Špatné tušení v těhotenství

Anonymní
24.6.18 08:42

Špatné tušení v těhotenství

Ahojky holky, jdu si k Vam pro radu a nebo se spíš jen tak vypovídat. Jsem ve 14tt, miminko bylo plánované, doma uz mame skoro dvouleteho prcka. Od začátku těhotenství mam špatné tušení, ze se neco stane, ze to prostě nedopadne dobře. V prvni těhotenství jsem to také mela, ale nebylo to az tak moc silne :zed: Myslela jsem, ze to poleví po 12tt, ale vubec ne… Možná je to tim, ze jsem prvni tři měsíce doslova prozvracela..ted zase buď špinim a nebo krvácím, protože mam nizko položenou placentu… Mozna to bude znit vtipné, v prvnim těhu jsem si poctivě mazala břicho, teď to flakam a myslim na to jestli to vubec ma cenu… strasne se za to stydim jak se chovám.. Premyslim nad tim kam za rok nastoupim do prace, jak to budu kombinovat se školkou, když vlastně budu na rodicaku s prckem, prostě nevěřím tomu, ze to dopadne dobře, mam špatný pocit a divné tušení. Muz je mi oporou, pomaha mi maximálně, kdyz se mu s tímhle svěřim, rekne nemysli na to, bude to dobrý, strašně bych mu chtěla věřit, ale tak nejak potřebuju jistotu, kterou mi nikdo dat nemůže. Na posledním ultrazvuku se malý vůbec nehýbal, coz mi taky nepřidalo.. Jsem asi fakt blázen..Za vším vidím špatné znamení.. Nejvíc se bojim toho, ze si to tim jak vlastně uvažuji muzu přivolat.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
24.6.18 09:01

To budou hormony. Celé druhé těhotenství jsem měla špatné tušení. Dokonce jsem byla přesvědčená, že půjdu na revizi, protože mě přešly nevolnosti. Musela jsem si pořídit angelssound, jinak bych byla pořád na pohotovosti. Pak jsem čekala válku. Rvala jsem, že neuvidím děti, jak jdou do školky a do školy… Přešlo to v době, kdy jsem přestala kojit.
 A2

  • Citovat
  • Upravit
445
24.6.18 09:02

Ahoj, že se na ultrazvuku malý nehýbal nic neznamená, mohl spát, jestli bije srdíčko a vyvíjí se, není potřeba se bát. Nepodceňuju ženskou intuici, nicméně kdybych měla brát vážně co se mi děje v těhotenství, na co myslím, co se mi zdá, čeho se obávám atd. Tak bych se už asi zbláznila. Čekám dvojčata a těch rizik zamlknutí a komplikací bylo taky mraky, asi o bude znít divně, ale pomohlo mi na ně mluvit. Přírodě neporučíš, ale je lepší myslet pozitivně než se stresovat s tím jak jsi případně špatná. Držím palce ať to dopadne jak si přeješ, až ucítíš pohyby, bude líp.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3662
24.6.18 09:03
@Anonymní píše:
Ahojky holky, jdu si k Vam pro radu a nebo se spíš jen tak vypovídat. Jsem ve 14tt, miminko bylo plánované, doma uz mame skoro dvouleteho prcka. Od začátku těhotenství mam špatné tušení, ze se neco stane, ze to prostě nedopadne dobře. V prvni těhotenství jsem to také mela, ale nebylo to az tak moc silne :zed: Myslela jsem, ze to poleví po 12tt, ale vubec ne… Možná je to tim, ze jsem prvni tři měsíce doslova prozvracela..ted zase buď špinim a nebo krvácím, protože mam nizko položenou placentu… Mozna to bude znit vtipné, v prvnim těhu jsem si poctivě mazala břicho, teď to flakam a myslim na to jestli to vubec ma cenu… strasne se za to stydim jak se chovám.. Premyslim nad tim kam za rok nastoupim do prace, jak to budu kombinovat se školkou, když vlastně budu na rodicaku s prckem, prostě nevěřím tomu, ze to dopadne dobře, mam špatný pocit a divné tušení. Muz je mi oporou, pomaha mi maximálně, kdyz se mu s tímhle svěřim, rekne nemysli na to, bude to dobrý, strašně bych mu chtěla věřit, ale tak nejak potřebuju jistotu, kterou mi nikdo dat nemůže. Na posledním ultrazvuku se malý vůbec nehýbal, coz mi taky nepřidalo.. Jsem asi fakt blázen..Za vším vidím špatné znamení.. Nejvíc se bojim toho, ze si to tim jak vlastně uvažuji muzu přivolat.

Cim vic si to budes rikat,tim spis se neco stane

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.6.18 09:03

Ahoj! Zkus mít dobré vyznání a nepodléhat svým pocitům. I když máš tušení takové a takové, hlídej si, co skutečně vyřkneš. Říkej si: těhotenství dopadne dobře, moje miminko je zdravé, vyroste z něj štastný a spokojený člověk. Tohle tušení jsem měla také (nejen v těhotenství). Na jakoukoliv špatnou myšlenku, co projde mou hlavou, se snažím reagovat „dobrým vyznáním“. Čekala jsem na zásadní výsledky od doktora, taky mi hlavou proběhlo kde co. Ale nahlas jsem si opakovala (klidně i několikrát za den) Jsem zdravá, výsledky budou dobré. A dopadlo to dobře. Přeju hodně sil! :srdce: Anonym M.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
24.6.18 09:09

Ano, věřím tomu, intuice funguje… V mém případě opakovaně, v těhotenství extrémně… Když to bylo špatně, tak jsem to „věděla“ :( jednou byl konec ve 12tt, tam bylo špatné tušení od začátku, teď naposledy konec ve 20tt, tam jsem se po kontrole a screeningu snažila uklidnit a věřit, intuici potlačit, ale stejně to nešlo…

Možná jsou to u tebe jen hormony a všechno bude v pořádku, nechci tě strašit a stresovat, jen sama u sebe vím, že se můžu na svou intuici spolehnout (jak v dobrém, tak i špatném :oops:)

Držím palce, ať je vše ok!

Anonym prosím nechat, osobní info…

  • Citovat
  • Upravit
123
24.6.18 09:19

Ahoj, zažila jsem něco podobného. Doma jsem měla dvouletou holčičku a plánovaně jsem otěhotněla a od začátku těhotenství jsem měla špatný pocit. Ale ne,že bych měla pocit, že mimčo nedonosím, na to jsem vůbec nemyslela, ale měla jsem opravdu celkově špatný pocit, který téměř přecházel do depresí. První 3 měsíce jsem prozvracela úplně extrémně, přišlo mi to jako 3 měsíční střevní chřipka. Ale nekrvacela jsem, nějaké velké komplikace jsem teda neměla, až na konci polyhydramnion. Každopádně jsem se na miminko vůbec netěšila, bála jsem se toho, co bude, byla jsem už předem „vyčerpana“. Take mi to přišlo divné, nechápala jsem to. A upřímně lituju těch mých pocitů do dnes, protože jsem si jistá, že se to na mé dcerce podepsalo, přinejmenším její dráždivostí (je extrémně přecitlivělá, uplakaná, celkově taková nespokojená).
Nakonec se mi narodilo miminko hodně nemocné, syndromové a neprospívající. Máme toho spolu za sebou hodně, prvních 8 měsíců po nemocnicích (nikdo nevěděl, co jí je), následná diagnóza a léčba. Ale miluju ji a nikdy bych to nevrátila zpátky.
Je pravda, že přemýšlím, jestli to byl 6.smysl, co mi říkal, že to bude náročné a proto jsem se netěšila, nebo jestli jsem se netěšila proto, že jsem byla vyčerpaná z prvního dítěte, které je od narození extrémně náročné, do toho jsem pracovala na poloviční úvazek a celkově se starala o rodinu (manžel v té době neměl dobrou práci) a proto jsem se netěšila na další zátěž. Ale musím říct, že není den, kdy nelituju toho, jak jsem byla naladěná. Kdybych to mohla změnit a vrátit, snažila bych se to těhotenství víc užívat a posíla maličké pozitivní energii, aby měla o to víc sil se svojí nemocí bojovat. Tohle je mi opravdu líto, protože věřím, že ti prckové to cití.
Pokud máš dost sil, snaž se změnit nastavení v sobě a snaž se tomu malému drobečkovi posílat pozitivní energii. To jestli to vyjde nebo ne nevíš a podle mě to ani nějak neovlivníš, ale váš „vztah“ a to aby se cítilo dobře u tebe v bříšku ovlivnit možná můžeš. Držím ti pěsti a věřím, že vše bude v pořádku :kytka: :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.6.18 09:56

Zakladatelka

@Anonymní píše:
Ano, věřím tomu, intuice funguje… V mém případě opakovaně, v těhotenství extrémně… Když to bylo špatně, tak jsem to „věděla“ :( jednou byl konec ve 12tt, tam bylo špatné tušení od začátku, teď naposledy konec ve 20tt, tam jsem se po kontrole a screeningu snažila uklidnit a věřit, intuici potlačit, ale stejně to nešlo…

Možná jsou to u tebe jen hormony a všechno bude v pořádku, nechci tě strašit a stresovat, jen sama u sebe vím, že se můžu na svou intuici spolehnout (jak v dobrém, tak i špatném :oops:)

Držím palce, ať je vše ok!

Anonym prosím nechat, osobní info…

Strasne moc mě mrzí co se Ti stalo :hug: Děkuji Ti za podporu,ja mam snad ze vsech životních zkušeností špatný pocit.

  • Citovat
  • Upravit
1378
24.6.18 10:00

@FifthElement Moc me mrzi nemoc maličké,jste velké bojovnice :srdce: Ja ani nemam stach z toho,ze dvě nezvládnu,ani ze budu unavená a to syn je víc náročný,skoro nespavec… spíš strach z toho,aby to dopadlo dobře. Moc dekuji za podporu :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10651
24.6.18 10:12
@Anonymní píše:
Ahojky holky, jdu si k Vam pro radu a nebo se spíš jen tak vypovídat. Jsem ve 14tt, miminko bylo plánované, doma uz mame skoro dvouleteho prcka. Od začátku těhotenství mam špatné tušení, ze se neco stane, ze to prostě nedopadne dobře. V prvni těhotenství jsem to také mela, ale nebylo to az tak moc silne :zed: Myslela jsem, ze to poleví po 12tt, ale vubec ne… Možná je to tim, ze jsem prvni tři měsíce doslova prozvracela..ted zase buď špinim a nebo krvácím, protože mam nizko položenou placentu… Mozna to bude znit vtipné, v prvnim těhu jsem si poctivě mazala břicho, teď to flakam a myslim na to jestli to vubec ma cenu… strasne se za to stydim jak se chovám.. Premyslim nad tim kam za rok nastoupim do prace, jak to budu kombinovat se školkou, když vlastně budu na rodicaku s prckem, prostě nevěřím tomu, ze to dopadne dobře, mam špatný pocit a divné tušení. Muz je mi oporou, pomaha mi maximálně, kdyz se mu s tímhle svěřim, rekne nemysli na to, bude to dobrý, strašně bych mu chtěla věřit, ale tak nejak potřebuju jistotu, kterou mi nikdo dat nemůže. Na posledním ultrazvuku se malý vůbec nehýbal, coz mi taky nepřidalo.. Jsem asi fakt blázen..Za vším vidím špatné znamení.. Nejvíc se bojim toho, ze si to tim jak vlastně uvažuji muzu přivolat.

Asi jediná ráda je chodit na pravidelné kontroly snažit se zaměstnat hlavu, ať nemá čas přemýšlet o věcech, které nemůžeš ovlivnit. Dělej vše podle doporučení doktorů a svého zdravého rozumu, víc těhotenství stejně ovlivnit nemůžeš. Držím palce! :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2236
24.6.18 11:08

Tímhle přístupem si opravdu akorát něco privolas. Známá měla panickou hrůzu u toho, že dostane infekci a potratí, drhla vanu před každým koupáním a podobně. A co myslíš? Opravdu tu infekci dostala a strávila přes měsíc v nemocnici na rizikovém, aby donosila aspoň do nějakého rozumného týdne. Jestli si s těmi myšlenkami nedokážeš poradit sama, tak bych klidně skočila za psychologem, tohle není normální.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.6.18 13:12
@Anonymní píše:
Strasne moc mě mrzí co se Ti stalo :hug: Děkuji Ti za podporu,ja mam snad ze vsech životních zkušeností špatný pocit.

To bude v pořádku, snaž se dostat do hlavy spíš ty pozitivní myšlenky, i když sama vím jak je to těžké a založením jsem též pesimista :? Bohužel tím, že se bojíš a vidíš ty špatné scénáře, stejně jako já, tak věřím tomu, že si pak ty špatné věci člověk může opravdu přivolat :?

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
24.6.18 16:36
@Anonymní píše:
To bude v pořádku, snaž se dostat do hlavy spíš ty pozitivní myšlenky, i když sama vím jak je to těžké a založením jsem též pesimista :? Bohužel tím, že se bojíš a vidíš ty špatné scénáře, stejně jako já, tak věřím tomu, že si pak ty špatné věci člověk může opravdu přivolat :?

Strasne moc Ti dekuji :hug: Ono je to asi i tim,ze jsem porad doma, kvůli te placentě mam nakazany klidový rezim a to člověku taky nepřida,no a hlavně mam cas premyslet :zed: Strašně me to mrzi,ze si ten maly tam vybojoval svoje misto a ja se chovam jak totalni kr**a :zed:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
25.6.18 14:24
@Anonymní píše:
Strasne moc Ti dekuji :hug: Ono je to asi i tim,ze jsem porad doma, kvůli te placentě mam nakazany klidový rezim a to člověku taky nepřida,no a hlavně mam cas premyslet :zed: Strašně me to mrzi,ze si ten maly tam vybojoval svoje misto a ja se chovam jak totalni kr**a :zed:

Nechovas se jak buuuu, proste máš hodně času a hlava vymýšlí blbosti… Já dokud nevěděla o zamlklem těhotenství, tak jsem první těhotenství prožila ve sladké nevědomosti a teprve časem jsem se především tedy tady na emimi dozvídala co všechno se děje, co všechno se může při porodu a během těhotenství pokazit, a čím víc člověk ví, tím hůř… Tedy alespoň pro mne :oops:

Jestli se opravdu bojíš a máš špatný pocit, tak si dojdi na utz, určitě tě to uklidní, že je všechno v pořádku :mavam:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
25.6.18 15:11
@Anonymní píše:
Nechovas se jak buuuu, proste máš hodně času a hlava vymýšlí blbosti… Já dokud nevěděla o zamlklem těhotenství, tak jsem první těhotenství prožila ve sladké nevědomosti a teprve časem jsem se především tedy tady na emimi dozvídala co všechno se děje, co všechno se může při porodu a během těhotenství pokazit, a čím víc člověk ví, tím hůř… Tedy alespoň pro mne :oops:Jestli se opravdu bojíš a máš špatný pocit, tak si dojdi na utz, určitě tě to uklidní, že je všechno v pořádku :mavam:

Ja žila v naivní představě,kdyz jsme planovali syna,take jsem netušila,ze existuje neco jako zamlklého těhotenství..cim min toho člověk vi,tim je to lepší, přesně jak píšeš. Ja jsem.jeste ten typ co si vsechno vsugeruje :zed: Muz by chtěl dokonce odpojit internet. Nekdy si říkám,ze bych na ten ultrazvuk musela chodit kazdy den,aby me to uklidnilo,nejlip možná dvakrát. Příští tyden mam kontrolu,zkusim se dr svěřit s tim vsim.. A Tobe moc děkuji :hug: :srdce:

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Original

  • (3.9) + 55 recenzí

Prsní vložky

  • (3.5) + 51 recenzí

Babylove Prsní vložky

  • (2.4) + 40 recenzí

PureLan 100

  • (4.9) + 36 recenzí

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty