Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
a kdy to přejde??..NIKDY!
Moje maminka mi umřela před 4.měsíci na rakovinu děložního čípku.Operovali ji..7.měsíců pak jezdila na chemoterapii,když to skončilo,začaly potíže…metastáze se jí během roku rozlezly po celém těle a napadly kosti,játra,plíce a močový měchýř.Poslední 3.měsíce svého života strávila v LDN-ce,byla absolutně odkázána na cizí pomoc a trpěla neskutečnými bolestmi.Ke konci jí pak píchali morfium.Každý den jsme za ní chodili,ke konci pak už jen pořád spala
…umřela mi 22.12.2012.Dny před Vánocemi.Tolik si přála vnoučátko..stejně jako její maminka se ho nedožila.Vím,že by to byla ta nejbáječnější babička na světě,stejně tak jako byla maminkou.Tolik mi chybí
.Nic mi ji nevrátí.Otěhotněla jsem 2.měsíce po tom,co mi odešla
..poslala mi za sebe
..nový život
..navždy to bude moje máma..
V nejhorších chvílích mého života byl můj přítel,kterého miluji a ted mám důvod žít pro 2osůbky ![]()
Ahoj všem, taky bych se potřebovala vypovídat…včera nám umřela babička, bylo jí jenom 66 let
Minulý týden jela do nemocnice na kontrolu, měla už delší dobu problémy s plícemi, špatně se jí dýchalo, tak si ji tam pro jistotu nechali a dávali jí kyslík, aby jí bylo líp. V pondělí jsme spolu mluvily po telefonu, už zněla úplně jinak, byla veselá…a v úterý najednou zpráva, že měla nějakou příhodu a museli ji uvést do umělého spánku…ze kterého se nám už bohužel neprobudila. Nedokážu se s tím smířit, pořád tomu tak nějak nevěřím, pořád si říkám, pojedu za dědou a ona tam bude sedět, luštit křížovky jako vždycky…a hlavně si vyčítám, že si vůbec neužila svou pravnučku, malé je půl roku a já moc nestíhala, vzala jsem si na sebe moc práce a neměla jsem tolik času za babičkou zajet, viděla ji jen párkrát. Pořád se utápím ve výčitkách, že si ji kvůli mě neužila, je mi z toho špatně, nemůžu spát, jíst…a z pohřbu mám hrůzu, snažím se dělat, že jsem s tím smířená ale uvnitř to tak strašně bolí, že mě to asi roztrhne…nevím jak dál ![]()
@Verca1989 ahojky,vím, jak se cítíš
,je mi stejně, já ani mamince na „pohřbu“ nebyla..byl tam jen tatík, uložil její urnu s popelem do rodinného hrobu. Naposledy jsem na hřbitově byla někdy v dubnu
.Prostě na to nemám…chystám se tam v listopadu na dušičky a pak na Vánoce(bude mít svátek-Eva)
…
Hlavu vzhůru..mysli nato, že tvou babičku už nic netrápí a všechny vás hlídá z nebíčka..andílek strážný
![]()
Holky
![]()
mě taky umřel tatínek, bylo mu 42 let
nechal tady tři dcery v pubertě a ročního prcka ![]()
už to bylo 5 let ale pořád nejsu schopna se s tím vyrovnat. ![]()
@Verca1989 babička ví že jsi ji měla ráda, bolest nepřejde, ale časem otupí ![]()
je to smutny, bolest se časem otupí, ale nikkdy nezapomeneš.
mě taky zemřel tatka, bylo mu 47.jak on se těšil až budem dospěli a budeme mit děti. vim, že by byl vybornej děda. naše mala by si strašně dědečka přala. nikdy ho nepoznaa. tohle boli moooc ![]()
Taky bych chtěla přidat něco co se mi přihodilo
Stalo se to 15 ledna roku 2011
pravě k nam přijela sestra z Lipníku a švagr mněl narozeniny tak dovezl víno z Moravy. byla tam celá rodina a večer jsme si povídali fajně popapali a všechno nasvědčovalo krásnému dni s rodinou Večer šel švagr venčit pejska a Táta mi řekl at jdu sním a vyvenčím našeho Dara ale ja hloupa jsem mu odmluvila a pohádala jsem se sním myslím s tátou ale nakonec jsem šla. večer jsem si pak všichni lehli tedy ja mamka tata a synovec do jedné místnosti a šli spát okolo 4hodiny ráno se maminka probudila a šla si udělat něco k jídlu do kuchyně mamka s tatou maji rozdělene postele ja ležela s filpkem na jedné a tata na druhé maminka na zemi postele byli u sebe hlavou. a ja slyšela jak táta nějak funí ale přišlo mi to normální jelikož to nebylo poprve tak sme spali dále rano mamča uvařila kafe a sedla si k oknu a přišlo ji divné že táta nevstáva pokažde jak mu uvařila kafe tak okamžitě vstanul šla tedy k němu a stalo se to co nikdo nečekal tata byl mrtvý mama začala křičet a pak to bylo všechno strašně rychlé :/ Boužel už mu nikdo nemohl pomoci bylo pozdě byl to pro nás šok vyčitam si dodnes že jsem mohla něco udělat v tu osudnou hodinu jak jsem to slyše že tak divně chroptí
ale neudělala jsem nic a ještě oto víc mně tíži že jsem se sním pohádla a nestačila jsem se mu omluvit :/ po 4měsících jsem zjistila že jsem těhotná ale Sebastiánek už dědečka nepozná tak jako já nepoznala nikdy své dědečky! ted 10.7.2012 nám umřela babička maminka tatínka no hrůza
Chybí mi táta strašně moc
@angel069 to mě moc mrzí
a proč tatínek zemřel, přišlo se na to?
@angel069 nic si nevyčítej-není to Tvá chyba
,já se před dvěma lety dost ošklivě s maminkou pohádala a rok jsme se spolu nebavily
,během toho roku vážně onemocněla
,zase jsme se spolu udobřily ale ani jedna jsme netušily že už jen rok budeme mít společný
..umřela mi loni před Vánocemi-dodnes to moc bolí-3měsíce nato jsem otěhotnila, ačkoli jsme se s přítelem 2roky snažili a nic
@mucinka2 tak jako já své prarodiče nikdy nepoznala, tak náš prcek bude mít alespon dědečka(mého tatínka)
Zajimavé je že lekaři neprovedli ani pitvu na to že umřel doma :/ ale tata toho mněl moc slabé srdíčko a mněl i nádor v hlavě ale co bych dala za to kdyby tady ted byl
každy říka že jsem byla takova tatínkové lízatko
ale omluvit už jsem se nestihla i když ted snim pořád mluvím vím že mně slyší a malého taky vidí ![]()
@Verca1989 píše:
Ahoj všem, taky bych se potřebovala vypovídat…včera nám umřela babička, bylo jí jenom 66 letMinulý týden jela do nemocnice na kontrolu, měla už delší dobu problémy s plícemi, špatně se jí dýchalo, tak si ji tam pro jistotu nechali a dávali jí kyslík, aby jí bylo líp. V pondělí jsme spolu mluvily po telefonu, už zněla úplně jinak, byla veselá…a v úterý najednou zpráva, že měla nějakou příhodu a museli ji uvést do umělého spánku…ze kterého se nám už bohužel neprobudila. Nedokážu se s tím smířit, pořád tomu tak nějak nevěřím, pořád si říkám, pojedu za dědou a ona tam bude sedět, luštit křížovky jako vždycky…a hlavně si vyčítám, že si vůbec neužila svou pravnučku, malé je půl roku a já moc nestíhala, vzala jsem si na sebe moc práce a neměla jsem tolik času za babičkou zajet, viděla ji jen párkrát. Pořád se utápím ve výčitkách, že si ji kvůli mě neužila, je mi z toho špatně, nemůžu spát, jíst…a z pohřbu mám hrůzu, snažím se dělat, že jsem s tím smířená ale uvnitř to tak strašně bolí, že mě to asi roztrhne…nevím jak dál
Verčo, i když se Ti to teď zdá nemožné, věř mi, že ta bolest časem otupí. Mezera v životě Ti zůstane nadosmrti, ale nebude tak ostrá, tak bolavá. Je to trochu jako kdybys seděla na křesle a zničehonic Ti zmizela opěrka pod zády… časem se naučíš sedět pohodlně, ani záda Tě nebudou bolet… ale už vždycky Ti bude něco chybět.
Moje maminka zemřela před třemi lety - prostě jen tak odešla, bez varování, do té doby byla úplně zdravá. Jednou večer šla spát jako obvykle - a ráno se neprobudila… Přes noc utrpěla masívní krvácení do mozku.
Byla jsem tehdy ve 12tt druhého těhotenství, rodičům jsme to chtěli oznámit v sobotu, při společném víkendu… zemřela ve čtvrtek. O sedm měsíců později se nám narodilo miminko - chlapeček, po kterém už od naší svatby neuvěřitelně toužila, aby se konečně v naší rodině taky jednou objevil kluk…
Všechny ty pocity, které máš, jsou normální… časem se srovnáš, smíříš, zase se dokážeš smát.
Ahoj oživuji tuto smutnou diskuzi, jelikož bolest kterou prožívám je nesnesitelná a tak sbírám na internetu informace od lidí z podobnými zkušenostmi. Je to několik dnů, co si život sám vzal můj 40letý brácha
Nejhorší je, že ty pocity viny, které celá rodina zažíváme nejdou vymazat jen tak z hlay. I když víme, že život mu to nevrátí. Že je na dně, potřebuje vzít za ruku, odvézt k psichologovi a láskyplně o něj pečovat jsme věděli všichni
Místo toho se od nás dočkal jen toho uchlácholení, že problémy jsou všude a ať se ke všemu postaví a tolik si to nebere
4lověk když si to tak zpětně uvědomí, je těžké s tím vším žít. O to těšží je to pro naši maminku, měla v něm velkou oporu a ze všemi problémy se otáčela k němu, dokázal nám pomoci ve všem. Byl to velmi blízký člověk. Je mi hrozně
![]()
@juchinka Ahojky, to je mi moc líto… Hlavně ty výčitky jsou nejhorší… Prostě jste nevěděli že je to až tak vážné. Nic si nevyčítejte, a modlete se za jeho duši. Vím co prožíváš. Před měsícem umřela maminka a taky měla psychické problémy, ale už moc vážné. Bipolární porucha 18 prášku denně.
Drželi jsme ji co to šlo. Nakonec umřela na banální chřipku protože měla oslabený organismus a selhalo srdíčko. Hlavně se za něj pomodlete. Protože jeho duše bude potřebovat pomoc. Drž se.. Budu na tebe myslet
@eneerka Děkuji ti, musíš to mít taky dost těžké. O těch duších jsem dost slyšela, snažím se tomu teď nevěřit a spíš uvěřit, že došel klidu. Protože myšlenka i modlidba je mocná.
Juchinka: Ano máš pravdu, modlitba je mocná a určitě mu pomůže v tom dosáhnout klidu. Je to těžké a kruté, ale den ode dne bude líp. Uvidíš. Mě uklidňovala kniha andělé v mých vlasech v prvních dnech. A hodně jsem četla na internetu o tom co je po smrti. Člověk se s tím lépe smiřuje. Poprosím anděli aby tvému bratru pomohli a taky se za něj pomodlím. Drž se..