Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj,
kluk, teď v prosinci dva roky. Jsem s ním doma sama - separačka jako blázen. Nemohu se od něj hnout ani na metr, hrajeme si na zemi, zvednu se zkontrolovat oběd (říkám mu, kam jdu a že mě celou dobu uvidí), dostane záchvat, drží mě za nohy, řve, jako když ho na nože berou. Nedokáže si sám hrát ani minutu. Jediná chvíle, ve které můžu uvařit nebo udělat nezbytně nutné věci v domácnosti je, když mu pustím pohádky. A to se mi nechce praktikovat často.
ALE, jakmile jsme jinde, je s kýmkoli jiným než se mnou nebo stačí, že jsem doma já, ale i tatínek, je úplně v pohodě a hraje si sám.
Vy, co máte podobnou zkušenost, máte radu, jak s dítětem pracovat, aby se mnou bylo stejně v pohodě jako s kýmkoli jiným? Nebo když je doma i muž? Všichni tvrdí, jak je milionový a nikdo mi nevěří, když tvrdím, jak mi dává zabrat. 😁
@Bleblem píše:
Ahoj,
kluk, teď v prosinci dva roky. Jsem s ním doma sama - separačka jako blázen. Nemohu se od něj hnout ani na metr, hrajeme si na zemi, zvednu se zkontrolovat oběd (říkám mu, kam jdu a že mě celou dobu uvidí), dostane záchvat, drží mě za nohy, řve, jako když ho na nože berou. Nedokáže si sám hrát ani minutu. Jediná chvíle, ve které můžu uvařit nebo udělat nezbytně nutné věci v domácnosti je, když mu pustím pohádky. A to se mi nechce praktikovat často.
ALE, jakmile jsme jinde, je s kýmkoli jiným než se mnou nebo stačí, že jsem doma já, ale i tatínek, je úplně v pohodě a hraje si sám.
Vy, co máte podobnou zkušenost, máte radu, jak s dítětem pracovat, aby se mnou bylo stejně v pohodě jako s kýmkoli jiným? Nebo když je doma i muž? Všichni tvrdí, jak je milionový a nikdo mi nevěří, když tvrdím, jak mi dává zabrat. 😁
Tak to buď ještě ráda, že si dokáže hrát s jinými lidmi, když tam jsou..můj syn byl naprosto hysterický jen když se mě nemohl držet. Třeba když ho měl manžel na klíně (protože se po mě sápal a já ho nechtěla polít) a já si chtěla vypít kafe, syn celou dobu hystericky řval, propínal se, byl celý rudý a přestal, až když se mohl ke mě vrátit. A to jen dodám, že jsem seděla naproti němu! Venku si s nikým (ani se vým bráchou) nehrál a klidně mě držel dvě hodiny za ruku a jen se koukal..když jsem šla vyhodit nějaký papírek do popelnice (3m od nás) a pustila jsem ho se slovy, že to jen vyhodím, tak opět řev..jako až po tom třetím roce začal konečně normálně fungovat
A teda nevím jak to, ale od 2 let chodil do jeslí a tam to zvládal naprosto bravurně a taky mi nevěřili ![]()
@Meggiska Tak to je mazec, sice ti to nepreju, ale rada čtu, že v tom nejsem sama 😁. Jak se vám to podařilo odbourat?
@Bleblem píše:
@Meggiska Tak to je mazec, sice ti to nepreju, ale rada čtu, že v tom nejsem sama 😁. Jak se vám to podařilo odbourat?
Nijak 🤣 zkusila jsem i meduňkové čaje, koupele s olejíčkem na zklidnění, levandulové masáže, Bachovy esence, nic! Prostě čas a sezení u psychologa abych si to nehodila 🤣
Jojo, můj syn 2 a kousek a když ho to chytne, nesu ho v náručí s sebou i na WC…jinak silou tluče celem do podlahy… Sjedu pověsit prádlo na cca 10 min a řev na celej panelák…
@Klemca Tak to je asi celkem normální teda. Jinak wc s malym na klíně je u nás běžná věc 😁.