Smrt blízkého

Napsat příspěvek
Velikost písma:
403
9.5.12 10:51

Vím jak to bolí

a kdy to přejde??..NIKDY!
Moje maminka mi umřela před 4.měsíci na rakovinu děložního čípku.Operovali ji..7.měsíců pak jezdila na chemoterapii,když to skončilo,začaly potíže…metastáze se jí během roku rozlezly po celém těle a napadly kosti,játra,plíce a močový měchýř.Poslední 3.měsíce svého života strávila v LDN-ce,byla absolutně odkázána na cizí pomoc a trpěla neskutečnými bolestmi.Ke konci jí pak píchali morfium.Každý den jsme za ní chodili,ke konci pak už jen pořád spala :,( :,( …umřela mi 22.12.2012.Dny před Vánocemi.Tolik si přála vnoučátko..stejně jako její maminka se ho nedožila.Vím,že by to byla ta nejbáječnější babička na světě,stejně tak jako byla maminkou.Tolik mi chybí :,( :,( .Nic mi ji nevrátí.Otěhotněla jsem 2.měsíce po tom,co mi odešla :andel: ..poslala mi za sebe :andel: ..nový život :srdce: ..navždy to bude moje máma..
V nejhorších chvílích mého života byl můj přítel,kterého miluji a ted mám důvod žít pro 2osůbky :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9090
29.9.12 11:02

Ahoj všem, taky bych se potřebovala vypovídat…včera nám umřela babička, bylo jí jenom 66 let :( Minulý týden jela do nemocnice na kontrolu, měla už delší dobu problémy s plícemi, špatně se jí dýchalo, tak si ji tam pro jistotu nechali a dávali jí kyslík, aby jí bylo líp. V pondělí jsme spolu mluvily po telefonu, už zněla úplně jinak, byla veselá…a v úterý najednou zpráva, že měla nějakou příhodu a museli ji uvést do umělého spánku…ze kterého se nám už bohužel neprobudila. Nedokážu se s tím smířit, pořád tomu tak nějak nevěřím, pořád si říkám, pojedu za dědou a ona tam bude sedět, luštit křížovky jako vždycky…a hlavně si vyčítám, že si vůbec neužila svou pravnučku, malé je půl roku a já moc nestíhala, vzala jsem si na sebe moc práce a neměla jsem tolik času za babičkou zajet, viděla ji jen párkrát. Pořád se utápím ve výčitkách, že si ji kvůli mě neužila, je mi z toho špatně, nemůžu spát, jíst…a z pohřbu mám hrůzu, snažím se dělat, že jsem s tím smířená ale uvnitř to tak strašně bolí, že mě to asi roztrhne…nevím jak dál :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
403
29.9.12 11:15

@Verca1989 ahojky,vím, jak se cítíš :hug: :,(,je mi stejně, já ani mamince na „pohřbu“ nebyla..byl tam jen tatík, uložil její urnu s popelem do rodinného hrobu. Naposledy jsem na hřbitově byla někdy v dubnu :,(.Prostě na to nemám…chystám se tam v listopadu na dušičky a pak na Vánoce(bude mít svátek-Eva) :andel:…

Hlavu vzhůru..mysli nato, že tvou babičku už nic netrápí a všechny vás hlídá z nebíčka..andílek strážný :kytka: :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
24603
29.9.12 11:18

Holky :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:
mě taky umřel tatínek, bylo mu 42 let :,( :,( :,( nechal tady tři dcery v pubertě a ročního prcka :,(
už to bylo 5 let ale pořád nejsu schopna se s tím vyrovnat. :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
K.Black
29.9.12 11:23

@Verca1989 babička ví že jsi ji měla ráda, bolest nepřejde, ale časem otupí :hug:

  • Citovat
  • Upravit
26653
29.9.12 12:04

:hug: :hug: :hug: :hug: :hug: je to smutny, bolest se časem otupí, ale nikkdy nezapomeneš.
mě taky zemřel tatka, bylo mu 47.jak on se těšil až budem dospěli a budeme mit děti. vim, že by byl vybornej děda. naše mala by si strašně dědečka přala. nikdy ho nepoznaa. tohle boli moooc :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
39
29.9.12 14:05

Taky bych chtěla přidat něco co se mi přihodilo :( Stalo se to 15 ledna roku 2011
pravě k nam přijela sestra z Lipníku a švagr mněl narozeniny tak dovezl víno z Moravy. byla tam celá rodina a večer jsme si povídali fajně popapali a všechno nasvědčovalo krásnému dni s rodinou Večer šel švagr venčit pejska a Táta mi řekl at jdu sním a vyvenčím našeho Dara ale ja hloupa jsem mu odmluvila a pohádala jsem se sním myslím s tátou ale nakonec jsem šla. večer jsem si pak všichni lehli tedy ja mamka tata a synovec do jedné místnosti a šli spát okolo 4hodiny ráno se maminka probudila a šla si udělat něco k jídlu do kuchyně mamka s tatou maji rozdělene postele ja ležela s filpkem na jedné a tata na druhé maminka na zemi postele byli u sebe hlavou. a ja slyšela jak táta nějak funí ale přišlo mi to normální jelikož to nebylo poprve tak sme spali dále rano mamča uvařila kafe a sedla si k oknu a přišlo ji divné že táta nevstáva pokažde jak mu uvařila kafe tak okamžitě vstanul šla tedy k němu a stalo se to co nikdo nečekal tata byl mrtvý mama začala křičet a pak to bylo všechno strašně rychlé :/ Boužel už mu nikdo nemohl pomoci bylo pozdě byl to pro nás šok vyčitam si dodnes že jsem mohla něco udělat v tu osudnou hodinu jak jsem to slyše že tak divně chroptí :( ale neudělala jsem nic a ještě oto víc mně tíži že jsem se sním pohádla a nestačila jsem se mu omluvit :/ po 4měsících jsem zjistila že jsem těhotná ale Sebastiánek už dědečka nepozná tak jako já nepoznala nikdy své dědečky! ted 10.7.2012 nám umřela babička maminka tatínka no hrůza :( Chybí mi táta strašně moc

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9090
29.9.12 14:51

@angel069 to mě moc mrzí :( a proč tatínek zemřel, přišlo se na to?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
403
29.9.12 16:52

@angel069 nic si nevyčítej-není to Tvá chyba :hug:,já se před dvěma lety dost ošklivě s maminkou pohádala a rok jsme se spolu nebavily :,(,během toho roku vážně onemocněla :,(,zase jsme se spolu udobřily ale ani jedna jsme netušily že už jen rok budeme mít společný :,(..umřela mi loni před Vánocemi-dodnes to moc bolí-3měsíce nato jsem otěhotnila, ačkoli jsme se s přítelem 2roky snažili a nic :,( @mucinka2 tak jako já své prarodiče nikdy nepoznala, tak náš prcek bude mít alespon dědečka(mého tatínka)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
39
29.9.12 18:04

Zajimavé je že lekaři neprovedli ani pitvu na to že umřel doma :/ ale tata toho mněl moc slabé srdíčko a mněl i nádor v hlavě ale co bych dala za to kdyby tady ted byl :-) každy říka že jsem byla takova tatínkové lízatko :-) ale omluvit už jsem se nestihla i když ted snim pořád mluvím vím že mně slyší a malého taky vidí :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22266
29.9.12 18:44
@Verca1989 píše:
Ahoj všem, taky bych se potřebovala vypovídat…včera nám umřela babička, bylo jí jenom 66 let :( Minulý týden jela do nemocnice na kontrolu, měla už delší dobu problémy s plícemi, špatně se jí dýchalo, tak si ji tam pro jistotu nechali a dávali jí kyslík, aby jí bylo líp. V pondělí jsme spolu mluvily po telefonu, už zněla úplně jinak, byla veselá…a v úterý najednou zpráva, že měla nějakou příhodu a museli ji uvést do umělého spánku…ze kterého se nám už bohužel neprobudila. Nedokážu se s tím smířit, pořád tomu tak nějak nevěřím, pořád si říkám, pojedu za dědou a ona tam bude sedět, luštit křížovky jako vždycky…a hlavně si vyčítám, že si vůbec neužila svou pravnučku, malé je půl roku a já moc nestíhala, vzala jsem si na sebe moc práce a neměla jsem tolik času za babičkou zajet, viděla ji jen párkrát. Pořád se utápím ve výčitkách, že si ji kvůli mě neužila, je mi z toho špatně, nemůžu spát, jíst…a z pohřbu mám hrůzu, snažím se dělat, že jsem s tím smířená ale uvnitř to tak strašně bolí, že mě to asi roztrhne…nevím jak dál :,(

Verčo, i když se Ti to teď zdá nemožné, věř mi, že ta bolest časem otupí. Mezera v životě Ti zůstane nadosmrti, ale nebude tak ostrá, tak bolavá. Je to trochu jako kdybys seděla na křesle a zničehonic Ti zmizela opěrka pod zády… časem se naučíš sedět pohodlně, ani záda Tě nebudou bolet… ale už vždycky Ti bude něco chybět.

Moje maminka zemřela před třemi lety - prostě jen tak odešla, bez varování, do té doby byla úplně zdravá. Jednou večer šla spát jako obvykle - a ráno se neprobudila… Přes noc utrpěla masívní krvácení do mozku.

Byla jsem tehdy ve 12tt druhého těhotenství, rodičům jsme to chtěli oznámit v sobotu, při společném víkendu… zemřela ve čtvrtek. O sedm měsíců později se nám narodilo miminko - chlapeček, po kterém už od naší svatby neuvěřitelně toužila, aby se konečně v naší rodině taky jednou objevil kluk…

Všechny ty pocity, které máš, jsou normální… časem se srovnáš, smíříš, zase se dokážeš smát.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
722
11.3.13 10:39

Ahoj oživuji tuto smutnou diskuzi, jelikož bolest kterou prožívám je nesnesitelná a tak sbírám na internetu informace od lidí z podobnými zkušenostmi. Je to několik dnů, co si život sám vzal můj 40letý brácha :,( Nejhorší je, že ty pocity viny, které celá rodina zažíváme nejdou vymazat jen tak z hlay. I když víme, že život mu to nevrátí. Že je na dně, potřebuje vzít za ruku, odvézt k psichologovi a láskyplně o něj pečovat jsme věděli všichni :,( :,( Místo toho se od nás dočkal jen toho uchlácholení, že problémy jsou všude a ať se ke všemu postaví a tolik si to nebere :zed: :zed: 4lověk když si to tak zpětně uvědomí, je těžké s tím vším žít. O to těšží je to pro naši maminku, měla v něm velkou oporu a ze všemi problémy se otáčela k němu, dokázal nám pomoci ve všem. Byl to velmi blízký člověk. Je mi hrozně :,( :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
608
11.3.13 10:54

@juchinka Ahojky, to je mi moc líto… Hlavně ty výčitky jsou nejhorší… Prostě jste nevěděli že je to až tak vážné. Nic si nevyčítejte, a modlete se za jeho duši. Vím co prožíváš. Před měsícem umřela maminka a taky měla psychické problémy, ale už moc vážné. Bipolární porucha 18 prášku denně. :-( Drželi jsme ji co to šlo. Nakonec umřela na banální chřipku protože měla oslabený organismus a selhalo srdíčko. Hlavně se za něj pomodlete. Protože jeho duše bude potřebovat pomoc. Drž se.. Budu na tebe myslet

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
722
11.3.13 11:33

@eneerka Děkuji ti, musíš to mít taky dost těžké. O těch duších jsem dost slyšela, snažím se tomu teď nevěřit a spíš uvěřit, že došel klidu. Protože myšlenka i modlidba je mocná.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
608
11.3.13 11:50

Juchinka: Ano máš pravdu, modlitba je mocná a určitě mu pomůže v tom dosáhnout klidu. Je to těžké a kruté, ale den ode dne bude líp. Uvidíš. Mě uklidňovala kniha andělé v mých vlasech v prvních dnech. A hodně jsem četla na internetu o tom co je po smrti. Člověk se s tím lépe smiřuje. Poprosím anděli aby tvému bratru pomohli a taky se za něj pomodlím. Drž se..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Aktuálně na Instagramu

Umožňuje to nová legislativa. Zjistěte podrobnosti.

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová