Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ségra II
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.12.09 14:27
Ahoj, je mi líto, že máš takovýto vztah se ségrou a že nevyšel ani pokus něco změnit… se sourozeneckýma vztahama mám nějaké zkušenosti - mám starší i mladší ségru a nejmladšího bráchu.
Je naprosto nemístní a nedospělé někomu vyčítat, jak se rodiče chovaly k tomu či onomu… udělala si dobře, že jsi o svých pocitech řekla mamce… i to, co jsi vnímala od nich jako nespravedlnost a mamka to neviděla… takovéhle věci se neříkají jako výtka, ale abychom pochopily co a proč se dělo a dostaly se dál… pokud ten druhý je tomu otevřený. Tvoje mamka byla, tvoje ségra né. Pokud cítí křivdu a není schopna se s tím dospěle vypořádat, tak moc nečekej.
Se starší ségrou prakticky nemám vztah - ne že bychom se neměly rády, nebo si ublížily, nebo že by v tom byla nějaká špatnost - ale já byla pro ni vždy soupeř, který ji obíral o pozici a šlapal jí na paty. I když s tím člověk bojuje a ví že to byl dětský boj o přízeň okolí, tak není schopen zbavit vztah zátěže z minulosti… nečekej, že budeš mít se ségrou vztah jako s kamarádkou, váš vztah má zátěž (trauma, křivda, vztah rodičů…)… asi chceš po ní, čeho není schopna. Moje sestra je docela asociál, kamarádky nemá a nechybí jí to, takže mně neudivuje, že nestojí o moje přátelství. Tvoje sestra měla skvělý vztah s maminkou, a to byl vztah kamarádský… kdyby přistoupila na kamarádský vztah s tebou, šla by o úroveň níž - znova na úroveň dítěte - tak mi to přijde…
Myslím, že v některých věcech musíš jenom najít pokoj a smířit se s nima - např. v tom, že ti ségra nejspíš nebude důvěrnou kamarádkou. Přesto jsou věci, které je potřeba ujasnit - že nebude po tobě šlapat, že jsi plnohodnotná osoba, že jsou věci, které ji nesmějí projít přes pusu, že si zasloužíš jednání na úrovni, že máš svůj názor, že si nenecháš vyčítat věci za které nemůžeš… a v těchto případech já nic nevysvětluju, jenom zareaguju narovinu ve smyslu: urážíš mně, nemáš důvod takhle se mnou jednat, neptám se tě co si o tom myslíš… prostě ji nepouštím tam kde mně celou dobu zraňovala a čím ve mně vyvolává hořkost.
Někdy se pousměju nad vzpomínkama z dětství, co jsme my vnímaly jako strašnou nespravedlnost a vyčítaly si navzájem (brácha - jediný kluk a ještě nejmladší = rozmazlený a určitě nejoblíbenější, mladší ségra - chudinka nemocná a slabá = všichni jí pomáhají a chrání ji, nejstarší = se vším se vypořádala ručně stručně a hotovo…) a možná i rodiče někdy pochybily a nebraly naše výtky vážně, ale mně to přinejmenším poučuje teď ve vztahu k vlastním dětem, dává mi pochopit jak se teď v dospělosti k sobě se sourozencema (i nechtěně) chováme, přijmout věci, které nezměním a jak naopak vynést na povrch věci, které změní dospělácký úsudek.
tak… a sem se rozepsala… ale přeju, ať si umíš utřídit co po ségre chtít a co nechtít a budeš v tom vztahu šťastnější!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.12.09 14:45
Jo - to máš pravdu.
Mamka to opravdu vzala v potaz.
Nevím, jestli jste někdy zažily tu situaci - někdy jsme byli „ti za vrátky“, někdy „ti venku, před vrátky“.
Někdy v dětství se stávalo (zvláště, když byla trojice, např. na pokoji ve škole v přírodě nebo na táboře), že dvě se jakoby spikly proti jedné, utvořily si jakýsi „důvěrný chrám“, do něhož tu třetí jen tak nechtěly vpustit. Nechaly ji prostě postávat před dveřmi.
Tak se cítím já. Nebyla jsem vpuštěna. Mamka mi teda už otevřela, sestra mi neotevře pravděpodobně nikdy.
akorát že já už teď po tom našem „vrcholném rozhovoru“ netoužím dostat se dovnitř.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.12.09 14:47
A ještě…
lituju jedné věci. Opravdu hodně tíhnu ke svému synovci. Bohužel kontakt s ní = automaticky nutný kontakt s ní.
Jenže já mám teď blok. Ale nějak to udělám - to jde zařídit.
Nevim, jestli mě někdo v této situaci pochopí, ale já ji TEĎ MOMENTÁLNĚ nechci ani vidět, ani jí psát sms, nechci nic. Teď momentálně ne.
Třeba se to ještě nějak vyvrbí, abych s ní mohla aspoň komunikovat. Ale teď mám otevřenou ránu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.12.09 17:04
Ale jistě, to je pochopitelné, že teď na ni vůbec nemáš náladu… zvlášť když jsi měla dobrý záměr a ona to absolútně nepřijala… snad jde jenom doufat, že ti časem začnou být jedno věci co ti vyčetla a povede se vztah obnovit aspoň tak abys s ní mohla svobodně jednat bez vzteku…
Se synovcem nemusíš přerušit kontakt vůbec. Je fakt, že s jednou mojí tetou mám lepší vztah než se ségrama, jsme opravdové kámošky… takže ty jsi určitě pro něj NEJOBLIBENEJŠI teta na světě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
