Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Hezký den všem. Potřebuji znát názor ostatních. V mé rozšířené rodině se vyskytl problém, se kterým jsem se nikdy a nikde prozatím nesetkala. Dcera mé tety (není to biologická teta, ale od mala to tak chápu a mám jí a celou její rodinu moc ráda), otěhotněla. Bohužel se jí rozpadl vztah již na počátku těhu a dodnes s tím psychicky bojuje. Zpočátku o svém miminku hovořila jako o hadovi, který v ní roste a ona to vnímá negativně, protože si svůj život představovala zcela jinak, na potrat ale nešla. Postupem času jsem o tety slyšela, že již nakupují společně výbavičku a že se vše srovnalo. Jenže… Měla jsem minulý týden možnost s dcerou tety komunikovat a dozvěděla se, že svůj názor ani v průběhu těhu nezměnila a své miminko vnímá jako obrovskou přítěž ve svém životě a kdyby nebyla už nyní těhu, že by děti nikdy neměla, protože je ani nechce. Kromě jiného mi sdělila, že o jejich pocitech a myšlenkách vím pouze já, že to nikomu jinému neřekla. Lekla jsem se. I přesto, že mám kus života za sebou, najednou jsem nevěděla co mám dělat. Člověk je možná hodně v dnešní době ovlivněn příběhy z médií a já dostala strach, aby něco neprovedla nejenom sobě, ale také i miminku. Snažila jsem se jí nasměrovat k vlastnímu rozhodnutí, aby vyhledala nějakého terapeuta a svěřila se mu se svými pocity, někoho, kdo by jí vyslechl, pomohl odborně, bohužel jsem dostala odpověď, že z ní dělám akorát blázna. O všem, co se děje, jsem řekla tetě, aby na ní rodina. která je s ní v dennodenním kontaktu dohlédla, a to i přes výhrůžky její dcery, že jsem jí podvedla, že mi věřila. Doufám, že jsem udělala dobře…
Myslim si, zes udelala dobre. To uz mas stejne jedno. Osobne bych se zachovala stejne. At uz je to pro nekoho spravne nebo ne.
Udělala bych to stejně, neměj výčitky, pravděpodobně si zachránila dítě ![]()
Jeste dodam, ze az se narodi dite, muze otocit o 180 stupnu. Prijde laska k diteti… (predpokladam, ze vetsinou to tak je). Ted muze tvrdit neco a pak to bude treba jinak. Kazdopadne, je dobre, ze to teta vi.
A nad adopcí nepřemýšlela? Pokud to miminko nechce, nemá ho ráda a ani pokračující těhotenství její city nezměnily, měl by se zamyslet i nad dalšími variantami. Lásce, ani té mateřské, se nedá poručit a pokud to její hormony nepobírají, měla by dát šanci alespoň tomu dítěti a dopřát mu milují rodinu.
@AstraG ja nevim, ale v tehotenstvi jsem zadne city k diteti nepocitovala…
jak kdyz zadne dite neni. Prislo to porodem. Muze se to zmenit, navic mi prijde, ze je holcina dost mlada (ale to nevim). Jsou to treba jen blby kecy.
@Jedna babička No, když ti řekla, že o tom nikomu jinému neřekla, rozhodně si to neměla říkat její matce. Je to zrada.
No můj názor je takový že jsi ji podrazila. Ona se ti svěřila a ty jsi neunesla míru zodpovědnosti a vykecala to tetě, která jak jsi mohla předpokládat ji to určitě řekne. Kdybych byla v situaci té dcery tak bych ti taky nezapoměla že jsi mě podrazila v době kdy jsem se potřebovala s někým poradit a svěřit se. Tohle se prostě nedělá. Sorry ale takhle si ji spíš víc ublížila než pomohla.
@Jedna babička Ja bych to brala jako zradu. Nemela, jsi to rikat i presto ze jsi to myslela dobre ![]()
Ja osobne bych dceru tety nepodvedla a nezvanila. Spise bych intenzivneji zapracovala na podporeni jeji viry ke me, co by k osobe, na kterou se bude moci kdykoli a s cimkoli obratit. Presto tve rozhodnuti chapu… Nic si vycitat nemusis, nejsi zodpovedna za zivoty a jednani jinych lidi, jakkoli moc je mas Rada. Pokud by chtela diteti ublizit, nezabrani ji v Tom nikdo - bohuzel.