Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
ahoj divná určitě nejsi, já to mám zase obráceně, bývala jsem taky dost upovídaná,ale co jsem se přistěhovala k přítelovi na vesnici bydlím tu už asi tři roky tak jsem nedobrovolný samotář,přítel taky není moc upovídaný a jediný kdo tu je poblíž je jeho mamka,už taky nejsem nejmladší je mi 37 lidi jsou tu dost příbuzensky promotaní,baví se spíše mezi sebou nebo jsou jen tak sami pro sebe,mrzí mi to,moje sebevědomí je spíše pod bodem mrazu hlavně díky dosti kilům navíc, moje nej kamarádka se mi odstěhovala asi 50 km, když ve vsi někoho potkám tak pozdravím a to je celý,s malou jezdím na procházky,zleva pole zprava pole a my po silnici uprostřed. ![]()
Lizbeth píše: …no a proto všichni lezeme na emimino., odtud můžeme kdykoli vypadnout, ukončit diskuzi a nemusíme čekat až se návštěva vykýbluje, že???
chodíme si sem pro trochu té konverzace, ale nestojí nás to žádné sociální úsilí
My máme alespon rodiny, ale jako zoufalství mi připadá, když je někdo single a tráví čas na netu - komunikací a chatováním - proč nejde mězi lidi???
Přesně.
. Kamarád by řekl, že nemusí absolvovat žádné nechtěné sociální kontakty…
.
Lizbeth,to jsi vystihla přesně s tím e-mimi,já kolikrát bych se i zapojila do diskuze,ale holky přede mnou napíšou to samé a líp,tak si jen tak čtu a sbírám si pro sebe ta zrnka,co se mi hodí… ![]()
…žádné sociální úsilí,nechtěné sociální kontakty…a já mám furt špatné svědomí,že jsem normálně líná někomu obětovat svůj vzácný volný čas-tak takhle se tomu říká!
Holky,jste bezva.
Ahojky, tak jsme asi tayk divná, hlásím se do klubu:-D
před otěhotněním jsem vymetala všechny kluby, chodila se bavit, sportovat, výlety.. a co jsem zůstala na rizikovém doma tak jsem měla hlavní náplň emimi:) až do asi tak 4 měsíců syna, do jeho roku jsem pak chodila s ním n plavání, ven s maminama z ulice, vše mě bavilo, až najednou nějaký zlom a nevím proč sedím raději doma s klukem, ven chodíme ami, děláme ruční práce:) do mateřského centra mě ot netáhne, nemám si s ostatními co říct. a přitom se necítím nějak mimo, třeba se to změní jak budu chodit do práce:-D
Ahojky.Když jsem měla první dceru,tak jsem si taky všimla,že mám raději klid.Říkala jsem si,že je to tím,že si užívám klidu,protože jinak pracuji ve velmi rušném supermarketu a manžel,když přišel kolikrát domů,tak se ptal,proč si dokonce nepustím aspoň rádio.Já mám prostě ráda klid i doma.
Teď,když mám druhou dcerku,tak se věci zcela obrátili a neumím si představit,že bych byla jen doma.Musím mít alespoň internet a pokecat přez skype,FB,nebo icq…Ráda chodím po kamarádkách a nebo si je zvu k nám domů-zkrátka nějaký zlom…Ale nevidím nic špatného na tom,když je někdo rád sám,v klidu..i když pravda-vypadá z pohledu druhých spíše samotářsky..
![]()
Ahoj,
nejdřív jsem si chtěla jen přečíst příspěvky, ale nedalo mi to a musela jsem se zaregistrovat. Nejsem moc společenský typ, nejraději doma s knížkou, ruční práce, šití, když je hezky zahrádka, nenudím se a ostatní lidi mi nechybí. Čekám první miminko a občas mě přepadne trochu strach, abych mu až bude větší neublížila tím, že jsem tak nespolečenská (manžela to občas asi trochu irituje, že si někam zalezu s knížkou nebo šitím a ani o mně neví). Kamarádky mám dvě a ráda si s nima zajdu na kafe, nebo je pozvu k sobě, ale to je tak všechno. Nadruhou stranu jsem takhle spokojená a jak píší některé z Vás z MC a různých spolků a sešlostí bych asi zešílela. Abych to shrnula: utěšilo mě, že nejsem sama „divná“
, opravdu jenom doufám, že to mimčo to se mnou nějak přežije ![]()