Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
radu moc nemám, spíš takový postřeh že mi přijde že cím víc se člověk snažím těm dětem věnovat a trochu jim to zpestřit tak tím je to kolikrát horší. Zkrátka a dobře čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.
Myšleno s nadsázkou samozřejmě ![]()
Nejlíp by jim bylo někde na zahradě u bazénu. V tomhle vedru na výlet a ještě s miminem…
No tak jim toho animatora nedělej… uber výlety, hoď nohy na stůl a řev ignoruj. Neznamená to že jsi zlá matka co se nevěnuje, nýbrž že vedeš potomky k samostatnosti. Pokud nejsi schopna takto vypnout, tak holt trp. Mám dojem že děti v tvé přítomnosti hrají divadlo - mají totiž publikum stále k dispozici.
@elda Přesně, nesnáším rozmazlené děti, které se neumí půl hoďky zabavit samy.
@kulíšek_s_bambulí píše:radu moc nemám, spíš takový postřeh že mi přijde že cím víc se člověk snažím těm dětem věnovat a trochu jim to zpestřit tak tím je to kolikrát horší. Zkrátka a dobře čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.
Myšleno s nadsázkou samozřejmě
Je to tak. Děti to pak vnímají jako samozřejmost a neužijí si to. Když je to ale jen občas, vzácně, pak si to i vychutnají a ocení.
@Anonymní píše:
Jednak, když se jich zeptám, chtějí jedině elektroniku. Občas dovolím, ale to je mám nechat prosedět léto nad telefonem? To bych se musela hanbou propadnout.A druhak, za lesní školku a příměstské tábory opravdu platit nebudu, když bydlíme v krásné přírodě, mám možnost se jim věnovat a kontakt s vrstevníky mají až až - to by byla akorát úleva pro mě. Což si prostě vzhledem k ostatnímu neobhájím.
Tak v tom případě to budeš muset vydržet a neočekávat, že budou pořád nadšení z toho, co chceš ty.
@Sunlight515 píše:
Je to tak. Děti to pak vnímají jako samozřejmost a neužijí si to. Když je to ale jen občas, vzácně, pak si to i vychutnají a ocení.
Jo přesně ten samý pocit mám se svým tříleťakem
a ono to bude v tomhle u všech dětí podobný
prostě v dnešní době je trend to s tím věnovánim trošku přehánět, jenže prostě ty mláďata to ne vždy ocení ![]()
@divine woman píše:
Nejlíp by jim bylo někde na zahradě u bazénu. V tomhle vedru na výlet a ještě s miminem…
Bylo no. Velký bazén nemáme a nafukovací je nebaví. Ideál pro starší dítě je nasockovat se k někomu, kdo má děti a bazén. Což je mi prostě trapné. Občas mu to dopřeju, ale 3× denně ne. Zrovna včera tu proběhla diskuze, jak odmítnout dotěrné sousedy, co stojí u plotu a chtějí do bazénu. K tomu dospět fakt nechci. ![]()
Vzhledem k jejich věku a tomu co popisuješ, bych si dala jako prioritu né, aby přestali brblat během všemožných výletů, ale aby se naučili kloudně zabavit sami.
To „dnešní děti“ totiž zhusta neumí a osobně to považuju za mnohem větší problém, než řeči kolem řízené činnosti.
Nechat děti nudit se, je bohužel jediný způsob jak to porazit, protože žádný jiný hnací motor pro vlastní aktivitu není.
U nás to obnáší v horších dnech, nechat dítě hodinu, nebo klidně mnohem víc, pokvikávat, mrčet a různě peklit, než teda pochopí, že máma fakt momentálně do služby nenastoupí.
Pak je schopné vymyslet kolikrát hru, že se nestačím divit.
Nemají v pokoji až moc hraček a blbostí? Schovala bych 3/4 z toho a nechala tam lego, kostky, tři auta a eště někam do kuchyně pohodila barevné papíry a lepidlo. Třeba.
Vím, žes chtěla slyšet asi něco jiného, než ti tady ženský říkají, ale dělají věci co si nevybrali, nevymysleli a nechtějí-proč by taky nebrblali, dělají to i dospělí, když se jim nacpe program co je nezajímá.
Přesně jsem měla kámošku, my teda měly děti větší, ale… Ona s nimi dopoledne do bazénu, odpoledne na bruslení a večer já nevím co a oni xichtíky protáhlý, zpruzený a jí se chtělo brečet, co by jako ještě měla dělat víc. Potkaly jsme se, já s děckama na pohodu, šli jsme si koupit něco dobrého do blízkého obchodu, měli jsme válecí víkend. Prostě doma. A spokojení. Ženský mají pravdu - UBER ![]()
A ještě bych dodala - nestůj jim za zadkem. Můžeš se vzdálit, projít opodál s miminkem, číst si a jen je občas omrknout nebo si prostě dělat jiné svoje věci. Já když slyším naše děti, tak bych se pominula, ale v bezpečné vzdálenosti mě to netrápí a oni se nějak utřepou. Totéž s přáteli - rodiče se zabaví spolu, děti spolu. Prostě minimalizovat nadbytečný micromanagement.
U nás je to v některých ohledech hodně podobné jako píšeš. Nemám teda mimino, jen kluky 4 a 5 let, kteří se neustále kvůli něčemu hádají a perou, nebo se minimálně jeden z nich vzteká, většinou kvůli úplné blbosti… Doma je to s nima peklo, zato když jsme venku nebo na výletě, tak je to sice taky někdy náročné, ale pořád mnohem lepší jak doma. U nás je důležité kluky udržovat motivované, v dobré náladě, a taky jim ty výlety nedělat příliš náročné. Beru je převážně samotné, když jsme třeba s kamarády tak je to hodně stresu navíc, protože se musíme někomu přizpůsobovat a oni nám, což je problém. Na tom co s dětma podnikneme se s nimi vždy domluvím (oni jsou nejdřív do všeho hrr, ale pak přijde ten střet s realitou…) a na nepříjemné věci se je snažím dopředu připravit - třeba že nejdřív musíme vyšlapat do fakt velkého kopce, ale nahoře si pak dáme svačinu a bude tam krásný výhled. Mívala jsem problém, že jsem se s nimi snažila hodně stihnout a všechno vidět, ale to fakt není dobrý nápad. Teď vše plánuju takové volnější, aby měli hodně prostoru se zabavit i sami. Sice taky někdy remcají, ale člověk se nesmí nechat odradit, protože vím že se jim ty výlety líbí, ostatním se chlubí kde byli a co tam dělali, všechno si pamatují, i to kde viděli jakého motýla nebo kytku ![]()
@Anonymní píše:
Bylo no. Velký bazén nemáme a nafukovací je nebaví. Ideál pro starší dítě je nasockovat se k někomu, kdo má děti a bazén. Což je mi prostě trapné. Občas mu to dopřeju, ale 3× denně ne. Zrovna včera tu proběhla diskuze, jak odmítnout dotěrné sousedy, co stojí u plotu a chtějí do bazénu. K tomu dospět fakt nechci.
Ja mam ted covid, tak trunim doma, ale nase deti (skoro 3 a 7,5) si nastesti pulku dne vyhraly na balkone v bazenku a nezlobily u toho
mely tam sice ve vode pulku pokojicku, ale byl klid. A po obede jsem zavelela, ze chci mit klid na kafe a zavrela je do pokojicku
hraly si.
Vylet k potoku je super, chodila bych taky, tak se holt hadaji a stezuji si, jednim uchem sem a druhym tam. Dceri taky rikam, zda umi taky neco pochvalit a ne si porad stezovat. S nami je taky vsude venku pokazde ostuda, bud v klidu, my jsme proste moc hlucni.
Jednak, když se jich zeptám, chtějí jedině elektroniku. Občas dovolím, ale to je mám nechat prosedět léto nad telefonem? To bych se musela hanbou propadnout.
A druhak, za lesní školku a příměstské tábory opravdu platit nebudu, když bydlíme v krásné přírodě, mám možnost se jim věnovat a kontakt s vrstevníky mají až až - to by byla akorát úleva pro mě. Což si prostě vzhledem k ostatnímu neobhájím.