Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
Já s tebou soucítím, taky mě to čeká, zatím jsem ještě nechala 1× denně. Hlavně si vůbec nevyčítej to, že tě to trápí nebo že ti je smutno. Kojení je i hormonální záležitost, určitou dobu trvá, než se hormony vyrovnají. Tělo bylo zvyklé na pravidelnou dávku oxytocinu a ta teď najednou chybí, někomu se můžou začít objevovat i depresivní stavy, než si to všechno sedne. Dítěti jsi předala to nejlepší, co jsi mohla, teď se musíš zase zaměřit na sebe, abys byla zdravá máma.
@stín katedrál děkuju
zkusím to prostě brát jako smutek z hormonálního hlediska
paradox je, že když jsem porodila, kojení jsem nesnášela, těšila jsem se, až to bude za mnou..a pak se to zlomilo.
Já ti rozumím. První jsem taky kvůli lékům přestala kojit v 22m a obrečela jsem to. Ze smutku mě dostalo další těhotenství, které shodou náhod přišlo následující měsíc. Zatím druhé kojím, ale je mi smutno z myšlenky, že s tím taky budu muset jednou skončit. ![]()
A to jsi chtela kojit do jeho nastupu do 1. tridy? ![]()
Příspěvek upraven 29.12.20 v 01:01
Klid, ona je to změna, ale za pár dní ti to ani nepřijde. Prožívala jsem to podobně, kojila jsem dva a půl roku.
Tak jsem ráda, že nejsem na světě jediná
taky si říkám, že třeba konečně to bude vypadat, že miluje i mámu a nejenom prsa
a že budu vařit dobrotky lepší než mlíčko ![]()
@Janli ty jo, od tebe je to přínos. Většinou tvoje názory nesdílím
ale tímto jsi mě dostala a máš plusový bod ![]()
A tedy, taky kojim rocniho syna a beru to jako mazlení a nasi chvilku, ale jednou bude proste konec a tečka… 3 leťáka na prsu asi nechci…
a 21 m nebo 24 mesicu opravdu neni rozdíl.
@Dandie22 já to kojení na začátku fakt nesnášela. Porodnice měla režim jedno prso 30 minut, druhý totéž, poté na elektrickou odsávačku, kde jsme byly často dvě. Vážit, zapisovat, sotva nás pustili, první otázka každého byla, jestli kojím. Domů jsem šla s dokrmem a styděla se za to. Totálně mi to zprotivili a vím, že podruhé to udělám jinak. Odpočítávala jsem týdny do toho pitomýho 6. měsíce. Ještě jsem si klepala na čelo nad matkama kojícíma na veřejnosti nebo kojícíma batolata. Nevím, kde ten zlom nastal. Pak jsem si řekla do dvou let..ale dík za poznámku, že není rozdílu mezi 21. a 24. měsícem
a třeba budeš taky kojit dýl, jsem důkaz, že člověk nikdy neví ![]()
Nebudu. Chci odstavit syna v létě. Bude zase tolik aktivit, ze si na kojeni ani nevzpomene
dle me idealni čas i věk.
Jednou to prijit muselo. Jestli ve 21 nebo ve 24 mes uz skoro neni rozdil.
Uplne té chápu a to jsem dceru odstavila až ve 3, 5 letech a stejně mě to mrzí…
Mě se syn odstavil asi v 22 měsících, měl v pusince aftíky, i jsme kvůli tomu skončili v nemocnici. Syn nechtěl jíst a pít, takže kapačky. Pusinka ho při přisátí bolela, tak už se pak i po uzdravení bál přisát. Ale spal s námi v posteli, takže na tom pomazlení trval dál, musela jsem spát otočená k němu, on mě občas prošmátral prsa, pomazlil se a spal dál. Tedy byl to ty první dny celkem opruz, když jsem se otočila k němu zádama, tak řval ať se otočím. No, pak už se to ustálilo. Teď občas ještě přijde k nám do postele se pomazlit, jsou mu 4 roky. Taky mě to mrzelo. On byl takový závisláček, já myslela, že ho budu kojit mnohem dýl.
Holky…snad mi některá z vás poradí. Dítko má 21m, kojím večer, ráno a když přijde, že chce mlíčko během dne. Jenže mám naplánovánou léčbu, která se s kojením neslučuje. Sice ji můžu odložit, ale už jsem objednaná na kontrolu a musela bych ji posunout. Rozhodla jsem se, že přestanu kojit. Dítko to bere tak nějak v pohodě, říkám, že mlíko není a odolávám. Ale pořád na to musím myslet, je mi líto přestat. Neberu to jako výživu, ale spíš naši intimitu, mazlení, krásný chvilky. Taková citová vazba. Můj muž tomu nerozumí, takže u něj utěšení nenajdu. Stalo se to některé z vás a čím jste se konejšily? Jasný, že rozum mi říká, že o nic nejde, dítě je velké, normálně jí, nebudu přece dělat kolem toho tanečky. Ale vnitřně mě to tolik mrzí.

Prosím o anonym, nechci mít tuhle diskuzi uloženou na profilu, kdyby mě to štvalo dlouho, ať se mi to nepřipomíná
Jinak teda dodávám, že nejsem žádná citlivá mamina s tendencí k opičí lásce