Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Niko - měli jsme obdobný problém, partner spg na začátku odmítal, přišlo mu to hrozně ponižující, že se tam na něj budou všichni koukat, tvrdil, že on je určitě v pořádku atd. atp. Chtělo to čas, nenutit, ale pořád nenápadně vyprávět o tom, kdo všechno byl na odběru, jaké z toho má zážitky, jak to kde probíhá atd., prostě co nejvíc informací k tématu. Pomáhali i vtípky stylu - hele, když to dal Karel Gott, tak to fakt je brnkačka -
Nakonec pomohla asi i trochu tyranie slz. Prostě jsem se jednou s příchodem MS dost zhroutila a brečela, takže povolil a slíbil, že na spg půjde. Musela jsem ho ale objednat já, samozřejmě ho tam doprovosit a pomoci slovně (i ručně
). A ejhle - ukázalo se, že jeho výsledky jsou ve všech parametrech pod normou. Když jsme pak šli na IVF, tak už bral odběr jako samozřejmost. Nakonec samozřejmě machroval, že to vlastně vůbec nic není, že se s tím nadělá zbytečně cirátů - no chlap, no. ![]()
Snad se ti manžela podaří přesvědčit, zkus to třeba humorem nebo motivovat odměnou, určitě víš, co na něj platí. Držím palce.
Nika25 píše:
Ahojky Emilie,
hezky ses rozčílila, taky bych se takhle potřebovala vyřvat. třeba by se mi ulevilo a zlepšila by se i nálada. Děkuji moc povzbuzení, to teď potřebuju. Sem pořád tak trochu mimo.
Když mě to jde taky jen „písemně“, kdybych měla uhodit na mnažela se stejným problémem jako ty, taky bych to takhle nedokázala ![]()
Ahojky, tak trochu mi to není jasné, manžel chce dítě, bez pomoci doktorů - ale to, že ty bereš hormony (čili je to taky s pomocí), mu nevadí? Takže chce dítě tak, aby ON mohl být venku z toho kola běhání po doktorech?
Druhá věc by byla, kdyby odmítal techniky asistované reprodukce jako takové, prostě z přesvědčení, někdo je prostě přesvědčený, že je to „proti přírodě“ atd. Podle mě v tomhle případě se fakt tomu druhému musí nechat trochu času, třeba by se mu to rozleželo. Pokud jde jen o to, aby pro to nemusel udělat nic on, je to celkem slušně sobecký a asi musíš počítat s tím, že to takhle bude i dál, když se vám mimčo povede… pokud se k tomu takhle staví. V tomhle duchu bych zkusila s ním o tom promluvit. Jinak mi přijde, že je to skoro to samé, jako když jeden dítě chce, a druhý ne - je to zásadní věc, ve které nejdou moc dělat kompromisy, protože to stejně většinou nedopadne dobře, a pokud se v tom partneři neshodnou, jiná cesta než jít od sebe moc není.
Je to těžký, mě by tohle u partnera fakt hodně vadilo, měla bych dojem, že nechává vše jen na mě, a to pro život není dobrý. Jsou před váma asi těžší zkoušky v životě, než to, že si „to“ musí jednou udělat v kabince
. Když kvůli tomu dělá scénky, jak ti pak bude oporou při těžších situacích?
Já teda vím, že se o tom dobře žvaní, navíc takhle po netu, je lehký někomu radit, ale sama bych se s tím možná taky poprat neuměla. Každopádně tohle jsou argumenty, které bych zkusila použít při rozhovoru, ovšem rozhovor klidný, žádné hysterické scénky. S tím, že chceš vědět na čem jsi a jak tyhle věci vidí on. Aby ses případně mohla podle toho zařídit…Není to lehký, ale to zvládnete, držím palce. Říkej si, že to je taková zkouška, i pro tebe, jak jsi schopná a ochotná klidně a konstruktivně řešit „manželské“ problémy
. Držím palce.
Ahoj, u nás teda problém nebyl, manžel uznal, že jeho vyšetření je to nejmenší co pro to může udělat než do mě začnou řezat doktoři v plné narkoze (taky LPS).
No ale pokud chce otěhotnět bez doktorů a brání se, tak bych vysadila všechny prášky (protože to není sranda cpát do sebe hormony jen tak, když může být chyba i u něj) a řekla bych mu ať se teda snaží. Odmítla bych další vyšetření dokud nepůjde on. Doktoři vědí co dělají. Laparoskopie je přece jen operační zákrok a proč ho podstupovat, když víš, že tvůj problém je ovulace a víš jak ho řešit.
Po 15 měsících snažení a půl roce hormonální léčby si myslím, že ti doktoři stejně brzy doporučí IUI nebo IVF, takže ho ty odběry stejně neminou.
A možná bych argumentovala tím, že když si je tak jistej jestli je v pořádku, tak ať ti to dokáže.
Tohle jsou teda už metody, který bych použila, když všechno ostatní (domlouvání, vysvětlování) nepomohlo - tak jsem pochopila tvůj článek.
Držím palce a přeju pevné nervy ať ho přesvědčíš.
Holky moc vám všem děkuju. Asi to bude chtít hodně pevné nervy. Ale budu pořád doufat. Ještě jednou děkuji
My to doma vyřešili domácím testem mužské plodnosti
Ahojky Gabuska75,
ten test je zejímavej. Ale já spíš potřebuju manžela dostat na spermio, kvůli výsledkům, protože jinak mě nevezmou na laparoskopii. Tak že se ani nedozvím co je u mě špatně. A myslím, že bez toho spg to asi neukecám.
http://www.kupujici.cz/…-133994.html
Pokud nechce manžel k doktorovi, můžete si koupit test domů a pokud nedopadne nejlíp, asi ho to už konečně donutí k lékaři zajít, ptž nic jinýho už asi nenadělá ![]()
Jinak přeji hodně štěstí, my jdeme na spermiogram v pondělí, snažíme se už 9 měsíců a nic před 10lety mu s bývalkou nedopadl nejlíp, tak jsme zvědaví. Lenka
Ale i s tímto výsledkem z domácího testu by se podle mého dalo zajít k lékaři a brali by jako to prokazatelné, před tím laparoskopickým vyšetřením ![]()
Bratranec s manželkou nemohli počíst dítko,snažili se dva roky,ona navštívila gynekologa a on sdělil,že se začne vyšetřením manžela.Jenže bratranec nechtěl ani slyšet-nepomáhaly prosby,po dobrém,po zlém,slzy…v krajní situaci sdělil,ať ho tedy objedná a že pojedou spolu.Když přišla pozvánka,on jí viděla a před rzaky manželky jí roztrhal se slovy,že nemá čas
Kamarádky radily,aby si ona zkusila tajně pořádit dítě s jiným,že toto bude neřešitelný.Ale s tím ona nesouhlasila,bylo to pro ní nepředstavitelné,aby byl biol. otec jiný a ona se celý život tvářila že je vše OK.Po dalších dvou letech přemlouvání manželka odešla.On z toho byl hrozně špatný,ale toto byl bohužel jediný,ale nepřekonatelný problém jejich vztahu.
Bratranec si za čas našel další partnerku.A po roce byl tam kde s první manžlkou-otěhotnění se nedařilo,čekal by ho spermiogram,který on stále odmítal.Tenkrát byl u mě na kafču-svěřil se mě s tím,že neví,co má dělat,že tam nechce.Ať radši komplet vyšetří partnerku a přinejhorším časem půjde i on.Ale nechce.Tak jsem mu vysvětlila,že o první manželku takto přišel a jestli nebude souhlasit s odběrem,tak zachvíli přijde i o tuto partnerku.Tak nerad,ale na odběr šel.Zjistilo se,že nemá vůbec žádný živý spermie.Úplně ho to sebralo,brečel,uzavíral se do sebe.Nakonec díky odběru z nadvarlat se podařilo něco málo odebrat a dnes mají úžasný dvojčátka.Ale nebýt toho,že přišel o další partnerku a děti by doposud neměl.
Takže manžela přemluv,v klidu mu vše vysvětli,že dítko chceš a pokud on bude jeho názorama a chováním bránit v cestě za dítkem,tak se časem stane,že si najdeš jiného partnera.Že každá žena chce své dítě a při cestě za svým cílem je schopná pálit za sebou mosty.
Ahojky všem,
holky moc vám děkuju za podporu, hodně mi to pomáha. Tak mi to nedalo a manžela sem stejně objednala. Měli bychom tam jet zítra. Ale bohužel ani ted ještě nevím jestli tam opravdu pojedem. Jednou odpoví, že to pro mě chce udělat a pak zas že nikam nepojede, tak nevím. Zítra se to ale konečně rozhodne, je to už poslední možnost. Tak mi držte palečky, prosím
Držím moooc palečky,doufám a věřím,že ho na odběr dostaneš.A dej vědět,jak vše dopadlo. ![]()
Tak co jaká? Šel tam nebo přece jen ne? My dneska byli a do konce týdne bude výsledek…tak jsme zvědaví!
Ahoky. Šel a výsledek sme měly hotovej do hodiny. Vše je v naprostém pořádku, tak se mi částečně ulevilo. Teď už čeká jen mě příští týden nástup na laparoskopii. Snad to bude taky tak v pořádku