Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Možná mají až dost podnětů, trochu ubrat by nezaškodilo. Jsou ještě malí.
Uber. Jako výlety ano, ale omez to. U nás to trošku zabralo.
Moje děti po cestě na výlet znají pouze pár vět které opakují do omrzení. Mám hlad, mám žízeň, já se nudím, už tam budem? A občas to proloží větou mě je špatně a budu blejt. A poslouchám na procházkách stejné mrčení, kvílení a občas se dokopou, domlátí a dofackují. A to jsou holky. Být tebou tak trochu uberu, nech je víc doma a věnuj se miminu ![]()
1. Nechoď na úkor seba a mimča, deti to nemajú šancu nejak zásadne pochopiť a oceniť v tomto veku.
2. Novorodenec je obrovská zmena. Je úplne normálne, že kým si staršie deti zvyknú, tak sa ten šok prejavuje na zhoršenom správaní.
Nevim, jestli si moc pomuzes, kdyz budes sedet doma. Doma vydrzi me deti jen omezeny cas a pak uz jsou na zabiti a musi se ven. Ja myslim, ze mas proste vrazednou kombinaci 3 malych deti a to bude narocne jeste par let. Asi cekas vdek, ale deti to berou jako normu. To mane celkem podobne, ale zas se doma neudela bordel, coz je jednodussi pro matku a zmeni clovek prostredi, uvidi neco jineho, coz je pro nas matky taky fajn.
Pripominas mi znamou, ktera ma deti 6, 4 a mimino. Taky je vlaci od certa k dablu a po pravde mi tech deti je lito. Nemaji zadny rezim, zadny odpocinek, ale hlavne, ze jejich matinka ma na materske to spravne socialni a vyletove vyziti.
Prosim te, pokud to deti nebavi, tak je nikam neber. Vem je na hriste, 1-2× tydne zmrzlina a hotovo. Tak to delam ja. Kdyz moje zabejcena dcera zacne na vyletu natahovat, ze ji to neba a vynucovat si nejake veci, tak ji suse oznamim, ze s vyletovanim do odvolanim koncime, ze toto ja po vekere me snaze posloucht nehodlam. A ejhle, hned se chova o poznani slusneji.
Příště až začnou prudit se otočit a jít domů, nekompromisně. Ony to pochopí velmi brzy. Nechat je v pokoji a bez televize, mobilů a digitálních her, ať si teda zábavu vymyslí samy.
Nejsi jejich animátor, jsou to děti, měly by se umět zabavit i samy, navíc jsou dvě, nenech se otrávit. Když to budeš tolerovat, bude se to zhoršovat a zbláznila se z nich.
Muzes zkusit byt vic doma, tak si pohraji doma, ale stejne to bude vypadat asi podobne a odpocines si vic venku
jsou holt jeste mali
A ptala ses jich vubec, jestli o ty vylety stoji? Uz jsou pomerne velke, takze urcite dokazi vyjadrit, co chteji a co ne. Netvrdim, ze si musis delat program jen podle deti, ale zeptat se jich obcas na nazor, neni na skodu. Z prispevku nevypada, ze bys s nimi vylety jakkoli planovala.
Druha vec je, proc porad drzkujou? Nevidi to u vas doma? Ze ze vseho muze nekdo v okoli porad delat problem, porad si na vsechno stezovat atd.
Nehazela bych teda hned vsechno na protivne a nevdecne deti. Zkus nekdy zastavit a promluvit si s nimi.
Navic at se nam to muze zdat k nevire, deti maji radi rutinu a rezim. Neoceni miliony vyletu…
Ze drzkujou treba v osmi pochopim, ale 3 a 5…?
Zalezi, jak presne ty vylety vypadaji.
Potrebujes je vypustit v lese, u vody, kdekoliv, kde nezbori barak.
Rizene vylety nekde, kde se musi dodrzovat moc pravidel, musi byt na masli.
Zkus ubrat v narocnosti a vol hlavne „divocinu“, kde je nebudes muset furt okrikovat.
Ja treba nedelala vylety kvuli detem, ale kvuli sobe. Protoze moje jsou naopak na totalni presdrzku doma - odjakziva. 30 minut s detma doma = touha je povrazdit a jit si sednout do chladku. Jak jsou venku, pohoda. Takze ja bych pro vlastni klid byla s detmi tam, kde jsou nejvice v klidu, i kdyby to melo byt cele leto doma, vylet treba jednou tydne, a to o vikendu s tatinkem, at se jim muzete lepe povenovat. Mam tri deti ve stejnych odstupech, takze vim, o cem mluvim. ![]()
Přestaň plánovat podle sebe a ptej se jich, co by oni chtěli. Třeba chtějí jen doma pustit pohádku. Příští rok je strč aspoň na týden do letní školky, pokud jí tam u vás máte.
Tak super, že jsem dostala sodu, že chodíme na výlety.
Mně je zas upřímně líto dětí, které se celý život placatí na dvorku a jako vrchol kultůry jedou na dvorek k babičce. Tak se holt snažím jim (a možná i sobě) to udělat zajímavější.
Když jsme doma, hádají se o to hůř, protože nemají nové podněty, to si moc nepomůžu - všechno je nuda, chtějí kamarády, nic se se mnou nedá dělat atd.
Samozřejmě je netahám po galeriích a zámcích. Snažím se střídat přírodu, hřiště a semtam něco většího. Takže ano, výlet je třeba na sousední kopec k potoku, kde se můžou rejt a stavět hráze, zabere to 3/4 dne, svačina s sebou. K tomu jsou ovšem všechny komentáře - moc horko, zima, hmyzu, trávy, bere mi klacek, zaasee k potokuuu?, mám hlad, mám žízeň, bolí mě nohy - každé tři kroky.
Takže asi aktivity fakt omezíme, něco se bude dít maximálně jednou za týden a zbytek budeme doma - aspoň se na to nebude muset dívat okolí. ![]()
Máme děti 3 a 5 let a novorozeně. Snažím se jim udělat krásné prázdniny, přestože bych se mohla vymluvit na mimino a být celé léto doma - plánuju výlety, zpestřuju cesty různými dopravními prostředky, chodíme na různá hřiště, domluváme se s kamarády a stejně je jenom řev, řev, odmlouvání, nekonečné handrkování a otrávené obličeje.
Mám chuť jim říct, že po tom, co předvádí, budeme zbytek prázdniny sedět doma.
Pořád mají důvod mrčet - horko, vysoká tráva, komáři, nebo naopak poprchá, fouká, je to daleko, dělají si naschvály.
Odvádět pozornost vůbec nepomáhá, dělat nějaké soutěže s kamarády taky ne, to ti starší machrují na mladší a je z toho zase jen řev. Mám děti ráda, snažím se pro ně udělat to nejlepší, ale momentálně jsem ve stavu, že jsem si je snad ani neměla pořizovat, to je prostě šílený. Neznám jiné tak strašně nevděčné a nepřizpůsobivé děti. Jiné si povídají, hledají pod cestě zajímavosti, hrají si. A ty naše, problém za problémem. Už se i stydím jít někam s kamarády, protože naši vyvolávají většinu sporů a neustále se musí okřikovat a řešit jejich protivnost. Co mám dělat? 