Špatný noční spánek

Ahoj maminky, koukám, že v tom nejsem sama . Náš malý má necelé dva roky. Od malička spal nádherně. Když jsem ještě kojila, papal naposledy ve dvě ráno a pak i třeba až v 8 ráno. Po skončení kojení to bylo to samé. Naposledy večeřel a spal i 11 hodin až do rána. Od miminka má svou postýlku a usíná a spí úplně sám. Ale posledních 10 dnů je to strašné. Z ničeho nic, tuším od kdy prodělal chřipku, vstává pravidelně okolo půl 2. ráno a žádá přesun k nám do postele. Nejdřív jsem nechtěla, aby si zvykl a myslela jsem, že když ho nechám plakat, pochopí, že k nám nepůjde a přestane. Po hodině jsme to vzdali, aby se manža alespoň trochu vyspal do práce, a malý spal celou noc s námi. A od té doby pravidelně už asi těch 10 dnů vyžaduje přesun k nám. První dny šly, v naší posteli vždycky usnul a spal až do rána, ale teď mi přijde, že je normálně vyspaný a řadí jako černá ruka. Budí nás, zkouší, ať si s ním hrajeme, výská atp. Takže po hodině nevydržím, unavená a vzteklá ho vrátím do jeho postýlky. Dřív zase řval, ale teď se i uklidní, ale jen tak, že u něj sedím a držím ho za ruku. Jakmile ví, že tam jsem, uklidní se a usne, ale samozřejmě z noci spíme tak 3 hodiny. Manža je úplně nervní, nadává a pořád dokola opakuje, že kdybych ho tam nevzala poprvé, nezvykl by si. Teď se i přesouvá k rodičům na několik dní, aby se prospal a v práci fungoval a já nějak nevím, jak tohle nespaní zlomit. Jen nechci poslouchat, jak tohle je moje vina. Už jsem chtěla i volat neuroložce, ale nevím, třeba tohle je běžné období ve vývoji dětí. Co myslíte vy? A jak jste to řešily? Moc předem děkuji za reakce.