Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozvod kvůli bývalému
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.8.14 11:25
Ahoj zakladatelko,
jsem v podobné situaci. Po rozvodu jsem si našla přítele, se kterým jsem postupem času získala pocit, že je to ten pravý, sám bezdětný a svobodný, našel si cestu k mému dítěti, které mám ve střídavé péči. Bohužel jsem zjistila, že má dluhy, které nechtěl řešit a protože jsem v rodině měla špatné zkušenosti s exekucemi a nechtěla jsem, aby cokoliv z toho prožilo moje dítě, když nepomáhaly domluvy ani prosby, nakonec jsme se rozešli, i když jsme zůstávali v občasném kontaktu. Po nějaké době jsem se dala dohromady s kolegou v práci, za poměrně krátkou dobu jsme se k sobě nastěhovali, je rozvedený a má také jedno dítě. Je spolehlivý, zodpovědný, finančně zajištěný, chytrý a skvěle vypadá, udělal by pro nás co mi na očích vidí, netouží po ničem jiném než mít spokojenou rodinu, ale bohužel, já přesto nejsem šťastná. Myslím na bývalého, vím, že on na nás myslí taky, nikoho jiného si za celou dobu nenašel a momentálně má tři zaměstnání, aby co nejdříve vyřešil všechny svoje dluhy. Je v něm to NĚCO, co potřebuju k tomu, abych byla ve vztahu šťastná, souznění, pocit, že jste na jedné vlně, stejný smysl pro humor, ví, jak se mnou zacházet, když mě přepadnou chmury, kdežto můj současný přítel je nudný, očekává, že budu trávit čas jen s ním, když mě obejme, nic necítím, když je týden pryč, nestýská se mi, nebojím se o něj, nemyslím na to, čím ho potěšit. Naštěstí spolu ještě nemáme společné dítě a ani po půl roce jsem ještě nepřikročila k tomu, abych se seznámila s jeho rodinou. Jeho dítě jsem viděla jednou, tráví s ním čas u jeho rodičů ( ne proto, že bych to já tak chtěla, ale bydlí 100km od našeho bydliště a jsou tak zvyklí odjakživa..).Bývalý přítel má i daleko lepší vztah k mému dítěti. A co mi brání v tom, abych se k němu vrátila, když hlavní překážku ( dluhy ) momentálně intenzivně řeší? Obyčejný strach. Mám za sebou už jedno zhroucení a jakákoliv nejistota (finanční, vztahová) se mnou mává, bývalý je mladší, v některých ohledech až moc „free“, v určitém slova smyslu neumí být oporou, ale kdykoliv jsme spolu, mám pocit, že ŽIJU a ne jen přežívám. Těžko to popsat někomu cizímu. Trávím čas s oběma, současný přítel o něm ví, resp. ví, že srdce mám u něj a tak nějak pořád doufá, že mě to přejde, že mě svou stálostí a klidem přesvědčí, že on je tou správnou volbou. Takže i já bych si měla ujasnit, zda chci nejistotu a lásku, oproti jistotě a vlažnému vztahu. Zatím nevím. Vždycky jsem byla přesvědčená, že se člověk má řídit srdcem a možná si potřebuju jak už tu někdo psal nabít ústa, abych si začala vážit současného přítele. V současné chvíli mě kdykoliv se vnitřně rozhodnu pro jednoho z nich chytne panika, že to je špatně a tak je to pořád dokola…Asi jsem Ti moc neporadila, spíš jsem chtěla, abys věděla, že v tom nejsi sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
2.8.14 17:59
Tvůj přítel taky s nikým celou dobu nespí? Musí to pro něj být dost náročné. Osobně de mi nelíbí postup: nerozejdu se s manželem, protože co kdyby mi to s tím druhým nevyšlo. To mi přijde slušnější odejít od manžela a nést všechny následky, než jen přeskočit od jednoho ke druhému. Láska si nevybírá a může se stát cokoliv. Ale slušnost k tomu, co v podstatě nic špatného neudělal, jen prostě nevyhovuje, by měla být. Jsi připravená i na to, že manžel třeba bude chtít dítě do střídavé a nebo své péče?
- Citovat
- Upravit
Cthulhu
4.8.14 11:58
@maminka159 píše:
@Cthulhu Zamysli se nad tím trochu globálněji…Z tvého pohledu: máš šanci získat něco lepšího, ale nevíš to jistě, teď máš něco, co funguje, funguje to dobře, jen s tím, že o kousek dál se zdá být tráva zelenější, myslím si, že právě takovýto vztah, který je založen na rozumu má velkou šanci vydržet až do smrti.
Z pohledu tvého muže: přijde minimálně částečně o kontakt s vlastním dítětem, pochybuji, že bys mu ho nechala v péči čistě z toho důvodu, že rozpad vašeho vztahu je zapříčiněn tebou a i kdybys to udělala, tak přijde o tu část, kdy si ho budeš brát ty. Nikdy nebude mít 100%. Rozchod bolí chvíli a pak to přejde, ale připravit ho o dítě, no to je pěkná kudla do zad. Samozřejmě neřekla bych ani slovo, kdyby váš vztah byl nefungující, ale on dle tvého popisu funguje a to velmi dobře.
Z pohledu tvého dítěte: připravíš ho o fungující rodinu, jezdit za tatínkem nikdy nebude to, co mít oba rodiče a vidět, že se mají rádi. Nový „tatínek“ si myslím, že to neřeší, nebrala bych mu jeho tatínka, když vidíš, že ho miluje.
Suma sumárum: u tebe je to sázka do loterie, můžeš ztratit, můžeš i získat. Tvá rodina ale ztratí za všech okolností, otázka je, zda jim tohle chceš udělat pro jedno možná a nevyřešené vztahy. Tohle jsi měla mít ujasněné, než jsi se rozhodla si nechat dítě, pokud je na vás tvůj manžel hodný, stará se, peníze nosí… no tak to by bylo asi lepší zatnout zuby, zapálit staré mosty a užívat si fungující rodinu. Co se dočítám na emiminu dnes a denně, není to až taková samozřejmost.
Tohle je přesně ten pohled na věc, který mě zatím drží při zemi. Děkuji, že jsi to dokázala takhle jasně a stručně shrnout. Tohle si moc dobře uvědomuji a myslím na to vždycky, když se na celou věc dívám tím rozumným pohledem sobce, co myslí jen na sebe. Bohužel, někdy prostě převládá zase jen srdce a rozum se někde courá.. Díky za pěkně napsaný názor!
- Citovat
- Upravit
Cthulhu
4.8.14 12:01
@Aragua píše:
Povím ti příběh svýho bývalýho, byl dost dlouho na tom podobně jako ty, i když bez dítěte. Někdy po vejšce se zamiloval do jedné holčiny, byli spolu 14 dní a po těch 14 dnech se s ní rozešel, zjistil, že ho podvádí. Tím by se to celý dalo uzavřít, ale on získal dojem, že je to láska jeho života. Během dalších 8 let se s ní stýkal, nestýkal, ona si mezitím pořídila dvě děti (s někým jiným), vdala se a rozvedla se, ale on pořád doufal, že pro ní bude jednou ten pravý. Sám měl taky pár vztahů, ale skončily neslavně. Já když jsem si s ním začala tak sem jen věděla, že s dotyčnou byl 14 dní a brala sem to za uzavřené, to že se s ní stýkal a doufal jsem zjistila až později a když mi došlo, že proti téhle skoro obsesivní lásce fakt nemám šanci (když se s ní stýkal byl na mě protivný, skoro na mě nešáhl, byl myšlenkama jinde), tak jsem ho nechala a u rozchodu mu řekla, že důvod proč odcházím je ona. Nevím co se stalo, ale po pár měsících to s ní dal konečně dohromady a nastěhovali se spolu, happyend jejich velké lásky, i když. Po půl roce jsem ho potkala, prý už s ní není, podváděla ho a když ji to vyčetl tak mu řekla, že předpokládala, že ji snad bere takovou jaká je…dneska by mě chtěl zpět, zjistil, že náš vztah byl fajn a že se hnal za stínem co vlastně neexistoval, ale alespoň se vyléčil. A poučení?
a) Když se s někým kvůli něčemu rozejdeš, tak to většinou má důvod a ten nezmizí.
b) Idealizovaná láska se odidealizuje až ve chvíli, kdy je na vážno, třeba sestěhovaná. Kdyby s ní nezačal bydlet tak věřím, že po ní bude idealizovaně tesknit ještě za 20 let.
Ano, tohle přesně si myslím, že by se mohlo stát, a máš pravdu o té idealizaci, jenže jeden si prostě nemůže pomoci.. Děkuji za příspěvek!
- Citovat
- Upravit
Cthulhu
4.8.14 12:05
@Anonymní píše:
Zakladatelko, je mi 30 let - od 15-20 let jsem mela vazny vztah ( pritel byl uzasny, ale vasen mezi nama nebyla)ze ktereho jsem se bala odejit kvuli rodine apod…v te dobe jsem poznala kluka a mezi nama jiskrila silena chemie, sex a vse probehlo, diskutovala jsem x krat o rozchodu. Jednou jsem se s pritelem i rozesla kvuli tomuhle klukovi ale vztah nam nevysel, ale porad nas vse k sobe tahlo. ve 20 letech jsem muj vztah z rozumu ukoncila a jako oporou mi zase byl tenhle kluk, nicmene ke vztahu jsme zase nedospeliVe 21 letech jsem poznala sveho manzela a v te dobe porad jeste figuroval i muj kluk( k sexu uz nedoslo)…casem jsem se odstehovala do jineho mesta a pozdeji do jineho statu. Chemie je mezi nama porad silena ale nase stesti je ze se nevidame a oba z rozumu uz si ani nepiseme, pouze prani k narozeninam ci svatku
ja jsem stastne vdana, mam dve deti. On ma dlouholetou pritelkyni a presto se v srdci oba milujeme a asi navzdy budeme. Kdo vi zda se nas pribeh jeste bude psat
nicmene tobe radim zustan s muzem a najdi k nemu cestu a na starou lasku zapomen. Moznost uz tam byla a je pryc
anonymnost snad pochopite M.
Díky, tohle je asi hodně podobné tomu mému příběhu… Nedokážu si v tuhle chvíli představit, že bych se musela vzdát úplně všeho, nemá cenu si hrát na kamarádství, ale třeba nekomunikovat, to si teď poručit nedokážu a musím prostě ještě chvíli „vyčkávat“ co se bude dít dál(hnusný, já vím no..)
- Citovat
- Upravit
Cthulhu
4.8.14 12:08
@Kobliha51 píše:
@CthulhuTvůj přítel taky s nikým celou dobu nespí? Musí to pro něj být dost náročné. Osobně de mi nelíbí postup: nerozejdu se s manželem, protože co kdyby mi to s tím druhým nevyšlo. To mi přijde slušnější odejít od manžela a nést všechny následky, než jen přeskočit od jednoho ke druhému. Láska si nevybírá a může se stát cokoliv. Ale slušnost k tomu, co v podstatě nic špatného neudělal, jen prostě nevyhovuje, by měla být. Jsi připravená i na to, že manžel třeba bude chtít dítě do střídavé a nebo své péče?
On se za ty tři roky pokoušel o pár vztahů, ale většinou mu to nevyšlo proto, že prý vždycky všechny srovnává se mnou a to pak prý každá projede na plné čáře. Se mnou osobně on občas něco řeší, ale většinou k tomu dodává něco podobného. Každopádně v tuhle chvíli, teď, nikoho nemá.
- Citovat
- Upravit
Cthulhu
4.8.14 12:16
@Ford Prefect píše:
Některá určitě ano, některé to i vyšlo, ale tady ti fakt statistika nepomůže, protože to je o třech konkrétních lidech.
Já vím přesně proč jsme se rozešli, nepotřebuji na to vzpomínat, jen jsem to tu nechtěla rozebírat, je dost složité vysvětlit stručně a když bych to opravdu chtěla popsat tak, jak to bylo, nikdo by to nečetl, protože by to mělo tři sta stránek 
Ale ve zkratce se pokusím, já jsem se v té době léčila na psychiatrii, mám poměrně vážnou poruchu osobnosti a když jsme se poznali, byla jsem teprve necelý měsíc po posledním pokusu o sebevraždu a byla jsem hodně emocionálně rozháraná a prostě jsem se chovala hodně nevypočitatelně, on naopak řešil své problémy, měl nějaké soudy kvůli autům tady a v Německu a stálo ho to hodně peněz a nervů, je to vysilující a psychicky náročné, to pochopí zase jen někdo, kdo se kdy roky soudil. Do toho mu umíral hodně blízký přítel na rakovinu a nakonec zemřel na moje narozeniny. Takže jsme prostě oba nebyli v nejlepší kondici ukočírovat vztah. během těch tří let se naše problémy víceméně vyřešily a proto, když se celé ty tři roky milujeme a teď jsme konečně dokázali jeden druhému říct upřímně že to tak je, pochopitelně vyvstává téma, co s tím dál..
- Citovat
- Upravit
4.8.14 12:17
@Cthulhu píše:
@kapuletkaA tohle je přesně to, čeho se bojím. Že si to, co je mezi námi jen tak nějak idealizuji, ze sentimentu, zakázané ovoce, bla bla… A že v reálném životě, kdybychom spolu pak měli sdílet každodenní stereotyp, že to fungovat nebude a já nakonec jen rozbiji rodinu a ublížím manželovi. Bohužel, je to také o tom, že z mé strany vůči němu ta chemie a láska nebude ani kdyby nebylo druhého. Jenže jsem si myslela, že to jde, že manželství „z rozumu“ může fungovat. Mám ho ráda, je to skvělý chlap a o rodinu se stará skvěle. Mělo by mi to stačit?
Bud budes hladat pekny zeleny pozemok, alebo budovat tam, kde uz mas postavene zaklady.
Tvoje zaklady su dieta a manzelstvo. Mozes skusit vybudovat na nich nieco hodnotne. Nezit - musim sa zmierit s chlapom o ktoreho nestojim, lebo on stoji o mna. Skus zit - na mojom chlapovi je skvele toto. A tamto. A dokaze ono, co nedokaze nikto iny na svete.
Nehovor si byvaly bude milovat moje dieta. Hovor si tak ako manzel nebude moje dieta milovat nikto iny na svete. Tes sa z ich vzajomnej lasky. Dovol si byt stastna z ich stastia.
Kym vsetko zboris, spomen si, preco ste sa s byvalym rozisli. Preco si si zacala s manzelom. Preco je otcom Tvojho dietata prave otec Tvojho dietata a nikto iny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.8.14 12:19
@Cthulhu píše:
S tímhle úplně nesouhlasím, už jsem toho v životě zažila opravdu hodně, prošla jsem si snad vším, co si jen člověk může vymyslet. O nevyzrálosti to není. Nemusí ti jich být líto, zatím se nic v podstatě nestalo. Určitě jsou i horší manželky, já manžela zatím alespoň de facto nepodvádím, těch pár polibků prostě nepočítám. Doma se zatím nic nemění, všechno je tak, jako vždycky. jen jsem občas trochu víc protivná. sex manželovi nechybí, nikdy na něj moc nebyl. Manželovi jsem už i řekla, že se necítím dobře, že nejsem spokojená, že mě to nenaplňuje atd. On si myslí, že když spolu pojedeme na dovolenou a půjdeme na večeři, že to pomůže..
Manzel sa snazi ako dokaze. Ty sa nesnazis vobec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.8.14 12:23
@Cthulhu píše:
Zatím je to všechno jen ve fázi „co by - kdyby“… proto se zatím bráním tomu sexu a tak, protože jakmile spolu skončíme v posteli bude z toho regulérní milenecký poměr. Naše „dohoda“ je zatím taková, že tomu necháme volný průběh cca půl roku, rok, uvidíme kolik času spolu budeme trávit, jak se to bude vyvíjet a o té možnosti rozvodu, to je jen prostě jako téma k diskuzi, že když to všechno bude klapat a budu mít dojem, že to má smysl od manžela odejít a že máme šanci na společný život, tak pak to budu opravdu řešit. Zatím je to jen taková pohádka u které neznám konec.Co se týče jeho postoje k mému synovi, je veskrze pozitivní. určitě by měl zájem s ním mít co nejlepší vztah, pokud bychom spolu opravdu v budoucnu byli. Takový ten druhý funkční tatínek. Rozhodně bych nehodlala manželovi ve vztahu se synem nějak bránit, nebo to komplikovat, ani jsem zatím neřešila dopady rozvodu na výchovu dítěte, protože jak se snažím vysvětlit, a asi mi to moc nejde, zatím je to všechno jen hodně teoretické a snažím se najít inspiraci ve vašich radách a příbězích. Zatím si neodkážu představit co a jak se bude dít dál..
Manzelovi vo vztahu so synom zabranis uz tym, ze ich rozostahujes z jedneho bytu. Vztah otec/syn sa formuje ked mu pred spanim cita rozpravky, ked mu pofuka rozbite kolena… alebo bude manzel kazdy vecer chodit k Tebe a novemu tatinkovi, aby mohol synovi precitat rozpravku a dat mu pusu na dobru noc?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Cthulhu
4.8.14 12:26
@Kartago píše:
Ahoj zakladatelko,
jsem v podobné situaci. Po rozvodu jsem si našla přítele, se kterým jsem postupem času získala pocit, že je to ten pravý, sám bezdětný a svobodný, našel si cestu k mému dítěti, které mám ve střídavé péči. Bohužel jsem zjistila, že má dluhy, které nechtěl řešit a protože jsem v rodině měla špatné zkušenosti s exekucemi a nechtěla jsem, aby cokoliv z toho prožilo moje dítě, když nepomáhaly domluvy ani prosby, nakonec jsme se rozešli, i když jsme zůstávali v občasném kontaktu. Po nějaké době jsem se dala dohromady s kolegou v práci, za poměrně krátkou dobu jsme se k sobě nastěhovali, je rozvedený a má také jedno dítě. Je spolehlivý, zodpovědný, finančně zajištěný, chytrý a skvěle vypadá, udělal by pro nás co mi na očích vidí, netouží po ničem jiném než mít spokojenou rodinu, ale bohužel, já přesto nejsem šťastná. Myslím na bývalého, vím, že on na nás myslí taky, nikoho jiného si za celou dobu nenašel a momentálně má tři zaměstnání, aby co nejdříve vyřešil všechny svoje dluhy. Je v něm to NĚCO, co potřebuju k tomu, abych byla ve vztahu šťastná, souznění, pocit, že jste na jedné vlně, stejný smysl pro humor, ví, jak se mnou zacházet, když mě přepadnou chmury, kdežto můj současný přítel je nudný, očekává, že budu trávit čas jen s ním, když mě obejme, nic necítím, když je týden pryč, nestýská se mi, nebojím se o něj, nemyslím na to, čím ho potěšit. Naštěstí spolu ještě nemáme společné dítě a ani po půl roce jsem ještě nepřikročila k tomu, abych se seznámila s jeho rodinou. Jeho dítě jsem viděla jednou, tráví s ním čas u jeho rodičů ( ne proto, že bych to já tak chtěla, ale bydlí 100km od našeho bydliště a jsou tak zvyklí odjakživa..).Bývalý přítel má i daleko lepší vztah k mému dítěti. A co mi brání v tom, abych se k němu vrátila, když hlavní překážku ( dluhy ) momentálně intenzivně řeší? Obyčejný strach. Mám za sebou už jedno zhroucení a jakákoliv nejistota (finanční, vztahová) se mnou mává, bývalý je mladší, v některých ohledech až moc „free“, v určitém slova smyslu neumí být oporou, ale kdykoliv jsme spolu, mám pocit, že ŽIJU a ne jen přežívám. Těžko to popsat někomu cizímu. Trávím čas s oběma, současný přítel o něm ví, resp. ví, že srdce mám u něj a tak nějak pořád doufá, že mě to přejde, že mě svou stálostí a klidem přesvědčí, že on je tou správnou volbou. Takže i já bych si měla ujasnit, zda chci nejistotu a lásku, oproti jistotě a vlažnému vztahu. Zatím nevím. Vždycky jsem byla přesvědčená, že se člověk má řídit srdcem a možná si potřebuju jak už tu někdo psal nabít ústa, abych si začala vážit současného přítele. V současné chvíli mě kdykoliv se vnitřně rozhodnu pro jednoho z nich chytne panika, že to je špatně a tak je to pořád dokola…Asi jsem Ti moc neporadila, spíš jsem chtěla, abys věděla, že v tom nejsi sama.
Přesně si vyjádřila ty pocity, které mám já. Jakmile si řeknu, že bych se v budoucnu definitivně rozhodla, přesně přijde ta PANIKA, že to bude to špatné rozhodnutí, ať už bych se pak rozhodla pro manžela nebo pro „milence“.. Samozřejmě, že jsou pro mě důležité i ty příspěvky, které víceméně moralizují a holky mají určitě v mnohém pravdu, ale mnohem přínosnější jsou podobné příběhy, kde má člověk podporu v tom pochopení a sdílení „hele, koukej, já se v tom taky pěkně plácám, je to peklo“… A teď v tuhle chvíli prostě nejsem schopná ani ochotná učinit nějaké konečné rozhodnutí, prostě se s ním musím nějakou dobu stýkat, pak s ním třeba i spát (upalte mě) a pak uvidím… není to nejmorálnější řešení, ale já prostě nemůžu utnout manželství teď, dokud se ještě „nic nestalo“, nebo naopak tomu druhému říct, že už je pozdě, jsem vdaná, mám syna a tím pádem to mezi námi končí.
- Citovat
- Upravit
4.8.14 12:27
@Cthulhu píše:
A jak se to teda dělá „správně“? To mám rovnou sbalit kufry a odejít, aniž bych měla jakous takous jistotu, že to s tím druhým vyjde? Odejít prostě už jen proto, že takové myšlenky mám? Ten druhý se právě snaží co nejvíc respektovat to, že už tedy vdaná jsem a máme syna a místo, aby mi nasliboval hory doly, snaží se být opatrný. nemůže mi přece hned teď říct, pojď, budeme spolu bydlet a uvidíme.. To bych ani nechtěla. Nebo se mám toho druhého úplně vzdát, utknout veškerou komunikaci, jen proto, že to je společensky jaksi nepřijatelné a že když už jsem se jednou vdala a mám dítě, musím s tím žít dál? Kvůli čemu se potom můžu rozvést? To mě chlap musí mlátit, nebo propít všechny peníze, aby to bylo omluvitelné? Vím, že se chovám hrozně, ale proto jsem se přišla svěřit sem, nepotřebuji moralizovat a odsuzovat, spíš mě zajímají reálné zkušenosti a těch mám zatím pomálu..
Ano. Bud odist bez istoty, alebo sa toho druheho uplne vzdat, nie preto, ze je to spolocensky nevhodne, ale preto, ze Ti to naburava manzelstvo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.8.14 12:29
@Dafné píše:
Já to myslela spíš tak - chtěla bys aby tě tvůj manžel dlouhodobě podváděl a nechával si tě doma jako jistotu než si vybereš mezi ním a milencem třeba půl roku až rok jak píšeš ty. Nebo bys chtěla aby se rozmyslel co nejdřív a ty věděla na čem jsi?Promiň, ale tenhle přístup jako „budu to rok zkoušet a uvidím jak to dopadne“ jen okrádá o čas tvého manžela, který se bude snažit jak se dá ač proti idealizovanému protějšku nemá šanci a zbytečně. Bude se snažit pro někoho, kdo si ho vzal z rozumu a už před svatbou myslel na jiného… To už je jen otázka času jestli utečeš za tímhle milencem nebo za jiným, když svého muže nemiluješ…
Okrada to o cas aj syna. Najprv ho nechame pekne naviazat na biotatinka, a ked maly na nom zacne byt zavisly, tak mu ho vymenime za cudzieho „funkcneho“ tatinka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Cthulhu
4.8.14 12:36
@Bábi Zlopočasná píše:
Manzelovi vo vztahu so synom zabranis uz tym, ze ich rozostahujes z jedneho bytu. Vztah otec/syn sa formuje ked mu pred spanim cita rozpravky, ked mu pofuka rozbite kolena… alebo bude manzel kazdy vecer chodit k Tebe a novemu tatinkovi, aby mohol synovi precitat rozpravku a dat mu pusu na dobru noc?
Odpovím na všechny tvoje příspěvky… nevím co myslíš tím, že se nesnažím. Doma je uklizeno, uvařeno, o syna se prý starám skvěle. Manžel říká, že jsem dokonalá manželka. Jen prostě sám neví, co udělat abych byla šťastnější v našem vztahu. Někdo se zmiňoval o té dovolené, jak se manžel snaží, ale dovolená byl můj nápad, já vybrala místo, našla nám skvělé ubytování, plánuji výlety. Mluvíme i o tom jak překousnout to, že nemáme sex. Není to jen kvůli mně, manžel to má taky trochu složitější. Jen já prostě nehraju tak úplně fér, že v tom hraje roli taky něco víc, než jen čistá nespokojenost s naším vztahem, ve kterém všechno sice funguje, jen je to takové nijaké. Nevím jak to líp popsat.
Co se týče péče o syna po případném rozvodu. Celé je to stále jen teoretické téma, pokud by k tomu ale opravdu někdy v budoucnu došlo, máme dohodu, že se o dítě rozhodně nebudeme soudit. My nejsme žádní romantici, řekli jsme si jasně, že kvůli dítěti spolu zůstávat nebudeme, že věříme tomu, že je lepší se rozejít a být v pohodě jako rodiče, než žít nešťastní ve vztahu, který pak nakonec to dítě stejně ovlivní, protože přeci cítí, že není něco v pořádku. Záleží určitě také na věku dítěte a vhodném způsobu jak mu to vysvětlit. Pokud od sebe někdy půjdeme, řekli jsme si, že se pokusíme si vycházet vstříc, ani jeden z nás nemá předchozí zkušenost, takže ani nevíme jak se takové věci řeší, nebo neřeší, vím, že existuje střídavá péče, která mi přijde docela dobrý nápad, pokud jsou rodiče v pohodě. Ale tohle opravdu zatím ještě vůbec nemám promyšlené, protože na to prostě nemyslím, potřebuji si nejdřív srovnat v hlavě a v srdci co se to všechno děje a co s tím, až pokud dojdu opravdu k názoru, že to doma prostě nepůjde, ať už kvůli tomu druhému, nebo kvůli tomu, že to prostě není takové, jaké by mělo být (třeba až za pár let, kdy už třeba ten druhý ani nebude aktuální), pak budu řešit praktické otázky ohledně výchovy.
- Citovat
- Upravit
4.8.14 12:43
@Cthulhu ale prave Tvoj syn by mal byt to prve, co vyriesis. Alebo milujes byvaleho viac ako vlastne dieta?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
