Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
U nas uz jsou taky nekteri vycepovani, ze bez problemu davaji ferraty v Dolomitech i lyzovani v Alpach a jidlo si vari sami, ale chtelo to dlouholetou prupravu ![]()
M
Já jsem ze skautský rodiny a jako holka jsem vždycky jezdila za mužskou částí rodiny na výlet
Všichni chodili přes rok do oddílu, vlčata a skauti, byli rozděleni na družiny, takže probíhala nějaká hra, sliby, bobříky, zkrátka program na každý den.
Tehdy byly tábory na měsíc, od července do srpna komplet, cenu si nepamatuji, jako holka bych to asi nevydržela, byla a jsem asi moc cimprlich a potřebuji mít čisté povlečení a minimálně tekoucí vodu. Zato bratr aspol byli nadšení, holt kluci to vnímají jinak. Nicméně vařilo se z kvalitních potravin, nic plesnivého ani starého
(anebo se to odkrojilo, kdoví
), koupalo se v potoce..ach ta romantika. Dodnes se stýkám s kluky z oddílu a jsou z nich doktoři, právníci, učitelé, cestovatelé po světě a všichni na tábory vzpomínají se slzičkou v oku ![]()
Sama jsem jezdila na tábory s holkama, to nebylo ale skautský. Pár holek se sebralo a jely jsme na faru do blízké vsi-jo, bylo tam teplo, záchody, kuchyně, střecha nad hlavou, ale vedoucí nonstop nalitý, program skoro žádný nebo aby se neřeklo, vařila vedoucí s kocovinou. Není tábor jako „tábor“ a občas i ten uprostřed přírody na tom může být lépe než někde ve zděných chatkách nebo budově.
Včera jsem odvezla mou 8 letou dceru na tábor.. jelikož chodí do skautu a sousedky dítě už v loni zažila skautsky tábor a moc si to chválili. Jenže v loni bylo několik oddílů dohromady.,bylo tam víc vedoucích no proste úplně jiné podmínky a organizace. Ale to jsem zjistila az včera. Když jsme dovezli dceru do tábora.. myslela jsem, ze budou mít vše organizované..kolik děti a kdo s kým bude ve stanu. Vedoucí tábora hleděla do stanu, který je volný, a pak řekla ze dcera zatím bude sama. S tim jsem nesouhlasila a požádala ji, ze je poprvé na táboře, ještě k tomu bez rodičů nikdy nebyla. Ujistila ze to nějak zařídí. Večer jsem ji volala zda už ná spolubydlící? A řekla mi ze to ještě neresili. Slíbila, ze mi da vědět. Je druhý den a nic nevím. Naopak jsem se dozvěděla, ze absolutně nemá přehled od koho má kartu pojišťovny, neboť sousedka na ni zapomela a když vedoucí zkoušela asi 10 x volat tak ji nebrala tel. A ani na zmeškaný hovory nereagovala. Ja zapomela odevzdat potvrzení dcery o bezinfekcnosti, a ani to po me nezadala. Takže na nějaké papirovani asi není. Řekla mi, ze je lichy počet dětí, ale od sousedky zjistím, ze sudy počet. neboť tam vaří dcera od další sousedky, která má 15 let a ta ji to řekla neboť tam je. Prostě vedoucí tábora mi pripadne mimo. Děti je tam 12 ona jako vedoucí a zdravotnik, a její přítel jako zástupce. Žádné info nám nedá. Jen se me zeptala zda vadí jestli si dcera zničí oblečení v kterém dojela. To byla její jediná otázka. Měli si vzít kolo.. a az tam nam rekla ze kolo neni potreba. Pak se dozvim, ze manžel od sousedky jim tam vše na poslední chvíli stavěl. a budoval.. také jim prý vysvětloval jak udělat ledničku u potoka atd. Vedoucí skautu prostě nevěděla a nějaké organizační schopnosti prostě žádné. Mám z toho špatný pocit. Nechci holce zkazit tábor, ale zase mám strach jak vedoucí, která nezná odpověď a rekne: vsak to se nejak udělá! Nevi kolik deti tam vlastne ma!!.. nežádá papiry, zdrav. Karty. A take nevi kde decka litaji.. nebot ona vylezla ze stanu a decka brouzdali v potoce. Mam divny pocit.. nechci, aby dcera zazila neco hrozneho nebo se ji neco stalo.