Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
Mluvím sama k sobě už od dětství, ale jen, když jsem doma sama nebo s dětmi. V práci nebo před manželem bych si to nedovolila, mysleli by si, že jsem blázen ![]()
V práci občas jo, když něco počítám, potřebuju si něco zapamatovat atd. a pak doma při uklízení a při nadávání
![]()
Občas jsem to tak měla v práci… Hlavně když jsem na někoho nadávala ![]()
Když není manžel doma, tak jo. Někdy je to až jako Suchařípa ![]()
Mluvím, hlavně v okamžiku, kdy mi dojde, že mě někdo zneužil k něčemu. To si pak sobě nahlas řeknu „ty jsi taková husa“ A opakuji si to víckrát. A nebo když jsem fakt ve středu, tak si nahlas říkám „to bude dobré, to zvládnu hlavně klid.“
Někdy si i v klidovém čase povídám sama se sebou. Nebo si nahlas říkám když jsem sama, co vše chci říct kamarádce, co má přijít na návštěvu. ![]()
Já bohužel ano. Vždy, když si myslím, že jsem sama a nikdo mě nevidí/neslyší, ale bohužel slyší. Naposledy dnes po cestě z práce na parkoviště k autu jsem si přehrávala nahlas scénu s jedním zákazníkem-prudičem, odemknu auto a jak otvírám dveře, dívám se přímo do pobavené tváře pána v autě hned vedle. Většinou hned předstírám, že si jako pro sebe zpívám, nebo tak, ale tady už to zachránit nešlo, no bylo mi trapně no..
Nebo doma, třeba při vaření, mluvím jako s mojí matkou, většinou s ni nahlas řeším nějaký prožitý konflikt, a zaberu se do toho tak, ze neslyším přicházet manžela…ten se diví, co to melu
No, snad to není nějaká nemoc…ale dělám to často, asi mi to nějak pomáhá, já nevím ![]()
@malákráličice píše:
Lidl? Tam si vzdycky myslim, ze mluvi na me, pak ze se zblaznila a nakonec mi to dojde.
Ano ![]()
V autě. Zrovna dnes jsem na dálnici si vedla dlouhou řeč, že se už z těch vzájemně predjizdejicich kamiónů brzo pose. u