Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
@Anonymní píše: Více
To je pěkný no… Jako upřímně, je to asi hnusné ode mě říct, ale byla bych radši, aby v tom byla nějaká, než že nevím, co dělám.
Nevim, zda v sobě něco řeší nebo ne. Protože se mnou nemluví. Kdyby řekl, že ho něco trápí, nebo že je unavený, nebo chce pauzu si srovnat myšlenky. Cokoli. Vyhověla bych mu. Nejezdíme často k vodě a jemu to chybí? Dobře. Ať si jede odpočinout. Ale on jen čeká, čeká a pak bum. Pár kudel do zad. Jsem hrozná ale už neuvede důvody.
Já po něm chtěla jen vědět, co se děje. Mě nepomůže nikdo. Když ho o to žádám, tak nic… Maximálně obejme na dvě sekundy a popláca po rameni " to bude dobrý" ![]()
Já jsem s chlapem 5 let a žádné neschody a hádky tedy nemáme. Není to normální. Ikdyž to hádající se lidé furt tvrdí ![]()
@Anonymní píše: Více
Já si teda myslím, že neexistuje vztah, ve kterém se dva lidi vždycky shodnou… Každý je přece jiný - jiný potřeby, názory, zvyky… A konflikt může za mě vypadat i řekněte oba svůj názor bez urážek, nebo že se snažíte se pochopit. To, že to není hned negativní neznamená, že žádné neshody a konflikty nemáte…konflikt nemusí hned známénat něco špatného… ![]()
@Anonymní píše: VíceŘekne, že jede do práce a je jinde. Žádný problém. Telefon může mít druhý. Druhá varianta je, že už má dost toho, že mu někdo něco vyčítá a zastesklo se mu svobodného života, kdy po něm nikdo nic nechtěl. A jestli si doteď po něm nic nechtěla a teď najednou po něm něco chceš, tak ho to přestalo bavit a chce si dělat co chce.
@Anonymní píše: Více
A mohu se zeptat, proč jsi to nechtěla řešit, když ještě byla ta možnost - poradna, terapie? To mně přijde dost zvláštní nedat tomu šanci. Odchod by byla pro mě poslední možnost, až když to nejde, brala bych to jako selhání.
Jestli nekomunikuje a staví se často do role oběti, tak i tento jeho odchod může být jen jeho další hra. Možná tě chce donutit, aby sis připadala, že vina je na tobě, a že ty musíš změnit své chování. A že ho musíš uprosit, aby se vrátil. Pokud je to opravdu tento případ, tak se dá doporučit leda mít ho na háku. Tvářit se, že ti to i docela vyhovuje, navrhnout rozvod a nějaký režim péče o dítě, naznačit zájem o korektní, ale už ne partnerský vztah. Buď sebevědomá ženská, která prostě tu novou situaci vzala na vědomí a už vyhlíží lepší budoucnost bez něj. Pokud je to takový manipulátor, jak se zdá, tak brzo přileze a bude to na tebe zkoušet tentokrát po dobrém. A ty si pak dobře rozmysli, jestli chceš s takovým člověkem ještě žít.
@Anonymní píše: Více
A přesně tohle všechno by mě neskutečně zuřilo. On neví, on myslí. Začala bych dělat vše prostě podle sebe, tak jak to vyhovuje mně. A jeho bych se na nic neptala. On odešel, tak mu to je asi fuk. Jako upřímně? Fakt bych byla ráda že odešel, chlap k ničemu, jen mu všechno vadí, ale sám nic nedělá.
@Anonymní píše: Více
Já znám takový vztah. Ale tam se v podstatě jedná o to, že muž řekne, žena splní i za cenu, že padá na hubu a to totálně.
@arinecka tak on mi tvrdí, že si dělám co chci. Ono upřímně s naším dítětem ani nejde dělat něco jiného, co by člověk chtěl. Já jsem taky ráda, že to ukončil. Teda vlastně já, protože jsem toho měla dost… Ale dává mi to slušně sežrat.. to já ničím rodinu, protože jsem po tom ponižování nastavila hranice. Jako dnešek bez něj byl super… Vůbec jsem na něj ani nemyslela… Asi důsledky toho všeho, jak mi ublížil…že mě to už nějak nebere… Zítra si chce jet pro dítě, tak mám úplně strach a hrůzu, co zas bude…
@Sany80s to já ne. Když je to normální věc, co člověk dělá, tak nemám problém, ale abych dělala vše proto, aby nebyl unavený a dělala vše i za něj, to ne. Jen prostě… ![]()
Mě by prostě jen zajímalo, co jsem udělala. Já jsem ten typ člověka, kterého to trápí. Jasně, nejsem a nebudu dokonalá, ale jak se říká, člověk se může ze svých chyb poučit. Ale když neřekne nic. Jak to mám pak vědět? Chlapi říkají, jak jsou ženský složitý… Ale myslím si, že to je i naopak…
@Anonymní píše: Více
Ubozak fakt. Ze si delas co chces? Smesny opravdu ![]()
Bud nad veci, nedavej na sobe nic znat. Nenech ho aby te zahnal do kouta kecama o nicem. Odesel, tak dal jasne najevo ze to tak chtel. Nebude to jednoduchy, ale casem si to sedne. Snad nebude mit aspon trosku rozum a nebude delat naschvaly pres dite.
Je to celkem podobné… Protože se mezi námi stalo něco, co jsme vyřešili a nebudeme se k tomu vracet. A při hádce to vytáhl… Samozřejmě pak začal, že já nejsem bez viny a že mu neříkám, kde jsem a tak… Jenže já jsem buď doma/zahradě. Nebo jdu na procházku s kamarádkou, což věděl dopředu. On není schopný ani dát vědět, ale je to moje chyba, protože on neví, kde já jsem… Například byli jsme na akci, pár týdnů zpět, já tam potkala známého ( je tak dvakrát starší než já) povídali jsme si, on dva metry od nás.. pak se sebral a bez ničeho odešel. Všude lidí, takže jsem ho pak nenašla. A pak, když jsem ho našla, tak mi řekl, že JÁ jsem odešla a tak proč by tam byl… A nenechal si to vymluvit… Mě prostě přijde, že ze sebe dělá oběť… Jako odešel pryč, protože jsme se pohádali, nechal mě dva dny s dítětem a nic ho nezajímalo. Co dělal nevím, ale snad ani nechci…