojka zas tak nevadila, ale máma řekla, že trojky ne, takže jdem na to, než půjdem ven, tak si musíš ty slovíčka zopakovat.
A naopak. matka skřípe zuby nad tím, že tatínekpaří se synem celé sobotní odpoledne Minecraft. Řekne svůj názor, že jí ta hra přijde přiblblá, ale dál jim nechá prostor a nepodrejvá tátu histerickýma scénama, že to dítě nechá jen pařit, nic ho nenaučí. Nebo jdou ven v zimě, táta nechá dítě bez čepice a bundy válet ve sněhu - zase, není nutný histerická scéna o tom, že dítě zhyne na zápal plic. I přes to, že ona sama by na bundě, čepici a šále trvala a Minecraft by povolila půl hodiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.21 22:17
Ze všeho nejdřív bych se s manželem domluvila, kde každý z vás sleví, abyste mohli fungovat na stejné vlně. Máte vyhráno ve chvíli, kdy manžel i vy pochopíte, že rozdílnou výchovou dítěti ubližujete, upíráte mu možnost chytit se něčeho pevného - zkrátka, že to není o vás a o tom, co vám přijde nejlepší pro vás, abyste se cítili dobře, ale že přišel čas na to dělat to, co je nejlepší pro dítě, i když se to vám osobně z nějakého důvodu tak trochu příčí. Například manželovi je těžko vyhubovat dcerce za něco špatného, co udělala. Měl by to ale spolknout, vzít to racionálně tak, že se to malá naučit musí, že takto se to dělat nemůže a neustoupit. Klidně ať nechá takovou situaci vyřešit vás a ať pak jen dceři poví: „Plně souhlasím s maminkou.“ Naopak pokud třeba vy budete mít nutkání někde být přísná, ale uvědomíte si, že to vlastně není potřeba, tak v tu chvíli přehoďte opratě tatínkovi a ustupte trochu stranou… Ono to trochu vyznívá, že čím je tatínek benevolentnější, tím vy jste přísnější. Pro tu malou to musí být hrozně matoucí. A časem tatínka začne hrozně manipulovat a vás neskutečně bojkotovat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
