Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Prvorozena dcera spala s nami, neboť kdyz jsem ji přendala do postýlky, tak se vzbudila. Jinou cestu jsem neviděla.
Syn zase od uplne nejmenšího miminka usinal jedině u sebe v postýlce a sám! Byla jsem z toho v šoku, ze mam tak hodně dítě
Spala jsem v posteli se všemi dětmi kromě nejstarší. Bylo to pro mě pohodlnější, žádné zabezpečování jsem nedělala, občas mi spalo miminko v náručí ![]()
S prvním jsem nespala, s druhým jo. Ale sama bez manžela. Podle mě miminko zalehne nějaká alkoholička, která neví o sobě, natož o dítěti. Já jsem věděla o každým pohybu malé a kde ji v kterej okamžik mám.
@donutka Cíleně jsem s nimi nespala. Jelikož jsem měla obě děti hodně malé, tak mi to nevyhovovalo mít je v posteli. U větších dětí, 4-6 měsíců, už mi to ale nevadí.
Pokud ale potřebovali cítit mámu, nebo jsem třeba při kojení v noci usla, tak tam s námi spali.
@donutka taky se mi malicka budila kdykoliv jsem ji po kojeni polozila do postylky, takze mesic spala s nami v posteli, ale pak jsme dali normalni velkou postel k manzelske a zatarasili postylkou a vzdy jsem se jen prevalila ji nakojit a nechala ji spinkat. Ted bude dceri 5let a kdykoliv se prijde v noci pritulit, tak jen na chvili a odvadim ji pryc, ja taky potrebuji prostor..
Děti se mnou spali zhruba do 3-4. měsíce, pak jsem je začala dávat do postýlky. Vždy jsem je ale měla v zavinovačce nebo jsem jsem udělala nějakou „zábranu“ z peřiny- bála jsem se, že bych je v noci mohla nechtěně zalehnout. Také jsem jim na plenku dávala přenosný monitor dechu, abych byla klidnější ![]()
Je dobre najit si opravdu relevantní články o spaní s dětmi, ne číst ty kraviny v časopisech a bulvárních serverech…nam uz v porodnici radili, at si bereme dite do postele k sobě, je to naprosto prirozene, zadny savec své mlade neodkládá na spaní jinam, ale ma ho u sebe, tak je to od přírody nastavené..a naopak, deti, co spi s matkou společne, maji mnohem menší pravděpodobnost SIDS..nas syn 23 měsíců ani nema svoji dětskou postýlku, dostal ji sice, ale akorat se na ni prasilo, tak jsme ji zrušili
syn je porad kojeny, v noci uz se témeř nebudi a rozmazleny taky neni, s manželem si romantiku muzem udělat i jinde nez v ložnici..je to o přístupu a dítěti samotném..pokud to miminko tak chce, nebran se tomu ![]()
Posílám odkaz na článek o společném spaní ![]()
http://www.mamila.sk/…ocne-spanie/
Naše malá spí od narození ve své posteli ve svém pokoji. Jsem zásadně proti „hromadnému“ spánku. (tím ale vůbec nechci narážet na ty co to úspěšně praktikují) Nicméně cca do 10 měsíců jsem se několikrát za noc budila a malou hledala v posteli. Měla jsem noční můry z toho ze malá nebude chtít usnout, já vymeknu a vezmu si ji do postele a tam ji já nebo muž zalehneme. Několikrát za noc jsem budila i muže ze leží na decku a nebo že jí nemůžu najít a kde jako je. No byl to děs, ale už se to naštěstí lepší. Připadala jsem si jako blázen ![]()
Spí se mnou, ale až od sedmého mesice, kdy začal mít noční můry. Do te doby spal v postýlce s monitorem dechu a vzhledem k tomu, ze díky tomu se nám ho podařilo pri zástavě dechu rozdychat (to nikomu nepreju zažít), tak druhé bude rovněž minimálně do půl roku ve vlastní postýlce a hlavně s monitorem. Zalehnuti se nebojím, malý ma vlastní půlku letiště - spíme s manželem odděleně
Obě děti spí od malička se mnou, přijde mi to přirozené, miminko potřebuje cítit bezpeční maminky, mají teda své postele přiražené k našim, malé třeba stačí si jen v noci občas sáhnout jestli tam jsem a spí „u sebe“ až ráno se přitulí
Dcera je od miminka ve sve posteli u nasi postele. Jako malou jsem ji bravala rano k sobe, ted uz si sama preleze. Spat samotnou v pokoji jsme zkouseli, ale ona chce byt s nama. Nam to nevadi, jsme radi.
Všichni ze začátku spali od večera ten nejdelší spánek v postýlce, na monitoru dechu, nebála jsem se spadnutí polštáře, zalehnutí, nebo tak, ale sids. a při kojení tak okolo 3-5 ráno jsem si je už nechaa v posteli. a jak povyrostli, tak mi začali odmítat postýlku, první v 9m, druhý ve 14m, a třetí už v 7m, tak se naštěhovali natrvalo do postele, na pár let ![]()
S prvnim bych rada spala v posteli, ale ten se okamzite probudil a chtel „blbnout“ a smal se, takze ten sel od zacatku do svoji postylky a jenom tam usnul ![]()
S druhym jsem uz neexperimentovala, sla rovnou do svoji postylky ![]()
Takze v podstate ani jedno se mnou nespalo v posteli ![]()
@iizabela píše:
Je dobre najit si opravdu relevantní články o spaní s dětmi, ne číst ty kraviny v časopisech a bulvárních serverech…nam uz v porodnici radili, at si bereme dite do postele k sobě, je to naprosto prirozene, zadny savec své mlade neodkládá na spaní jinam, ale ma ho u sebe, tak je to od přírody nastavené..a naopak, deti, co spi s matkou společne, maji mnohem menší pravděpodobnost SIDS..nas syn 23 měsíců ani nema svoji dětskou postýlku, dostal ji sice, ale akorat se na ni prasilo, tak jsme ji zrušilisyn je porad kojeny, v noci uz se témeř nebudi a rozmazleny taky neni, s manželem si romantiku muzem udělat i jinde nez v ložnici..je to o přístupu a dítěti samotném..pokud to miminko tak chce, nebran se tomu
Posílám odkaz na článek o společném spaní
http://www.mamila.sk/…ocne-spanie/
a to nám zas epostýlka věrně slouží už 6 let, i když v ní tak 3,5 roku z těch 6 nikdo nespal
je super jako zábrana u postele, aby mimino nespadlo, a pak je super jako odkladiště oblečení sundanýho z balkonu, než ho složím ![]()
Obě holky od narození s námi v posteli. Na první spánek jsem je dávala k sobě do postýlky. A když se v noci vzbudili, tak šli k nám do postele. Starší jsme z naší postele dostali až loni v září, když nastoupila do školy a s těhu pupkem už jsme se tam fakt nevešli. Mladší půjde do vlastní asi dřív, nemá problém spát sama už teď. To, že jí máme v posteli je jen moje lenost.