Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
A on chce jet? Jestli jo, poslala bych ho. pokud by ho učitelky nechtěli sebou, ze je drzý, řekli by ti to už teď.
Já mám zas problém, ze syn jezdit nechce a já bych ho taaaaak ráda poslala ![]()
@brouček123 Už mu bal kufry…ono mu to sakra prospěje, neboj…a tobě taky, odpočineš si…
U nás se taky rodiče báli-ti, kteří posílali dítě poprvé…další rok se už od ledna ujišťovali, že opět pojedem na ŠVP…
Tak moc se těšili, že budou mít týden v klidu. V 6 letech je schopný ŠVP absolvovat bez problémů…s náma jezdí čtyřleťáci. A děti se vrací v případě horší nemoci (teploty, zvracení-opakované, ošklivý kašel) úrazu (ne odřené koleno, ale úraz), véééélký stesk, ale fakt velký…občas si každý pofňukne) A pokud ho zvládnou učitelky ve školce, zvládnou ho i ve škole v přírodě…tam ho unaví celodenní pobyt venku, neboj…kromě snídaně, oběda, večeře a spaní jsme byli pořád v lese, na výletech, na hřišti za chatou…po dvou dnech nám děti usínaly u večeře…pobyt na horském vzduchu unaví, no…
No on chce jet ale asi ani nemá představu jak dlouho tam bude když má spát u babičky tak už někdy druhej den řve že chce domu ![]()
@brouček123 jestli se mu normálně ve školce líbí, tak bych ho určitě poslala…na stýskání nebude mít moc času, tam se pořád něco děje ![]()
@brouček123 píše:
No on chce jet ale asi ani nemá představu jak dlouho tam bude když má spát u babičky tak už někdy druhej den řve že chce domu
Tam si nevzpomene…u babičky se může druhý den nudit…z nudy děti mají stýskavou, ale s dalšíma 20 dětma se nudit nebude…sbal mu s sebou oblíbená auta..2-3…trnsformery, bakugany a podobný blbinky a bude spokojenej…
6-tileté dítě bych na školku v přírodě nepustila, fakt NEPUSTILA
. nedovedu si to vůbec představit. Starší syn byl až ve 4. třídě v 10ti letech a bylo to akorát
. Ale já jsem u obou kluků neměla žádné hlídání, žádné „víkendy u babiček“, nikdy nikde jinde nespali atd…- takže říkám, u nás je to takhle.
@brouček123 píše:Jak sis ho rozcapila,tak ho máš. Děti potřebují trochu té samostatnosti, uvědomnění si,že maminka jim nebude celej život stát za zadkem a utírat ho (obrazně řečeno) , příspěvek
No on chce jet ale asi ani nemá představu jak dlouho tam bude když má spát u babičky tak už někdy druhej den řve že chce domu
@Gerberka píše:
@brouček1236-tileté dítě bych na školku v přírodě nepustila, fakt NEPUSTILA. nedovedu si to vůbec představit. Starší syn byl až ve 4. třídě v 10ti letech a bylo to akorát
. Ale já jsem u obou kluků neměla žádné hlídání, žádné „víkendy u babiček“, nikdy nikde jinde nespali atd…- takže říkám, u nás je to takhle.
je už úplně extrem… ![]()
Za mě sbal mu kufry a pošli ho užít si krásný týden bez mámy, týden plný zážitků, @Jitka1976 má pravdu pravdoucí, naslouchej jí, je to super pančelka ze školky, s takhle „přecitlivělými“ maminkami má nejspíš bohaté zkušenosti ![]()
Já sama byla v 5 letech kdysi dávno ve školce v připrodě a dokonce mám pocit, že snad na 14 dní? (Je to možné - na zač. 80. let…?) Byla jsem tiché dítě, s nikým jsem se ve školce nekamarádila, ale právě tam jsem si kamarádku našla. A co si tak matně pamatuji, byla jsem tam (kupodivu) celkem spokojená! ![]()
fakt se jenom usmívám nad tvým hodnocením „extrému“ a „přecitlivělosti“. ![]()
Něco jiného je, když člověk má kdykoliv k dispozici ochotné babičky/dědečky, kteří povozí, pohlídají a vezmou „na víkend“ - v podstatě kdykoliv je potřeba. Já jsem tohle neměla - od prvního dne návratu z porodnice jsem si všechno musela odchovat, odžít a odvozit sama a vytvořili jsme si už takový styl života, že jsem ráda, že mi do toho nikdo nekecá a neříká mi svoje rozumy, co mám nebo nemám s děckama dělat. A NELITUJU ani jednoho dne na MD/RD s oběma klukama - ono to člověka zvykne spoléhat se sama na sebe a ne být třeba naštvaný, když případná „hlídací síla“ náhodou nemá čas a dotyčný je z toho na prášky
…Ono to člověk hodně posílí a zvykne řešit s přehledem nenadálé situace (nemoci atd.).
Máme svůj život, oba kluky vedu hodně k turistice, k poznávání míst, chodíme na výstavy, na kole…a upřímně jsem ráda, že mi do toho někdo nekecá a neříká, co máme nebo nemáme dělat.
A opakuju znova, starší syn byl na škole v přírodě v 10ti letech ve 4. třídě a bylo to úplně akorát a v pohodě. Nyní je mu 14 a je to velice rozumný, zodpovědný a hlavně SAMOSTATNÝ chlapec, na kterém nezanechalo žádnou stopu to, že odmalička nebyl nikde „tahaný“. ![]()
Za extrém považuju to, že syn kolegyně, kterému je taky 14, tak dodnes spí na manželské posteli s tatínkem, ona spí v dětském pokoji na jedné posteli s mladším synem (7) - protože ho do 5ti letech kojila. Jakmile kolegyně jde např. nakoupit, tak starší syn ji pořád po bytě „hledá“, vymýšlí katastrofické scénáře, co všechno se „s maminkou mohlo přihodit“, vyhlíží ji z okna atd., Takže ona se nehne nikam ani od 14tiletého syna. Nikdy nebyl na škole v přírodě, nic takového. Tuším že vloni jel někam na 3 dny se školou a kolegyně celé ty 3 dny probrečela zamčená v kanclu. Tak TOHLE považuju za EXTRÉM já ![]()
Já sama jsem byla na „pionýráku“ ve 3. a 4. třídě a dodnes na to mám otřesné a nepříjemné vzpomínky - byla to typická „vývařovna“ pro 140 děcek, kde se děcka nudily a šlo jenom o to, aby si užili dovolenou vedoucí, ale děti se tam k smrti nudily, zatímco vedoucí a praktikanti vesele randili po všech možných koutech - prostě DĚS.
Naopak mám nádherné doživotní vzpomínky na dovolené s našima - opravdu se nám věnovali, ukázali nám všechny kouty ČR, jeli s námi k moři…- to byl největší vklad od nás jako dětí - a to stejné oplácím teď svým synům já. ![]()
Kdyby některý z kluků si vybral nějaký pobyt/tábor sám a přišel s tím, že chce jet, tak jim v žádném případě BRÁNIT nebudu. Ale sama jim to nenabídnu, jen kdyby přišli, že chtějí něco takového zkusit.
@Gerberka
já TAKY měla 2 děti s absencí hlídání babičkami, kýmkoli, dokonce jsem na ně byla sama (děti chodily od ranného dětství do jeslí, nebo mš). Pokud to považuješ jako argument, tak se omluvuju, že i přesto nevidím důvod, proč dítě i v jeho zájmu nezačlenit do kolektivu se vším všudy, vždyt´ školka v přírodě je v podstatě vyústěním celoročního sžívání se s kolektivem a pančelkami.
Nejstarší dcera dokonce byla poprvé na LT v necelých 6 ti letech a byla tam velice spokojená.
Co na to víc napsat? Bud´chceš hledat způsoby ( jak zpestřit dítěti život a potažmo ho tak i vést k samostatnosti),nebo budeš hledat způsoby( a líčit tu katastrofické scénáře). ![]()
@Gerberka Myslím, že se snad nemusíš obhajovat…? Nebo se mýlím…??
Je to tvůj styl výchovy, tvůj život…až na jeho konci poznáme své chyby…ty i my…
Já mám jiný přístup…nevím jestli lepší nebo horší…prostě jiný…taky mám o svoji dceru strach, možná čím je starší, tím větší…na ŠVP jezdí od 3 let, první dva roky s kolegyněmi z jiné třídy, pak se mnou…v 8 letech první tábor v létě…sama chtěla, moc…já z toho noční můry (nesnášela jsem tábory jako děcko)a ona se vrátila vysmátá a spokojená…od 1 třídy jezdí na školy v přírodě. Kdyby nechtěla, nutit jí nebudu…
Je to o každém dítěti…jsou introvertíci, mamánci, kterým by to spíš ublížilo než prospělo…ale těch je opravdu málo…ostatním dětem to může jen prospět…pokud mají dobrý vztah k učitelkám, mají kamarády ve školce/škole, uč. zajistí zábavný program…je to super věc. Já jsem po týdnu vyšťavená jako citron
a zralá na zimní spánek-aspoň 3 měsíce v kuse…ale pojedu zas…baví mě to.
Jistě, přesně tak - KAŽDÝ „jde na to jinak“ - jak říkávala moje maminka
a nelze říct, že zrovna TENTO způsob je ten NEJLEPŠÍ a ostatní jsou špatné…Jedině tak, že člověk má čisté svědomí, že svoje děti o nic neochudil, nabídnul jim z té pestré nabídky, co volný čas nabízí, co mohl - tak jedině tak si člověk může říct, že pro děti udělal vše, co bylo v jeho silách…
Nejvíc záleží na povaze konkrétního dítěte - některé řádí jak černá ruka od 3 let ve školce a jiné stojí v koutku, je tiché a nezapojuje se…jaké je na to vysvětlení??…Musí se to přizpůsobit právě povaze toho dítěte. Nejhorší je, do něčeho svoje dítě nutit, silnou vnucovat, že „musíš“ - to je nejhorší.
Zdravím dámy, já osobně mám zkušenost jen dobrou. Náš prcek jel v 5 letech na 6 nocí, tedy na týden a vrátil se nadšený. Přijde mi, že od té doby, co zrušili vojnu, je třeba pouta s rodiči přetrhávat pomaleji a soustavně. Takovéto odloučení dítěti prospěje, i když chápu vaše špatné zkušenosti. Zde musí učitelka převzít otěže a dohlédnout na to, aby se nestalo nic závažného a co si budeme nalhávat i malé děti umí být pěkně kruté… Hezký den. ![]()
Ahoj, měla bych dotaz: chtěla bych nabídnout učitelkám u nás v MŠ, že bych jela jako pedagogický či pomocný dozor s nima. Moje dítě by samo nejelo.
Mám vysokou pedagogického směru (Mgr.), ač ne předškolní pedagogiku. Mám se ztrapňovat a ptát se vůbec anebo je třeba k tomu zařídit tolik „papírů“ za mě (co já vím, bezinfekčnost apod.), že se mám na to rovnou vykašlat? moc díky za info.
A prosím o anonym, je mi to nějak nepříjemné, že moje 5,5 leté robě je takový strašpytel.