Smíšené pocity 34.týden těhotenství

Anonymní
7.6.15 13:29

Sníšené pocity 34.tt

Prosím o zachování anonymu stydím se za to.Jsem 34tt těhotenství bylo plánované a mám okolo sebe těhotné kamarádky. Ty se těší nakupují věcičy pořád mluví o dětech, promlouvají k bříšku jen já tohle nedělám :(Né že bych se netěšila ale prostě mi přijde jak kdybych si to ani neuvědomovala. Jeden den sem nadšená a druhý mám strach jestli to zvládnu, bude to zodpovědnost budu mít to moje miminko ráda? Přijde mi že se snad víc těší můj partner a víc to prožívá než já. Měla jste to některá taky tak nebo jsem jediná divná?

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

7.6.15 13:54

Ja nikdy nemluvila na bricho. Snad jen parkrat. Pochybnosti jsem mela taky. Je to normalni

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Uzo
232
7.6.15 13:58

Já to tak neměla, ale moje kamarádka ano. Po porodu mi napsala dopis. Vypsala se tam ze všech svých pocitů. Těhotenství bylo plánované, měli dobrou práci, zařízený byt, měli se rádi. Otěhotněla a „nic“, tak si říkala, to příjde, až ucítím pohyby miminka. Nic! To už znervózněla, protože cítila, že by měla vnímat víc, těšit se, prožívat to! Nikomu to neřekla, za prvé se styděla a za druhé se bála. Vše se změnilo narozením miminka. Psala mi to právě z porodnice - já o jejích pocitech neměla ani tušení a to jsme spolu byly často! Psala mi, že sedí u postýlky a brečí, že ani nespí. Brečí radostí, štěstím, láskou! Že se tak bála, že to miminko nebude mít ráda, jakto, že necítí všechnu tu radost a ostatní ano? Neboj se… Jak se to prtě narodí, vezmeš ho do náruče, budeš cítit neuvěřitelnou touhu ochránit ho před celým světem, přede všemi! To je mateřský pud. Mají to i zvířátka :lol: Prostě to bude tvůj malý zázrak, to prtě bude závislé jen na tvé péči a opravdu mu budeš věnovat najednou vše. Příroda to dobře zařídila! Nemusíš to vše prožívat dopředu (okolí už tuhle zkušenost třeba právě mají), nech si to klidně až na dobu po porodu. Já ti naopak poradím, ať se naprosto s čistým svědomím věnuješ ještě jen sama sobě :*

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.6.15 13:58

@Ondrášovka.N Děkuji trochu mě to uklidnilo nemám to komu říct ty těhotné by mě asi nechápaly představovala jsem si to jinak jak budu prožívat nakupování oblečků, pít těhotenský čaje a ono nic přitom když jdu k doktorovi mám vždycky strach aby bylo miminko v pořádku

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
7.6.15 14:00
@Uzo píše:
Já to tak neměla, ale moje kamarádka ano. Po porodu mi napsala dopis. Vypsala se tam ze všech svých pocitů. Těhotenství bylo plánované, měli dobrou práci, zařízený byt, měli se rádi. Otěhotněla a „nic“, tak si říkala, to příjde, až ucítím pohyby miminka. Nic! To už znervózněla, protože cítila, že by měla vnímat víc, těšit se, prožívat to! Nikomu to neřekla, za prvé se styděla a za druhé se bála. Vše se změnilo narozením miminka. Psala mi to právě z porodnice - já o jejích pocitech neměla ani tušení a to jsme spolu byly často! Psala mi, že sedí u postýlky a brečí, že ani nespí. Brečí radostí, štěstím, láskou! Že se tak bála, že to miminko nebude mít ráda, jakto, že necítí všechnu tu radost a ostatní ano? Neboj se… Jak se to prtě narodí, vezmeš ho do náruče, budeš cítit neuvěřitelnou touhu ochránit ho před celým světem, přede všemi! To je mateřský pud. Mají to i zvířátka :lol: Prostě to bude tvůj malý zázrak, to prtě bude závislé jen na tvé péči a opravdu mu budeš věnovat najednou vše. Příroda to dobře zařídila! Nemusíš to vše prožívat dopředu (okolí už tuhle zkušenost třeba právě mají), nech si to klidně až na dobu po porodu. Já ti naopak poradím, ať se naprosto s čistým svědomím věnuješ ještě jen sama sobě :*

Děkuji moc :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
334
7.6.15 14:07

V klidu, měla jsem to taky. Je to asi povahou - jsem realista a navíc trochu pesimista. Tak si myslím, že mě to ovlivnilo. Nepozoruji na svých dětech, že by je nemluvení na břicho nějak poznamenalo… Prostě každá to prožíváme jinak… Třeba nakupování výbavičky mi jako vrchol zábavy fakt nepřišlo…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7.6.15 14:07
@Anonymní píše:
@Ondrášovka.N Děkuji trochu mě to uklidnilo nemám to komu říct ty těhotné by mě asi nechápaly představovala jsem si to jinak jak budu prožívat nakupování oblečků, pít těhotenský čaje a ono nic přitom když jdu k doktorovi mám vždycky strach aby bylo miminko v pořádku

Vis jsi jedna z mala netypickych tehotnych co neresi kazdy prd. Pak z tebe pravdepodobne nebide ani ta matka co myka (tzn. papame, kakame a mame zub) coz vubec neni na skodu. Naopak kdo mluvi na bricho a nema pochybnosti je po porodu s miminem stale jedno telo. Pred prvnim porodem jsem k synovi k brichu taky necitila nic. A neprislo to hned po porodu. Prislo to postupne. U dcera taky, jen o trosku driv. A ted je nadevse miluju oba

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11603
7.6.15 14:13

Neboj, nejsi jedina…ja se vzdy rozneznela tak akorat na ultrazvuku, na pupek nemluvim, nepoustim mu ukolebavky ani Mozarta, veci nakupuji, protoze mimco potrebuji oblect a ne proto, ze jsou loztomoliloucke a nemluvim materskym pluralem. Dite je planovane a hodne chtene, ale nevim, asi jsem trochu v tomhle chlap, dokud ho nemam v rukach, tak si to porad na 100% neuvedomuji mi prijde…nebo me trochu brzdi obavy, jak to vsechno bude. Nicmene myslim, ze opravdu nehrozi, ze ty sve prcky nebudeme mit rady, takovych matek nastesti moc neni :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.6.15 14:20
@Ondrášovka.N píše:
Vis jsi jedna z mala netypickych tehotnych co neresi kazdy prd. Pak z tebe pravdepodobne nebide ani ta matka co myka (tzn. papame, kakame a mame zub) coz vubec neni na skodu. Naopak kdo mluvi na bricho a nema pochybnosti je po porodu s miminem stale jedno telo. Pred prvnim porodem jsem k synovi k brichu taky necitila nic. A neprislo to hned po porodu. Prislo to postupne. U dcera taky, jen o trosku driv. A ted je nadevse miluju oba

mam to stejne, taky jjsem cekala, ze po porodu do me doslova bouchne materska laska, jak se vsude uvadi, ale ona proste prisla postupne. Ted tu syn zacina obchazet nabytek a ja jsem z toho namekko. Proste laska na cely zivot :srdce:

zakladatelce predevsim preji pohodovy porod a hlavne zdravi :mavam:

diky za dodrzeni anonymity..
t.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
7.6.15 14:22
@Anonymní píše:
mam to stejne, taky jjsem cekala, ze po porodu do me doslova bouchne materska laska, jak se vsude uvadi, ale ona proste prisla postupne. Ted tu syn zacina obchazet nabytek a ja jsem z toho namekko. Proste laska na cely zivot :srdce:

zakladatelce predevsim preji pohodovy porod a hlavne zdravi :mavam:

diky za dodrzeni anonymity..
t.

Takže si začala být poprděná z malýho až po roce?

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
7.6.15 14:31
@Anonymní píše:
Takže si začala být poprděná z malýho až po roce?

prislo to nejak postupne, ale v sestinedeli urcite ne. az se vse ustalilo, ja zacala ho vic vnimat, pozorovat, jaky dela pokroky. Vim ze to je asi divny, ale mozna to je i tim, ze jsem pres 10let pracovala u deti, takze mozna takovy odstup diky tomu byl. ted je to uplne jine, je to moje dite, kus me a manzela, ale chtelo to proste cas… :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
2344
7.6.15 14:53

Neboj, to bude v pohode.ja jsem ted tehotna podruhe, obe deti chtene a planovane a nebyla a nejsem z toho poprdena.na bricho nemluvim, zbytecne nic nenakupuju, nad fotkami z ultrazvuku se nerozplyvam, tehotenstvi s nikym nrozebiram, nemam potrebu se nad tim rozneznovat.ty slintajici matky, ktere resi kazdy prd mi lezou na nervy. Jsem takovy realista, beru veci jak jsou a nebabram se v nich.
U prvniho jsem rozhodne nezazila vybuh lasky po porodu, spis ‚tak ahoj, konecne jsi tu s nami, jsi nejaky zmackany…‘ ted je mu rok a pul, je to moje slunicko, miluju ho, ale nesislam na nej, nemykam, ani jinak nesilim. Na druhe se tesim, ale proste asi nejsem tak citliva povaha.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
kerrankin
7.6.15 15:31
@Uzo píše:
Jak se to prtě narodí, vezmeš ho do náruče, budeš cítit neuvěřitelnou touhu ochránit ho před celým světem, přede všemi! To je mateřský pud. Mají to i zvířátka :lol: Prostě to bude tvůj malý zázrak, to prtě bude závislé jen na tvé péči a opravdu mu budeš věnovat najednou vše.

Pozor, na tohle se neupínej, ať se pak zas nestresuješ. Nemá to tak každý. Já jsem třeba k dceři hledala cestu celkem dlouho a to jsem k „břichu“ měla poměrně vřelý vztah a moc jsem se těšila. Takže po porodu jsem při pohledu na ni nebrečela štěstím a láskou, ale výčitkami, proč je z ní tatínek tak hotovej a já nic.

  • Citovat
  • Upravit
kerrankin
7.6.15 15:36

A myslím, že jedna z těch věcí, co na mě působily negativně, byla právě ta závislost, nenahraditelnost, nezastupitelnost, zodpovědnost. A to jsem tak nějak přirozeně zodpovědná, asi proto jsem si to tak uvědomovala. Děsí mě to i teď (očekávám další mimino) :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
7.6.15 15:42

Prave protoze panuje vseonecny nazor ze je to vzdy „laska na prvni pohled“ jsou pak zenske zmatene proc to neprislo hned.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama