Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Smrt blízkého
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.2.09 00:22
pitrisek píše:
Kamčo a i když jsi mu to nestihla říct, co jsi mu říct chtěla, on věděl, jak jsi ho měla ráda.
To se přeci nemusí říkat..... to se pozná - za života.
Doufám že ano.Celí život jsem mu to dávala na jevo že on je u mě mezi prvníma 
.Vždycky když si něco přál ,tak já mu to koupila aby měl radost.Vždycky jsem si ho moc vážila a milovala ho a tet doufám že on to ví
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.09 00:54
stoprocentně jo…
jinak s těmi sny - VŽDYCKY když mi umřely babičky, tak se mi pak o nich zdávalo. Teda zdává dodnes.
Totéž s dědečky.
Víš já jsem zrovna včera měla nějakej nostalgickej večer, kdy se mi - absolutně nezávisle na této diskuzi - začlo nějak spousta věcí promítat, a přišlo mi to líto, a měla jsem pocit jako kam se mi vytratilo všechno to z toho dětství…
víš co tím myslím. Babiččin pokoj, to, jak jsme s našima za ní jezdívali ráno v mrazu autobusem, a jak jsem si pak vždycky v půl sedmý ráno vlezla k babičce do pelechu a tam jsem dospávala… nebo vzpomínky jak děda nosíval ze sklepa uhlí a pak sahal na kliky umouněnýma rukama a babička ho plísnila atd…
Spousta věcí Ti zůstane v hlavě, a teď když jdu kolem toho domu v tom městě, a ten byt je úplně předělaný a je z toho ňákej salon nebo co… nechápu to - jaktože si tam někdo udělal salon, když my jsme tam kdysi na podlaze čmárali voskovkama do omalovánek - víš jak to myslím, jako že ti cizáci ti něco vzali…
ach jo. Člověk se tím nesmí nechat unášet. Je fakt, že to jsou slabé chvilky, hlavně večer když je tma, a člověk přepne mozek na jinou frekvenci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.09 01:03
ahojky…
přijmy mou upřímnou soustrast 
teď 21. února to bude rok, co mi umřela sestra…
ale snad jednou čas tu bolest otupí…
a doufám, že i u vás to bude brzy!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.09 10:03
ahoj Kamčo,
mě před týdnem zemřela babička ani neviděla malou byla v LDNce a jsem smutná a mrzí mě to vim co prožíváš ale určitě nějsi sama. Chce to jen čas nic jiného neexistuje bohužel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.09 10:32
Ahojky, teď posledního února to bude 8.let, co zemřela moje babička. Ještě den před smrtí jsme stály na JIPce u ní já, teta (její dcera) a sestřenka, babička jakoby měla úsměv na tváři, když jsme ji držely a hladili po ruce. Mám tři syny a vždy mi babička říkala, jak moc by mi přála holčičku. Ta se mi opravdu narodila, za rok a kousek, druhé jméno dostala po babičce, v té době se mnou moje máti nějak nekomunikovala a když bylo malé 10.měs. a já měla 35.narozeniny, tak jsem večer malou kojila, ležela jsem s ní a přišla na mě taková dřímota-možná, že vám budu připadat, jako blázen, ale najednou jsem měla sen nebo, co to bylo a … babička, prostě živý sen, kdy mi říká „no vidíš, tak jsem ti tu holku přála a už ji máš, jen škoda, že jsem se jí nedočkala já“. Probrala jsem se a tekly mi slzy, když tohle vyprávěla teta paní, která se zabývá takovými sny, tak řekla, že je to tím, že já s babičkou jsme měli velice silné pouto a že bude se mnou často. Což j pravda, že sny s babičkou mívám často.
Takže vždy říkám, že babička pořád je a někde drží nade mnou ochranou ruku.
Myslím, si, že pokud člověk myslí často a rád na člověka, který odešel, že je s ním vlastně pořád a někdy více než kdyby bydlel 300km daleko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.09 13:29
pitrísku také jsem dnes měla sen o dědečkovi,brečel že mu umřel pejsek (co umřel tak nežere a brzy pujde za ním )ale v tom snu se pak nakonec usmíval.
Je to divné pořád mi přijde že to je jen sen
napoly také přeji upřímnou soustrast nejen tobě ale všem v této diskuzi.
je mi tvé sestry moc líto a je to ještě mnohem horší když zemře někdo mladý .také doufám že bolest otupí alespon malinko jinak je to na zbláznění.
Laky babička tet kouká na děti z nebe a určitě je bude strážit na každém kroku.
anulko já věřím že naši blízcí nám dají znamení že se mají dobře a vidí nás jako tvá babička.
a souhlasím když v sedci zustanou jsou blízko když si to přejeme.
Dnešní den je hrozný chce se mi křičet,brečet ale nemužu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.09 14:10
Kamco,
bude urcite chvilku trvat, nez opravdu uveris, ze je dedecek v nebi..
Moc Ti preji, aby jsi v sobe nasla po poslednim rozlouceni nejaky klid. Ale musim rict z vlastni zkusenosti, ze mne je od te doby asi jeste hur. Pochopila jsem, ze je vazne konec a silene se styska.
Promin, nemuzu psat dal… Ale moc na Tebe myslim a posilam velke objeti a pohlazeni na bolavou dusicku… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.09 14:11
dušičko to já posílám pohlazení,jsi skvělá a moc Vám držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.09 16:27
Ahoj, my jsme v říjnu přišli o naší milovanou babičku. Dávala celé rodině sílu do života a byla prostě… nemůžu to ani popsat. Vzala nám jí rakovina. Bylo to hrozně rychlé a pro ní vyčerpávající. Zatím jsme se s tím nevypořádali a nejsem si jistá, jestli to někdy přijde. babička byla opravdu velice výjimečný člověk. Už to budou 4 měsíce a mě to pořád nedochází, nějak jsem to prostě nepřijala. Neumím ten pocit pořádně popsat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
andela
6.2.09 16:35
Kamčo - upřímnou soustrast 
Bolest časem otupí, ale pořád se bude někde hluboko občas připomínat malím bodnutím. Já jsem svého dědu znala, ale nikdy jsme se moc nestýkali, ono ani nebylo o co stát. Tátu jsem viděla jednou v životě a jediné co mě mrzí je to že jsem ho nepoznala úplně jaký to byl člověk ( i když taky při způsobu jeho života nebylo o co stát).
Chlapi v naší rodině … to byl pro mě babičky nejstarší bratr, starý mládenec .. měli jsme ho rádi všichni. zažili jsme s ním taky spousty věcí … a pokaždé když přijedu k babičce ho tam vidím, a když vidíme jak přestavěli jeho chlalupu chce se mi brečet … prostě i když není, je tu vlastně stejně pořád … vzpomínej na dědu, a on tak bude s tebou „žít“ na věky. A i když to občas píchne, časem se s tím smíříme všichni.
- Citovat
- Upravit
6.2.09 21:02
Ahoj,
bohužel i já se přidám, 26.3 letos to budou 2 roky co mi náhle umřel táta. 25.3 byl na oslavě narozenin naší dcerky a další den zemřel, udusil se, měl infarkt s rozsáhlou plicní embolíí. ten smutek co vě mě byl je ve mě pořád, nedokážu se s tím srovnat, nedokážu si zdůvodnit, proč on, neviděl už svou druhou vnučku, té se už nedožil, i ted pláču, jak moc to bolí, myslím na něj denně, bolest poleví, otupí se to, ale strašně mě mrzí, že neuvidí jít holky do škloy,…
promin, nemůžu..............................
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.09 22:45
verunko ,andelko a ivusko mrzí mě to a také přeji upřímnou soustrast
Ivullko to se nedá zduvodnit,je to strašný a doufám že brzy ti bude lépe
verunko nám dědečka také vzala rakovina ale už mu bylo 84 a mělo to dlouhý skoro roční pruběh a on ani nevěděl že rakovinu má .Neřekli jsme mu to ale stejnak myslím že to cítil.Vykašlal plíce
andělko zatím mě to píchá moc často a nebýt malého tak se snad utrápim
jak jsem psala ráno o tom snu tak se mi odpoledne zdál další a viděla jsem dědečka se všema pejskama co měl i ty co jsem já neznala(maminka mi to potvrdila podle mého popisu) a breče že bella tam není a pak tam najednou bella byla a on se usmíval.
Ani mi to nebudete věřit ale bella odpoledne zemřela najednou usnula a už se neprobudila Tet je z dědečkem.Je to zvláštní jsem ráda že dědeček je tet štastný z belou a mrzí mě že odešla.je zvláštní jak psi drží se svim pánem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.2.09 06:33
KAMČO,
JE TO ZVLÁŠTNÍ S BELLOU -
jelikož to je veřejný server, nemůžu sem něco napsat, nevím, kdo to čte, napíšu ti soukromou zprávu během dneška
ivulka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.2.09 14:24
ivulko jasně písni.Dostala jsem už pár sz o setkání a dřív jsem na to sama nevěřila ale tet už věřím.
Včera jsem si prohlížela fotky a zase mi bylo tak zle.Neustále mě bolí hlava
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.11 10:59
Dobrý den, nevíte někdo, jak se vyrovnat s tím, když se Vám nečekaně a bez slovíčka rozloučení zasebevraždí táta? Je to už tři týdny, ale já na to musím pořád myslet, co jsem měla udělat, co jsem měla říct, aby to neudělal … Bohužel jsme se docela dost hádali - dva cholerici - a já mu vlastně nikdy neřekla, jak strašně moc ho mám ráda a teď mu už nemůžu říct, jak strašně moc mně chybí … Chtěla bych věřit v posmrtnej život, ale i po přečtení několika knih o tom, pořád nejsem schopná uvěřit, i když bych chtěla .. Omlouvám se, ale nevím, jak ten zármutek zmírnit .. když hraje nějaká tátova oblíbená písnička .. když je nějaká situace, když mně v hlavě zní, to musím taťkovi říct a vzápětí si uvědomím, že už ne .. Někdy si vezmu Gujacuran, ale mám malou holčičku a tak se zas bojím nebýt plně při vědomí …
Jak to zmírnit a myslet jen na to hezký, co jsme s tátou měli a ne jen na ten jeho hroznej konec??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
