Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Jsem moc nešťastná. Máme 4,5 letou dcerku. Těhotenství to bylo vymodlené a opomenuli 24 hodinové dávení a nauzeu až do porodu (+ těžký porod), bylo vše OK. Od jejich 2 let se snažíme o miminko. Poprvé se zadařilo za 8 měsíců snažení, v 9.tt přestalo tlouci následovala revize. Znovu jsem otěhotněla až po více než roce, měla jsem velikánský hematom, musela jsem 4 měsíce ležet a zavádět si Utrogestan. V 16. tt, když už hematom nebyl a vše se jevilo OK, došlo náhle k prudkým silným kontrakcím a k potratu. Následovala řada vyšetření s výsledky, které mi berou veškerou naději. Byla mi zjištěna Leidenská mutace(naštěstí heterozygotní forma)a také silná intolerance manželových spermii + tvorba protilátek proti spermiím a navíc ještě vysoká aktivita NK buněk. Lékař říká, že to je něšťastná kombinace diagnóz, protože na léky na snížení imunitní reakce (Prednison) zároveň snižují účinky léků proti srážlivosti krve (na Leidenskou mutaci). Jsem zoufalá. Nedovedu si život bez dalšího dítěte představit, ať dělám co dělám, nic jiného mě už prakticky nezajímá. Mám zajímavou práci, kde mě navíc čeká povýšení, zdravou a hodnou dcerku…Nedokážu se radovat ze života, nejradši bych stále spala, protože ve spánku nemyslím na své nenarozené dítě…Jste na tom některá podobně? Podařilo se vám některé překonat tyto nepříznivé diagnózy a donosit zdravé dítě? Moc děkuji za všechny příspěvky
Tak když se zadařilo poprvé,tak není důvod aby to nevyšlo i víckrát,ne? Já bych to tak černě neviděla
.
Tím nechci zlehčovat vaší situaci.
voice, zazraky sa deju, nestracaj nadej, splodenie noveho zivota je oblast, ktorej sami doktori dobre nerozumeju a deje sa v nej vela nevysvetlitelnych veci.
dva priklady od nas z temy pre povzbudenie:
1. jedna kocka otehotnela kratko na to, ako im doktori povedali, ze maju nulove % spermii a je nutne umele oplodnenie s darcovskymi.
jedna sikulka sa asi predsa len nasla, kedze uz je v 5.mesiaci ![]()
2. druha kocka ma nieco kratko pred 4Otkou, doktori ju tiez odporucali na umelko- neovulovala, mala zrasty po celom bruchu a vajcovodoch, muz mal uplne hrozny spermiogram. a tiez je tehulka.
takze neboj, ked to ma prist, tak to pride ![]()
Voice, mrzi me co te potkalo ale tvoje diagnoza neni nijak katastrofalni. Obe veci se daji nejak resit. Leidemskou mutaci trpi (alespon me to tak pripada) kazda druha zenska, ja mam treba zrovna homozygotni formu. Otehotneni nijak nebrani a behem tehotenstvi si te budou vic hlidat, ja chodila pravidelne na hematologii, zadny potize se behem tehotenstvi neobjevily.
Prednison nebudes brat cele tehotenstvi ale jen pred planovanym pocetim a nejaky par tydnu po nem (ja ho brala cca do 10tt).
Jinak dr na hematologii me dokonce rekl, ze podle nejnovejsich studii je vliv Leidemske mutaci na potraty diskutabilni, pry tam hraje roli mnohem vic faktoru, to, ze mas mutaci neznamena, ze automaticky potratis.
Chodite nekam do CARu?
Jinak preju at je pristi pokus uspesny.
tak já otěhotněla s diagnozou Bechtěrevova nemoc a ještě mi zjisitli HBsAg pozitivitu,…ale nijak mě to neohrožuje na zdraví,takže mám plnohodnotný život,…budu ti moc držet palečky a hlavně zdravé mimi,jen mě tak napadá k té intoleraci manželových spemií,co takhle zkusit nějakou spermobanku…
Taky bych to tak černě neviděla, u tebe bude hrát velkou roli psychika. Čím víc chceš a víc se toho obáváš, tím spíš to nejde. Jsem zastánce řešení problému přes psychoterapeuta.
Jinak se věnuj dcerce, ona potřebuje prima mámu ne neustále spící a fňukající mátohu. Jestli tak moc chceš být mámou druhému dítěti, zkus být dobrou mámou i pro první dítko. Zkus se soutředit na to, co potřebují jiní a ne jen ty a uvidíš, že pak třeba přijde i to mimčo.
Ahoj, nejsem žádný odborník, ale co jsem se tak spoustu let snažila o mimčo a pohybovala se mezi podobně „postiženými“, tak jsem vypozorovala pár věcí. Já osobně jsem byla na imunologii, bylo nám řečeno, že bych měla brát Prednison, ale po Prednisonu mi bylo hrozně špatně, takže jsem ho brala pár dní a vysadila. Byla jsem na KET, otěhotněla, ale bylo z toho jen biochemické, načež mi dr. na imunologii řekl, že kdybych brala ten Prednison, tak by se to nemuselo stát… Dost mě toto arogantní jednání nakrklo, tak jsem se zařekla, že už nikdy více žádný Prednison. Podle mě je také pro otěhotnění důležité, jak se mamina cítí a to bylo po tom léku mizérie, takže jsem dodržovali jen chráněný styk. Nejříve stále, pak po třech měsících jen mimo ovulaci a myslím si, že to je recept i pro tebe. Léky na ředění krve bych určitě brala, když máš nález na hematolce, protože znám spoustu příběhů, kdy holčiny potrácely a s těmito léky donosily miminko. Já jsem otěhotněla, nebrala Prednison a koukni na můj metřík
Hlavně je to trochu o psychické pohodě, což je těžké, když vytoužené miminko nepřichází, ale opravdu to pomáhá! Držím ti palce.
Já osobně bych v této fázi pokládala za důležité léčit sama sebe… Máš dceru a pro tu je nejdůležitější zdravá a spokojená máma, nikoli sourozenec za cenu matčina velkého zdravotního rizika… Pokud bych cítila, že touha po druhém miminku se mnou cloumá neúnosně, zašla bych především za psychoterapeutem, s jeho pomocí se zklidnila a ujasnila si priority… jestli si chci v klidu užívat svou dcerku a nechat na přírodě, ať koná, co uzná za vhodné - anebo se trápit, podnikat všechno možné i nemožné, riskovat zdraví kvůli druhému dítěti a zatímco se budu na toto všechno soustředit, nechat si utéct dcerčino dětství mezi prsty…
Tu Tvou nemoc ovšem neznám, takže můj pohled může být zkreslený.