Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Alinal Souhlasím. On je hrozný bebíčko. Včera se spolčil se svým kamarádem ze školky proti svojí ségře tak, že na ní začali plivat a ten druhý do ní potom dokonce prudce strčil. Mamka toho kluka, co malou strčil nabádala, aby se omluvil. Omluva se samozřejmě nekonala. Tak jsem do toho vstoupila, že jestli tohle uvidim, že je strčim do těch kopřiv, co jsou za nimi.
Bavila jsem se o tom dnes s manželem a ten řekl, že když uvidí, že se takhle k naší dceři chovají, že je chytne za trenky do vzduchu, že je to účinnější, než nějaké domlouvání. Možná má pravdu, ale mně samotné to přijde trapné takto řešit, když tam mají kluci svoje maminky. ![]()
@Svistice To ano, ale říkám si, že když by mu jí za to, jak se k ní chová „střihla“, on by si mohl dovolit víc a mohl by jí víc fyzicky ublížit, když je starší a navíc je to kluk a v závěru by to pak zase odnesla dcera, tak fakt nevím, jak to řešit
![]()
Moje dcera mela takovyho „typka“ ve skolce. Doslo to tak daleko, ze kopal deti do bricha stykem karatista. Ucitelky s tim nedelaly nic, rodice byli VIP, tak se jich asi vsichni bali. Nektere deti pak rodice presunuli do jinych skolek. Kdyz se ten kluk zameril na moji dceru, tak jsem ji rikala: bran se. Ale ona tvrdila, ze prat se prece nesmi, ze se to nedela…
Tak jsme ji vysvetlili, ze jsou situace, kdy je to nutne. Kdyz chlapeckovi neumi domluvit ani tatinek s maminkou, ani ucitelka, musi dostat lekci jinde, aby vedel, ze nemuze jen tak nekomu pro nic za nic ublizovat…
Tak mu jednou, kdyz se na ni opet chystal, vrazila jednu primo do nosu. Trefila se presne. Ucitelka mi o incidentu rekla, ja kontrovala, at za mnou klidne posle tatinka, ze dostane do nosu taky jednu, blbecek. Nikdy nikdo neprisel. A ve skolce byl od ty doby klid po pesine.
Mimochodem, dnes je dceri 18 a s tim typkem pak studovala v jedny tride na gymplu… A nejak z toho nastesti vyrost. ![]()
@Elephantka Tak to koukám, když to byl takový výrůstek, že jí to nevrátil. Asi z toho byl dost překvapený ![]()
Každopádně je super, že to dobře dopadlo ![]()
@sendy27711 píše:
@Elephantka Tak to koukám, když to byl takový výrůstek, že jí to nevrátil. Asi z toho byl dost překvapený
Každopádně je super, že to dobře dopadlo
Oni jsou tihle grazlove v podstate posránci… ![]()
@Elephantka píše:
Oni jsou tihle grazlove v podstate posránci…
Asi nám nezbude nic jiného, než to vyzkoušet. ![]()
Dcera nastupuje od září do školky a on s ní má být ve třídě, takže se tomu asi nevyhneme ![]()
@sendy27711 Já bych prostě byla ve střehu a jakmile by se na ní one nebo ještě někdo chystal, tak bych tam prostě vlítla. Pokud není řeč s jejich maminkama (evidentně jsou velmi nedůsledné), tak bych holt cizího haranta poučila o tom, jak se má chovat, omlouvat apod. já. Nemyslím, že by bylo nutné ho hned chytat za trenky, to bych si na cizí dítě nedovolila.
Nechce ji pouštět na kliouzačku, fajn, byla bych tam jak policajt a lezli by tam pěkně jeden po druhém, klukovi bych vysvětlila, že jelikož se chová jak mimino, tak bude mít taky jako mimino dozor.
Klidně bych ho chytla za ruku a nedovolila mu odejít, dokud se neomluví.
Mám v sousedství taky jedno kvítko. Maminka je fajn, ale těžce nedůsledná. Dokud byl kluk malé batolátko, tak jsme měla furt blbý pocit, že jí nemůžu vychovávat dítě, když je to navíc oproti mě zasloužilá dvojnásobná matka.
Teď už ale i moje dítě potřebuje jasný vzor, jak se k sobě při hraní chovat s ostatními.
Tudle omylem flákli malého po hlavě psí hračkou, manžel jasně deklaroval, že to bylo neúmyslné a v zápalu hry, ale trval na omluvě. Klukovi se nechtělo, ale prostě přest to vlak nejel. Sejně jako když schválně kopl klukovi balón přes plot, protože se mu „pletl“. Moje dítě dostalo vysvětlení, že se velkým klukům nemůže plést do fotbalu, že si můžeme kopat spolu jinde, abychom jim nepřekáželi, a sousedovic hochovi jsem řekla, že tohle není řešení, pokud se malý plete, ať mě upozorní a já se o něj postarám. Ale ten balón mi donese. Vrátil se za 2 minuty s tím, že je v kopřivách a myslel, že to tím zhaslo. Tak jsem mu našla klacek, ať ho jde z těch kopřiv vyšťourat.
Musím říct, že po té, co si vyzkoušel, že fakt neustoupím (na rozdíl od jeho maminky, kterou má těžce na háku), tak je s ním celkově minimálně o 50% lepší domluva.
@Svistice Já bych si to právě taky nedovolila, ale manžel je v tomhle hold razantnější ![]()
Teď jsem si vzpomněla na situaci, kdy ten kluk zase nějak ubližoval svojí ségře a ta ho kousla. Myslela jsem si, že zase přehání, páč on je fakt hrozný bebíčko..Když to ale přišel ukázat mámě, tak jsme se obě divily, jaký mu udělala hryzanec ![]()
Hold to budu muset praktikovat obdobně, jak píšeš, jinak to asi nebude mít konce. Musí se přes prázdniny naučit se s ním vypořádat, páč ve školce nebudu moct hlídkovat a čekat, že to za ně bude pořád řešit učitelka, asi taky nejde ![]()
@sendy27711 píše:
@Svistice Já bych si to právě taky nedovolila, ale manžel je v tomhle hold razantnější
Teď jsem si vzpomněla na situaci, kdy ten kluk zase nějak ubližoval svojí ségře a ta ho kousla. Myslela jsem si, že zase přehání, páč on je fakt hrozný bebíčko..Když to ale přišel ukázat mámě, tak jsme se obě divily, jaký mu udělala hryzanec
Hold to budu muset praktikovat obdobně, jak píšeš, jinak to asi nebude mít konce. Musí se přes prázdniny naučit se s ním vypořádat, páč ve školce nebudu moct hlídkovat a čekat, že to za ně bude pořád řešit učitelka, asi taky nejde
Dobře mu tak
. Druhorození se s tím obvykle tolik nepářou - vědí, že musí přežít
.
Nezastavam nazor, ze se male deti maji spolehat jen samy na sebe, vsak co jim tim rikame? Ze nema zastani u nejdulezitejsiho cloveka v jejich zivote? Jasne, ze se dite musi naucit v ramci moznosti samo se branit, ale pokud to nezvlada, tak je snad v poradku, ze pujde za rodicem! Az narazi na opravdovou sikanu treba ve skole, tak take nema chodit za rodicem, nema zalovat? Uvedomte si, co pro sve dite znamenate a co chcete pro nej znamenat. Jistotu, podporu, zastani, nebo neustale ponoukani k tomu, ze se ma starat samo?
Ja osobne budu rada, kdyz za mnou prijde klidne i pubertak, ze mu nekdo ublizuje a ze uz nevi, jak to resit. Stejne jako to vase trilete dite, ktere nejdriv zkousi zakrocit a kdyz to nepomaha, chce pomoci od rodice. Podle me je to tak v poradku.
@sendy27711 píše:
@nostress Taky bych to z její strany řešila razantněji. Otázkou ale je, jak jí naučit, aby se bránila. Ona mu několikrát řekne, ať přestane, pak na něj dokonce zařve, ale on z toho má legraci, pak už asi neví, jak to řešit dál, tak jde za mnou s brekem a čeká, že já to vyřeším. Já do toho moc vstupovat nechci, ale na druhou stranu mi přijde, že se to stupňuje a až ve mně bouchnou saze, tak bude mladej asi koukat![]()
Příspěvek upraven 23.03.19 v 09:19
@Fjodorka Já to nemyslela tak, že je špatně, že dcera za mnou přijde, když už si s ním neví rady a chce s tou situací ode mě pomoci. Samozřejmě bych i do budoucna chtěla být spíš máma-kamarádka, za kterou její dítě přijde s problémem a třeba se zeptá, jak danou situaci řešit. Ale zase nechci, aby se spoléhala na to, že vždy u všeho budu a se vším jí pomůžu, to prostě není možný.. ![]()
@nostress O konflikt s jeho matkou se nebojím. Působí na mě spíš tak, že sama si s ním neví rady a byla by asi ráda za jakoukoli pomoc..Naopak si myslím, že kdybych nějak ostřeji zakročila, že by ji to ani nějak nevadilo. Já ale nechci „vychovávat“ cizí dítě a mně samotné by to přišlo dost trapné. Sama se snažím vést dceru k tomu, aby se chovala slušně a když už něco provede, ač třeba nechtěně, trvám na tom, aby chápala danou situaci. Jak už jsem ale psala, umím být trpělivá, ale do určité doby. Jak mi rupnou nervy, tak bych byla snad i schopná mu zmalovat zadek sama, když bych viděla, že veškerý pokusy, jak to s ním řešit po dobrém, by byly marné..
@sendy27711 píše:
@nostress O konflikt s jeho matkou se nebojím. Působí na mě spíš tak, že sama si s ním neví rady a byla by asi ráda za jakoukoli pomoc..Naopak si myslím, že kdybych nějak ostřeji zakročila, že by ji to ani nějak nevadilo. Já ale nechci „vychovávat“ cizí dítě a mně samotné by to přišlo dost trapné. Sama se snažím vést dceru k tomu, aby se chovala slušně a když už něco provede, ač třeba nechtěně, trvám na tom, aby chápala danou situaci. Jak už jsem ale psala, umím být trpělivá, ale do určité doby. Jak mi rupnou nervy, tak bych byla snad i schopná mu zmalovat zadek sama, když bych viděla, že veškerý pokusy, jak to s ním řešit po dobrém, by byly marné..
Snažila bych se jí nejdříve poradit, pokud by o to stála.
Příspěvek upraven 23.03.19 v 09:18
@nostress Ono je to možná i tím, jak tak nad tím přemýšlím, že má tátu měsíc pracovně mimo domov. Tak tam asi chybí ta „mužská ruka“. Třeba taky ne, nevím. Ale je mi divné, že takhle otočil, páč ještě tak před 14-ti dny si hrály s dcerou a jeho ségrou moc pěkně. Občas jsme je teda museli okřiknout, ale to je asi běžný u všech dětí, nic tragickýho..